Pohybujete se ve světě stavebnictví, developmentu či velkých investic a nejste si jisti, jak je to se závazností ČSN norem? Nejste sami. Právě nejasnosti kolem jejich vymahatelnosti představují jedno z největších rizik pro každý stavební projekt.
Závaznost českých technických norem (ČSN)
Jak konstatuje ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o technických požadavcích na výrobky“), česká technická norma je dokument schválený Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví pro opakované nebo stálé použití vytvořený podle tohoto zákona a označený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu.
Základní pravidlo, které najdete v zákoně č. 22/1997 Sb., zní: „Česká technická norma není obecně závazná.“ Mnoho podnikatelů a manažerů si tuto větu mylně vykládá jako signál, že se normami nemusí řídit. Tento pohled je však nebezpečnou polopravdou, která může váš projekt stát miliony. Soudy, včetně Ústavního soudu, vnímají ČSN jako tzv. kvalifikovaná doporučení. To je stěžejní. Právní termín „obecně nezávazná“ totiž neznamená bez právních následků. Ignorovat ČSN je tedy sázka na to, že nikdy nedojde ke sporu o kvalitu díla, což je ve stavebnictví extrémně riskantní strategie.
Ačkoliv nejsou ČSN obecně závazné, existují situace, kdy se jejich dodržování stává právní povinností. Dle informací poskytovaných Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví existují čtyři způsoby, kterými může technická norma získat svou závaznost. Právní předpisy tedy mají více možností jak učinit tu kterou technickou normu závaznou.
Závaznost prostřednictvím právního předpisu
Nejčastějším způsobem, jak se norma stává závaznou, je odkaz v obecně závazném právním předpisu, jako je zákon nebo vyhláška. Ve stavebnictví je klíčový nový stavební zákon (č. 283/2021 Sb.) a jeho prováděcí vyhlášky, zejména vyhláška o požadavcích na výstavbu. Tyto předpisy často pracují s pojmem „normová hodnota“.
Čtěte také: Prohlášení o shodě betonu: Průvodce
Odkaz může být buď výlučný (požadavek lze splnit pouze postupem dle normy), nebo indikativní (norma je doporučený, ale ne jediný možný způsob). Způsob, jak odkázat správně v právním předpise, reguluje z hlediska normotvorby, tedy samotného legislativního postupu zejména čl. 45a Legislativních pravidel vlády.
Indikativní odkaz
Použije se přednostně indikativní odkaz. V tomto případě je třeba v právním předpisu výstižně definovat základní technické požadavky a zároveň uvést, že se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s určenou normou nebo její částí. Shoda s určenou normou je jedním ze způsobů, jak prokázat splnění základních technických požadavků. Určená norma v tomto případě konkretizuje obecný, souhrnný právní požadavek. Tyto požadavky mohou být splněny i jiným technickým řešením garantujícím stejnou nebo vyšší úroveň ochrany oprávněných zájmů. Jako příklad lze uvést vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, která v ustanovení § 3 písm. k) stanoví, že pro účely vyhlášky se rozumí normovou hodnotou konkrétní technický požadavek, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky.
Výlučný odkaz
V takovém případě lze využívat tzv. výlučného odkazu. Zde se však z legislativního hlediska upozorňuje, že je třeba tento postup odůvodnit ať již v důvodové zprávě u zákona nebo v odůvodnění v podzákonném předpise. Už z tohoto důvodu lze usuzovat, že je při tvorbě právních předpisů preferována indikativní forma odkazu, kde tento požadavek není explicitně uváděn a výlučným odkaz má být využíván jen v odůvodněných případech. Příkladem je vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, která v § 20 odst. 5 písmeno a) stanovuje, že stavební pozemek musí být vymezen tak, aby na něm bylo vyřešeno umístění odstavných a parkovacích stání v rozsahu požadavků příslušné technické normy pro navrhování místních komunikací, což zaručuje plnění požadavků této vyhlášky. Tento výlučný odkaz odkazuje na českou technickou normu ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací a činní ji závaznou pro navrhování odstavných a parkovacích míst.
Smluvní závaznost technických norem
Nejpřímější a nejflexibilnější cestou k zajištění kvality je zakotvení konkrétních norem přímo do smlouvy o dílo. Tímto krokem se jakákoliv ČSN - i starší, zrušená nebo dokonce zahraniční - stává pro daný projekt smluvně závaznou. Pouhá věta ve smlouvě, že „dílo bude provedeno v souladu s platnými ČSN“, je však pastí. Tento obecný obrat neřeší, která verze normy se má použít, pokud dojde k její aktualizaci v průběhu stavby. Vytváří prostor pro spory, které stojí čas i peníze. Smluvní závaznost technických norem není žádným právním předpisem vyloučena. Zejména v obchodních vztazích se jedná o účelný nástroj specifikace vzájemných práv a povinností.
Závaznost technických norem rozhodnutím správního orgánu
Závaznost normy může také vyplynout z rozhodnutí správního orgánu. Typicky stavební úřad ve stavebním povolení stanoví dodržení určitých norem jako závaznou podmínku pro realizaci stavby.
Čtěte také: Marazzi dlažba - prohlášení
Závaznost technických norem v pracovněprávních předpisech
Normy jsou mimo jiné zahrnuty i do pracovněprávních předpisů. V nejobecnější formě lze normy nalézt ve výkladovém ustanovení § 349 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), který stanoví, že právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.
Lze normu učinit závaznou vnitřním předpisem zaměstnavatele (konkrétně pracovním řádem, ale také samotným pokynem nadřízeného zaměstnance).
Stavební výrobky a jejich uvádění na trh
Současný systém právních předpisů platných pro oblast stavebních výrobků je složitý, pro podnikatele mnohdy nepřehledný a těžko aplikovatelný. Nejsou např. sjednoceny podmínky při uvádění harmonizovaných a neharmonizovaných stavebních výrobků na trh. Vzhledem k zásadní odlišnosti povahy stavebních výrobků od ostatních výrobků, bylo rozhodnuto zpracovat pro oblast stavebních výrobků samostatný právní předpis, Zákon o stavebních výrobcích a jejich použití do staveb.
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
Zákon upravuje způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem. Upravuje práva a povinnosti osob, které uvádějí na trh nebo distribuují, popřípadě uvádějí do provozu výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit oprávněný zájem.
Technické požadavky na výrobek
Technickými požadavky na výrobek se rozumí technická specifikace obsažená v právním předpisu, technickém dokumentu nebo technické normě, která stanoví požadované charakteristiky výrobku, jakými jsou úroveň jakosti, užitné vlastnosti, bezpečnost a rozměry, včetně požadavků na jeho název, pod kterým je prodáván, úpravu názvosloví, symbolů, zkoušení výrobku a zkušebních metod, požadavky na balení, označování výrobku nebo opatřování štítkem, postupy posuzování shody výrobku s právními předpisy nebo s technickými normami, výrobní metody a procesy mající vliv na charakteristiky výrobků, jiné požadavky nezbytné z důvodů ochrany oprávněného zájmu nebo ochrany spotřebitele, které se týkají životního cyklu výrobku.
Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o environmentálních prohlášeních EPD typu III.
Posuzování shody
Ustanovení Hlavy III upravují Státní zkušebnictví. Zahrnují Certifikace, Autorizace, Subjekty pro technické posuzování a rozsáhlé ustanovení § 12 Posuzování shody. Toto ustanovení ukládá vládě stanovit nařízením mj. stanovené výrobky, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu a u kterých proto musí být posouzena shoda.
Nařízení vlády č. 163/2002 Sb.
Seznam stanovených výrobků stanoví prováděcí předpis k zákonu o technických požadavcích na výrobky, NV č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů. Stavebními výrobky jsou všechny výrobky nebo sestavy určené pro trvalé zabudování do staveb, pokud jejich vlastnosti mohou ovlivnit alespoň jeden ze základních požadavků na stavby uvedených v příloze č. 1 NV č. 163/2002 Sb.
Trvalým zabudováním výrobku do stavby je takové zabudování, při kterém se vyjmutím nebo výměnou výrobku trvale mění vlastnosti stavby, přičemž vyjmutí nebo výměna výrobku je stavební prací.
Stanovenými výrobky podle zákona o technických požadavcích na výrobky jsou stavební výrobky uvedené v příloze č. 2 NV č. 163/2002 Sb. s výjimkou výrobků, u kterých všechny odpovídající základní požadavky podle tohoto nařízení jsou zahrnuty do základních požadavků při posuzování shody podle zvláštního právního předpisu pro jednotlivé kategorie výrobků, včetně výrobků určených jako část těchto výrobků.
Seznam stanovených výrobků je v příloze 2 členěn do 12 kategorií a pro v nich uvedené skupiny výrobků je stanoven postup posouzení shody výrobku.
Ukázka stanovených výrobků z oddílu 1. Stavební výrobky pro betonové a železobetonové části staveb
| Kategorie výrobku | Skupina výrobků | Postup posouzení shody |
|---|---|---|
| 1. Stavební výrobky pro betonové a železobetonové části staveb | Betony | Certifikace systému řízení výroby |
| 1. Stavební výrobky pro betonové a železobetonové části staveb | Cementy | Certifikace systému řízení výroby |
| 1. Stavební výrobky pro betonové a železobetonové části staveb | Kamenivo pro betony | Posouzení shody výrobcem |
| 1. Stavební výrobky pro betonové a železobetonové části staveb | Výztuž do betonu | Certifikace systému řízení výroby |
Pokud pro výrobek neexistuje harmonizovaná norma a výrobek spadá do oblasti stavebních výrobků, určených v příloze č. 2, NV č. 163/2002 Sb., provede se posouzení shody podle tohoto nařízení. Požadovaný systém posouzení shody pro příslušnou skupinu výrobků je stanoven v příloze č. 2, NV č. 163/2002 Sb.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (CPR)
Nařízení vlády č. 163/2002 Sb. se nevztahuje na výrobky, jejichž posuzování a ověřování stálosti vlastností stanovuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující stavební výrobky (Nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS, v platném znění).
Dne 18.12.2024 bylo v Úředním věstníku EU publikováno nové nařízení CPR; vstoupilo v platnost dne 7. ledna 2025, a je přímo použitelné od 8. února 2025. Přechodné období ze starého právního rámce na nový bude trvat 15 let ode dne vstupu nového nařízení CPR v platnost (tj. do roku 2039). Dokud nebudou k dispozici nové normy harmonizované k novému nařízení CPR, budou se stavební výrobky nadále uvádět na trh podle pravidel starého nařízení CPR.
Před uvedením stavebního výrobku na trh má výrobce povinnost doložit splnění požadavků platných právních předpisů buď prohlášením o vlastnostech (PoV) v případě harmonizované regulované oblasti dle nařízení CPR, nebo prohlášením o shodě (PoS), pokud se jedná o neharmonizovanou regulovanou oblast podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb. Spolu s příslušným prohlášením musí výrobce poskytnout pokyny (např. návod k montáži, údržbě, informace o nebezpečných látkách).
Pokud výrobce chce označit svůj výrobek označením CE i v případě, že pro výrobek harmonizovaná norma neexistuje, může požádat subjekt pro technické posuzování (TAB) o vydání evropského technického posouzení (ETA).
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon
Dle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, mohou být pro stavbu navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence, splní základní požadavky na stavby dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011.
Nový stavební zákon a jeho prováděcí předpisy obecně posilují roli norem a zpřísňují požadavky na stavby. Současně stát připravuje bezplatné zpřístupnění všech závazných norem, což signalizuje jejich rostoucí právní význam. Nový stavební zákon řeší problém nedostatečné publicity a přístupnosti českých technických norem. Posiluje jejich postavení formou indikativních odkazů. Veškeré závazné normové požadavky budou poskytovány tzv. plnotextově a bezplatně.
Dále, podle ustanovení § 160 stavebního zákona, zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.
Praktické otázky a odpovědi týkající se stavebních norem a materiálů
Skladbové rozměry
Skladbový rozměr je plánovaný rozměr, který prvek zaujme po osazení. Např. pálené tvárnice se vyrábí s výškou 238 mm, tl. spáry je předepsána 12 mm, skladebná výška tvárnic je 250 mm. Okna se pravděpodobně překládat nebudou, ale k jejich montáži je nutná určitá spára. Její šířka bude závislá na způsobu montáže a typu konstrukce, do které se okno kotví. Poradit by měl výrobce oken.
Rovinatost vnitřních stěn
Rovinatost vnitřních omítek řeší norma ČSN EN 13914-2, kde je uvedeno, že rovinatost je 4mm na dva metry. Rovinatost omítek je závislá na tloušťce a materiálu omítek a na podkladu. Velmi záleží i na způsobu nanášení. Odchylky od roviny se nesčítají, měří se pouze odchylka na 2m lati.
Šířka zdi mezi byty
Norma, která by stanovila šířku zdi mezi jednotlivými byty neexistuje. Tato norma stanoví požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi v budovách, na zvukovou izolaci obvodových plášťů budov a na neprůzvučnost oken a dveří. Požadavky jsou stanoveny s ohledem na funkci místnosti a hlučnost sousedního prostoru. Nejedná se tedy o šířku zdi, ale o její zvukoizolační schopnosti.
Definice "víceprací"
Nenašli jsme žádnou normu ani odkaz v zákonech, který by přesně definoval pojem vícepráce. Technická definice uvádí např. navýšení rozsahu díla nad sjednanou smlouvu.
Stavební deník
Na základě zákona č. 499/2006 Sb., Vyhláška o dokumentaci staveb, kde jsou v § 6 a příloze č. 5 stanoveny obsahové náležitosti stavebního deníku a způsob jejich vedení, dále na základě § 157 zákona č. 183/2006 Sb., Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), je stanovena povinnost zhotovitele vést stavební deník. Zápisy ve stavebním deníku se ovšem nepovažují za změnu smlouvy, ale slouží jako podklad pro vypracování příslušných dodatků smlouvy (změnových listů).
Užitková plocha bytu
Pro účely zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon vč. příslušných předpisů), je podlahovou plochou vše co se v domě (bytě) nachází včetně vnějších konstrukcí (balkonu, lodžie, terasy). Pro účely výpočtu nájemného se užívá spíše pojem užitková plocha bytu, kterou zákon 85/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů o výpočtu nájemného specifikuje takto: „užitkovou plochou bytu se rozumí plocha všech místností, včetně místností vedlejších, užívaných výhradně nájemcem bytu, bez ploch domovního vybavení vč. sklepů“. Omezení výškou, tak jak bylo uvedeno (např. od určité výšky stěny), už neplatí.
DPH na stavební práce
Ustanovení § 48 zákona o DPH, které platí do konce roku 2010 se týká oprav a rekonstrukcí. Pokud se chystáte stavět nový rodinný dům s plochou cca 220 m2, pak se Vás týká ustanovení § 48a - Sazby daně u staveb pro sociální bydlení. U nové výstavby tohoto typu bydlení se uplatní snížená sazba DPH.
Reklamace vady díla
Majitel (objednatel) uplatnil v zákonné lhůtě reklamaci vad díla. Pakliže nedošlo k dohodě, je vhodné oslovit znalce a na základě jeho posudku se dále pokusit o dohodu. V každém případě je nutno při reklamaci postupovat podle uzavřené smlouvy o dílo. Zhotovitel má povinnost vadu odstranit bez zbytečného odkladu. „Nenastoupí-li zhotovitel k odstranění reklamované vady do 15 dnů od obdržení reklamace, nebo v dohodnutém termínu, je objednatel oprávněn pověřit odstraněním vady jinou osobu.“
Balkonové rozměry
Podle definice v odborné literatuře je balkon konstrukce vystupující z líce průčelí v úrovni příslušného podlaží a je na volných stranách zajištěn a ohraničen zábradlím. Z této definice vyplývá, že i Vámi popsaná konstrukce (šířka 30 cm a délka 1,5 m) odpovídá balkonu. Žádná norma ani předpis nestanovuje minimální nebo maximální rozměry.
tags: #prohlaseni #o #pouziti #stavebniho #materialu #dle