Prostup komína stropem nebo střechou a také prostup kouřovodu stěnou domu je s ohledem na bezpečnost tohoto stavebního detailu nutno řešit se vší vážností. Na většině staveb se tyto stavební detaily stále řeší mnohdy komplikovaně nebo ne zcela ideálně. Je nutné zodpovědně posoudit konkrétní konstrukce, zvolit vhodné řešení a pak s maximální pečlivostí provést instalaci, rozměrové přizpůsobení a montáž komínového prostupu nebo prostupu kouřovodu.
Při návrhu a realizaci prostupu je třeba zohlednit nejen hledisko funkční a bezpečnostní, ale i hledisko estetické. Komínové prostupy a prostupy kouřovodů jsou často překryty dalšími stavebními konstrukcemi, a tak může případný problém v komínovém prostupu či prostupu kouřovodu působit dlouhou dobu skrytě. Například postupná degradace dřeva, vystaveného zvýšené teplotě, připomíná jeho tlení. Dochází k pomalé pyrolýze a vznikají materiály, které mají stále nižší teplotu vznícení. Pak, někdy po dnech, jindy po měsících používání takového nefunkčního prostupu, dojde k jeho selhání a vypukne požár.
Důležité parametry prostupu komínu
Prostup komínu či kouřovodu jinou stavební konstrukcí (tedy např. stěnou, stropem nebo střešní tepelnou izolací) musí splňovat několik důležitých parametrů:
- být parotěsný,
- izolovat teplo,
- být nehořlavý,
- zajišťovat protipožární ochranu.
Kromě toho je s ohledem na nízkoenergetický nebo pasivní standard budovy vyžadována parotěsnost celé konstrukce. Komín prostupující obvodovou konstrukcí narušuje obálku budovy, na kterou jsou kladené technické požadavky a ty bychom měli splnit. Například skladba střechy by měla být na komín napojená parotěsně respektive vzduchotěsně, zásadní je i vodotěsné napojení a také by prostupem komína neměl vznikat výrazný tepelný most.
Ve skladbě jak ploché, tak šikmé střechy se nachází spousta hořlavých materiálů a některé z nich je nutné na komínové těleso těsně napojit.
Čtěte také: Sádrokartonové prostupy
Normativní požadavky a označení komínů
Základním zdrojem informací o požadavcích na nejmenší vzdálenost komína od hořlavých materiálů je norma ČSN 73 4201 ed. 2 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv, platná od prosince 2016. Požadavky jsou členěny dle druhu komínů i dle konstrukcí obsahujících hořlavé materiály. Pro jednovrstvé i vícevrstvé komíny se vzdálenost dřevěných konstrukčních prvků od povrchu komínového pláště stanovuje podle přílohy G a je nejméně 50 mm.
Velice důležitým požadavkem při řešení prostupu komína konstrukcí je „Vzdálenost od hořlavých materiálů“. Jakým způsobem se tato vzdálenost stanovuje, udává ČSN EN 1443 Komíny - Obecné požadavky, platná od ledna 2020. Tato norma stanovuje, jakým způsobem musí být komín označen.
V souvislosti s novelou normy ČSN EN 1443 došlo k úpravě označování komínů, kdy do označení zatřídění komínu přibyl nový parametr „Typ zkušební sestavy“, který vyjadřuje, v jakém konstrukčním uspořádání byla bezpečná vzdálenost ověřena zkouškou. Tento parametr se značí písmeny „a“ až „l“, písmena představují celkem 12 typů kombinací tloušťky stěny, tloušťky stropu, jejich tepelných odporů, řešení prostupu stropem (zcela otevřený - s volně proudícím vzduchem, částečně uzavřený - bez tepelné izolace a zcela uzavřený - s tepelnou izolací. K tomu ještě přistupuje ohrazení mezery mezi komínem a střechou. Je tedy zřejmé, že jednomu výrobku (komínu) může být na základě zkoušek přiděleno více označení z řady a až l.
Vzdálenost od hořlavých materiálů tedy výrobci komínových systémů stanovují na základě zkoušky. V označení komína je tedy vzdálenost od hořlavých materiálů označena hodnotou „xx“ v milimetrech a doplněna písmenem „a“ až „l“.
Pozor: U komínů uvedených na trh podle starší verze normy ČSN EN 1443 platné do roku 2019 je bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů udávaná pouze hodnotou „xx“ v milimetrech bez písmenného označení. U takto označeného komína je bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů platná pouze pro plně provětrávanou mezeru kolem komína. Údaj tedy nelze aplikovat například na dokonale utěsněný prostup stropní nebo střešní konstrukcí! Pro takový případ, kde kolem komína není provětrávaná mezera, musí výrobce dodatečně stanovit pravidla zabudování svého komínu na základě výpočtu.
Čtěte také: Podrobnosti nadkrokevní izolace
Z výše uvedeného vyplývá, že s lety zažitou informací, že velikost odstupu hořlavých materiálů a konstrukcí od komína musí být vždy alespoň 50 mm, si již nevystačíme.
U nerezových systémových komínů se jejich značení řídí výrobkovou normou ČSN EN 1856-1 Komíny - Požadavky na kovové komíny - Část 1: Systémové komíny. Chtěli bychom upozornit na skutečnost, že bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů u systémových nerezových komínů jsou ve většině případů větší než u zděných systémových komínů. Mohou dosahovat hodnot i 100, 150 mm.
V dnešní době se stále více staví objekty v tzv. „Pasivním standardu“, ve kterých je nutno splnit požadavek na těsnost obálky budovy podložený Blower Door testem. Do těchto typů objektů je nutné zvolit správný komín, který tyto požadavky splňuje. Ne každý komín je k tomuto účelu vhodný.
Příklad označení komínu dle ČSN EN 1443
| Parametr | Příklad | Popis |
|---|---|---|
| Třída teploty | T400 | Maximální provozní teplota |
| Třída tlakové odolnosti | N1 | Odolnost proti podtlaku |
| Třída odolnosti proti kondenzátu | D | Suchý provoz (D) / Mokrý provoz (W) |
| Třída odolnosti proti korozi | 3 | Podle typu paliva a spalin |
| Vzdálenost od hořlavých materiálů | G 50 | 50 mm, bezpečný odstup |
| Typ zkušební sestavy | a-l | Konstrukční uspořádání ověřené zkouškou |
Řešení prostupů komínů a kouřovodů
Společnost CIKO s.r.o., výrobce komínových systémů, přichází na trh s vlastním kompletním řešením stavebních detailů pro zabudování komínu do stavby a nabízí ucelený sortiment prostupů, parotěsných prostupů, dílů pro napojení parozábrany na komín a také komponentů pro přerušení tepelných mostů v rámci komínového tělesa. Ucelený sortiment bezpečných komínových prostupů nabízí na českém trhu výrobce komínových systémů CIKO pod označením CIKO STOPER. Jedná se o nabídku minerálních prostupů i parotěsných prostupů do vodorovných, šikmých i svislých konstrukcí pro zděné i nerezové komíny.
Typy prostupů CIKO STOPER
- Prostupy hořlavou konstrukcí: Využívají se nejčastěji pro prostup kouřovodu stěnou nebo příčkou. Konstrukce prostupu je natolik univerzální, že ve dvou rozměrových řadách nabízí řešení pro tloušťku stěny do 240 mm, popř. lze vyrobit jakýkoliv atypický rozměr. Hloubku prostupu je možno přizpůsobit tloušťce stěny díky teleskopické konstrukci a seříznutím jeho vnitřní části přesně na potřebný rozměr. Prostupy hořlavou konstrukcí se vyrábějí z izolačních desek a vnitřních tubusů z komínové izolace.
- Parotěsné prostupy hořlavou konstrukcí: Jsou určeny pro všechny typy stropních i střešních konstrukcí a zajišťují bezpečné oddělení komínu od hořlavých materiálů. Zároveň umožňuje bezpečné napojení parozábrany na komínové těleso. Díky parotěsnosti vlastního prostupu je tak možno dosáhnout parotěsnosti celého stavebního detailu. Parotěsné prostupy hořlavou konstrukcí jsou dodávány v provedení pro cihelné komínové systémy a v provedení pro třívrstvé nerezové systémy (v rozsahu průměrů vnějšího pláště 160-400 mm). Délka prostupu je volitelná v modulu 10 cm, přičemž základní délka je 30 cm. Vlastní prostup lze velmi jednoduše seříznout přesně dle potřeby v místě prostupu, je tedy vhodný i pro prostupy šikmými střešními konstrukcemi. Parotěsné prostupy, díly pro napojení parozábrany a pro přerušení tepelných mostů využívají jako základní materiál pěnové sklo a jeho specifické tepelně izolační vlastnosti.
Napojení parozábrany na komín
Připevnění parozábrany na těleso komína je obecně komplikovaný stavební detail, především kvůli přenosu tepla z komínového pláště na hořlavou parozábranu. Řešení vyvinuté firmou CIKO s.r.o. umožňuje bezpečnou realizaci tohoto detailu. Součástí dodávky je parozábrana s dostatečným přesahem, kterou je možno napojit na parozábranu použitou v okolní konstrukci.
Čtěte také: Jak na energeticky úsporný prostup fasádou
Co je parotěsný prostup? Je to detail napojení parozábrany (nebo parobrzdy) na komín, které zabrání pronikání vlhkého vzduchu z interiéru do konstrukce střechy a zároveň respektuje požární bezpečnost - komín je teplý, nesmí se k němu přiložit žádný hořlavý materiál. Jedná se o kritické místo: teplo, vlhkost, rozdílné materiály, pohyby konstrukce. Pokud je udělaný špatně nebo vůbec, střecha začne „moknout zevnitř“.
Co se stane, když parotěsný prostup není správně vyřešen?
- Vlhkost z interiéru proniká do minerální vaty.
- Ta se nasákne → ztrácí izolační schopnosti.
- V dutinách se tvoří plísně a hniloba.
- Dlouhodobě hrozí poškození dřeva krovu.
- V zimě může voda kondenzovat a stékat zpět ke stropu.
Výsledkem je zbytečné tepelné ztráty, špatné mikroklima v domě a riziko požáru, pokud není dodržen odstup od komínu.
Jak má vypadat správný parotěsný prostup?
- V okolí komínu musí být vytvořen požární odstup - obvykle min. 50 mm kolem komínového tělesa (podle norem).
- Parozábrana se nesmí dotýkat komínu - ukončuje se v bezpečné vzdálenosti.
- Napojení se provádí pomocí speciální manžety nebo těsnění - např. hliníková lepicí páska + nehořlavý manžetový prvek.
- Detaily se zalepí vzduchotěsně - musí být parotěsné i vzduchotěsné zároveň.
- Používají se nehořlavé materiály - žádná pěna nebo plast u horkého komínu!
Komín je zdroj tepla - a proto se kolem něj musí použít minerální izolace (kamenná vlna), požární desky nebo tvarovky, speciální prostupové prvky certifikované do B0. Nikdy nelep parozábranu přímo na komín! Závadný prostup je nejčastější příčina požárů u dřevostaveb.
Přerušení tepelných mostů
Komínové těleso je při použití běžných stavebních postupů ochlazováno z obou směrů - shora působením venkovních podmínek na komínovou hlavu, zdola působením neizolovaného nosného základu. V obou případech dochází k nežádoucímu ochlazování interiérové části komínového tělesa. Proto je důležité řešit i přerušení tepelných mostů.
Pro keramické komíny se používá průchodka s čtvercovým otvorem. Výšku volíme podle výšky izolační vrstvy Vašeho domu, rozměr poté dle typu tvárnice.
Pro nerezové komíny FIRESTOPBOX mají v sobě příslušně velký vnitřní otvor, který odpovídá vnějšímu průměru komínu, na který ji osazujeme. Zde opět volíme potřebnou výšku prvku dle výšky izolační vrstvy. Po osazení průchodky do konstrukce domu je k ní možné pomocí vhodné lepící pásky upevnit pojistnou parozábranu.
Praktické příklady řešení prostupu
Ukázka prostupu komína šikmou střechou
Příklad řešení prostupu komína šikmou střechou na příkladu objektu novostavby rodinného domu, kde nosnou střešní konstrukci tvoří dřevěné vazníky z trámků šířky 100 mm v osové vzdálenosti přibližně 900 až 1200 mm. Skladba střechy byla realizována s tepelnou izolací na bázi polyisokyanurátu (PIR) umístěnou nad krokve. Jedná se o systémovou skladbu DEK ST.8002B.
Realizovaná skladba střešního pláště:
- velkoformátová plechová krytina MAXIDEK,
- latě 60x40 mm,
- větraná vzduchová mezera tl. 40 mm tvořená kontralatěmi 60x40 mm podtěsněnými páskou DEKTAPE KONTRA,
- doplňková hydroizolační vrstva (DHV) DEKTEN MULTI-PRO II,
- tepelná izolace TOPDEK 022 PIR tl. 200 mm ve dvou vrstvách,
- parotěsnící a vzduchotěsnící vrstva TOPDEK AL BARRIER,
- bednění z OSB desek tl. 22 mm spojované na pero a drážku,
- vazníkový krov z dřevěných KVH hranolů.
Výše uvedenou skladbou prostupoval komín Schiedel UNI ADVANCED a bylo nutné na něj napojit skladbu střechy obsahující hořlavé materiály. Z označení komína T400 - N1 - D3 - G 50 můžeme vyčíst, že bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů je 50 mm. Z této skutečnosti plyne, že hořlavé materiály nelze přímo napojit na těleso komína. A právě pro tyto situace společnost Schiedel vyvinula řešení pomocí výrobku Vermis ZERO. Jde o desky z expandovaného vermikulitu o tloušťce 50 mm s vysokou teplotní odolností, kterými se obloží těleso komína. Na tyto desky lze už přímo napojit hořlavé materiály.
Postup montáže probíhal následovně:
- Nejprve se přistoupilo k vyzdění komínového tělesa.
- Aby mohlo zdění pokračovat nad úroveň střechy, vyřízl se otvor v bednění, který byl větší o zmíněných 50 mm.
- Jelikož jsou desky Vermis ZERO obdélníkového tvaru, pro použití v šikmé střeše se jejich tvar musel upravit. Úprava vermikulitových desek není nijak náročná, jelikož se dají snadno řezat. Důležité je zvolit správnou výšku desek v závislosti na tloušťce skladby. V našem případě se použil Vermis ZERO s prodloužením 140 mm. Ještě bychom chtěli upozornit, hlavně pro fázi montáže, že vermikulitové desky nesmějí přejít do přímého styku s tekoucí vodou, jinak dojde k jejich poškození.
- Aby styk vermikulitových desek byl s povrchem komína těsný, použije se na styčnou plochu mezi komínem a deskami žáruvzdorný tmel Schiedel ROTEMPO. Zároveň se tmel nanese na všechny styčné plochy mezi vermikulitovými deskami a vyplní se jím i spára na styku s komínovým pláštěm.
- Po zatuhnutí tmelu následovalo nalepení parotěsnící a vzduchotěsnící vrstvy ze samolepícího asfaltového pásu TOPDEK AL BARRIER na desky Vermis ZERO. TOPDEK ALBARRIER byl na povrch vermikulitových desek přivařen horkovzdušně pro lepší přídržnost.
- Zateplovala se i nadstřešní část komína minerální izolací v tloušťce 50 mm, aby se omezil vznik tepelného mostu komínovým tělesem.
- Kolem komínu se doložila tepelná izolace střechy TOPDEK 022 PIR ve dvou vrstvách.
- Následovalo napojení DHV z fólie DEKTEN MULTI-PRO II na vermikulitové desky pomocí pásky DEKTAPE MULTI, desky se před nalepením pásky natřely penetrací DEKPRIMER NANO pro lepší soudržnost pásky s podkladem.
- Pokračovalo se s prováděním dalších vrstev střešní skladby jako je laťování, střešní krytina MAXIDEK, současně s tím se realizovalo klempířské opracování komína, provedení tenkovrstvé omítky na nadstřešní části a osazení krycí nerezové desky a stříšky větrací šachty na hlavu komína.
Bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů 50 mm musela být dodržena i od dřevěných částí krovu. Je také vhodné komín staticky zajistit, k tomuto účelu se dá s výhodou použít kotevní prvek do krovu od společnosti Schiedel.
Ukázka prostupu komína plochou střechou
Prostup stropní konstrukcí je výhodnější připravit již při betonáži stropu například vložením tepelné izolace z EPS, která se po dokončení stropu odstraní. Dodatečné budování úhledného prostupu je totiž poměrně drahé (jádrové vrtání o velkém průměru) nebo velmi pracné (vyříznutí úhlovou bruskou).
Po důkladném vyměření prostupu byla jako hlavní pracovní nástroj zvolena úhlová bruska. Přes počáteční obavy se skrz strop z vložek MIAKO výšky 190 mm s nadbetonávkou výšky 60 mm nakonec prostup vydařil. V případě železobetonových stropů by bylo vhodnější zvolit jádrové vrtání, když už by nebyl prostup připraven při betonáži. Prostup byl vytvořen o cca 20-25 mm větší na každou stranu. Mezikruží mezi nerezovým komínem a stropem bylo vyplněno minerální vatou.
Pro vzduchotěsné napojení komínu na stropní konstrukci byla použita na doporučení dodavatele tvarovka CIKO GPKB. Tvarovka je na vnější straně tvořena pěnosklem tl. 50 mm a uvnitř vyplněna minerální vatou. Mezi komín a hořlavou skladbu je tak vloženo 100 mm nehořlavého materiálu. Tento požadavek vychází z ČSN EN 1443, kde jsou uvedeny vzdálenosti od hořlavých konstrukcí. Mimo normy je také možno řídit se návodem na zabudování komínu konkrétního výrobce, který pak za správnost svého řešení přebírá zodpovědnost.
Výška tvarovky byla objednána stejně vysoká, jako je přiléhající finální atika, tj. cca 100 mm nad povlakovou hydroizolaci střechy. Při osazování tvarovky bylo nutné vyhloubit ve vatě drážky na mechanizmus nerezové stahovací spony. V souladu s montážním návodem byl na svislou styčnou plochu tvarovky GPKB nanesen tepelně odolný tmel (tepelná odolnost + 260°C, krátkodobě až +315 °C). Tmel je dodáván k tvarovce a při aplikaci v souladu s montážním návodem vyšel na centimetr přesně.
Po nanesení tmelu na obě poloviny tvarovky byly tyto části přisazeny na komín a staženy. Tento krok se ukázal jako poměrně problematický. Tvarovka má určité výrobní tolerance a navíc nepočítá s přidanou nerezovou stahovací sponou. Stažení tvarovky ke komínu tak bylo poměrně náročné. Pomocí plastových pásků a plastových výztuh na rohy přibalených k tvarovce nebyl vytvořen dostatečný přítlak. Byly tedy použity stahovací popruhy, dodané plastové rohy a přířezy EPS. Stahování bylo prováděno velmi opatrně, aby nedošlo k prasknutí pěnoskla.
Po zaschnutí tmelu byly popruhy odstraněny a pomocí stejného tmelu byl ošetřen také přechod z tvarovky na parozábranu z asfaltového pásu. Byl opětovně ošetřen také přechod z tvarovky na komín a vzájemný spoj tvarovek. Odstraní se tak případné nedokonalosti vzájemného slepení. Na základě získané zkušenosti doporučujeme před montáží tvarovky dokoupit tepelně odolný tmel a doplnit tak množství tmelu dodaného s tvarovkou.
V návodu je uvedeno, že je třeba zabránit vnikání vody do tělesa prostupu. I z tohoto důvodu byla tvarovka následně opracována samolepicím asfaltovým pásem GLASTEK 30 STICKER ULTRA. Asfaltovým pásem byl ošetřen přechod na asfaltovou parozábranu a byla do něj zabalena také celá tvarovka. Pás byl ukončen na horním povrchu v odstupu cca 50 mm od vnějšího povrchu komínu a finální napojení na komín bylo opět provedeno tepelně odolným tmelem. V případě zatečení vody do skladby střechy by se tak voda neměla dostat k tvarovce a tedy ani do jejího těla v případě selhání tmelených spojů.
V rámci pokládky tepelněizolačních vrstev byla vyplněna také mezera mezi atikou a komínem. Po montáži tepelněizolační vrstvy byla do vzdálenosti 50 mm ke komínu přivedena také povlaková hydroizolace z EPDM fólie. Utěsnění mezi EPDM fólií a komínem bylo opět provedeno tepelně odolným tmelem. Na takto opracovaný detail byla po zaschnutí tmelu osazena nerezová průchodka plochou střechou, která má kónický tubus výšky 150 mm. Tvarovka byla v ploše zastřižena do kruhového tvaru.
Tyto ukázky demonstrují, že kvalitní řešení prostupu komína existuje pro všechny typy konstrukcí a detailů. Je však vždy nutné dbát na správnou volbu materiálu, precizní provedení a dodržení normativních požadavků.
tags: #prostup #kominu #izolaci #informace