Tento článek se věnuje důležité problematice požárních prostupů potrubních rozvodů v projekční praxi. Zároveň poukazuje na důsledky, které se projeví při dokončování staveb. V článku je věnována pozornost jednomu z bolavých míst požární ochrany staveb, a sice protipožární ochraně potrubních prostupů. Budeme se věnovat potrubním prostupům vnitřních potrubních rozvodů vytápění, chladu, zdravotních instalací (vodovod, kanalizace), požárního vodovodu a plynu. Problematika kabelových rozvodů elektrického vedení je zmíněna pouze okrajově. Článek se dotýká problematiky, která je málo zažitá a často neprávem opomíjená.
Protipožární prostupy (ucpávky)
Požární ucpávky zamezují šíření požáru do sousedních požárních úseků v místech, kde je celistvost požárně dělící konstrukce porušena prostupem technologických rozvodů, konstrukčních prvků, stavební a dilatační spárou. Ochrana potrubních prostupů (ucpávky) patří mezi druhy požárně bezpečnostních zařízení, které jsou vyjmenované ve vyhlášce o požární prevenci [1] a musí jim proto být věnována patřičná pozornost. Především jde o prostupy požárně dělicími konstrukcemi (stěny, stropy, podlahy) tak, jak jsou tyto konstrukce definovány v požárních technických normách (např. [2], [3]).
Legislativní požadavky a normy
Požární odolnost stavby definuje norma ČSN EN 13501, která stanovuje, že prostupy rozvodů instalací požárně dělicími konstrukcemi musí být utěsněny protipožárními ucpávkami tak, aby se zamezilo šíření požáru po daných rozvodech a prostupech. Dále pak norma ČSN 73 0810 definuje Požární bezpečnost staveb a zároveň specifikuje provádění protipožárních prostupů instalací požárně dělícími konstrukcemi. Požadavky kladené na prostupy jsou uvedeny v kapitole 6, části 6.2 - Těsnění prostupů kabelů a potrubí. Ochráněné prostupy musí tedy vykazovat stejné požární parametry jako požární stavební konstrukce, kterou procházejí, neboli musí být dodržena kritéria EI (t).
Prostupy rozvodů a instalací (například vodovodů, plynovodů), technologických zařízení a elektrických rozvodů (kabelů, vodičů) požárně dělicími konstrukcemi musí být utěsněny (článek 8.6.1 ČSN [2]). Tentýž článek předepisuje, aby těsnicí konstrukce prostupů vykazovala stejnou požární odolnost jako má požárně dělicí konstrukce, nepožaduje se však vyšší požární odolnost než 60 minut (podle ČSN EN 1363-1). Hmoty použité pro utěsnění smějí mít stupeň hořlavosti nejvýše C1 - těžce hořlavé (podle ČSN 73 0862).
Protipožární ucpávky jsou považovány za požárně bezpečnostní zařízení pro omezení šíření požáru podle § 2 odst. (4) písm. f) vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 23/2008 Sb.
Čtěte také: Řešení pro střechu Capacco
Dále si musíme uvědomit, že z hlediska požárních norem jsou potrubní rozvody kategorizovány na rozvody nehořlavých a hořlavých látek, které jsou dopravovány v potrubí z nehořlavého nebo hořlavého (popř. nesnadno hořlavého) materiálu. U námi popisovaných profesí proto musíme věnovat zvýšenou pozornost plastovým potrubním rozvodům. Bez zajímavosti však nejsou ani kovové potrubní rozvody, u kterých se díky dobré tepelné vodivosti velmi rychle zvyšuje teplota, což má dvojí vliv na požárně ochranný materiál použitý v potrubní chráničce. Jednak na něj působí zvyšující se teplota a dále se dilatačními účinky potrubí narušuje těsnost chráněného prostupu. V této souvislosti bude dobré si také uvědomit, že ocel se pevnostně bortí při dosažení tzv. kritické teploty kolem 500 °C, což je teplota běžně dosažitelná při požáru ve vnitřním prostoru budov. Abychom uměli vyhodnotit hořlavost jak u použitého potrubního materiálu, tak u těsnicích hmot, musíme se seznámit s tříděním stavebních hmot podle jejich hořlavosti. Dalším naším vodítkem jsou příslušné články českých technických norem ([2], [5]). V ČSN 73 0802:2000 jsou to články 8.6 a 11, u ČSN 73 0810:1996 se jedná o článek 6.2.1.
Správná instalace prostupů
Prostupy rozvodů instalací mají být navrženy tak, aby co nejméně prostupovaly požárně dělícími konstrukcemi. Pokud už musí těmito konstrukcemi instalace prostupovat, musí být volné prostory kolem prostupujících vedení vyplněny protipožárním materiálem a přetaženy až na povrch samotných rozvodů. Jinými slovy, kolem instalací nesmí být v požárně dělících konstrukcích žádné volné otvory.
Instalace samotné ucpávky musí být zvolena a navržena v souladu s výrobním postupem stanoveného výrobcem instalovaného protipožárního materiálu. Bere se v potaz jak požárně dělící konstrukce (druh, síla a požární odolnost), tak i druh a průměr nebo velikost instalovaných rozvodů prostupujících konstrukcí. Následně se zvolí druh a složení ucpávky, od kterého se odvozuje i typ použitého protipožárního materiálu. Dokončená ucpávka pak musí splňovat minimálně stejnou požární odolnost jako požárně dělící konstrukce, kterou ucpaná instalace prostupuje.
Montážní firma je povinna vystavit doklad o odborné montáži, kterým potvrzuje, že požárně odolná konstrukce (např. protipožární ucpávka) byla realizována v souladu s projektovou dokumentací a technologickým předpisem výrobce. Součástí tohoto dokumentu bývá také tzv. funkční zkouška, která ověřuje správnost provedení, technický stav konstrukce a dodržení technologických parametrů. Tento doklad obvykle vystavuje samotná certifikovaná montážní firma, která je proškolena výrobcem systému. Součástí by mělo být i prohlášení, že montážní firma provedla vizuální kontrolu provedení konstrukcí a skladby odpovídají požadovaným parametrům. Montážní firma musí být pro provádění požárně odolných systémů certifikována přímo výrobcem daného systému (např. Rigips, Knauf, Siniat apod.). Tato certifikace slouží jako doklad o odborné způsobilosti montážní firmy a je klíčová pro zajištění správné montáže podle schválených technologických postupů.
Typy protipožárních materiálů pro prostupy
Ochrana prostupu požární konstrukcí je účinný pasivní prvek požární ochrany staveb s vysokou životností a relativně nízkými náklady. V následující tabulce jsou shrnuty základní typy protipožárních materiálů a jejich použití:
Čtěte také: Izolace prostupů střešní krytinou
| Typ materiálu | Hlavní chemický základ | Stupeň hořlavosti | Vhodné použití | Zvláštní vlastnosti a omezení |
|---|---|---|---|---|
| Protipožární elastické tmely | Silikon | B nebo C1 | Utěsňování prostupů nehořlavých (kovových) potrubí. Vhodný podklad: cihelné zdivo, beton, sádrokarton, kov. | Nesmějí se aplikovat na plastová potrubí, hořlavou izolaci a asfalt. Neodolávají tlakové vodě, snáší vlhkost. Kouřotěsné. |
| Zpěňující protipožární tmely | Zpěňovadlo a akrylátová disperze | B nebo C1 | Utěsňování plastových potrubí (do průměru 50 mm) a kovových potrubí (bez omezení), i s hořlavou izolací. Vhodné i do venkovního prostředí. | Vlivem tepla narůstá objem. Odolávají vlhkosti, plynotěsné. Aplikace oboustranně (stěny) nebo jednostranně (stropy). |
| Protipožární pěny | Polyuretan | B nebo C1 | Trvalé utěsnění nehořlavých potrubí do průměru 160 mm. Pro průměry 160-250 mm v kombinaci s manžetami. | Zvětšení objemu napěněním 1:7. Nejsou odolné UV záření ani přímým povětrnostním vlivům. |
| Protipožární manžety | Plechy vyplněné zpěňující látkou | Není specifikováno pro materiál, ale funkce je protipožární | Kovová i plastová potrubí pro vnější průměry 32 až 250 mm. Aplikace těsně u prostupu. | V případě požáru kouřotěsně vyplní prostup. Zpravidla nejsou vhodné do venkovního prostředí. |
| Protipožární desky a obklady | Minerální látky s různými pojivy | A (nehořlavé) | Obklady kolem prostupů, výplně v přepážkách požárně dělicích konstrukcí. | Různé rozměry, tloušťky a objemové hmotnosti. Mechanicky opracovatelné. Musí se skladovat v suchu. |
Někdy se vyskytují společné prostupy potrubních vedení a kabelových tras. Pro tyto komplikovanější případy je možné použít atestovaných systémových řešení, která nabízejí specializovaní výrobci. Mohou to být přepážky vyplněné protipožárními deskami, požární ochrannou maltou, kabelovými tvarovkami, protipožárními cihlami nebo polštáři apod.
Odpovědnost a koordinace při projektování
Hlavní zodpovědnost za správně provedené požární průchodky nesou dodavatelé příslušných technologických souborů, ve výhodnějším smluvním vztahu pak dodavatel stavební části. Projektant požární ochrany staveb zhotovuje dokumentaci, která je součástí projektu předkládaného ke stavebnímu řízení (projektové dokumentace pro stavební povolení). V tomto projektu určuje, kromě jiného, také všechny požární úseky a jejich parametry. Zde je hlavní zdroj informací, z kterého lze určit, které potrubní prostupy budou na stavbě požárně ošetřeny. Projektant požární ochrany staveb v dokumentaci dále uvádí požadavky na tyto prostupy. Zpravidla jde o obecný text, který někdy připomíná opisování článků ČSN, vždy však je dotčená část dokumentace bez výkresového zpracování detailů prostupů.
Navíc se tato dokumentace požární ochrany stavby zpravidla nedostane do ruky realizační firmě. Slovní popis v projektu je vždy nedostatečný pro toho, kdo má dodávku realizovat a nést za ni odpovědnost. Neuvádí se totiž, jak má ochrana prostupů vypadat, chybí specifikace konkrétních materiálů, komponentů nebo systémových či typových řešení, tloušťky a rozměry ochraňovaných ploch, pomocný materiál atd. Jedním z důsledků je, že budoucí zhotovitel nemůže při oceňování zakázky dobře ohodnotit investiční náklady protipožární ochrany prostupů. Mnohdy se situace na stavbě řeší způsobem, že se tam "něco" nacpe, aby byl technický dozor investora nebo autorský dozor projektanta uspokojen.
Optimální řešení, jak co nejefektivněji dostat problematiku správného návrhu požární ochrany potrubních prostupů do obecnějšího povědomí příslušné technické veřejnosti a hlavně, jak docílit řádnou ochranu potrubních prostupů požárními stěnami a stropy dodavatelskými firmami, se nabízí ve třech možnostech:
- Projektanti příslušných profesí ve své výkresové dokumentaci tyto prostupy vyznačí s odkazem, který zhotovitel a jak zajistí realizaci (v praxi se téměř neprovádí). Někdy to může být i dodavatel profese v rámci své dodávky.
- Projektanti profesí předají podklady o prostupech projektantovi stavební části a ten je zahrne do své výkresové části (detaily). Měl by si doplnit znalosti této problematiky - nejsou nikterak složité.
- Hlavní inženýr projektu nebo projektant stavební části vytvoří speciální koordinační výkresy těchto prostupů celé stavby, což je optimální řešení.
Důraz u všech tří možností je kladen na výkresové zpracování detailu prostupu nebo alespoň na zvýrazněnou poznámku nad rozpiskou výkresu, ve které se uvedou všechny podrobnosti požárního prostupu, případně odkaz na typový list příslušného výrobce.
Čtěte také: Vše o prostupech střechou pro fotovoltaiku
Komplikované situace při kumulaci instalací
Nejkomplikovanější situací při projekci i realizaci je kumulace mnoha instalačních vedení v jedné lokalitě. Tam, kde se sešly kabelové lávky silnoproudu a slaboproudu s několika potrubními rozvody vody, tepla, chladu, plynu a odpadu a k tomu ještě vzduchovody, je situace mnohdy opravdu neřešitelná. Projektant, ani při dobré vůli, nedokáže kvalitně výkresově postihnout složitý instalační uzel procházející požárně dělicí konstrukcí ani při možnostech současných kreslicích programů. Optimálně by totiž měl takový výkres postihovat všechny potrubní prostupy (vč. tloušťek tepelných izolací), všechny kabelové prostupy, odstupové vzdálenosti jednotlivých vedení mezi sebou, nosné konstrukce a jejich kotvení, protipožární ochranu prostupů (izolace, tmely, malty, stěrky, manžety, desky, obklady, nátěry, nástřiky atd.) se všemi rozměry, tloušťkami, materiálovým určením apod. Práce na jednom takovém složitém detailu je časově velmi náročná a pokud je v projektu více takových uzlů, není snadné se z časových i finančních důvodů s takovým úkolem vypořádat.
To nejpodstatnější totiž je, že takto vzniklý komplex požárních přepážek s prostupy by měl při požáru bezchybně fungovat. Specializovaná montážní firma by měla dát garance na zhotovená protipožární utěsnění ve všech jejich parametrech (těsnost, celistvost, odolnost, ...), že budou při požáru skutečně účinná. Teoreticky by montážní firma takovou záruku ani dát neměla, protože vzniklá sestava prostupů nikdy nebyla jako celek podrobena ověřující zkoušce. A přestože bylo použito několika různých typových protipožárních konstrukcí a systémů (atestovaných), kdo zaručí, že v konfiguraci, která byla na stavbě vytvořena jako unikátní originál (složitá kumulace svazků kabelů, plastových rozvodů, plynovodů a vzduchovodů), odolá požární přepážka v místě prostupů skutečnému požáru po stanovenou dobu? Pravděpodobně jen taková firma, která riskuje a opravdu na sebe přebírá riziko. Proto je záměrně použito slova neřešitelná situace, protože ona opravdu není řešitelná pro daný konkrétní příklad, má-li se vejít do mantinelů paragrafů vyhlášek a článků norem. Pokud si nejsme jisti, jakým způsobem potrubní prostup ošetřit, měli bychom navrhované řešení raději konzultovat s příslušným specialistou.
Klíčovou roli vždy hrají dodavatelské firmy. Zodpovědná osoba za montáž písemně (tedy velmi adresně) potvrzuje splnění těchto požadavků. Investor by proto neměl váhat svěřit realizaci specializované a výrobcem proškolené firmě, která má za sebou příslušné reference a plně přebírá odpovědnost za dodané dílo. Taková firma může mnohé zachránit i v takovém případě, kdy je projektová dokumentace nedostatečná. Funkční zkoušky těchto požárně bezpečnostních zařízení se, podle vyhlášky, neprovádí.
tags: #Vše #o #prostupech #pro #zakládání #staveb