Dřevěné štípané šindele představují tradiční, léty prověřenou krytinu, která je vhodná nejen na památkové objekty, ale také na moderní stavby. Šindelové střechy jsou neodmyslitelně spjaty s lidovou architekturou horských a podhorských oblastí, zejména Beskyd a Šumavy. Až do 19. století byla právě šindeli krytá většina domů, kostelů, hradů i zámků. Odolné dřevěné střechy postupem doby pronikly i do nižších oblastí, kde nahradily méně trvanlivé slaměné došky.
V posledních letech si šindel nachází cestu i na stěny provětrávaných fasád moderních ekologických domů. Pro ekologicky smýšlející stavebníky je šindel tou správnou volbou. Výroba z obnovitelných zdrojů je jediné ekologické řešení trvale udržitelného rozvoje, ve které věříme. Šindel patří dozajista mezi nejekologičtěji vyráběné krytiny.
Výroba ručně štípaného šindele
Všechny naše šindele jsou vyráběny dle staletí neměnné technologie ručním štípáním a strouháním. Při výrobě šindelů výrazně převažuje ruční práce. Od rozřezání špalků po přibití na střechu má šindelář každý šindel v ruce osmnáctkrát. Tradičním ručním štípáním šindelů nedochází k přerušení dřevních vláken, což je důležité pro nemožnost vzlínání vody do šindele, pro rychlý odtok vody po vláknech ze střechy a samozřejmě také na trvanlivost a pevnost šindele.
Dřevo štípané po vláknech má hladký uzavřený povrch. Díky ruční práci nedojde k narušení dřevěných vláken jako u řezání, což výrazně zvyšuje odolnost, pevnost a životnost. Oproti řezaným šindelům je životnost štípaných šindelů trojnásobná, klidně i 80 let.
Výběr dřeva
Dřevěné šindele jsou vyráběny z vysoce kvalitních, pečlivě vybíraných, pomalu rostoucích stromů s vysokou hustotou letokruhů bez náznaku točivosti, čili rovnoběžné nebo doleva točené. Pravotočivé stromy nejsou pro výrobu šindelů vhodné. Pomalý růst a vysoká nadmořská výška zaručuje větší hustotu dřeva, které dobře odolává povětrnostním vlivům.
Čtěte také: Koupě plotových tvárnic
Na šindele používáme nejkvalitnější část stromu, tzn. prvních pět metrů od pařezu, kde nebývají suky. Jedná se o nejlepší a nejkvalitnější část stromu (tzv. výběr) a tomu odpovídá i cena. Stromy na výrobu šindele si necháváme kácet v zimních měsících, kdy stromy jsou bez mízy. Po vytěžení se dřevo odveze na skládku, kde se skladuje neodkorněné.
Valašský šindel se vždy vyráběl ze dřeva smrkového a jedlového. V posledních letech stoupá zájem o dřevo modřínové, které je hodně smolnaté s obsahem silic, a tím je i více odolnější vůči povětrnostním vlivům než dřevo smrkové.
Proces zpracování
Smrkovou kulatinu o průměru 25 až 55 cm si nařežeme na špalky v délkách 52 cm, někdy i 62 cm. U modřínu odštípneme běl. Špalky se rozštípnou na čtvrtiny, které se dále štípou na jednotlivé destičky v tloušťce cca 2,3 cm a 5 - 15 cm široké. Štípe se ručně nebo na speciálně upravené štípačce.
Poté se šindele upravují na speciálním truhlářském svěráku nazývaném strýček, dědek, koza a jiné názvy podle oblasti. Do něho se destička upne, přidržuje jednou nohou a upravuje, strouhá pořízem. Povrch se jemně upraví, srovnají se případné nepravidelnosti a hlavně se vytvaruje péro. Poříz musí být dokonale nabroušený, aby dobře řezal vlákna a zůstal po něm hladký povrch. Vždy se pracuje se dřevem čerstvým, má lepší štípatelnost a lépe se strouhá. Jako poslední se vyfrézuje drážka do boku šindele.
Sušení a balení
Vyrobený šindel se vyskládá pod střechou do hrání, kde se nechá vyschnout, cca 1 - 3 měsíce. Po vyschnutí impregnujeme prostředkem s herbicidním a fungicidním účinkem. Poté se zabalí do kulatého balíku po 1 m² (dvojité pokládky, 4 bm). Zkosený šindel se balí do balíků po 50 kusech.
Čtěte také: Cena betonových panelů
Typy šindelů
Šindel můžeme rozdělit podle způsobu výroby na štípaný a řezaný a podle tvaru na valašský a alpský.
Valašský šindel
Valašský šindel se od alpského liší tím, že má na jedné straně vykrojenou drážku a na druhé je zkosen do úzkého břitu, který zapadá do drážky vedlejšího šindele. Vyrábí se zpravidla ze smrkového, méně často z modřínového nebo jiného dřeva. Valašský šindel je možné použít jak na střechy, tak na stěny. Fasády chráněné šindelem mají vysokou odolnost před silným větrem a bočním deštěm. Z toho důvodu jsou často montovány na horské chaty. Při renovaci starých chalup chrání původní konstrukci a zároveň umožňují stavbě dýchat.
Alpský šindel
Alpský šindel se vyrábí zejména z modřínového dřeva štípáním. Nemá péro a drážku, klade se ve dvou nebo ve třech vrstvách. V alpských zemích (Rakousko, Německo, Švýcarsko) se používá na střechy i fasády. Životnost alpského šindele je 60 až 80 let bez jakéhokoliv nátěru.
Štípaný vs. řezaný šindel
- Štípaný šindel: Tradičním ručním štípáním šindelů nedochází k přerušení dřevních vláken. Dřevo štípané po vláknech má hladký uzavřený povrch. To je základní předpoklad pro to, aby šindel nesál vodu a střecha vydržela co nejdéle. Životnost štípaného šindele je výrazně delší, klidně až 80 let.
- Řezaný šindel: Při výrobě řezaných šindelů je štípání špalků nahrazeno řezáním. Výroba řezaných šindelů je rychlejší a levnější. Řezáním ale dochází k přerušení dřevních vláken, takže takto vyrobený šindel má mnohem menší životnost než tradiční štípaný. Plocha řezaného šindele je hrubá od přetržených vláken. Takový šindel bývá následně opracován hoblováním nebo frézováním, potom jsou na jeho povrchu patrné stopy (vlnky) po těchto činnostech. Přestože plochy takového šindele mohou být opracovány do hladka a šindel působí dokonalým dojmem, přerušená dřevní vlákna nasakují vodou a snižují životnost střechy. Životnost řezaného šindele je do 10 let.
Rozměry a použití
Hotové šindele mají velikost asi 500 - 600 mm na délku a 70 - 150 mm na šířku. Nejběžnější rozměry dřevěného šindele, typ Valašský (perodrážkou) zahrnují rovný a konický šindel. Šindel konický, takzvaný nárožový nebo-li „skosek“, se používá na pokrývání nároží a úžlabí.
Pro lepší orientaci ohledně rozměrů a použití je zde následující tabulka:
Čtěte také: Použití OSB desek
| TYP | DÉLKA | ŠÍŘKA | TLOUŠŤKA | BALENÍ | POUŽITÍ |
|---|---|---|---|---|---|
| 50 rovný | 50 cm | 5 - 15 cm | 18 -22 mm | 4 bm | Základní šablona - rovné části střechy |
| 40 rovný | 40 cm | 5 - 15 cm | 18 -22 mm | 4 bm | Ukončení hřebene, altánky, přístřešky |
| 30 rovný | 30 cm | 5 - 15 cm | 18 -22 mm | 4 bm | Založení střechy, ukončení hřebene, altánky, přístřešky |
| 50 konický | 50 cm | 5 - 15 cm | 18 -22 mm | 50 ks | Úžlabí, nároží, volská oka, věžičky |
| 60 konický | 60 cm | 5 - 15 cm | 18 -22 mm | 50 ks | Úžlabí, nároží, volská oka, věžičky |
Pokládka a údržba šindele
Šindele se přibíjejí na příčné latě dvěma způsoby. Buď jde o jednoduché krytí, vhodné na hospodářské budovy (kde je přesah pokládky cca 100 mm), anebo o tzv. dvojité krytí. Na obklady stěn budov se používá jednoduchá pokládka. Šindele se na střechu kladou ostrou hranou proti převládajícímu směru větru. Stejně tak se u poslední řady na hřebeni nechává asi 100 mm přesah na straně s převládajícím směrem větru. Sklon střechy s dřevěným šindelem je velmi důležitý - čím větší sklon, tím delší životnost (od 45° více).
Životnost šindelové střechy je ovlivněna kvalitou šindelů (štípané a husté dřevo), jejich dostatečnou impregnací, odbornou pokládkou, sklonem střechy, ochranným olejovým nátěrem a mechanickým očištěním (kartáčováním, popř. tlakovou vodou), výměnou špatných šindelů - vše spadá do pravidelné údržby šindele (každých 3 - 5 let). Po položení na střechu je vždy nutné šindel natřít, nejdůležitější je chránit jej před sluncem a deštěm. Takto udržovaný a ošetřovaný šindel vydrží na střeše až 50 - 80 let.
tags: #ručně #štípaný #a #strouhaný #dřevěný #šindel