Vyberte stránku

Sedlová střecha patří k nejběžnějším a nejspolehlivějším typům střešních konstrukcí. Její jednoduchý tvar - dvě rovinné plochy se sklonem směřujícím do stran, které se setkávají v hřebeni - zajišťuje efektivní odvod vody, statickou stabilitu a snadnou realizaci. Právě pro svou funkčnost, nízkou náročnost a široké uplatnění je sedlová střecha volbou číslo jedna pro rodinné domy, chaty, školy, menší bytové domy, technické a hospodářské objekty.

Sedlová střecha není jen estetickou volbou. U modulových domů představuje především praktický prvek, který přináší další využitelný prostor navíc, bez zvětšování půdorysu domu. Půdní prostor může sloužit jako sklad, technické zázemí nebo rezerva do budoucna. Pokud je konstrukce správně navržená, získáváte funkční bonus, který zvyšuje komfort bydlení.

Konstrukční a technické řešení sedlové střechy

Sedlová střecha se skládá ze dvou šikmých ploch o různém sklonu. Je ohraničena okapy a štíty, vrchol sedlové střechy tvoří hřeben. Krov přenáší zatížení do obvodových zdí.

  • Pozednice: Trámy položené na obvodových zdech, do kterých se uchytí krokve.
  • Vazné trámy: Trámy spojující protilehlé pozednice krovu. Ne vždy jsou však použity, na nových stavbách se tuhost krovu řeší upnutím pozednice do pozedního věnce.
  • Krokve: Trámy vytvářející sklon sedlové střechy. Krokve utváří střešní rovinu. Jsou uloženy na pozednici a vaznicích.
  • Kleštiny: Vodorovný dřevěný prvek spojující dvě protilehlé krokve.
  • Sloupky: Dřevěné trámky podepírající středovou, případně vrcholovou vaznici.

Sedlová střecha může být navržena v různých sklonech - obvykle od 25° do 45° - podle klimatických podmínek, požadovaného typu krytiny a architektonického záměru. V případě potřeby je možné přizpůsobit konstrukci tak, aby umožňovala využití podkroví jako obytného prostoru.

Nosnou konstrukci tvoří obvykle krokvový nebo vaznicový systém, případně příhradové vazníky. Sedlové střechy se snadno přizpůsobují různým typům půdorysů a jejich jednoduchý tvar zajišťuje snadnější výpočty, rychlejší montáž i servisní přístup.

Čtěte také: Trojskla pro střechy

Sklon sedlové střechy se volí s ohledem na využití podkrovních prostorů. Optimální sklon sedlové střechy s možností realizace podkroví je 35°. Pláště jsou od sebe odděleny vzduchovou provětrávanou vrstvou. Konstrukce střechy je tvořena krokvemi ze smrkového dřeva.

Zateplení a izolace

Parotěsná fólie je velmi důležitá, protože brání průniku vlhkosti a par z interiéru budovy do vnitřních částí tepelné izolace, kde by mohla zkondenzovat. Parotěsná fólie se montuje buď mezi podkrokevní a mezikrokevní tepelnou izolaci (z důvodu předejití poškození fólie při kotvení zařízení do střešní roviny), nebo na celoplošné bednění pod nadkrokevní izolaci.

  • Mezikrokevní + podkrokevní tepelná izolace: Izolace uložená mezi krokvemi a pod krokvemi z důvodu eliminace tepelných mostů. Pro zateplení sedlové střechy se používá zpravidla vata v rolích, případně vata v deskách, nebo PUR panely (nadkrokevní izolace).
  • Pojistná hydroizolace: Fólie nebo fólie ze samolepícího asfaltového pásu, která chrání konstrukci před vodou.
  • Provětrávaná mezera: Zajišťuje odvětrávání vlhkosti.

Zateplení podkroví zevnitř - mezi krokve nebo pod krokve - lze provést bez zásahu do krytiny. Nadkrokevní izolace naopak vyžaduje demontáž krytiny, ale dává největší smysl právě při rekonstrukci, kdy se krytina mění stejně.

Výhody sedlové střechy

  • Efektivní odvod dešťové i sněhové vody: Díky dvousklonnému tvaru nehrozí zatékání ani přetížení konstrukce.
  • Statická stabilita: Ideální řešení pro sněhově zatížené oblasti.
  • Možnost obytného podkroví: Při vyšším sklonu lze snadno zobytnit půdu bez nutnosti složitých úprav.
  • Nižší pořizovací a realizační náklady: Oproti složitějším konstrukcím.
  • Snadná údržba a servis: Jednoduchý tvar bez komplikovaných napojení.
  • Všestranné použití: Hodí se do města i na venkov, k moderním i tradičním stavbám.
  • Přesah chrání obvodové zdi od povětrnostních podmínek.

Co si představit pod pojmem „využitelná půda“

Když se řekne půda, mnoho lidí si vybaví tmavý a špatně přístupný prostor, kam se odkládají věci, které „se jednou můžou hodit“. U moderních modulových domů se sedlovou střechou je ale realita úplně jiná. Půdní prostor je součástí promyšleného návrhu domu a počítá se s ním už ve fázi projektování. Nejde o obytné podkroví, ale o plnohodnotný technický a skladovací prostor. Díky vhodnému sklonu střechy a konstrukčnímu řešení vzniká místo, které je suché, dobře přístupné a bezpečné pro dlouhodobé využívání.

Využití půdního prostoru

  • Nejčastějším využitím je skladování. Půda se hodí pro sezónní věci, sportovní vybavení, kufry, dekorace nebo archiv dokumentů. Díky tomu nemusíte obětovat místo v obytné části domu ani řešit externí sklad.
  • Velmi praktické je také umístění technologií. V některých případech lze na půdě vést rozvody, případně zde mít část technického zázemí domu. Vše je přehledně oddělené od obytného prostoru, ale stále snadno dostupné pro servis nebo kontrolu.
  • Důležitá je i rezerva do budoucna. Potřeby domácnosti se v čase mění a půdní prostor dává možnost reagovat bez nutnosti zásadních stavebních úprav.

Proč je klíčový návrh konstrukce?

Aby měl půdní prostor skutečnou hodnotu, musí být správně navržený. Zásadní je nosná konstrukce střechy, výška hřebene, sklon střechy a způsob zateplení. Pokud se s půdou počítá od začátku, lze dosáhnout maximální využitelnosti bez kompromisů v obytné části domu. Velkou výhodou modulových domů je přesnost výroby. Vše vzniká ve výrobní hale, kde je konstrukce pod plnou kontrolou. Díky tomu lze půdní prostor navrhnout tak, aby byl staticky bezpečný, dobře izolovaný a připravený na dlouhodobé používání.

Čtěte také: Eliminace tepelných mostů u pergol

Přístup, bezpečnost a komfort

Funkční půda není jen o metrech čtverečních. Stejně důležitý je přístup. Nejčastěji se řeší pomocí výsuvných nebo skládacích schodů, které nezabírají místo v interiéru a zároveň umožňují pohodlný vstup. Samozřejmostí je pochozí podlaha, dostatečná nosnost a kvalitní izolace. Půdní prostor musí zůstat suchý a stabilní po celý rok, bez výkyvů vlhkosti nebo teplot, které by mohly poškodit uložené věci.

Vliv na hodnotu nemovitosti

Využitelný půdní prostor je prvek, který mnoho lidí ocení až při každodenním provozu domu. Z pohledu hodnoty nemovitosti ale hraje významnou roli už od začátku. Dům s chytrým úložným řešením je atraktivnější, praktičtější a lépe připravený na budoucí potřeby majitelů. Zároveň jde o prostor, který nevzniká na úkor obytné plochy ani pozemku. To je rozdíl, který se počítá, dnes i za několik let.

Doporučené střešní krytiny pro sedlové střechy

Sedlové střechy umožňují použití široké škály střešních krytin. Výběr závisí především na sklonu, rozpočtu a vzhledu budovy:

  • Pálené a betonové tašky: Ideální pro klasický vzhled a dlouhou životnost. Pro pálenou nebo betonovou tašku je optimální sklon mezi 30° a 45°. Mírnější sklony omezují výběr krytiny, strmější sklony zvyšují náklady na lešení a práci.
  • Falcovaný plech: Vhodný pro nižší sklony nebo moderní architekturu.
  • Vláknocementové šablony, lehké kompozitní krytiny: Pro objekty s nižší nosností nebo tam, kde je třeba snížit zatížení.
  • Asfaltové šindele.

Slabým článkem zpravidla nejsou tašky samotné, ale pojistná hydroizolace, laťování a klempířské detaily - ty dosluhují dřív a při rekonstrukci se mění jako první.

Srovnání s jinými typy střech

Typ střechy Popis Charakteristika Využití podkroví
Sedlová střecha Dvě šikmé plochy ohraničené okapy a štíty, vrchol tvoří hřeben. Nejrozšířenější, stavebně variabilní, snadná údržba. Velmi dobré možnosti pro obytné podkroví.
Valbová střecha Má šikmé štíty na dvou stranách, nazývané valby. Esteticky zajímavá, ale složitější na realizaci. Možnosti pro podkroví omezené kvůli šikmým stěnám.
Polovalbová střecha Šikmé štíty na dvou stranách jsou seřízlé. Rozdílná výška okapu. Kombinace sedlové a valbové, dobré pro prosvětlení podkroví. Nabízí stejné možnosti pro realizaci podkroví jako sedlová.
Stanová střecha Zakončena hřebenem o jednom bodu, tvoří čtyřboký jehlan. Používá se pro stavby s čtvercovým půdorysným tvarem. Minimální možnosti pro využití vnitřního prostoru.
Pultová střecha Jedna šikmá plocha s jedním okapem. Jednoduchá a nenákladná konstrukce, oblíbená u nízkoenergetických domů. Chybí podkrovní část.

Prosklené střešní pláště a světlíky

Vývoj prosklených střešních plášťů je datován už na počátek 18. století. Nejstarší dochované skleníky v České republice jsou na zámku Veltrusy a zámku Lednice. Skleník zámku Lednice se začal budovat v roce 1843 podle projektu anglického architekta P. H. Desvignese a dokončen byl v roce 1845. Skleník je 92 m dlouhý, 13 m široký a 10 m vysoký. Střešní konstrukci nesou dvě řady litinových štíhlých sloupů ve tvaru bambusových stvolů. Objekt kryje skleněná střecha obloukovitého tvaru, složená z malých skleněných šindelů, které lomí světlo. Se svou moderní konstrukcí a zvláštní půlkruhovou formou byl v tehdejší době mimořádnou stavbou. Další zajímavou stavbou s historickou skleněnou střechou je pražský Palác Lucerna. Skelet budovy vznikl v letech 1907 až 1921.

Čtěte také: Jak na utěsnění stropu a prosklené fasády

Prosvětlovací prvky na střešních pláštích se v minulosti uplatnily též ve formě světlíků. Střešní světlíky se začaly objevovat na střešních pláštích od dob průmyslové revoluce od poloviny 18. století. S nástupem nových konstrukčních řešení moderní architektury se postupně od 90. let čím dál tím ve větší míře začínají uplatňovat nejen střešní světlíky, a to i velkoplošné, ale i prosklené střešní pláště atrií nad prostory s trvalým pobytem lidí. Prosklené střechy musí splňovat vysoké energetické požadavky a stavebně fyzikální nároky na tvorbu těchto konstrukcí. To vyžaduje komplexní projektový návrh a přesné stavebně fyzikální výpočtové postupy při návrhu prosklených střešních plášťů a prosvětlovacích střešních prvků.

Normy a požadavky na prosklené střechy

Střešní světlíky jsou samostatné zasklené (průsvitné) části konstrukce osazené do otvorů ve střešních pláštích, které slouží k prosvětlení vnitřních prostorů, případně k jejich větrání. Pro navrhování ocelových střešních světlíků je v současnosti stále platná návrhová norma ČSN 74 6350 „Ocelové světlíky - Základní ustanovení“. Střešní světlíky plastové pásové mají pouze výrobkovou normu ČSN EN 14963, bodové plastové světlíky pak normu ČSN EN 1873.

Prosklené střešní pláště, tedy pláště se skleněnou krytinou, se navrhují k prosvětlení podstřešního prostoru, a to nejen u zimních zahrad, skleníků apod. Většinou se jedná o rozsáhlé střešní plochy a pasáže, kde nosné stropní prvky jsou ocelové vazníky či rámy. Ty tvoří nosný systém pro prvky kostrového systému lehkého obvodového pláště, na kterém jsou aplikovány zasklívací jednotky, které tvoří střešní krytinu, a zároveň musí zajistit i tepelněizolační vlastnosti navržené prosklené střechy.

Sklon prosklených střech

Sklon prosklených střech je tvořen především sklonem konstrukce střechy. Obecně lze říci, že jednoduchý tvar a dostatečný sklon přispívají k bezpečnému a plynulému odtoku vody ze střechy a jsou základem spolehlivé funkce střešního pláště. Pro prosklené střešní systémy jednotliví výrobci prosklených systémů deklarují minimální sklon v rozmezí 5° až 7° podle typu systému.

Krytina z tabulového skla

Krytina z tabulového skla se navrhuje z kombinace tepelně tvrzeného skla pro exteriér a bezpečnostního vrstveného skla pro interiér. Sklo střešního pláště na základě tepelnětechnických požadavků se aplikuje ve formě dvojskla nebo trojskla s teplým distančním rámečkem. Vzhledem k mechanickým vlastnostem skla je nutné zajistit dokonalou dilataci skleněných tabulí ve stycích a v napojení na ostatní konstrukce, v kombinaci se základní funkcí střešního pláště - vodotěsností. To je pro konstrukční řešení obtížný úkol. Spoje a styky zasklívacích jednotek se navrhují jako volné s přesahem či zasunutím, nebo těsněné těsněním či pružnými tmely.

Odvodnění a tepelnětechnické vlastnosti

Návrh odvodnění střechy a průřezů odvodňovacích konstrukcí závisí na velikosti odvodňované plochy, na tvaru odvodňovacích prvků, specifické vydatnosti deště v daném místě stavby, na detailech střechy, na prvcích střechy a na součiniteli odtoku. Odvodňovací prvky a dešťové odpadní potrubí se dimenzují nejméně podle norem ČSN EN 12056-3 a ČSN 75 6760. Vždy musí být zajištěno bezpečné odvedení srážkových vod vně stavby.

Součinitel prostupu tepla prosklené střechy se stanovuje, stejně jako u lehkých obvodových plášťů, výpočtem podle ČSN EN ISO 12631 Tepelné chování lehkých obvodových plášťů - Výpočet součinitele prostupu tepla s využitím principů zakotvených v normě ČSN EN ISO 10077 - 2 Tepelné chování oken, dveří a okenic - Výpočet součinitele prostupu tepla - Část 2: Výpočtová metoda pro rámy. Hodnoty se stanovují vždy ve svislé poloze konstrukce. Součinitel prostupu tepla se však se zvyšujícím se náklonem značně zvyšuje (zhoršuje), a to až do vodorovné polohy, kdy vykazuje nejvyšší hodnoty. Na tuto skutečnost má majoritní vliv navýšení podílu přenosu tepla prouděním v zasklívací jednotce. Další fyzikální jev ovlivněný náklonem konstrukce je odpor na přestupu tepla na vnitřní straně.

S normovými požadavky uváděnými normou ČSN 73 0540 - 2 Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky se porovnávají hodnoty součinitele prostupu tepla stanovené ve svislé poloze. Normový předpis zde hovoří pouze o šikmých výplních otvorů a o světlících. Protože prosklené střechy patří také mezi konstrukce, které mění své tepelněizolační vlastnosti v závislosti na jejich náklonu, je toto pravidlo přenositelné i na ně. Požadavek na součinitel prostupu tepla prosklených střech však norma ČSN 73 0540 - 2 nezmiňuje. Není tak pro tento druh konstrukce ani jasně určena referenční hodnota pro stanovování požadavků na energetickou náročnost budov podle předpisu č. 78/2013 Sb., Vyhlášky o energetické náročnosti budov. Hodnotu stanovenou pro svislou polohu v případě jiných skutečností však nelze u nesvisle osazených prosklených konstrukcí použít. Jedná se především o případy výpočtu tepelných ztrát objektu anebo výpočty Průkazu energetické náročnosti budov, a prokázání tak splnění závazných požadavků uváděných předpisem č. 406/2000 Sb., Zákona o hospodaření s energií. Další velmi důležitou skutečností je, že v případě výpočtu minimální vnitřní povrchové teploty je nutné vždy používat tepelněizolační vlastnosti konstrukce, resp. zasklívací jednotky ve skutečném stavu, tedy součinitel prostupu tepla jednotky v daném náklonu.

Požární odolnost

Požární odolnost prosklených střech musí být navržena v souladu s platnou normou ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb - Základní ustanovení. U prosklených střech nastává jedna speciální vlastnost - parametr R, tedy označení „nosné konstrukce“. Pokud je střecha většího rozsahu (rozponu), potom není uvažována jako výplňová konstrukce nebo fasádní plášť, ale jako součást nosné konstrukce objektu - krov. Z toho vyplývá požadovaná odolnost, například REI30 pro jednotlivé nosné profily (systémové nebo nosná konstrukce) musí vykazovat stabilitu po dobu požáru 30 minut.

Časté poruchy prosklených střech

  • Nedostatečný sklon proskleného střešního pláště: Sklon střechy, který je menší než 5°, není bezpečným sklonem pro prosklenou střešní krytinu. Důsledkem malého sklonu je ohrožena nejen těsnost spojů a spár zasklívacích jednotek, které tvoří střešní krytinu, ale dochází vlivem pomalého odtoku srážkové vody ze střešní plochy k nadměrnému hromadění nečistot na zasklívacích jednotkách, především v okolí zasklívacích spár a krycích lišt.
  • Netěsnost spádových systémových lišt: Lištované spoje jsou zpracovány z odpovídajícího materiálu, jeho zabudování je provedeno v rozporu s technickými zásadami montáže spádových lišt, přímým kotvením.
  • Netěsnost prostupujících konstrukcí a v napojení oplechování: Opracování prostupů vykazuje netěsnosti a je často utěsněno chybně provedeným tmelením. V napojení střešního pláště na oplechování je podklad oplechování nestabilní, tím neumožňuje plynulý odtok vody.
  • Poruchy zasklívacích jednotek: Zasklívací jednotky s poškozenou skleněnou vnější tabulí z tepelně tvrzeného skla vlivem samoexploze, jejíž iniciace je patrná charakteristickým místem, kde se sloučenina NiS nacházela. Příčinou samoexploze jsou kulovité vměstky minerálu síranu nikelnatého. Sloučenina NiS prochází během kalení změnou krystalické mřížky, a někdy zůstává v nestabilní formě. Součinitel tepelné roztažnosti NiS je větší než součinitel tepelné roztažnosti skla. Tato kombinace je příčinou samovolného zničení tepelně tvrzeného skla bez zjevné příčiny. Samoexploze nastává někdy ihned, a jindy po určité, i značně dlouhé době. Charakteristický lom rozbitého skla v důsledku příměsí NiS vytváří tzv. motýlí křídla.
  • Zanesení doplňkového systému odvodnění nečistotami způsobené dlouhodobým působením prachových částic. Doplňkový hydroizolační systém je nutné za určité časové období vyčistit, a to bez ohledu na sklon střešních rovin.

Nástavba bytového domu se sedlovou střechou od první skici po kolaudaci

Každé dokumentaci nástavby bytového domu předchází fáze příprav, průzkumů a zpracování architektonického návrhu, na základě kterého ověřujeme soulad s územním plánem a závaznými předpisy. Dalším stupněm je zpracování dokumentace pro územní řízení a navazující dokumentace pro stavební povolení. Tyto dvě fáze dokumentace lze také sloučit do jedné. Po úspěšném získání všech souhlasů se stavbou lze dopracovat dokumentaci pro provedení stavby s podrobným rozpočtem stavebních nákladů. Samozřejmostí je zpracování projektové dokumentace dle současných energetických standardů. Pro nástavby bytových domů, u kterých je současně zvýšen energetický standard, pomůžeme vyřídit pro klienta i státní dotace.

Tradiční sedlová střecha v moderní architektuře

K tradičním stavením českého venkova neodmyslitelně patřily sedlové střechy. Nové objekty, které si v současné době lidé staví v menších obcích, se jim trochu vyhýbají. A to je škoda. Vlídný rodinný dům, který vznikl na Ústecku pod taktovkou studia 3+1 architekti, ukazuje, jak lze nápaditě možnosti sedlové střechy zúročit. Majitelé pozemku na okraji dvoutisícové obce Povrly se při budování svého domova vydali netradiční cestou. Realizaci stavby vzali do svých rukou, většinu prací prováděli svépomocí. Investoři však měli k dispozici klidné místo blízko přírody, které nabízelo výhledy do krajiny. Architekt Plánička navrhl rodinný dům, jehož úzká dlouhá proporce dokonale souzní s okolím. Připomíná totiž tradiční venkovská stavení. Výsadní postavení přisoudil sedlové střeše. „Projekty se sedlovou střechou většinou bojují. Rodinný dům v Povrlech tahle zažitá schémata a skepsi alespoň částečně převrátil. Sedlová střecha tam není pouhým nostalgickým symbolem, ale stává se klíčovým motivem. Její výrazné přesahy vytváří kryté venkovní prostory kolem celého domu. Přesah střechy na jedné ze štítových stěn nabízí prostorné místo pro ukládání dřeva na topení, ale také pro kola a různé nářadí. Střecha chrání prostornou krytou terasu na druhé štítové stěně. Rozměrnou střechu pomyslně po celém obvodu domu podpírají dřevěné sloupy. Přiznané dřevěné trámy se objevují také v obytných místnostech přízemí a v krytých venkovních prostorech. Dřevěné obložení chrání část fasády, která je blízko veřejné komunikace. O vytápění se stará plynový kotel, rodina má k dispozici také klasická kamna. V interiéru dominuje bílá barva a světlé tóny, které si dokonale rozumí s dřevěnými trámy i solitéry. V přízemí má rodina k dispozici obývací pokoj spojený s kuchyní a jídelnou. Nachází se tam také ložnice rodičů a hygienické zázemí. Zařizování interiéru proběhlo v režii rodiny. Osvědčila při něm cit pro vlídnou uměřenost. „Je to obyčejný dům na okraji vsi. Jestli to není málo, to se ukáže časem,“ uzavírá Plánička.

tags: #prosklena #pristavba #sedlova #strecha #informace

Oblíbené příspěvky: