Prostup komína střechou: Nejlepší tipy a kompletní návod krok za krokem!

Prostup komína střechou je klíčovým detailem každé střešní konstrukce, který vyžaduje pečlivé plánování a provedení. Zajištění bezpečného a funkčního prostupu je zásadní pro ochranu majetku i zdraví obyvatel domu. Tato problematika zahrnuje nejen požární bezpečnost, ale i tepelně technické parametry a vodotěsné a vzduchotěsné napojení na střešní plášť.

Požadavky na prostupy komínů stavebními konstrukcemi

Než se pustíme do konkrétních řešení, je nezbytné zamyslet se nad požadavky kladenými na prostupy komínů stavebními konstrukcemi. Vzdálenost komína od hořlavých materiálů není zdaleka jediným požadavkem. Komín prostupující obvodovou konstrukcí narušuje obálku budovy, na kterou jsou kladeny technické požadavky, jež je nutné splnit.

Skladba střechy by měla být na komín napojena parotěsně, respektive vzduchotěsně, zásadní je i vodotěsné napojení a prostupem komína by neměl vznikat výrazný tepelný most. Ve skladbě jak ploché, tak šikmé střechy se nachází spousta hořlavých materiálů a některé z nich je nutné na komínové těleso těsně napojit.

Normativní požadavky a značení komínů

Základním zdrojem informací o požadavcích na nejmenší vzdálenost komína od hořlavých materiálů je norma ČSN 73 4201 ed. 2 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv, platná od prosince 2016. Požadavky jsou členěny dle druhu komínů i dle konstrukcí obsahujících hořlavé materiály. Pro jednovrstvé i vícevrstvé komíny se vzdálenost dřevěných konstrukčních prvků od povrchu komínového pláště stanovuje podle přílohy G a je nejméně 50 mm. Příloha stanovuje zásady pro uložení dřevěných prvků do komínového zdiva a na komínové zdivo a zásady pro prvky probíhající podél zdiva.

Velice důležitým požadavkem při řešení prostupu komína konstrukcí je „Vzdálenost od hořlavých materiálů“. Jakým způsobem se tato vzdálenost stanovuje, udává ČSN EN 1443 Komíny - Obecné požadavky, platná od ledna 2020. Tato norma stanovuje, jakým způsobem musí být komín označen. V souvislosti s novelou normy ČSN EN 1443 došlo k úpravě označování komínů, kdy do označení zatřídění komínu přibyl nový parametr „Typ zkušební sestavy“, který vyjadřuje, v jakém konstrukčním uspořádání byla bezpečná vzdálenost ověřena zkouškou. Tento parametr se značí písmeny „a“ až „l“, písmena představují celkem 12 typů kombinací tloušťky stěny, tloušťky stropu, jejich tepelných odporů, řešení prostupu stropem (zcela otevřený - s volně proudícím vzduchem, částečně uzavřený - bez tepelné izolace a zcela uzavřený - s tepelnou izolací). K tomu ještě přistupuje ohrazení mezery mezi komínem a střechou.

Čtěte také: Sádrokartonové prostupy

Z výše uvedeného vyplývá, že s lety zažitou informací, že velikost odstupu hořlavých materiálů a konstrukcí od komína musí být vždy alespoň 50 mm, si již nevystačíme. U komínů uvedených na trh podle starší verze normy ČSN EN 1443 platné do roku 2019, je bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů udávaná pouze hodnotou „xx“ v milimetrech bez písmenného označení. U takto označeného komína je bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů platná pouze pro plně provětrávanou mezeru kolem komína. Údaj tedy nelze aplikovat například na dokonale utěsněný prostup stropní nebo střešní konstrukcí! Pro takový případ, kde kolem komína není provětrávaná mezera, musí výrobce dodatečně stanovit pravidla zabudování svého komínu na základě výpočtu.

Bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů u systémových nerezových komínů jsou ve většině případů větší než u zděných systémových komínů, mohou dosahovat hodnot i 100, 150 mm.

Příklad značení komínu dle ČSN EN 1443

Parametr	Označení	Význam
Teplotní třída	Txxx	Maximální provozní teplota spalin (°C)
Tlaková třída	Nx	N1 pro podtlak, P1 pro přetlak
Odolnost proti kondenzátu	Wx, Dx	W pro mokrý provoz, D pro suchý provoz
Korozní odolnost	Xx	Např. 1, 2, 3 pro různé paliva
Odolnost proti vyhoření sazí	G / O	G pro odolný, O pro neodolný
Bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů	xx (mm)	Nejmenší bezpečná vzdálenost v milimetrech
Typ zkušební sestavy	a-l	Konstrukční uspořádání, ve kterém byla vzdálenost ověřena

Prostup komína v nízkoenergetických a pasivních domech

S obálkou budovy souvisí ještě jedna skutečnost, kterou je potřeba zmínit. V dnešní době se stále více staví objekty v tzv. „Pasivním standardu“, ve kterých je nutno splnit požadavek na těsnost obálky budovy podložený Blower Door testem. Do těchto typů objektů je nutné zvolit správný komín, který tyto požadavky splňuje. Ne každý komín je k tomuto účelu vhodný.

Problematickým může být například prostup komínového tělesa střešní konstrukcí v nízkoenergetických a pasivních domech. Nelehkým úkolem je zajištění těsného a zároveň požárně bezpečného průchodu komínového tělesa kolem parotěsných fólií, které představují díky své hořlavosti určité riziko. Na druhé straně sádrokarton je nehořlavý, proto napojení dotažené až ke komínovému plášti nepředstavuje žádný problém.

V případě vícevrstvých komínů, jako jsou třívrstvé nerezové komíny, je potřeba na dilataci myslet. Teplota pláště komína, který je ve volném prostředí, se může pohybovat kolem 70 °C. Při průchodu komínu například stropní konstrukcí se teplota pláště může v tomto místě vyšplhat i nad 200 °C v závislosti na spotřebiči a jeho provozu. Z teplot je tedy vidět, že může dojít k výrazné dilataci. Proto ty prvky, které dům utěsňují, je třeba instalovat na komín přes speciální těsnicí manžety.

Čtěte také: Podrobnosti nadkrokevní izolace

Utěsnění komína prostupujícího střechou

Oplechování komína a dalších prostupů střechou patří mezi klíčové detaily každé střešní konstrukce. Oplechování zajišťuje vodotěsné napojení komína (nebo jiného prostupu) na střešní plášť a odvádí vodu mimo kritický detail.

Komponenty oplechování komína

Typicky se oplechování skládá ze spodního dílu, bočních dílů a horního (zadního) dílu. Záleží na typu krytiny, sklonu střechy a návaznosti na další vrstvy (např. fólie / hydroizolace).

Spodní díl: Montuje se na stranu komína, která je blíže k okapu střechy. Tento díl se ukončuje na střešní krytině a provádí se na konci s okapnicí.
Vrchní (zadní) díl: Montuje se na stranu komína, která je blíže k hřebeni střechy. Tento díl se ukončuje pod krytinou.
Boční díly: Provádí se u komína po spádu střechy a montují se po obou stranách komína. Boční oplechování je možné ukončit buď pod střešní krytinou, nebo na střešní krytině - provedení plechu závisí na typu střešní krytiny, dle předpisu výrobce krytiny, dle zkušeností montážní firmy, která na střechu poskytuje záruku. Pokud se boční oplechování montuje pod krytinou, je vhodné na plechu vyrobit tzv. "kobylu" (trojnásobný pravoúhlý ohyb), která zabrání proniknutí vody ze zadního dílu lemování pod krytinu na bocích komínu. Lemování musí být podloženo latěmi nebo podbedněno. Svislá část bočního lemování musí být vytažena nejméně 150 mm, v návaznosti na to se obvykle přizpůsobuje horní a spodní díl lemování.
Ukončovací krycí lišta: Oplechování se na komínu ukončuje ze všech stran pomocí této lišty.

Klempířské oplechování střešního prostupu se skládá s plechové základny umístěné v rovině střechy, plechové manžety spojené se základnou, krycího lemování umístěného na prostupu. Pokud je komín široký a jeho poloha ve střeše nepříznivá (tzn. dále od hřebene), je vhodné horní díl lemování provést pomocí jednostranného či sedlového klínu, aby se za komínem nehromadil sníh a voda rychleji odtékala.

Dilatace a napojení

V důsledku pohybů krovu a tepelné dilatační roztažnosti komínového zdiva dochází zákonitě k odtržení bočního oplechování, pevně spojeného se střešním pláštěm, od komínu. Vznikne spára, kterou i při jejích nepatrných rozměrech proniká do podstřeší velké množství vody, která stéká po povrchu komínu. Proto je nezbytné tuto spáru krýt dilatační lištou, která je pevně spojená se zdivem komína a zatěsněná trvale pružným tmelem.

Z hlediska návaznosti doplňkové hydroizolační vrstvy (DHV) na komínové těleso je třeba zajistit spolehlivé odvedení vody, stékající po DHV, zezadu komína do stran. Řešením je použít tzv. plechovou odháňku nebo izolaci vytáhnout. Prostupy třídy těsnosti 1 až 5 musí být provedeny vodotěsně nebo musí být jejich lemování vytaženo nejméně 5 cm nad krytinu.

Čtěte také: Jak na energeticky úsporný prostup fasádou

Materiály pro utěsnění komína

Utěsnění komína lze provést tradičním oplechováním z kovu nebo moderními utěsňovacími pásy.

Utěsnění komína oplechováním

Materiál: Tradičně z kovu, jako je pozinkovaný plech, měď nebo hliník.
Montáž: Vyžaduje odbornou montáž, často zahrnující řezání a tvarování plechu, pájení nebo nýtování. U titanzinkového plechu se kruhové proniky (komíny, ventilační roury) provádí odborně vodotěsně pomocí pájení naměkko. Tento spoj svou trvanlivostí a pevností odpovídá životnosti krytiny. Napojení nad i pod proniky v pásu krytiny se provádí dvojitou ležatou příčnou drážkou. Při střešních pronicích ≥ 1 m² se zadní napojení provede pomocí klínu, resp. sedlem.
Životnost a údržba: Kovové oplechování je velmi odolné a může vydržet desítky let bez výrazného opotřebení. Vyžaduje však pravidelnou kontrolu a údržbu, aby se zajistilo, že spoje a těsnění zůstávají neporušené a odolné proti korozi.
Vzhled: Nabízí tradiční vzhled a může být sladěno s dalšími kovovými prvky na střeše.

Utěsnění komína utěsňovacími pásy

Materiál: Vyrobené z flexibilních materiálů, jako je hliníková fólie potažená butylkaučukem (např. EasyFlash) nebo kompozitními materiály s hliníkovou mřížkou (např. Wakaflex).
Montáž: Jejich instalace je snadnější a rychlejší, montáž nevyžaduje specializovaného nářadí; pásy se aplikují přímo na čistý a suchý povrch.
Životnost a údržba: Flexibilní a přizpůsobivý materiál může mít kratší životnost ve srovnání s kovem, ale moderní materiály jsou navrženy tak, aby odolávaly dlouhá léta povětrnostním vlivům. Vyžadují minimální údržbu, je však důležité zajistit, aby povrchy zůstaly čisté a pásy byly správně připevněny.
Vzhled: Nabízejí moderní a nenápadný vzhled, který se snadno přizpůsobí tvarům a konturám střechy.

Ať už zvolíte jakékoli řešení, vždy je důležité dbát na správné zakončení střešní fólie u komínu. Střešní fólie musí být vytažena alespoň 5 cm nad nejvyšším profilem střešní tašky. Fólie se na horním okraji zajistí pomocí lepicí pásky.

Řešení prostupů komínů

Celá problematika prostupů komínů konstrukcemi je samozřejmě složitější, ale obecné pravidlo platí: Prostup z pěnového skla používejte tam, kde potřebujete vytvořit detail s garantovaným difuzním odporem, aby během používání stavby nedocházelo ke kondenzaci vodní páry v konstrukci střechy a tím k destrukci stavby. V případě prostupu komína nehořlavou konstrukcí je princip volby správného řešení stejný.

Ucelený sortiment bezpečných komínových prostupů nabízí na českém trhu výrobce komínových systémů CIKO pod označením CIKO STOPER. Jedná se o nabídku minerálních prostupů i parotěsných prostupů do vodorovných, šikmých i svislých konstrukcí pro zděné i nerezové komíny. Obecně tedy existuje kvalitní řešení prostupu komína pro všechny typy konstrukcí a detailů.

Schiedel VermiS ZERO - řešení pro bezpečný prostup komína střechou

Společnost Schiedel uvedla na trh produkt Schiedel VermiS, který řeší bezpečný průchod nerezového komína střešní konstrukcí. Nedávno rozšířila svou nabídku o novinku Schiedel VermiS ZERO, který řeší stejný problém u zděných komínových systémů v nízkoenergetických a pasivních domech.

Schiedel VermiS ZERO je vyroben z velmi dobře izolujícího materiálu na bázi vermikulitu. Jeho výhodou je snadná opracovatelnost běžnými nástroji. Schiedel VermiS ZERO pomáhá řešit požárně bezpečné a zároveň těsné napojení na parotěsnou fólii, která jinak zabraňuje pronikání vlhkosti z interiéru domu do tepelně izolační vrstvy střechy a dotváří těsnou obálku objektu.

Vytvoření bezpečného prostupu komína střechou se provede složením několika tvarově přesných výlisků na bázi Vermikulitu přímo na komínovou konstrukci podle montážního návodu. Jednotlivé spoje se lepí vysokoteplotním silikonovým tmelem. Vermikulit je izolační materiál s vysokou teplotní odolností, který se v případě potřeby velmi snadno opracovává běžnými ručními nástroji na zpracování dřeva a výsledný tvar se může potom jednoduše upravit podle místních podmínek použití, například podle sklonu střechy. Těsnost mezi komínovým pláštěm a díly VermiS ZERO je zajištěna vysokoteplotním silikonovým tmelem. Spojení parotěsné fólie s dílem VermiS se potom provede standardním způsobem. Takto se jednoduše, funkčně a zcela bezpečně provede spojení parotěsné fólie a těsnícího prvku VermiS ZERO v požadované rovině.

Schiedel VermiS ZERO o tloušťce 50 mm splňuje NULOVOU vzdálenost od hořlavých materiálů. Je vyvinutý pro klíčové požadavky moderních domů, splňuje Blower door test a je tedy ideálním prvkem pro vytvoření těsného prostupu komínového tělesa obálkou budovy.

Praktické ukázky řešení prostupu komína

Ukázka prostupu komína šikmou střechou

Na příkladu novostavby rodinného domu, kde nosnou střešní konstrukci tvoří dřevěné vazníky z trámků šířky 100 mm v osové vzdálenosti přibližně 900 až 1200 mm, byla skladba střechy realizována s tepelnou izolací na bázi polyisokyanurátu (PIR) umístěnou nad krokve. Jedná se o systémovou skladbu DEK ST.8002B.

Realizovaná skladba střešního pláště:

velkoformátová plechová krytina MAXIDEK
latě 60x40 mm
větraná vzduchová mezera tl. 40 mm tvořená kontralatěmi 60x40 mm podtěsněnými páskou DEKTAPE KONTRA
doplňková hydroizolační vrstva (DHV) DEKTEN MULTI-PRO II
tepelná izolace TOPDEK 022 PIR tl. 200 mm ve dvou vrstvách
parotěsnící a vzduchotěsnící vrstva TOPDEK AL BARRIER
bednění z OSB desek tl. 22 mm spojované na pero a drážku
vazníkový krov z dřevěných KVH hranolů

Výše uvedenou skladbou prostupoval komín Schiedel UNI ADVANCED a bylo nutné na něj napojit skladbu střechy obsahující hořlavé materiály. Z označení komína T400 - N1 - D3 - G 50 můžeme vyčíst, že bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů je 50 mm. Z této skutečnosti plyne, že hořlavé materiály nelze přímo napojit na těleso komína. Právě pro tyto situace společnost Schiedel vyvinula řešení pomocí výrobku Vermis ZERO. Jde o desky z expandovaného vermikulitu o tloušťce 50 mm s vysokou teplotní odolností, kterými se obloží těleso komína. Na tyto desky lze už přímo napojit hořlavé materiály.

Postup montáže:

Nejprve se přistoupilo k vyzdění komínového tělesa.
Aby mohlo zdění pokračovat nad úroveň střechy, vyřízl se otvor v bednění, který byl větší o zmíněných 50 mm.
Jelikož jsou desky Vermis ZERO obdélníkového tvaru, pro použití v šikmé střeše se jejich tvar musel upravit. Úprava vermikulitových desek není nijak náročná, jelikož se dají snadno řezat. Důležité je zvolit správnou výšku desek v závislosti na tloušťce skladby. V tomto případě se použil Vermis ZERO s prodloužením 140 mm. Je důležité, aby vermikulitové desky nesměly přejít do přímého styku s tekoucí vodou, jinak dojde k jejich poškození.
Aby styk vermikulitových desek byl s povrchem komína těsný, použije se na styčnou plochu mezi komínem a deskami žáruvzdorný tmel Schiedel ROTEMPO. Zároveň se tmel nanese na všechny styčné plochy mezi vermikulitovými deskami a vyplní se jím i spára na styku s komínovým pláštěm.
Po zatuhnutí tmelu následovalo nalepení parotěsnící a vzduchotěsnící vrstvy ze samolepícího asfaltového pásu TOPDEK AL BARRIER na desky Vermis ZERO. TOPDEK ALBARRIER byl na povrch vermikulitových desek přivařen horkovzdušně pro lepší přídržnost.
Zateplovala se i nadstřešní část komína minerální izolací v tloušťce 50 mm, aby se omezil vznik tepelného mostu komínovým tělesem.
Kolem komínu se doložila tepelná izolace střechy TOPDEK 022 PIR ve dvou vrstvách.
Následovalo napojení DHV z fólie DEKTEN MULTI-PRO II na vermikulitové desky pomocí pásky DEKTAPE MULTI, desky se před nalepením pásky natřely penetrací DEKPRIMER NANO pro lepší soudržnost pásky s podkladem.
Pokračovalo se s prováděním dalších vrstev střešní skladby jako je laťování, střešní krytina MAXIDEK, současně s tím se realizovalo klempířské opracování komína, provedení tenkovrstvé omítky na nadstřešní části a osazení krycí nerezové desky a stříšky větrací šachty na hlavu komína.

Bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů 50 mm musela být dodržena i od dřevěných částí krovu. Je také vhodné komín staticky zajistit, k tomuto účelu se dá s výhodou použít kotevní prvek do krovu od společnosti Schiedel.

Ukázka prostupu komína plochou střechou

Při plánování stavby rodinného domu s plochou střechou se často řeší dilema mezi estetickým požadavkem a funkční výškou komína. V případě jednopodlažní stavby s plochou střechou je při řešení samostatného nerezového komína na fasádě velmi těžké zkombinovat požadavek na vzhled stavby a požadavek na účinnou výšku komínu, která by měla být dle normy od sopouchu (zaústění spotřebiče) po hlavu komínu minimálně 5 m. Proto je často zvoleno řešení v podobě svislého kouřovodu s funkcí komínu - třívrstvý nerezový svislý kouřovod, který je přímo nad krbovou vložkou a prostupuje skrz plochou střechu. Díky výpočtu spalinové cesty od dodavatele je možné účinnou výšku kouřovodu s funkcí komína snížit.

Prostup stropní konstrukcí

Prostup stropní konstrukcí je výhodnější připravit již při betonáži stropu například vložením tepelné izolace z EPS, která se po dokončení stropu odstraní. Dodatečné budování úhledného prostupu je totiž poměrně drahé (jádrové vrtání o velkém průměru) nebo velmi pracné (vyříznutí úhlovou bruskou). Prostup je vhodné vytvořit o cca 20-25 mm větší na každou stranu. Mezikruží mezi nerezovým komínem a stropem se vyplní minerální vatou.

Vzduchotěsné napojení a izolace

Pro vzduchotěsné napojení komínu na stropní konstrukci je vhodná tvarovka CIKO GPKB. Tvarovka je na vnější straně tvořena pěnosklem tl. 50 mm a uvnitř vyplněna minerální vatou. Mezi komín a hořlavou skladbu je tak vloženo 100 mm nehořlavého materiálu. Tento požadavek vychází z ČSN EN 1443, kde jsou uvedeny vzdálenosti od hořlavých konstrukcí. Výška tvarovky by měla být stejná, jako je přiléhající finální atika, tj. cca 100 mm nad povlakovou hydroizolaci střechy.

Při osazování tvarovky je nutné vyhloubit ve vatě drážky na mechanizmus nerezové stahovací spony. V souladu s montážním návodem se na svislou styčnou plochu tvarovky GPKB nanese tepelně odolný tmel (tepelná odolnost + 260°C, krátkodobě až +315 °C). Po nanesení tmelu na obě poloviny tvarovky se tyto části přisadí na komín a stáhnou. Po zaschnutí tmelu se popruhy odstraní a pomocí stejného tmelu se ošetří také přechod z tvarovky na parozábranu z asfaltového pásu a vzájemný spoj tvarovek, aby se odstranily případné nedokonalosti vzájemného slepení.

Dodavatel v návodu pochopitelně uvádí, že je třeba zabránit vnikání vody do tělesa prostupu. Z tohoto důvodu je tvarovka následně opracována samolepicím asfaltovým pásem GLASTEK 30 STICKER ULTRA. Asfaltovým pásem se ošetří přechod na asfaltovou parozábranu a zabalí se do něj také celá tvarovka. Pás se ukončí na horním povrchu v odstupu cca 50 mm od vnějšího povrchu komínu a finální napojení na komín se opět provede tepelně odolným tmelem. V případě zatečení vody do skladby střechy by se tak voda neměla dostat k tvarovce a tedy ani do jejího těla v případě selhání tmelených spojů.

V rámci pokládky tepelněizolačních vrstev se vyplní také mezera mezi atikou a komínem. Po montáži tepelněizolační vrstvy se do vzdálenosti 50 mm ke komínu přivede také povlaková hydroizolace z EPDM fólie. Utěsnění mezi EPDM fólií a komínem se opět provede tepelně odolným tmelem. Na takto opracovaný detail se po zaschnutí tmelu osadí nerezová průchodka plochou střechou, která má kónický tubus výšky 150 mm. Tvarovka se v ploše zastřihne do kruhového tvaru, aby se...

tags: #prostup #krboveho #kominu #strechou #návod

Prostup komína střechou: Kompletní návod a řešení