Vyberte stránku

Ve fyzice označuje tepelná vodivost schopnost daného kusu látky, konstrukce (např. zdi, izolace) vést teplo. Tepelná vodivost dané látky je charakterizována součinitelem tepelné vodivosti.

Co je součinitel tepelné vodivosti λ (lambda)?

Součinitel tepelné vodivosti, označovaný řeckým písmenem λ (lambda) - běžně nesprávně zkracováno na tepelná vodivost, je fyzikální veličina z oboru termodynamiky. Koeficient λ vyjadřuje schopnost materiálu vést teplo a je definován jako množství tepla ve wattech, které projde průřezem materiálu o tloušťce 1 metr při rozdílu teplot 1 K (1 Kelvin) mezi oběma povrchy materiálu. Je definována jako množství tepla, které musí za jednotku času projít tělesem, aby na jednotkovou délku byl jednotkový teplotní spád.

Přitom se předpokládá, že teplo se šíří pouze v jednom směru, např. v desce s rovnoběžnými povrchy. Tuto definici lze také vyjádřit tak, že součinitel tepelné vodivosti je výkon (tzn. teplo za jednotku času), který projde každým čtverečním metrem desky tlusté metr, jejíž jedna strana má teplotu o 1 kelvin vyšší než druhá.

Součinitel tepelné vodivosti je klíčovým parametrem pro hodnocení tepelně izolačních vlastností materiálů v oblasti stavebnictví a je zásadní pro výpočet tepelných ztrát a energetické náročnosti budov. Koeficient součinitele tepelné vodivosti λ hraje proto zásadní roli při výběru izolačních materiálů. Různé izolační materiály mají odlišné hodnoty λ. Tyto hodnoty ukazují, jak různé materiály vedou teplo a jak efektivně mohou sloužit jako izolace. Tyto hodnoty jsou obecné a u různých specifikací a výrobců se liší. V oblasti stavebnictví je součinitel tepelné vodivosti zásadním faktorem při výběru izolačních materiálů pro nové konstrukce i při modernizaci stávajících budov. Hodnota λ se obvykle určuje laboratorními testy za kontrolovaných podmínek.

Faktory ovlivňující součinitel tepelné vodivosti 𝜆 izolačních materiálů

Na součinitel tepelné vodivosti 𝜆 izolačních materiálů má vliv několik faktorů, které mohou hodnotu tohoto parametru zvyšovat nebo snižovat:

Čtěte také: Beton a jeho objemová hmotnost

  • Vlhkost:
    • Přítomnost vody: Voda má mnohem vyšší tepelnou vodivost než vzduch (λ vody je cca 0,58 W·m⁻¹·K⁻¹, zatímco vzduchu cca 0,025 W·m⁻¹·K⁻¹). Proto přítomnost vlhkosti v izolačním materiálu výrazně zvyšuje jeho součinitel tepelné vodivosti, a tím snižuje izolační schopnosti.
  • Teplota:
    • Změna hodnoty λ: U některých materiálů (např. pěnové izolace) roste s rostoucí teplotou. To znamená, že v teplejším prostředí může dojít k poklesu jejich izolačních schopností.
    • Stabilita izolačních plynů: U materiálů obsahujících uzavřené plyny (např. vakuové izolační panely) může teplota ovlivnit stabilitu těchto plynů.
  • Struktura materiálu:
    • Porozita: Materiály s vyšší porozitou (např. minerální vata, pěnové plasty) mají nižší hodnotu λ, protože vzduch v pórech omezuje vedení tepla. Vzduch je totiž dobrý izolant.
  • Tlak a hustota:
    • Hustota materiálu: S rostoucí hustotou se obvykle zvyšuje tepelná vodivost, protože se zvyšuje podíl pevné látky, která lépe vede teplo.
    • Tlakové podmínky: V případě izolací s plyny (např. vakuové izolace) může změna tlaku ovlivnit jejich tepelnou vodivost.
  • Typ plynu v pórech:
    • Vzduch vs. speciální plyny: Materiály naplněné plyny s nízkou tepelnou vodivostí (např. argon, krypton v izolačních sklech) mají lepší izolační vlastnosti než materiály vyplněné vzduchem.
  • Stárnutí materiálu:
    • Degradace materiálu: Některé materiály (např. PUR pěny) mohou v průběhu času degradovat (např. ztráta izolačního plynu, nasákavost), což vede ke zvýšení jejich tepelné vodivosti.
  • Směr vedení tepla:
    • Anizotropie: Některé materiály (např. dřevovláknité desky) mohou vykazovat rozdílné hodnoty λ v závislosti na směru vedení tepla (podél vláken vs. kolmo na vlákna).

Rozdíly mezi λ (lambda), U a R

Rozdíly mezi součinitelem tepelné vodivosti (λ - lambda), součinitelem prostupu tepla (U) a tepelným odporem (R) spočívají v jejich významu, použití a vztahu k vedení tepla.

  1. Součinitel tepelné vodivosti (λ - lambda):
    • Definice: Vyjadřuje schopnost jednoho konkrétního materiálu vést teplo.
    • Jednotka: W/(m·K) (watt na metr a kelvin).
    • Použití: Vysoké hodnoty λ jsou typické pro vodiče tepla (např. kovy), zatímco nízké hodnoty mají izolanty (např. minerální vata, polystyren). Beton má tepelnou vodivost λ = 2,3 W/mK, a proto je pro izolaci nevhodný. Nicméně lehčený beton může mít tepelnou vodivost více jak 3x menší oproti klasickému betonu. Například Liapor nabízí tepelnou vodivost u běžného hutného betonu λ = 1,3 W/mK.
  2. Tepelný odpor (R):
    • Definice: Vyjadřuje odpor proti prostupu tepla přes určitou vrstvu materiálu.
    • Jednotka: m²·K/W (metr čtvereční a kelvin na watt).
    • Použití: Čím je hodnota tepelného odporu vyšší, tím jsou izolační vlastnosti konstrukce lepší. Zjednodušeně řečeno, je to „parametr, který brání prostupu tepla“. Je-li hodnota R vysoká, materiál lépe izoluje. Například lehčený beton má vyšší tepelný odpor materiálu, čímž snižuje tepelné ztráty.
  3. Součinitel prostupu tepla (U):
    • Definice: Vyjadřuje, kolik tepla projde konstrukcí o určité ploše při rozdílu teplot o 1 kelvin mezi vnitřním a vnějším prostředím. Jinými slovy, je to rychlost, s jakou vzduch v místnosti předává teplo přes stěnu vzduchu venku na základě rozdílu teplot vzduchu.
    • Jednotka: W/(m²·K) (watt na metr čtvereční a kelvin).
    • Použití: Čím nižší je hodnota U, tím lépe konstrukce izoluje. Součinitel U je převrácenou hodnotou odporu prostupu tepla R.

V praxi jsou všechny tyto veličiny propojené. Tepelný odpor R a součinitel prostupu tepla U jsou tedy hodnoty, pomocí kterých lze snadno porovnávat různé stavební konstrukce. Pokud se při výběru vhodné tepelné izolace, a především její tloušťky, potřebujete správně rozhodovat, je nutné si spočítat tepelný odpor R.

Srovnání podlahových krytin pro podlahové topení

Podlahové topení ovlivní i výběr podlahové krytiny. Abyste dokázali vybrat správně, potřebujete vědět, jaký je tepelný odpor vaší podlahy. Každá podlaha má tepelný odpor, který udává míru odporu vůči pronikání tepla. Vždy je potřeba volit co nejnižší tepelný odpor.

Typ podlahové krytiny Tepelný odpor (m²K/W) Tepelná vodivost Poznámka
Keramická podlaha 0,01 Nejlepší Absolutní jednička, rychlé ohřátí.
Vinylová podlaha 0,02 Výborná Rychlý prostup tepla do prostoru, nemá izolační vlastnosti.
Laminátová podlaha 0,04-0,07 Střední Není až tak vhodná.
Dřevěná podlaha (masivní) 0,05-0,1 Nízká Přirozený izolant, vhodná pro nízkoteplotní podlahové vytápění (min. 40 °C).

Uvažujete-li o podlahovém vytápění, nejvýhodnějším řešením bude osadit si na podlahy keramickou dlažbu. V některých prostorách, jako jsou například obývák nebo ložnice, to může být trochu problém. V takovém případě je vhodné se porozhlédnout po alternativě.

Lehčený beton Liapor Mix pro podlahy a stropy

Liapor Mix final je směs pro finální vrstvy podlah a vyrovnávací vrstvy. Lehčené betony Liapor Mix nabízí také dobré tepelně-izolační vlastnosti. Mají zrnitost 1-4 mm, resp. 1-4 mm.

Čtěte také: Složení betonu

Lehké betony Liapor Mix jsou určeny pro betonové, klenbové nebo keramické stropy. Lze je míchat v míchačce, nebo ručně pomocí elektrického míchadla. Optimální doba míchání by proto měla být 2 - 3 minuty. Doporučuje se míchat na nižší otáčky, aby nedošlo k poškození směsi. Po namíchání je směs připravena ke zpracování. Následuje rovnoměrné rozprostření betonu v ploše pomocí stahovací hliníkové nebo dřevěné latě.

Minimální výška vrstvy je u obou typů lehkého betonu 50 mm. Směs Liapor Mix se 3 - 4 litry vody, poté se použije frakce 1-4 mm jako krycí vrstva. Lehčený beton Liapor Mix final se používá jako vyrovnávací vrstva a potěrový Liapor Mix final pro finální vrstvy podlah.

Tabulka součinitelů tepelné vodivosti pro některé materiály

Níže naleznete v tabulce součinitele pro některé základní stavební materiály. Hodnoty v tabulce jsou přibližné, protože každý výrobce či typ daného výrobku má mírně odlišné hodnoty. Například hodnoty pro beton jsou značně rozličné, protože se může jednat o hutný beton, ale také o beton pilinový, struskový či keramzitový.

Stavební materiál Součinitel tepelné vodivosti λ (W/mK)
Zdivo z pórobetonových tvárnic o objemové hmotnosti suché látky 100 kg/m³ 0,04-0,06
Hutný beton (běžný) 1,3 - 2,3
Lehčený beton (Liapor Mix) 0,4 - 0,6
Pilinový beton 0,25 - 0,45
Struskový beton 0,5 - 0,7
Keramzitový beton 0,15 - 0,3
Minerální vata 0,035 - 0,045
Pěnový polystyren (EPS) 0,032 - 0,045
Extrudovaný polystyren (XPS) 0,03 - 0,038
Dřevo (měkké) 0,12 - 0,16
Dřevovláknité desky 0,04 - 0,06

Tuto tabulku není možné brát jako závazný dokument sloužící pro stanovení vlastností konstrukcí staveb. Aktuálně platný a rozšířený přehled tepelně technických vlastností dalších materiálů je možné nalézt v normách ČSN 73 0540, ČSN 73 0544 a ČSN 73 0549. Pro výpočet tepelných ztrát budov se používá norma ČSN 06 0210.

Čtěte také: Betonová dlažba Brož

tags: #vlastnosti #lehčený #beton #lambda

Oblíbené příspěvky: