Pitná voda začíná být díky nedostatečným zásobám podzemních vod stále vzácnější. Hospodaření s dešťovou vodou je dnes standardní součástí návrhu novostaveb i větších rekonstrukcí. Stavební předpisy i projektová praxe kladou důraz na zadržování srážkových vod přímo na pozemku, a to nejen kvůli ochraně kanalizace, ale i s ohledem na udržitelné nakládání s vodou. Dešťovou vodu dnes můžeme využít nejen při zavlažování zahrad, ale zajímavé je její využití především při běžných domácích činnostech jako je např. splachování toalety, praní či úklid. Takovým efektivním využitím přírodních zdrojů můžeme ušetřit za rok až několik tisíc korun na vodném a stočném. Retenční nádrže na dešťovou vodu v současnosti prožívají velký boom. Je to dáno zejména neustálými zprávami o vysychání krajiny, nedostatku pitné vody a tímto vyvolanými dotačními programy. Investory také láká úspora financí, které mohou dosahovat až 50 %.
Co je betonová retenční nádrž a jaké má využití?
Betonová retenční nádrž je moderní řešení sloužící ke shromažďování a skladování dešťové vody. V době stále častějších klimatických změn a růstu cen vody se tyto konstrukce stávají nezbytným prvkem každé moderní nemovitosti. Díky své pevné konstrukci a dlouhé životnosti představují betonové retenční nádrže investici na roky. Retence vody je proces zachytávání a skladování atmosférických srážek za účelem jejich pozdějšího využití. Betonové systémy retence vody se skvěle osvědčují jak v domácnostech, tak i v průmyslových objektech.
Dešťovou vodu, která nám zadarmo spadne na střechu domu a kterou zachytíme v retenční nádrži, můžeme využít jak na zahradě, tak v domácnosti. Můžeme s ní zalévat zahradu, záhon, lze ji využít i na umývání auta nebo na napuštění bazénu. Dešťová voda je dle výzkumů velice vhodná pro řadu běžných domácích činností. K použití vody pro účely zalévání a zavlažování můžeme připočíst také splachování toalety, praní prádla, napouštění bazénu, mytí auta či běžný úklid domácnosti. Právě toto druhotné využívání dešťové vody snižuje velmi významně pravidelné měsíční výdaje za vodné a stočné. Velkou výhodou při používání dešťové vody pro praní je její měkkost. Dešťová voda je chudá na soli, proto při zalévání nedochází k zasolování půdy. Navíc neobsahuje chlor. Existují dokonce rostliny, které jinou než dešťovou vodu nesnášejí, např. kanadské borůvky. Při použití na praní se příznivě projeví její měkkost, která podstatně lépe rozpouští prací prášky, čímž snižuje jejich spotřebu, nemá tendence se usazovat, tvořit vodní kámen, a není proto nutné používat drahé změkčovače. Měkkost dešťové vody oceníte také u WC a instalace (přívodní potrubí, odpady).
Současné betonové nádrže na dešťovou vodu jsou projektovány s ohledem na maximální funkčnost a trvanlivost. Jejich využití sahá daleko za tradiční sběr dešťové vody. Stále častěji se využívají také jako prvky protipovodňových systémů, zejména v urbanizovaných oblastech, kde byla přirozená retence půdy omezena zástavbou.
Druhy retenčních nádrží
Dva základní typy retenčních nádrží vypovídají rovnou o možnosti jejich umístění. Další dělení retenčních nádrží je dle použitého materiálu.
Čtěte také: Spolehlivý prodlužovací kabel se 4 zásuvkami
Typy podle umístění
- Nadzemní nádrže: Jedná se o nádrže, se kterými se běžně setkáváme. Jejich montáž a instalace je velice jednoduchá. Nevýhodou tohoto systému je malý objem sudů (zpravidla 100 - 200 l) a nutnost roznášet vodu ručně v konvích či v kýblu. Dalším nedostatkem je potřeba častější údržby. Vzhledem k tomu, že je voda vystavena přes letní období neustálému slunečnímu svitu a vysokým teplotám, začnou se v sudu vyskytovat nechtěné řasy, které je nutné odstranit. Voda v nich však bývá rychleji znehodnocená a v zimních měsících může zamrznout. Mimo to, že v nádrži umístěné nad úrovní terénu nejsou zachovány optimální podmínky pro dlouhodobé skladování vody, je velkou nevýhodou i sezónní využití retenční nádrže. Nádrž jednoznačně nelze využívat přes zimu. Nádrže na vodu taktéž nejsou žádnou ozdobou a hodí se spíše do chatových oblastí a do míst bez architektonických požadavků.
- Podzemní nádrže: V druhém případě se jedná o retenční nádrže podzemní. Všechny nedostatky nadzemních nádrží jsou odstraněny použitím podzemních nádrží. Jejich instalace je náročnější, neboť musíme počítat např. s vyhloubením dostatečně velké jámy, avšak pokud tuto jímku umístíme do nezámrzné hloubky, která je přibližně 0,8 m, můžeme tento zdroj využívat prakticky celoročně. Další výhodou podzemní jímky je i delší čerstvost dešťové vody. Vodu z nádrže je tedy možné používat celoročně, navíc díky absenci slunečního svitu a uchování příznivé teploty vody (do 16 °C) je eliminováno množení řas a bakterií. Dle typu konstrukce a únosnosti lze nádrže umístit prakticky kamkoli, například i pod příjezdovou cestu. Promyšlené filtrační zařízení zajistí, aby byla nádrž zanášena jen minimálně.
Typy podle materiálu
Podle typu podloží a přítomnosti spodní vody na pozemku volíme ze tří základních typů:
- Plastové nádrže: Tyto nádrže jsou nejčastěji vyrobeny z polyethylenu nebo polypropylenu. Plast uložený v zemi vydrží desítky let. Nádrže se vyrábí v různých tvarech - kruhové, hranaté a oválné. Plastové nádrže jsou lehké a při špatném návrhu nebo provedení mohou být ohroženy vyplavením. Plastové nádrže jsou odolné vůči korozi a chemickým látkám, ale citlivější na nesprávný zásyp, bodové zatížení a deformace. Plastové nádrže mají výhodu v jednoduché manipulaci a rychlé instalaci, často bez nutnosti těžké techniky.
- Samonosné plastové retenční nádrže: Nejsou vhodné do míst se statickým zatížením, nesmí být uloženy v prostředí se spodní vodou nebo v jílovitých půdách. Nádrž je konstrukčně provedena tak, že ji není nutné celou obetonovat.
- Dvouplášťové plastové retenční nádrže: Jsou nejvhodnější pro nestabilní podloží s výskytem spodních vod, nebo pro písčitou a jílovitou půdu. Hodí se taktéž do záplavových oblastí. Nádrž je konstrukčně provedena tak, že je nutné ji celou obetonovat a položit na základovou desku ze železobetonu. Vnější plášť nádrže slouží jako izolace betonu, aby okolní voda nebyla v kontaktu s vnitřním plášťem nádrže.
- Plastové nádrže k obetonování: Ty jsou nejvhodnější pro místa s vyšším statickým zatížením, což jsou např. příjezdové cesty nebo chodníky. Dále se používají do skalnatého podloží. Nádrž není vhodná do míst s výskytem spodní vody a s vysokým obsahem jílu. Pozor na výběr: Na trhu existují dva druhy plastových nádrží. Nádrže z plastových desek, které jsou k sobě svařovány, mohou být problémové právě v těchto spojích. Spoje mohou praskat a může tak docházet ke kontaminaci, nebo úniku dešťové vody.
- Sklolaminátové nádrže: Jedná se o retenční nádrže, které mají nízkou hmotnost, jsou odolné a pružné. Nevýhodou těchto jímek je jejich poněkud nepraktický úzký tvar, což znesnadňuje jejich čištění a nízká statická únosnost.
- Betonové retenční nádrže: Jsou vyráběny z vodonepropustného betonu jako monolitické nebo prefabrikované prvky. Nádrže vyrobené z betonu jsou odolné, pevné a velmi únosné. Lze je použít i v místech s vyšším statickým zatížením. Betonové nádrže mají velmi dlouhou životnost, vysokou mechanickou odolnost a dobře snášejí zatížení zeminou. Jejich předností je především variabilita a možnost přizpůsobení různým požadavkům a podmínkám. Navíc disponují příznivě nízkou cenou. Betonové nádrže jsou ve výsledku, když si sečtete veškeré náklady a vezmete v potaz i jejich životnost, levnější než plastové. Oproti tomu mají vysokou hmotnost, vysokou cenu nejen nádrže, ale i její dopravy na zvolený pozemek a navíc je jejich instalace poněkud složitější. Není nutná základová deska a případně obetonování. Neprovádí se žádné další kotvení z důvodu vzlínání spodní vody. Nádrž lze zhotovit v různých velikostech, kterou volíte dle velikosti svého domku nebo zahrady. V podzemní betonové nádrži je voda uchovávána v optimálních podmínkách, proto je kvalitnější. V místech, kde je jílovité podloží či skála, jsou tyto nádrže řešením jediným. Díky použitému lehkému betonu je docíleno nižší hmotnosti oproti normálnímu betonu, tedy lepší dopravní dostupnosti.
Srovnávací tabulka - plast vs. beton
| Vlastnost | Plastové nádrže | Betonové nádrže |
|---|---|---|
| Hmotnost | Nízká | Vysoká |
| Odolnost proti deformacím | Citlivější na nesprávný zásyp, bodové zatížení a deformace, mohou být ohroženy vyplavením | Vysoká mechanická odolnost, dobře snášejí zatížení zeminou, stabilní, nepodléhají deformacím |
| Životnost | Desítky let | Mnohem delší (30-50 let i déle), podléhají přísné certifikaci |
| Cena (pořizovací) | Nižší | Vyšší (ale ve výsledku levnější vzhledem k životnosti a celkovým nákladům) |
| Cena (doprava a instalace) | Nižší (jednoduchá manipulace, rychlá instalace bez těžké techniky) | Vyšší (vysoká hmotnost, náročnější instalace s těžkou technikou) |
| Kvalita vody | Voda může být rychleji znehodnocena (nadzemní) | Voda uchovávána v optimálních podmínkách, kvalitnější (podzemní) |
| Použití v náročném terénu | Omezené (nevhodné do míst se spodní vodou, jílovitou půdou nebo statickým zatížením) | Vhodné do jílovitého podloží, skály, míst s vyšším statickým zatížením (příjezdové cesty, chodníky) |
| Variabilita velikostí | Různé tvary | Lze zhotovit v různých velikostech na míru |
| Nutnost obetonování/základové desky | Samonosné - není nutné, Dvouplášťové/k obetonování - nutné | Není nutná základová deska a případně obetonování |
| Koroze a chemické látky | Odolné | Odolné |
Faktory ovlivňující výběr a dimenzování retenční nádrže
Při výběru retenční nádrže na dešťovou vodu je velice důležité zohlednit hned několik faktorů. V prvé řadě si musíme uvědomit, pro jaké účely budeme tuto jímku využívat. V případě, kdy bude dešťová voda použita pouze jako zálivka zahrádky, potřebujeme znát přibližnou zavlažovací plochu. V tomto případě by bylo možné zvažovat i variantu nadzemní jímky. Chceme-li však zásobník na vodu používat nejen pro účely zavlažování, ale plánujeme tento zdroj vody využívat i užitkově v domácnosti, je důležité k přibližné zavlažovací ploše připočítat veškeré účely, pro které plánujeme tuto vodu využít a počet osob, které v tomto domě žije.
Pro návrh objemu nádrže je klíčová plocha střechy, srážkové podmínky a způsob využití vody. Při výpočtu velikosti retenční nádrže musíme brát v potaz faktory jako např. předpokládaná spotřeba vody v objektu, celková velikost odvodňované plochy, přibližná zavlažovací plocha, srážkové poměry v daném regionu či poměr mezi pořizovacími náklady jímky a úsporou jak pitné vody, tak i náklady na vodné a stočné. Zapomenout však nesmíme ani na potřebu zajistit přepad z retenční nádrže, neboť v případě přívalových dešťů může spadnout až dvakrát více srážek než je předpokládáno. Výpočet potřebného objemu retenční nádrže závisí na mnoha faktorech. Pro návrh retenčního objemu je možné postupovat podle ČSN 75 9010. Pro návrh velikosti zásobníku na vodu vám rád poradí dodavatel příslušného systému, případně si objem můžete spočítat on-line kalkulačkou. Na stránkách českého hydrometeorologického ústavu je možné dohledat průměrný roční úhrn srážek pro jednotlivé lokality. Úhrn srážek je uveden v mm buď v grafickém vyobrazení na mapě, nebo v tabulkách. Ke spotřebě vody je také nutné připočítat spotřebu vody na umývání auta a případně zavlažování záhonu nebo zahrady. Umývání auta se uvažuje 10x do roka se spotřebou 100 l na jedno umytí. U rodinných domů se běžně instalují nádrže na vodu od 2000 do 8000 litrů.
Plastová ani betonová retenční nádrž není univerzálně lepší volbou. Rozhodující jsou konkrétní podmínky pozemku, požadovaný objem a způsob využití dešťové vody.
Projektování a provedení betonové retenční nádrže
Výběr lokalizace a příprava staveniště
Při plánování betonové retenční nádrže má klíčový význam správný výběr lokalizace. Nádrž by měla být umístěna na místě, které zajistí optimální průtok vody a snadný přístup k systému. Důležité je také zohlednit vzdálenost od obytných budov a podzemní infrastruktury. Nádrž na vodu by měla stát na pevném a vodorovném povrchu, aby nedošlo k deformacím nebo narušení stability. Umístěte na místo se snadným přístupem pro údržbu a případné připojení techniky (čerpadla, potrubí).
Čtěte také: Optimalizujte své sádrokartonové konstrukce s našimi prodlužovacími profily a izolací
Nádrž na vodu nelze umístit vedle základů domu, neboť by se tím mohla narušit jeho statika. V tomto případě je dobré řídit se pravidlem 45 stupňů. S každým jedním metrem výkopu do hloubky je dobré kopat jeden metr od základu domu. Jestliže se provádí výkop hluboký 3,5 m, pak by měl být proveden alespoň 3,5 metru od domu. Dále si umístění nádrže volte i dle přívodu dešťové vody od okapových sifonů a napojení přepadu a vývodu z nádrže. Vedení by mělo být vedeno ve spádu aspoň 1 cm na 1 m délky potrubí. Podobně jako při výběru místa pro betonový sklep, je potřeba provést důkladnou analýzu půdy a hydrologických podmínek. Nádrž by neměla být lokalizována na místech s vysokou úrovní podzemní vody bez příslušného zabezpečení. Příprava terénu vyžaduje provedení výkopu o příslušných rozměrech, vyrovnání a zhutnění podloží a přípravu vrstvy podsypky. Důležité je také zkontrolovat úroveň podzemní vody a případně provést drenáž.
Postup instalace krok za krokem
- Výběr vhodné nádrže: Zohledněte typ podloží, výskyt spodní vody a umístění nádrže (svah, rovina).
- Příprava staveniště: Vykopejte jámu o rozměrech, které umožní snadné umístění nádrže, s ohledem na její rozměry. Jáma musí být o 20 cm větší z každé strany, než je rozměr nádrže. Následně vybetonujte základovou desku o tloušťce alespoň 10-15 cm, která zajistí stabilní podklad pro nádrž.
- Usazení nádrže: Pomocí mechanického zvedáku, jeřábu nebo jiné manipulační techniky opatrně spusťte nádrž do jámy. Po usazení nádrže ji znovu zkontrolujte pomocí vodováhy, aby byla správně vyrovnaná. V případě nádrže s betonovým podkladem se nádrž na betonovou desku položí až po úplném vytvrdnutí betonu. Při použití armatury kolem nádrže, se ujistěte že je konstrukce betonu dostatečně pevná a stabilní.
- Připojení potrubí a obsypání: Nainstalujte přívodní a odvodní potrubí podle technických specifikací nádrže. Nejprve je nutné nádrž naplnit vodou přibližně do jedné třetiny. Poté začněte s obsypáváním nádrže. Obsypávejte nádrž po vrstvách (cca 30 - 50 cm) a dopouštějte vodou podle výšky obsypu. Nádrž se obsypává jemným pískem. Během obsypávání se nesmí zapomenout na připojení veškerých potrubí. Do akumulační nádrže je připojeno přívodní potrubí, potrubí přepadu, obtokové potrubí a potrubí pro distribuci vody na zahradu nebo do domu a připojením elektřiny pro pohon čerpadel.
- Závěrečná kontrola: Po dokončení obetonování a připojení potrubí proveďte závěrečnou kontrolu instalace. Pravidelně kontrolujte stav nádrže a připojení.
Instalace jednotlivých typů nádrží
- Samonosná nádrž na vodu: Usazuje se do stabilního podloží bez výskytu spodních vod, jílovité nebo písčité půdy. Umístíte ji do předem vybagrovaného výkopu na základovou betonovou desku s armaturou. Následně nádrž naplníte vodou a zároveň rovnoměrně obsypete prosátou zeminou. Nádrž musí být usazena na vyzrálé betonové desce (beton třídy C16/20). Vykopejte jámu větší o 20 cm z každé strany, než je rozměr nádrže. Připravte betonovou základovou desku o tloušťce 15 cm s kari sítí (10 × 10 cm, tloušťka 8 mm). Nádrž umístěte na vyrovnanou betonovou desku. Připojte nátok a odtok, začněte nádrž plnit vodou a současně obsypávejte prosátou zeminou bez ostrých předmětů. Maximální výška zásypu je 30 cm.
- Dvouplášťová nádrž na vodu: Je ideální volbou do míst s výskytem spodní vody, jílovité či písčité půdy. Díky dvěma plášťům a žebrům s roxory je stabilní a odolná proti tlakům půdy. Mezi pláště se nalije beton, který zajišťuje pevnost a bezpečné ukotvení. Strop nádrže zakryjte betonovou deskou s armaturou. Nádrž musí být ukotvena do čerstvého betonu (beton třídy C16/20 bez kamenné drtě). Jáma musí být o 20 cm větší z každé strany, než je rozměr nádrže. Na dno nasypte 10 cm makadamu, udusejte ho, přidejte 10 cm kamenné drtě a vše zarovnejte. Nádrž uchopte za všechny úchyty na stropě a umístěte ji do čerstvého betonu. Zevnitř nádrže podepřete strop dřevěnými trámky. Meziplášť plňte maximálně 30-50 cm betonu za den. Do vzpěr vedených skrz nádrž vložte roxory (průměr 6 mm) a postupně je vyplňte betonem.
- Nádrž na vodu k obetonování: Je ideálním řešením pro místa s vyšším statickým zatížením, jako jsou svahy nebo skalnaté podloží. Není však vhodná do nestabilního terénu, například tam, kde je spodní voda nebo písčitá či jílovitá půda. Pro instalaci je klíčová ztvrdlá betonová deska a obetonování po obvodu i stropu nádrže. Nádrž se usazuje na zavtrdlou betonovou desku (beton třídy C16/20). Na vnější straně nádrže jsou žebra s otvory pro roxory (6 mm). Napusťte nádrž vodou a zároveň ji obetonovávejte po obvodu. Plňte vzpěry betonem a vkládejte roxory (6 mm). Roxory nechávejte přesahovat 9 cm nad strop nádrže.
Systémy odvádění a filtrace
Před samotným vstupem do jímky je vodu nutné zbavit jak hrubých nečistot jako je listí, tak i drobnějších kamínků či písku. Aby se nádrž na dešťovou vodu časem nezanesla, je potřeba na přívodní potrubí instalovat filtr hrubých a jemných částic. Dešťová voda s sebou nese listí, jehličí, drobné větve, ale i písek, popel a prach. Vtokové systémy jsou prvky, které rozhodují o efektivitě sběru vody. Moderní vtokové systémy jsou vybaveny předběžnými filtry, které zachytávají listí, větvičky a jiné znečištění. Díky tomu se do nádrže dostane jen čistá dešťová voda. Filtraci ale může být osazena také v místě napojení střešního žlabu na svod. V tom případě se jedná o nátokovou šachtu, která zajistí filtraci hrubších částic. Existuje také filtrační šachty, které se instalují mezi okapní svod a podzemní nádrž. Filtrace je tvořena jemným sítem s otvory okolo 0,35 mm. Voda dále putuje společně s jemnými nečistotami do nádrže. Napouštěcí trubka je umístěna u jejího dna. Tím se urychlí usazování jemnějších částic, jako je např. písek u dna nádrže. Navíc se sníží víření přitékající vody. Pyl a prach, které se samozřejmě do nádrže dostanou, vyplave na hladinu. Jakmile se jímka naplní, jsou tyto jemné částečky odplaveny přepadem společně s přebytečnou vodou do kanalizace nebo do zasakovacího objektu. K další filtraci dochází před samotným nasátím vody z jímky do čerpadla. Odběr vody pro naše účely zajišťuje plovoucí koš s filtračním sítkem. Odebíraná voda se pohybuje zhruba 15 cm pod horní hladinou vody.
Pro lokality bez pitné vody je vhodným řešením úpravna dešťové vody na vodu pitnou. Zařízení se skládá z řídicí jednotky, z filtru na nečistoty o velikosti 20 mikronů, 10 mikronů, z filtru z černého uhlí a UV lampy na dezinfekci dešťové vody. Zařízení je ovšem dražší.
Každá retenční nádrž je vybavena čerpadlem s třícestným ventilem a elektronickou regulací. Ta má za úkol při nedostatku dešťové vody v jímce přepnout ze sání čerpadla na sání z vyrovnávací nádržky. Vyrovnávací nádržka zajišťuje napojení na rozvod pitné vody. Voda je dopravována k jednotlivým spotřebičům potrubím a celý systém je řízen elektronicky. Čerpadla se používají jak pro zalévání zahrady, tak pro splachování WC nebo praní. Čerpadlo funguje se systémem „start-stop“. Jakmile poklesne tlak pod nastavenou hodnotu, dojde k automatickému spuštění čerpadla a jeho následnému vypnutí, jakmile bude tlak optimální. Zásobování domu dešťovou vodou funguje zcela izolovaně od vodovodního potrubí zásobovaného z veřejného řadu, aby nedocházelo ke znečištění nebo kontaminaci pitné vody vodou dešťovou. Jestliže je v nádrži nedostatek vody, řídicí jednotka předá signál dodávce vody z vodovodu. Tím je zaručena neustálá dodávka vody. Ponorná čerpadla jsou vybavena sacím košem s plovákem, který plave na hladině a sací koš je cca 15 cm pod hladinou. Je tak zabráněno tomu, aby se nasávala voda z hladiny, nebo naopak ze dna retenční nádrže.
Průtokové systémy zajišťují nepřetržitou cirkulaci vody v nádrži, což zabraňuje její stagnaci a vzniku nežádoucích pachů. Retence dešťové vody - betonové nádrže vybavené takovými systémy se vyznačují značně lepší kvalitou skladované vody.
Čtěte také: Jak vybrat prodlužovací kabel na bubnu
Ekonomické a ekologické výhody
Betonové retenční nádrže jsou jednou z nejlepších investic do úspor na účtech za vodu. Využití dešťové vody může výrazně snížit účty za vodu, obzvláště v případě domácností s velkou spotřebou. Kromě toho mohou betonové retenční nádrže zvýšit hodnotu nemovitosti. V době rostoucího ekologického vědomí investoři stále častěji hledají nemovitosti vybavené systémy retence vody.
Využití betonových retenčních nádrží má pozitivní vliv na přírodní prostředí. Retence dešťové vody snižuje zatížení kanalizačních systémů, což je obzvláště důležité v urbanizovaných oblastech. Kromě toho sběr dešťové vody přispívá k ochraně vodních zdrojů.
Financování a dotace
Řada obcí využití a zachycení dešťové vody finančně podporuje a vy tak můžete pořizovací náklady výrazně snížit. Využijte dotace z programu Dešťovka.
Program D.2 - Dešťovka
- Zálivka: Systém pro využití akumulované dešťové vody pro zálivku zahrady. Maximálně 55.000,- Kč
- Zálivka + WC: Systém pro využití akumulované dešťové vody jako užitkové a případně pro zálivku zahrady. Maximálně 65.000,- Kč
- Šedá voda: Systém pro využití vyčištěné odpadní vody jako užitkové a případně pro zálivku zahrady, včetně využití dešťové vody. Maximálně 105.000,- Kč
Podpora je jen v kombinaci s ostatními programy Nová zelená úsporám. Technické požadavky na nádrže: minimálně 2 m3 podzemní nádrž - zamezení výkyvům teplot a přístupu světla.
Údržba a udržování retenční nádrže
Betonové retenční nádrže - údržba je proces, který vyžaduje pravidelné kontroly a základní údržbářské činnosti. Betonové nádrže jsou značně méně náročné v tomto ohledu než jiná řešení, ale i ty vyžadují určitou pozornost. Pravidelné kontroly by měly zahrnovat kontrolu technického stavu nádrže, kontrolu vtokových a výtokových systémů a hodnocení kvality skladované vody.
Betonové retenční nádrže vyžadují příslušné zabezpečení před mrazem. Správná izolace a příslušné rozmístění vodovodu zabrání poškozením způsobeným zamrznutím vody. Čištění by mělo být prováděno minimálně jednou za rok. Tento proces zahrnuje odstranění usazenin ze dna nádrže, mytí stěn a dezinfekci celého systému. Díky hladkým betonovým povrchům je proces čištění relativně jednoduchý a efektivní.
Betonové retenční nádrže pro podniky
Betonové retenční nádrže pro podniky jsou řešením, které nachází široké využití v různých odvětvích. Výrobní závody, logistická centra, kancelářské komplexy a obchodní objekty stále častěji investují do systémů retence vody kvůli právním požadavkům a ekonomickým výhodám. Výrobní podniky využívají průmyslové betonové retenční nádrže ke sběru dešťové vody z velkých ploch střech výrobních a skladových hal. Díky tomu mohou tuto vodu využít k technologickým účelům, chlazení strojů či mytí průmyslových ploch.
Předpisy pro firmy jsou stále přísnější, obzvláště v kontextu ochrany životního prostředí a hospodaření s dešťovou vodou. Mnoho podniků je povinno zadržovat určité množství dešťové vody, aby nezatěžovaly místní kanalizační systémy.
Betonové retenční nádrže pro firmy mohou generovat významné úspory, obzvláště v případě podniků s velkou spotřebou vody. Využití dešťové vody k technologickým účelům může snížit účty za vodu až o 30-50%. Kromě toho se firmy mohou vyhnout pokutám za překročení limitů odvádění dešťové vody do kanalizace.
tags: #prodluzovaci #betonovy #na #retencky #popis