Střechu jen zřídka tvoří jednoduchá, nekomplikovaná konstrukce. Mnohem častěji ji narušují různé prostupy. Může jít o průniky masivních konstrukcí, jako jsou komíny, světlíky, vikýře, balkony apod., nebo drobné prostupy tvořené odvětráním kanalizace, anténami či například střešními lávkami.
Norma pro střechy ČSN 73 1901 dělí střechy na ploché (se sklonem do 5°), šikmé (se sklonem do 45°) a strmé (se sklonem nad 45°). V tomto textu se omezíme jen na šikmé a strmé střechy.
Pro jakoukoliv střechu a jakýkoliv prostup ve střeše platí, že jde o překážku, která znamená tzv. zvýšený požadavek. Právě on spolu s dalšími, jako jsou klimatické podmínky objektu, využití podkroví či sklon střechy, rozhoduje o třídě těsnosti DHV (Doplňková hydroizolační vrstva), kterou je nutné ve střeše použít.
Prostup komína šikmou střechou
Typickým příkladem průniku svislé konstrukce šikmou střechou je komínové těleso či zdivo světlíků. Prostup komína stropem nebo střechou a také prostup kouřovodu stěnou domu je s ohledem na bezpečnost tohoto stavebního detailu nutno řešit se vší vážností. A to především, pokud se jedná o moderní konstrukci obsahující hořlavé materiály a zároveň je s ohledem na nízkoenergetický nebo pasivní standard budovy vyžadována parotěsnost celé konstrukce.
Při plánování komínu ve stavbě je třeba si uvědomit, že pokud komín prochází okolní konstrukcí (např. stropem, střechou nebo také prostup kouřovodu stěnou), tak je s ohledem na bezpečnost nutno řešit tento stavební detail se vší vážností.
Čtěte také: Sádrokartonové prostupy
Požadavky na prostupy komínů stavebními konstrukcemi
Než přejdeme k ukázce konkrétních řešení, je nutné se zamyslet nad požadavky kladenými na prostupy komínů stavebními konstrukcemi. Vzdálenost komína od hořlavých materiálů není zdaleka jediný požadavek na prostup komína střechou. Musíme si uvědomit, že komín prostupující obvodovou konstrukcí narušuje obálku budovy, na kterou jsou kladené technické požadavky a ty bychom měli splnit. Například skladba střechy by měla být na komín napojená parotěsně respektive vzduchotěsně, zásadní je i vodotěsné napojení a také by prostupem komína neměl vznikat výrazný tepelný most.
Ve skladbě jak ploché, tak šikmé střechy se nachází spousta hořlavých materiálů a některé z nich je nutné na komínové těleso těsně napojit. Současné normy již poskytují informace, jak řešit prostup komína stropem a střechou z pohledu požární bezpečnosti i konstrukčních souvislostí.
Vzdálenost od hořlavých materiálů
Velice důležitým požadavkem při řešení prostupu komína konstrukcí je „Vzdálenost od hořlavých materiálů“. Jakým způsobem se tato vzdálenost stanovuje, udává ČSN EN 1443 Komíny - Obecné požadavky, platná od ledna 2020. Tato norma stanovuje, jakým způsobem musí být komín označen.
Základním zdrojem informací o požadavcích na nejmenší vzdálenost komína od hořlavých materiálů je norma ČSN 73 4201 ed. 2 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv, platná od prosince 2016. Požadavky jsou členěny dle druhu komínů i dle konstrukcí obsahujících hořlavé materiály.
Pro jednovrstvé i vícevrstvé komíny se vzdálenost dřevěných konstrukčních prvků od povrchu komínového pláště stanovuje podle přílohy G a je nejméně 50 mm. Příloha stanovuje zásady pro uložení dřevěných prvků do komínového zdiva a na komínové zdivo a zásady pro prvky probíhající podél zdiva.
Čtěte také: Podrobnosti nadkrokevní izolace
V souvislosti s novelou normy ČSN EN 1443 došlo k úpravě označování komínů, kdy do označení zatřídění komínu přibyl nový parametr „Typ zkušební sestavy“, který vyjadřuje, v jakém konstrukčním uspořádání byla bezpečná vzdálenost ověřena zkouškou. Tento parametr se značí písmeny „a“ až „l“, písmena představují celkem 12 typů kombinací tloušťky stěny, tloušťky stropu, jejich tepelných odporů, řešení prostupu stropem (zcela otevřený - s volně proudícím vzduchem, částečně uzavřený - bez tepelné izolace a zcela uzavřený - s tepelnou izolací. K tomu ještě přistupuje ohrazení mezery mezi komínem a střechou. Je tedy zřejmé, že jednomu výrobku (komínu) může být na základě zkoušek přiděleno více označení z řady a až l.
Vzdálenost od hořlavých materiálů tedy výrobci komínových systémů stanovují na základě zkoušky. Podle výsledků zkoušek výrobci ve svých technických podkladech uvádějí, za jakých podmínek je platná bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů při zabudování komína do stavby a ve svých technických podkladech by měli uvést i návod na bezpečné zabudování komínového tělesa do stavby. V označení komína je tedy vzdálenost od hořlavých materiálů označena hodnotou „xx“ v milimetrech a doplněna písmenem „a“ až „l“ tak, jak je například uvedeno v následující tabulce.
Příklad označení komínu dle ČSN EN 1443 (platné od 2020):
| Parametr | Popis |
|---|---|
| T400 | Maximální teplota spalin |
| N1 | Třída tlakové odolnosti |
| D3 | Odolnost proti kondenzátu |
| G50 | Bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů (50 mm) |
| (a-l) | Typ zkušební sestavy (např. "a" pro plně otevřenou mezeru) |
U komínů uvedených na trh podle starší verze normy ČSN EN 1443 platné do roku 2019, je bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů udávaná pouze hodnotou „xx“ v milimetrech bez písmenného označení. U takto označeného komína je bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů platná pouze pro plně provětrávanou mezeru kolem komína. Údaj tedy nelze aplikovat například na dokonale utěsněný prostup stropní nebo střešní konstrukcí! Pro takový případ, kde kolem komína není provětrávaná mezera, musí výrobce dodatečně stanovit pravidla zabudování svého komínu na základě výpočtu.
Z výše uvedeného vyplývá, že s lety zažitou informací, že velikost odstupu hořlavých materiálů a konstrukcí od komína musí být vždy alespoň 50 mm, si již nevystačíme.
Čtěte také: Jak na energeticky úsporný prostup fasádou
U nerezových systémových komínů se jejich značení řídí výrobkovou normou ČSN EN 1856-1 Komíny - Požadavky na kovové komíny - Část 1: Systémové komíny. Situace je stejná v tom, že výrobce ve svých technických podkladech by měl stanovit návod na bezpečné zabudování nerezového komínového systému do stavby.
Chtěl bych upozornit na skutečnost, že bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů u systémových nerezových komínů jsou ve většině případů větší než u zděných systémových komínů. Mohou dosahovat hodnot i 100, 150 mm.
Parotěsnost a vzduchotěsnost
S obálkou budovy souvisí ještě jedna skutečnost, kterou bych chtěl zmínit. V dnešní době se stále více staví objekty v tzv. „Pasivním standardu“, ve kterých je nutno splnit požadavek na těsnost obálky budovy podložený Blower Door testem. Do těchto typů objektů je nutné zvolit správný komín, který tyto požadavky splňuje. Ne každý komín je k tomuto účelu vhodný.
Obecně si nejprve musíme odpovědět na otázku, jestli v dané detailu stavby řešíme jen požární bezpečnost, nebo zda je také potřeba zabránit vnikání vodní páry ze vzdušné vlhkosti do konstrukce stavby. Tedy zda je potřeba řešit parotěsnost daného detailu.
Prostup z pěnového skla používejte tam, kde potřebujete vytvořit detail s garantovaným difuzním odporem, aby během používání stavby nedocházelo ke kondenzaci vodní páry v konstrukci střechy a tím k destrukci stavby. V případě prostupu komína nehořlavou konstrukcí je princip volby správného řešení stejný.
Řešení prostupu komína šikmou střechou na příkladu rodinného domu
Nyní se podíváme na jedno z možných řešení prostupu komína šikmou střechou na příkladu objektu novostavby rodinného domu, kde nosnou střešní konstrukci tvoří dřevěné vazníky z trámků šířky 100 mm v osové vzdálenosti přibližně 900 až 1200 mm. Skladba střechy byla realizována s tepelnou izolací na bázi polyisokyanurátu (PIR) umístěnou nad krokve. Jedná se o systémovou skladbu DEK ST.8002B.
Realizovaná skladba střešního pláště:
- velkoformátová plechová krytina MAXIDEK,
- latě 60x40 mm,
- větraná vzduchová mezera tl. 40 mm tvořená kontralatěmi 60x40 mm podtěsněnými páskou DEKTAPE KONTRA,
- doplňková hydroizolační vrstva (DHV) DEKTEN MULTI-PRO II,
- tepelná izolace TOPDEK 022 PIR tl. 200 mm ve dvou vrstvách,
- parotěsnící a vzduchotěsnící vrstva TOPDEK AL BARRIER,
- bednění z OSB desek tl. 22 mm spojované na pero a drážku,
- vazníkový krov z dřevěných KVH hranolů.
Výše uvedenou skladbou prostupoval komín Schiedel UNI ADVANCED a bylo nutné na něj napojit skladbu střechy obsahující hořlavé materiály.
Z označení komína T400 - N1 - D3 - G 50 můžeme vyčíst, že bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů je 50 mm. Z této skutečnosti plyne, že hořlavé materiály nelze přímo napojit na těleso komína. A právě pro tyto situace společnost Schiedel vyvinula řešení pomocí výrobku Vermis ZERO. Jde o desky z expandovaného vermikulitu o tloušťce 50 mm s vysokou teplotní odolností, kterými se obloží těleso komína. Na tyto desky lze už přímo napojit hořlavé materiály.
Postup montáže probíhal následovně:
- Nejprve se přistoupilo k vyzdění komínového tělesa. Aby mohlo zdění pokračovat nad úroveň střechy, vyřízl se otvor v bednění, který byl větší o zmíněných 50 mm.
- Jelikož jsou desky Vermis ZERO obdélníkového tvaru, pro použití v šikmé střeše se jejich tvar musel upravit. Úprava vermikulitových desek není nijak náročná, jelikož se dají snadno řezat. Důležité je zvolit správnou výšku desek v závislosti na tloušťce skladby. V našem případě se použil Vermis ZERO s prodloužením 140 mm. Ještě bych chtěl upozornit, hlavně pro fázi montáže, že vermikulitové desky nesmějí přijít do přímého styku s tekoucí vodou, jinak dojde k jejich poškození.
- Aby styk vermikulitových desek byl s povrchem komína těsný, použije se na styčnou plochu mezi komínem a deskami žáruvzdorný tmel Schiedel ROTEMPO. Zároveň se tmel nanese na všechny styčné plochy mezi vermikulitovými deskami a vyplní se jím i spára na styku s komínovým pláštěm.
- Po zatuhnutí tmelu následovalo nalepení parotěsnící a vzduchotěsnící vrstvy ze samolepícího asfaltového pásu TOPDEK AL BARRIER na desky Vermis ZERO. TOPDEK AL BARRIER byl na povrch vermikulitových desek přivařen horkovzdušně pro lepší přídržnost.
- Zateplovala se i nadstřešní část komína minerální izolací v tloušťce 50 mm, aby se omezil vznik tepelného mostu komínovým tělesem.
- Kolem komínu se doložila tepelná izolace střechy TOPDEK 022 PIR ve dvou vrstvách.
- Následovalo napojení DHV z fólie DEKTEN MULTI-PRO II na vermikulitové desky pomocí pásky DEKTAPE MULTI, desky se před nalepením pásky natřely penetrací DEKPRIMER NANO pro lepší soudržnost pásky s podkladem.
- Pokračovalo se s prováděním dalších vrstev střešní skladby jako je laťování, střešní krytina MAXIDEK, současně s tím se realizovalo klempířské opracování komína, provedení tenkovrstvé omítky na nadstřešní části a osazení krycí nerezové desky a stříšky větrací šachty na hlavu komína.
- Bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů 50 mm musela být dodržena i od dřevěných částí krovu.
- Je také vhodné komín staticky zajistit, k tomuto účelu se dá s výhodou použít kotevní prvek do krovu od společnosti Schiedel.
Ukázka prostupu komína Schiedel ABSOLUT pro nadkrokevní systém TOPDEK je také k dispozici.
Oplechování a utěsnění komína
Komín tvoří překážku v odvodu vody z části střechy nad komínem. Obvykle se tato situace řeší oplechováním, které se skládá z horního, spodního a bočního oplechování. Pokud komín není umístěný přímo ve hřebeni, boční lemování se provádí s trojnásobným pravoúhlým ohybem (tzv. kobylou), která zabrání proniknutí vody ze zadního dílu lemování pod krytinu na bocích komínu.
Lemování musí být podloženo latěmi nebo podbedněno. Svislá část bočního lemování musí být vytažena nejméně 150 mm, v návaznosti na to se obvykle přizpůsobuje horní a spodní díl lemování. Pokud je komín široký a jeho poloha ve střeše nepříznivá (tzn. dále od hřebene), je vhodné horní díl lemování provést pomocí jednostranného či sedlového klínu, aby se za komínem nehromadil sníh a voda rychleji odtékala.
V důsledku pohybů krovu a tepelné dilatační roztažnosti komínového zdiva dochází zákonitě k odtržení bočního oplechování, pevně spojeného se střešním pláštěm, od komínu. Vznikne spára, kterou i při jejích nepatrných rozměrech proniká do podstřeší velké množství vody, která stéká po povrchu komínu. Proto je nezbytné tuto spáru krýt dilatační lištou, která je pevně spojená se zdivem komína a zatěsněná trvale pružným tmelem.
Z hlediska návaznosti DHV na komínové těleso je třeba zajistit spolehlivé odvedení vody, stékající po DHV, zezadu komína do stran. Řešením je použít tzv. plechovou odháňku nebo izolaci vytáhnout. Prostupy třídy těsnosti 1 až 5 musí být provedeny vodotěsně nebo musí být jejich lemování vytaženo nejméně 5 cm nad krytinu.
Za zmínku stojí napojení DHV přímo na komín, což nemusí vyhovovat požární bezpečnosti kvůli možné vyšší povrchové teplotě komínového zdiva. Z hlediska odvětrání střešního pláště jsou rozhodující rozměry komína. Pokud jeho šířka (po vrstevnici) brání proudění vzduchu od okapu ke hřebeni v celé šířce krokevního pole a více, je třeba pod komín umístit výdech.
V případě zatepleného střešního pláště je třeba věnovat pozornost požární bezpečnosti kolem prostupujícího komína.
Možnosti utěsnění komína:
- Oplechování: Tradičně vyrobeno z kovu (pozinkovaný plech, měď, hliník). Vyžaduje odbornou montáž a je velmi odolné. Vyžaduje však pravidelnou kontrolu a údržbu.
- Utěsňovací pásy: Vyrobené z flexibilních materiálů, jako je hliníková fólie potažená butylkaučukem (např. EasyFlash) nebo kompozitními materiály s hliníkovou mřížkou (např. Wakaflex). Jejich instalace je snadnější a rychlejší, montáž nevyžaduje specializované nářadí.
Cílem utěsnění komína je zabránit zatékání. Ať už zvolíte jakékoliv řešení, vždy je důležité dbát na správné zakončení střešní fólie u komínu. Střešní fólie musí být vytažena alespoň 5 cm nad nejvyšším profilem střešní tašky. Fólie se na horním okraji zajistí pomocí lepicí pásky - např. DivoTape nebo ClimaTape.
Údržba komínového tělesa
Povrch komínových těles často tvoří vrstvá omítka s fasádním nátěrem. Životnost takové povrchové úpravy je obvykle výrazně menší než okolní střešní krytiny. Je proto třeba počítat s nezbytnou údržbou v průběhu životnosti střešního pláště, a to v podobě nátěrů, oprav omítek a revizí komínových hlav. Takové opravy se obvykle neobejdou bez lokálního poškození krytiny, případně je nutné rozebrat část střechy. Proto by měly být omítky a nátěry vybírané s velkou pečlivostí, aby byly maximálně trvanlivé. Nešvar v podobě opravy komínu pomocí perlinky a nevhodného „lepidla“ se může projevit zdlouhavým a náročným hledáním pravé příčiny zatékání kolem komínů.
Prostup vikýřem
Pultový vikýř s výrazně malým sklonem střechy (do 10°) je běžný architektonický prvek. Sklon dokonce může mít i obrácený spád, tedy od fasády směrem do střešní roviny, pokud je to z architektonického hlediska žádoucí (vikýř pak nepotřebuje žlaby).
Z hlediska oplechování boků vikýřů platí do značné míry stejné zásady jako u výše zmíněných komínů. Pokud ze střechy vikýře převádíme srážkovou vodu kolem boků vikýřů, je nezbytné (stejně jako u komínů) provést lemování s trojnásobným pravoúhlým ohybem (tzv. kobylou). Stejně jako pro komíny, i pro vikýře platí nezbytnost použít na bocích dilatační lišty. Výjimkou mohou být drobné vikýře historických objektů s vyzdívanými a omítnutými boky, kdy by tato poněkud robustně působící lišta zakryla značnou část původní omítky.
DHV u boků vikýřů musí spojitě přecházet z plochy střechy na svislé části vikýře. V místě přechodu šikmé střechy na pultovou střechu vikýře můžeme uplatnit dvojí řešení:
- DHV šikmé střechy je přímo napojená na DHV pultové střechy vikýře. V takovém případě jsou propojené i vzduchové mezery a nasávací otvor je na okapové hraně vikýře.
- Dalším řešením je, že DHV šikmé střechy je vyvedená na krytinu pultového vikýře a nasávání vzduchu šikmé části střechy je nad stykem těchto dvou střešních rovin. Takový detail je vhodnější z hlediska provedení samotné DHV, obtížné je provětrání pultové střechy.
Rovněž tepelná izolace musí být spojitá, tzn. že svislá izolace boků vikýře navazuje přímo na tepelnou izolaci střechy vikýře a šikmé střechy.
Zapuštěné terasy do šikmých střech
Zapuštěné terasy do šikmých střech jsou oblíbeným způsobem architektů, jak při realizaci půdní vestavby propojit půdní byt s exteriérem a umožnit tak pobyt ve vnějším otevřeném prostoru. Toto řešení však skrývá řadu nebezpečí, kterým je třeba se vyvarovat.
Tepelná izolace boků i stěn terasy musí být spojitá, nikde nesmí dojít k tepelným mostům. Otázkou ale je, zda zateplovat mezi stropními trámy a částečně nad nimi, nebo pouze nad trámy. Zateplením nad trámy se navyšuje skladba stropu a vzniká mnohdy výrazný výškový rozdíl mezi pochozí vrstvou terasy půdního bytu. Zateplením mezi trámy zase mohou vzniknout problémy s tepelnými mosty a obtížně se realizuje parotěsnící vrstva.
Snad nejhorší variantou je zachovat tepelnou izolaci mezi stropními trámy a skladbu doplnit tepelnou izolací nad původním záklopem. Tak může docházet ke kondenzaci v oblasti původního záklopu a následně k rozsáhlým škodám v důsledku rozvoje dřevokazné houby.
U střechy, která má odvodňovací žlaby v úrovni koruny půdní nadezdívky, vzniká problém s odvodněním terasy. Pokud v její bezprostřední blízkosti není dešťový svod, je obvykle potřeba ho doplnit, aby bylo kam zaústit boční výtok z terasy.
Systémová řešení prostupů CIKO STOPER
Společnost CIKO s.r.o., výrobce komínových systémů, přichází na trh s vlastním kompletním řešením stavebních detailů pro zabudování komínu do stavby a nabízí ucelený sortiment prostupů, parotěsných prostupů, dílů pro napojení parozábrany na komín a také komponentů pro přerušení tepelných mostů v rámci komínového tělesa.
Pro bezpečné řešení průchodu komína všemi typy stropních i střešních konstrukcí je určen sortiment bezpečných prostupů CIKO STOPER.
Typy prostupů CIKO STOPER:
Prostupy hořlavou konstrukcí
- V praxi se využívají nejčastěji pro prostup kouřovodu stěnou nebo příčkou.
- Konstrukce prostupu je natolik univerzální, že ve dvou rozměrových řadách nabízí řešení pro tloušťku stěny do 240 mm, popř. lze vyrobit jakýkoliv atypický rozměr.
- Hloubku prostupu je možno přizpůsobit tloušťce stěny díky teleskopické konstrukci a seříznutím jeho vnitřní části přesně na potřebný rozměr.
- Prostupy hořlavou konstrukcí se vyrábějí z izolačních desek a vnitřních tubusů z komínové izolace.
Parotěsné prostupy hořlavou konstrukcí
- Jsou určeny pro všechny typy stropních i střešních konstrukcí a zajišťují bezpečné oddělení komínu od hořlavých materiálů.
- Zároveň umožňují bezpečné napojení parozábrany na komínové těleso.
- Díky parotěsnosti vlastního prostupu je tak možno dosáhnout parotěsnosti a bezpečnosti celého stavebního detailu.
- Parotěsné prostupy hořlavou konstrukcí jsou dodávány v provedení pro cihelné komínové systémy a v provedení pro třívrstvé nerezové systémy (v rozsahu průměrů vnějšího pláště 160-400 mm).
- Délka prostupu je volitelná v modulu 10 cm, přičemž základní délka je 30 cm.
- Vlastní prostup lze velmi jednoduše seříznout přesně dle potřeby v místě prostupu, je tedy vhodný i pro prostupy šikmými střešními konstrukcemi.
- Při drobných nepřesnostech v konstrukci stavby je možno výšku prostupu lokálně zbrousit až o 20 mm (musí zůstat min. tloušťka pěnoskla 30 mm). POZOR, je potřeba postupovat opatrně, hrozí riziko popraskání pěnoskla. Při úpravách nesmí být porušena celistvost prostupu!
- Parotěsné prostupy, díly pro napojení parozábrany a pro přerušení tepelných mostů využívají jako základní materiál pěnové sklo a jeho specifické tepelně izolační vlastnosti.
- Podmínky pro bezpečné použití prostupů CIKO STOPER vychází z Osvědčení o vlastnostech č. 030-057001 vydaného TZUS Praha. Tato produktová řada je chráněna užitným vzorem č.
Napojení parozábrany na komín
- Připevnění parozábrany na těleso komína je obecně komplikovaný stavební detail, především kvůli přenosu tepla z komínového pláště na hořlavou parozábranu.
- Řešení vyvinuté firmou CIKO s.r.o. umožňuje bezpečnou realizaci tohoto detailu.
- Součástí dodávky je parozábrana s dostatečným přesahem, kterou je možno napojit na parozábranu použitou v okolní konstrukci.
Přerušení tepelných mostů
- Komínové těleso je při použití běžných stavebních postupů ochlazováno z obou směrů - shora působením venkovních podmínek na komínovou hlavu, zdola působením neizolovaného nosného základu.
- V obou případech dochází k nežádoucímu ochlazování interiérové části komínového tělesa.
Výběr vhodné varianty prostupu doporučujeme konzultovat s techniky CIKO. Obecně platí, že existuje kvalitní řešení prostupu komína pro všechny typy konstrukcí a detailů.
Nerezové střešní lemování pro šikmou střechu
Nerezové střešní lemování je určeno pro střechy se sklonem 45°. Zabraňuje vodě a větru procházet otvorem ve střeše vytvořeným pro komín. Jde o klíčový prvek pro zajištění vodotěsnosti a větruodolnosti v místě prostupu.
Doporučení od Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů
V Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů pracuje řada odborníků, kteří se v roli inspektorů řemesel potkávají s problémy souvisejícími s prostupy. Při své práci posuzují zejména kvalitu provedeného díla a dodržování řemeslných standardů, které jsou zhruba definované v platných normách.
Jenže normy někdy nestačí, jsou příliš obecné. Ne vždy je taky příčinou závad kvalita provedení. Proto Cech klempířů, pokrývačů a tesařů vypracoval tzv. Pravidla. Jsou to knihy, které provádějí návrhem a realizací všeho, co souvisí se střechami. Konkrétně už vyšla Pravidla pro navrhování a provádění střech, Pravidla pro navrhování a provádění klempířských konstrukcí, Základní pravidla pro navrhování a realizaci plochých střech a hydroizolace spodní stavby a Základní pravidla pro pokrývání střech přírodní břidlicí, rákosem, slámou a pro osvětlování podkroví.
tags: #prostup #sikmou #strechou #detaily