Před začátkem stavby je vždy bezpodmínečně nutné seznámit se se správným pracovním postupem, abychom se nedopouštěli chyb, které by mohly mít na výslednou stavbu doslova fatální účinek. Jako každý větší úkol i stavba zdi z pórobetonu vyžaduje jednak důkladnou přípravu teoretickou, ale také vhodné nářadí, za pomocí kterého se bude stavba realizovat.
Příprava a nářadí
Nivelační přístroj, latě anebo nivelační soupravy jsou velmi drahé položky v rozpočtu každého stavebníka, a tak je vhodné se poohlédnout po půjčovnách nářadí v okolí, zkusit například obchodní centra jako Baumax, Obi, Hornbach a informovat se zde na možnost vypůjčení tohoto nářadí. Zapůjčení potřebného nářadí je možné obvykle i přímo u výrobce zdiva. V nabídce systému YTONG to už nebude problémem. K pohonu míchadla pro přípravu tenkovrstvé zdicí malty Ytong můžete použít všechny běžné typy elektrických ručních vrtaček. Řezání tvárnic nám výrazně ulehčovala pásová pila od Ytongu.
Založení rohů a první řady zdiva
V každém rohu budoucí budovy je nutné osazení rohovými pórobetonovými tvárnicemi. Bezpodmínečně nutné je vyměření přesných rozměrů půdorysu a polohy budoucích obvodových stěn dle vašeho projektu. Pomocí nivelačního přístroje a latí se snadno určí výška uložení. V prvním kroku se pomocí rotačního laseru měří výška základové desky, nebo v našem případě výška stropu. Pery k vnějšímu líci uložte jako první tvárnici v nejvyšším rohu obvodové desky. Posléze je nutné položit tvárnici v nejvyšším bodě základu.
Hydroizolace a zakládací malta
Na základový pas či desku pak naneste štětkou penetrační nátěr, ovšem až po očištění. Nato následuje rozprostření a natavení hydroizolačního pásu o šířce alespoň 50 cm anebo dle projektu. Přesah při napojování pásů by měl být minimálně 15 cm. Po celé ploše tvárnice bude zapotřebí k osazení 20 mm silná vrstva vápenocementové malty. Na jeden pytel Ytongové zakládací malty je potřeba přibližně 9 až 10 litrů vody. Malta se nanáší ve vrstvě vysoké minimálně 10 mm a maximálně 40 mm. Pokud bychom se při zakládání tvárnic setkali s většími nerovnostmi než 40 mm, je nutné zmenšit výšku tvárnice ukládané do nejvyššího místa desky nebo stropu. Poklepem gumového kladiva stabilizujte tvárnici.
Kontrola rovinnosti
Přitom je třeba kontrolovat zachování její vodorovnosti dle vodováhy, a to v obou směrech. Ve všech rozích je zapotřebí následná kontrola výškového osazení tvárnic. První řada tvárnic se ukládá na vápenocementovou maltu. Její tloušťka se pochopitelně mění v závislosti na nerovnosti základu. Její minimální tloušťka je určena rozměrem 20 mm. Především v napojení stěn, ale i v ostatních směrech je třeba dbát na vodorovnost. Případné vzniklé nerovnosti se upravují zarovnáním hoblíkem. Rotačním laserem jsme zkontrolovali, zda jsou ve stejné výšce a pomocí vodováhy a gumové paličky zajistili rovinnost ve svislém i vodorovném směru.
Čtěte také: Materiály pro prosvětlení střechy
Zdění obvodových stěn z pórobetonu
Ještě než začnete pokládat další vrstvu tvárnic, je vhodné očistit povrch tvárnic od nánosu prachu a dalšího znečištění. Po celé ploše pak nanášejte zdicí maltu pomocí zednické lžíce. Zdění se provádí vždy od rohu domu. Správně by se měla do rohů osadit tvárnice pery směrem ven z domu. Obvodové stěny byly vyzděny velmi rychle.
Spojování tvárnic
Pro spojování tvárnic jsme použili originální zdící maltu Ytong a Ytongovou zednickou lžíci. Pytel zdící malty se rozmíchá ve větší nádobě. Do nádoby vždy nejprve nalijeme vodu a poté přidáváme maltovou směs. Používáte-li tvárnice s úchopovými kapsami, pera a drážky vám umožní pohodlné osazení bez nutnosti dalších korekcí. V tomto případě profilování per a drážek zabezpečí těsnost spojení i bez použití malty. Avšak v případě použití hladkých tvárnic bez per a drážek, je nutné nanášení zdicí malty na styčné plochy. V rozích a tam, kde neprovádíme spojení tvárnic pomocí pera a drážky, je nutné nanést Ytong maltu i na svislou plochu tvárnice. Zdící malta pro zdění z tvárnic a příčkovek Ytong je tenkovrstvá a nanášená vrstva by neměla být větší než 3 mm. Zdicí maltu Ytong nanášejte potřebným hřebenem ve směru zdiva, nikdy ne kolmo na zdivo.
Zdění a vazba tvárnic
Dodržování správné vazby tvárnic je nutné, a to i v místech, kde počítáme s otvory ve stěně. Pro svislé přesahy tvárnic platí, že musí být alespoň 10 cm. Nezapomínejte na kontrolu osazení pomocí vodováhy, a to jak ve vodorovném, tak ve svislém směru. Gumovým kladivem srovnávejte polohy tvárnic. Následně je možné pokračovat ve zdění obvodové zdi - zdicí malta se nanáší na celou šířku zdiva. Spojky se osadí v každé druhé řadě tvárnic nosné stěny. Následně můžeme pokračovat ve zdění obvodové zdi - zdicí malta se nanáší na celou šířku zdiva, a to tak, aby úplně zakryla upevněnou spojku. Po vyzdění tak bylo vše připraveno k usazování překladů nad otvory oken.
Zdění nenosných vnitřních stěn a příček
K realizaci nenosných vnitřních stěn, dělicích příček s aplikací zdiva na bázi bílého pórobetonu je možné použít přesné tvárnice s tloušťkou 100, 125 nebo 150 mm. Největší přípustná vzdálenost dilatačních spár u nenosných stěn z přesných tvárnic je 8 metrů. Pod budoucí nenosnou příčku se rozprostře hydroizolační pás, například asfaltovaná lepenka. První řada se zakládá do vápenocementového lůžka s tloušťkou minimálně 20 mm. První řada příčky se zakládá do roviny, kterou si ověříme pomocí vodováhy. Při založení první řady příčky dbáme na rovinnost, kterou zjišťujeme vodováhou. Příčka se k nosné stěně přichytí pružně pomocí zdivové spojky ohnuté do tvaru písmene L (pokud nebyla předtím osazena do ložné spáry nosné stěny). Ke zdění další řady příček se používá tenkovrstvá malta, která se nanáší v tloušťce 1 až 3 mm. Zdicí maltu je nutné nanášet i na svislé spoje tvárnic. Je-li potřebné při zdění příčky vytvořit roh, musí se správně provazovat tvárnice. Od nosných stěn a v horní části stropu se musí příčka oddělit pružným stykem, a to vložením pásu minerální vlny. Alternativně je možné mezeru vyplnit i pružnou polyuretanovou pěnou.
Maximální výška nenosných stěn
Podle tabulek na stanovení maximálních délek nevyztužených stěn v závislosti na jejich tloušťce, výšce a způsobu přichycení může být maximální výška nenosné stěny 2 250 až 8 000 mm. Tabulky s přesnými rozměry najdete v Produktovém katalogu Ytong v části Tvárnice pro nenosné stěny.
Čtěte také: Materiály pro hydroizolaci zdiva
Omítání pórobetonového zdiva
Na vnitřní omítání jsou určeny tepelněizolační vnitřní omítky Ytong, jako alternativa i jiné vápenocementové, vápenné, sádrové a vápeno-sádrové omítky. Pro omítání pórobetonu se zpravidla používají tenké a lehké omítky. Pro lehčené produkty je podobně jako pro pórobeton doporučeno použít lehčí a měkčí (nižší modul pružnosti) omítky.
Ytong vnější omítka tepelně izolační
Pro exteriér je ideální Ytong vnější omítka tepelně izolační. Tato omítka se nanáší přímo na povrch zdiva, do omítky se zapracovává Ytong výztužná tkanina. Jako finální povrchová úprava se používají silikonové nebo silikátové barvené omítky, pod které se aplikuje základní nátěr. Počet vrstev a aplikace je shodná jako při vnější úpravě ETICS nad tepelnou izolací. U exteriérové omítky je vždy nutné realizovat výztužnou vrstvu v podobě např. výztužné sklotextilní mřížky.
Vnitřní hlazená sádrová omítka Rimat 100 DLP
Pro omítání pórobetonových tvárnic (např. Ytong) a dalšího stabilního zdiva na stěnách a stropech v interiérech je určena vnitřní hlazená sádrová omítka šedobílé barvy pod názvem Rimat 100 DLP. Perlinku je vhodné použít pouze v místech kritických přechodů. Při zpracování omítky Rimat 100 DLP oceníte i její vysokou přídržnost k podkladu a nízkou spotřebu materiálu. Extrémně savé podklady (a při tloušťce omítky do 4 mm) se opatří penetračním nátěrem Rikombi-Grund. Pro tloušťky omítky nad 4 mm není třeba podklad penetrovat (např. na pórobeton, jako je Ytong, není třeba penetrace ani perlinka aplikovaná v celé ploše! To vše při aplikaci Rimatu 100 DLP v tl. od 4 mm). Do čisté nádoby s čistou vodou pomalu nasypeme směs Rimat. Po úplném pohlcení vodou se směs nechá 3 - 5 minut nasáknout. Směs se dokonale rozmíchá. Sádrové omítky Rimat se aplikují ručně natahováním pomocí nerezového hladítka nebo strojně. Při aplikační tloušťce nad 5 mm je vhodné plochu srovnat pomocí hliníkové „h“ latě. Při nanášení větších tlouštěk se provede srovnání plochy tažením latě do kříže.
Výhody sádrových omítek
Sádrové omítky mají několik velice příjemných vlastností. Díky hladkosti stěn se snižuje množství prachu, jenž na povrchu ulpívá. To ocení zvlášť rodiny potýkající se alergiemi. Sádrová omítka má navíc schopnost přijímat vzdušnou vlhkost, například v podzimních vlhkých dnech. V okamžiku kdy se začne v domě topit, sádrová omítka vlhkost odevzdává zpět. Pokud použijete sádrové omítky na plynosilikátech (pórobetonu jako je např. Ytong), máte zajištěno dodatečné vysychání tvárnic. Sádrová omítka má totiž stejný difúzní odpor (10) jako plynosilikátová tvárnice. Finální úpravu povrchu provádíte za mokra a bez broušení, můžete tedy plynule napojit různě hladké podklady. Málokdo navíc ví, že sádra jako základní materiál, neabsorbuje pigmenty barev. Pokud tedy architekt nebo investor nechá stěny vymalovat sytými barvami, vydrží barevně stálé velmi dlouho. Hladké rovné stěny jsou plnohodnotným partnerem dalším architektonickým prvkům.
Podmínky pro aplikaci omítek
Podklad musí vyhovovat platným normám, musí být soudržný, čistý, suchý, bez prachu, oleje apod. Při aplikaci omítek na tvárnice Ytong/Silka, beton nebo keramické materiály je nutno z povrchu odstranit prach. Podklad není nutné penetrovat. V případě, že je podklad příliš suchý, postačuje jeho navlhčení čistou pitnou vodou nebo vodou odpovídající EN 1008.
Čtěte také: Postup vodorovné hydroizolace
Nejčastější chyby při aplikaci omítek
Mezi nejčastější chyby při svépomocné aplikaci omítek patří použití nevhodných omítek, absence přípravy povrchu - nedodržení zásad uvedených pro jednotlivé produkty, nedodržení minimálních tlouštěk omítek a nedodržení minimálních časů mezi jednotlivými kroky.
Doba pro aplikaci omítek
Omítky je ideální aplikovat na co nejvyzrálejší zdivo. Na čerstvém zdivu s vysokou vlhkostí je velká pravděpodobnost vzniku trhlin. Není nutné zdivo před zimou za každou cenu omítnout. Pokud je dům pod střechou, pórobetonové stěny odolávají počasí bez větších problémů. Zdivo z běžných tvárnic však není určeno, aby bylo používáno bez povrchové úpravy.
Vliv vlhkosti na pórobetonové zdivo
Obecně můžeme říct, že vlhkost se do stavebních konstrukcí dostává buď v kapalném skupenství (voda, tající sníh) nebo plynném skupenství (vodní pára) mnoha různými cestami. Tyto cesty můžeme rozdělit takto:
- A - voda srážková:
- A1 - voda dešťová ve formě kapek
- A2 - voda srážková hnaná deštěm
- A3 - voda srážková odstřikující
- A4 - srážková voda pronikající komínovými, větracími a jinými průduchy
- A5 - srážková voda povrchová v úrovni terénu
- B - voda vzlínající (kapilární)
- C - voda kondenzovaná (transport difúzí vodní páry)
- D - voda působící hydrostatickým tlakem
- E - ostatní průniky vlhkosti (díky nevhodným stavebním úpravám, voda z porušených instalací a podobně)
Expediční vlhkost pórobetonových tvárnic Ytong se pohybuje okolo cca 30 % hmotnostních. Tvárnice jsou baleny do fólií, aby při transportu, skladování a před zabudováním byly chráněny před povětrnostními vlivy, především před dalším zvlhnutím. Při zpracování na stavbě za normálních podmínek materiál vysychá a jeho vlhkost samozřejmě klesá. Za normální podmínky považujeme stav, kdy je zdivo chráněno před deštěm, sněhem a hlavně totálním promočením. Vlhkost zdiva z pórobetonu Ytong, vhodného pro omítání, pokud není uvedena přímo v technických podkladech příslušné omítkové směsi, nemá být vyšší než 8 %. To je hodnota ověřená praxí, uvedená rovněž v dřívější ČSN 73 2310 - Provádění zděných konstrukcí. Dalším problémem, který se u takto vlhkého zdiva může vyskytnout, je smršťování - u pórobetonu dochází při rychlém vysychání u vlhkosti nad 15 % ke smrštění až 0,2 mm na 1 m zdiva.
Sanace vlhkého pórobetonového zdiva
Prvním krokem na cestě ke zdárnému vyřešení tohoto problému je odstranění problému s vnikáním vlhkosti a vody do objektu. Byly tedy opraveny střešní konstrukce, zamezeno vnikání vody do štítové zdi a obvodového zdiva a proveden a dokončen celý plášť střechy.
Statika staveb z pórobetonových zdících materiálů
Zdivo je tradiční materiál pro nosné konstrukce staveb. Zahrnuje vždy spojení dvou komponentů - cihel a malty, které společně zdivo vytvářejí a charakterizují. Malta zabezpečuje vzájemné spojení obou komponentů zdiva. Již od osmdesátých let minulého století se na stavbách setkáváme s cihlami a bloky, které svými rozměry a provedením se zásadně odlišují od původních tradičních plných cihel. Cihly z pálené hlíny, vápenopísku a dalších materiálů byly nahrazovány většími bloky, které z důvodu vylehčení a vyšších požadavků na tepelněizolační vlastnosti zdiva byly často opatřeny svislými otvory. Nové zdicí prvky byly určeny pro použití jako jednovrstvé zdivo. Jejich tloušťky nejprve odpovídaly násobkům klasických formátů plných cihel a následně byly vyráběny i v šířkách a v násobcích metrického formátu.
Rozměry a pevnosti pórobetonových tvárnic
Široká paleta rozměrů je dána statickými, tepelněizolačními a zvukově izolačními parametry jednotlivých materiálů a splněním normativních požadavků na cihly a tvárnice. Místo jejich zabudování tak určuje tloušťku zdiva. Rozdílnou tloušťku užíváme pro obvodové tepelněizolační a nosné zdivo, pro střední nosné zdivo a ztužující a dělicí stěny. Pro pórobetonové výrobky firmy Xella CZ s.r.o. bylo roce 2011 zavedeno inovované značení, vycházející z předchozího označování tvárnic pevnostní značkou a objemovou hmotností zdiva. Celá řada sedmi výrobků z pórobetonu Ytong má výrobcem stanovené charakteristické pevnosti zdiva v tlaku za použití systémové tenkovrstvé malty. Tyto pevnosti se užívají pro statické výpočty nosnosti zdiva v tlaku dle Eurokodu 6. Není nutno je tudíž stanovovat výpočtem dle zmíněné normy. Pro váhu pórobetonu je ale třeba uvažovat s objemovými hmotnostmi zdiva při přirozené vlhkosti vnitřního prostředí, které jsou také uváděny na stránkách výrobce.
| Typ zdiva | Tloušťka (mm) | Pevnostní značka | Tepelný odpor (m²K/W) |
|---|---|---|---|
| Obvodové tepelněizolační a nosné | 375, 450, 499 | P1,8-300, P2-350 | U = 0,25 W/(m²K) a více |
| Střední nosné | 250, 300, 375 | Různé | Dle typu tvárnice |
| Ztužující a dělicí stěny | 100, 125, 150 | Různé | Dle typu tvárnice |
Konstrukční systémy a zatížení
Pro správné použití zdiva je důležitá volba konstrukčního systému. V podstatě rozlišujeme tři základní systémy - podélný, příčný a obousměrný. Výběr konstrukčního systému je potřeba volit společně v souvislosti s dalšími prvky stavby, jako je způsob založení, stropní a střešní konstrukce a řešení schodiště. Zásadní vliv má provedení vodorovných konstrukcí a jejich rozpon. Užíváno je systémových polomontovaných stropů sestávajících z nosných trámečků, vložek a dobetonávky. Pro použití je výhodný obousměrný systém, protože na zdivo přichází nižší zatížení, než při jednosměrném uložení stropních prvků. Zatížení se tak roznáší na všechny pórobetonové stěny umístěné po obvodě místnosti. Použití pórobetonu ze statického hlediska je výhodné při rovnoměrných zatíženích stěn. Pórobetonové tvárnice jsou vždy spojeny v ložných sparách maltou v celé ploše, čímž se vytváří nasvislo kompaktní blok pórobetonu bez míst nepropojených maltou. To je výhodné pro přenos svislého zatížení v celé ploše zdiva. Spojení na mechanické zámky mezi jednotlivými bloky snižuje, jako u všech ostatních typů zdiva, pevnost ve smyku a kompaktnost zdiva ve vodorovné rovině. Proto je důležité zajištění dostatečné převazby tvárnic ve vrstvách nad sebou. Minimální překrytí dané normou je 100 mm. Vhodné je více zatížená místa, místa s koncentrovaným zatížením v uložení stropů, rohy a pilíře provádět s maltováním i svislých spár. Výhodou pórobetonu jsou shodné mechanické vlastnosti tvárnic ve všech směrech. Tuto výhodu mohou poskytnout ještě vápenopískové cihly a jiné plné cihlářské nebo betonové výrobky. Zařazením do tzv. 1. skupiny zdicích prvků podle Eurokodu 6 získává pórobeton výhodu při stanovení svislé statické únosnosti proti ostatním materiálově odlišným dutinovým zdicím prvkům o stejné deklarované pevnosti. Použití pórobetonu nejnižších pevností ale limituje velikost působícího zatížení na nosnou stěnu. Zvýšené namáhání stěny nastává při pilířích, meziokenních pilířích, excentrickém uložení stropů a soustředěném zatížení od sloupů a sloupků krovu. Proto je třeba pro dané rozpětí a tíhu stropní konstrukce stěnu vždy staticky posoudit.
Výroba pórobetonu
K výrobě pórobetonu se používají čtyři základní druhy surovin, ke kterým se ještě přidává voda. Při výrobě tvárnic z autoklávovaného pórobetonu se postupuje tak, že křemičité látky se velmi jemně melou a společně s páleným vápnem, cementem a dalšími přísadami míchají a homogenizují. Potom se surovinová směs rozmíchá ve speciální míchačce s vodou, přerostovým kalem a plynotvornou látkou na tekutou kaši. Ta se vyleje do forem, v nichž proběhne samotné nakypření a potom zatuhnutí. Povrch směsi se potom zarovná seřezáním tzv. přerostů, zatuhlá hmota se rozřeže na potřebné rozměry a následuje autoklávování. Autoklávování je nevyhnutelný technologický proces při výrobě pórobetonu. Tento proces trvá přibližně 12 hodin.
tags: #prosvetleni #zdiva #porobeton