Vyberte stránku

Vegetační střechy, někdy nazývané také jako zelené nebo ozeleněné, jsou střechy pokryté vrstvou živých rostlin, jako jsou tráva, mechy, suchomilné rostlinky nebo dokonce menší keře či stromy. Zelené střechy se stávají stále oblíbenějším prvkem v moderní architektuře a urbanismu, a to nejen kvůli svému estetickému vzhledu, ale především díky mnoha praktickým a ekologickým výhodám. Příspěvek poukazuje na nutnost provázanosti projektu stavební části s požadavky na vegetační souvrství, což je klíčové pro jejich správnou funkci a dlouhou životnost.

Typy zelených střech

Zelené střechy se dělí především na dva hlavní typy:

  • Extenzivní zelená střecha: Tyto střechy mají tenkou vrstvu půdy a jsou obvykle osázeny nízko rostoucími rostlinami, jako jsou sukulenty, trávy, mechy a drobné byliny. Jsou lehčí a méně náročné na údržbu než intenzivní zelené střechy a obvykle vyžadují jen minimální péči. Kořeny převážně nenáročných rostlin nepronikají až tak hluboko do půdy, takže k zazelenění stačí podloží zhruba od 10 centimetrů. Ve většině případů se takové střechy navrhují bez zavlažovacího systému. Pro extenzivní střechy se nejlépe hodí rostliny suchomilné, jako jsou různé sukulenty a trvalky (rozchodníky, netřesky, mateřídouška, koniklec, kociánek nebo řebříček) a také traviny (kostřava, kavyl nebo lipnice).
  • Intenzivní zelená střecha: Na rozdíl od extenzivních střech mají intenzivní zelené střechy hlubší vrstvy půdy a mohou podporovat širší rozmanitost rostlin, včetně větších keřů, květin a dokonce stromů. Kdo chce "intenzivně" zazelenat svou střechu, ten musí počítat s větším zatížením statiky. Tento typ ozelenění potřebuje tloušťku substrátu více než 20 cm, a proto se může navrhovat pouze u plochých střech s únosností kolem 1000 kg/m2. Jsou náročnější na realizaci i údržbu.

Výhody zelených střech

Zřízení zelené střechy může přinést několik výhod, které se týkají životního prostředí, energetické účinnosti, estetiky a dokonce i lidského zdraví.

Environmentální přínosy

  • Snížení účinků městského tepelného ostrova: Rostliny na horních patrech nejsou jen uměleckým dílem, ale také pomáhají předcházet teplotním špičkám. Prostřednictvím vypařování a transpirace chladí rostliny své okolí. Tak se díky zeleným střechám snižuje teplota a redukuje se i hromadění tepla ve městě. Studie Univerzity HafenCity v Hamburku prokázala, že zelená střecha je přibližně o 30 stupňů Celsia chladnější než sousední nezazeleněné ploché střechy.
  • Zadržování dešťové vody: Zelené střechy absorbují a zadržují vodu, čímž snižují riziko zaplavení. V případě střech se štěrkovou vrstvou je do kanalizace odvedeno přibližně 80 až 100 procent srážkové vody, ale v případě střešních zahrad je to jen 30 procent. Zbytek se postupně odpaří do městského ovzduší. To může snížit riziko povodní, eroze půdy a přetížení městských kanalizací během dešťových srážek.
  • Zlepšení kvality ovzduší: Rostliny na zelených střechách absorbují oxid uhličitý a produkují kyslík, což přispívá k čistšímu ovzduší v městských oblastech. Bylo vypočítáno, že jeden hektar zeleně dokáže na sebe navázat 24 tun oxidu uhličitého.
  • Podpora biodiverzity: Zelené střechy vytvářejí nové prostředí pro život zvířat a dalších rostlin. Co se biodiverzity týče, nabízejí zelené střechy obrovský potenciál. Opylující hmyz (zejména volně žijící včely) zajišťuje dostatečné množství potravin.

Energetická účinnost

  • Zlepšení tepelné izolace: Zelené střechy svým souvrstvím pomáhají izolovat budovu. Zároveň se rostliny vyrovnáváním teploty starají o příjemné klima uvnitř budovy (resp. v místnostech, které jsou pod střechou) a chrání je před letními teplotními špičkami. V zimě vegetace a střešní substrát zase chrání před přílišným únikem tepla, čímž působí jako tepelná izolace. To vede ke snížení spotřeby energie potřebné na vytápění v zimě a chlazení v létě.

Estetické a rekreační hodnoty

  • Zelené střechy jsou i velmi estetickou záležitostí, je možné s jejich pomocí vytvářet příjemné zelené prostory pro odpočinek a relaxaci.

Realizace zelené střechy: Důležitost správného projektu

Aby zelená střecha nejen krásně vypadala, ale především spolehlivě a dobře fungovala, je třeba nezapomenout na žádnou z důležitých vrstev a provést pečlivé plánování. Při návrhu skladby střešní zahrady se vychází ze stejných konstrukčních zásad jako u návrhů ostatních střech. To znamená, že vlastní vegetační souvrství by se mělo realizovat bezprostředně po dokončení vrstev střešního pláště (u klasických střech ukončenou hydroizolační vrstvou a u střech obrácených, resp. kombinovaných tepelnou izolací s ochrannou textilií).

Klíčové vrstvy zelené střechy

Při předpokladu, že je hotová nosná konstrukce střechy včetně všech funkčních vrstev, které zajistí její statické i tepelně technické vlastnosti, je první důležitou vrstvou zelené střechy:

Čtěte také: Tradice hrnků na plotě

  1. Hydroizolace: Tato vrstva odděluje zbytek domu od souvrství střešního pláště a chrání tak celou stavbu před nechtěným pronikáním vlhkosti. Hydroizolace musí být zcela neporušená (při rekonstrukci je to nutné prověřit zátopovou nebo jiskrovou zkouškou) a odolná proti prorůstání kořenů. U plochých střech musí být chráněna netkanou geotextilií o plošné hmotnosti minimálně 300 g/m2.
  2. Drenážní vrstva: Dostatečnou vláhu v plochách střech zajišťuje drenážní vrstva, tedy nopová fólie s prolisovanými kalíšky, ve kterých se část vody po dešti ukládá, přebytek odtéká vhodně umístěnými perforacemi směrem ke střešním vpustím. Nopovou fólii je třeba ochránit proti zanesení a poškození další vrstvou filtrační geotextilie s plošnou hmotností okolo 150 g/m2. U šikmých střech se nopová fólie neinstaluje, místo toho se instalují drenážní zpomalovače, které zabraňují příliš rychlému odtékání vody.
  3. Substrát: Pak už přichází na řadu vrstva substrátu, popřípadě kombinace hydrofilní minerální vlny a substrátu. Je třeba vždy vybrat substrát určený přímo pro druh rostlin, které chceme na střeše pěstovat, s optimálním složením a vyváženým poměrem živin. U šikmých střech nad 10° je víc než vhodné nahradit větší část substrátu již zmiňovanou čedičovou vlnou (hydrofilní, ne tou, určenou k zateplování objektů!), která má mnohem větší hydroakumulační schopnost.

Důležité aspekty projektu

Výška atiky a spádování

Nejde jen o to, aby výška atiky umožňovala instalaci vegetačního souvrství takové mocnosti, jaká odpovídá požadovanému druhu vegetace. Jde rovněž o to, že výška atiky nebývá kvůli spádování všude stejná. Má-li být dodržen stejný vzhled vegetace v celé ploše (což platí především pro extenzívní zelené střechy s malou vrstvou substrátu), je třeba dodržet v celé ploše stejnou výšku vrstvy substrátu, aby rostliny měly všude stejné podmínky a tudíž stejný vzrůst a vzhled. To v praxi znamená, že u větších vyspádovaných ploch nelze bez dalších opatření srovnat povrch substrátu do vodorovna, ale ideálně musí kopírovat spády střechy. Pokud má být povrch vegetačních ploch rovinný, je nutné provést výškové vyrovnání v drenážní vrstvě (v tom případě musí být tvořená násypem) nebo vypodložit hlubší místa inertním, nejlépe nenasákavým materiálem, např. XPS apod.

Hospodaření s vodou

Zásadním úkolem projektu zelené střechy je optimální hospodaření s vodou. Střecha nesmí zadržovat vodu příliš dlouho, aby se dobře dařilo rostlinám a také aby voda zbytečně nepřetěžovala konstrukci střechy. Odteče-li ale voda zbytečně rychle, rostliny budou vadnout a umírat. Je tedy třeba zajistit, aby voda na střeše nějakou dobu vydržela a měla čas vsáknout se pořádně do substrátu nebo hydrofilní minerální vlny, zároveň ale musí její nadbytečné množství mít možnost odejít funkční odvodňovací vrstvou. K tomu je třeba znát hydroakumulační vlastnosti všech použitých materiálů ve skladbě střechy, ale také informace o dlouhodobém ročním srážkovém úhrnu místa stavby a o výskytu přívalových dešťů.

Spolehlivý odtok vody z vegetačních střech je základním předpokladem pro dobrý vývoj vegetace a zachování požadovaného vzhledu. Do vegetačních ploch také nesmí být svedena voda z jiných ploch, zejména z neozeleněných. Hrozilo by vyplavování substrátu, přemokření, případně nadměrná vlhkost v některých místech oproti jiným, kam se tato „přidaná“ voda nedostane. Vlhkostní poměry se opět odrazí na výsledném vzhledu vegetace. Pokud tyto problémy nebyly vyřešeny v projektu nebo konstrukčně v průběhu stavby, nelze je většinou vyřešit ani dodatečně při instalaci vegetačního souvrství.

Návaznost řemesel

U složitějších projektů intenzívních zelených střech je nutné zavčas řešit návaznost řemesel tak, aby se nezapomnělo na důležité souvislosti, např. nepřerušenou drenážní vrstvu, umožňující odtok vody v celé ploše, rozvody závlahového systému. U šikmých střech je nutné počítat s tím, že ve většině případů se bude vegetační souvrství opírat o spodní okraj střechy a působit v tomto místě značným tlakem. Tato oblast tedy musí být už v návrhu uzpůsobena tak, aby instalace vegetačního souvrství byla proveditelná a bezpečná. Problémovým místem mohou být i střešní okna. Pro vegetační střechy musí mít střešní okna vyšší rám, aby vyčnívala dostatečně vysoko nad rovinu střechu a poskytovala tak dostatečný prostor pro vegetační souvrství. Zároveň je třeba uvažovat s případným tlakem na rám, kterým bude působit kačírkový obsyp, příp. souvrství pokračující nad oknem, nebo vyřešit způsob, kterým bude zatížení těchto prvků eliminováno.

Statika střechy

Jednou z častých otázek, kterou je potřeba si před obstaraním zelené střechy zodpovědět, je předpokládané zatížení střechy. Každá střecha je totiž stavěná na to, aby uniesla určitou dodatečnou tíhu. Zvláště v případě starších budov proto doporučujeme odborný posudek statika, který posoudí, zda střecha dodatečnou zátěž zvládne. Při novostavbách by tento údaj měl být znám. Po dešti může systém pro zelené střechy vážit na jeden metr čtvereční 95 kilogramů.

Čtěte také: Zamezte rosení plastových oken: Praktické tipy

Konstrukční varianty zelených střech

Jaké střechy lze zazelenat? Zazelenat se dají mnohé střechy, od garážových střech až po střechy na domě. Stačí, aby byly splněny statické předpoklady a aby byla řádně provedena konstrukce střechy. Lze je vyhotovit ve více variantách: například jako teplé nebo obrácené střechy.

Teplá střecha

Do teplé střechy se jako izolace velmi hodí například Austrotherm Resolution - speciální produkt s vynikajícími tepelně izolačními vlastnostmi z tvrzené pěny s uzavřenou strukturou pórů, která umožňuje prostorově úsporné řešení zateplení s velmi nízkou výškou.

Obrácená střecha

Jednou z možností pro realizaci zelené střechy je varianta obrácené střechy. Tato konstrukce zabraňuje, aby zazelenění zatížilo budovu nebo ji poškodilo. Izolace odolná vůči vodě a tlaku chrání utěsnění a vytváří skvělý základ, na kterém lze dále stavět. Zde se především používá extrudovaná pěna s uzavřenou strukturou pórů a výbornými tepelně izolačními vlastnostmi, jako je Austrotherm XPS®. Ta je odolná vůči vlhkosti, hnilobě i tlaku. V obrácené střeše se velmi osvědčily také Austrotherm XPS® Premium, Austrotherm XPS® Plus a Austrotherm XPS® TOP. Pro extenzivně zazelenané střechy, po kterých by se nemělo chodit, jsou vhodné produkty z expandovaného polystyrenu bílé nebo šedé. Zamezení vzniku tepelných mostů se vytvoří kombinací rovných a spádových desek.

Při vyšších tlakových zatíženích doporučujeme do střešní konstrukce použít Austrotherm EPS 200 nebo produkty z extrudovaného polystyrenu XPS TOP 30.

Institut Fraunhofer odhaduje životnost zelené střechy, která byla vyhotovena jako obrácená střecha, na 40 let.

Čtěte také: Důležitost zálivky betonu

Údržba zelené střechy

Stojí zelená střecha hodně námahy? Pokud je nosný základ řádně proveden, tak zarostlá plocha nevyžaduje žádnou speciální údržbu a péče o takovou plochu je srovnatelná s běžnou zahradou. Kdo nechce vynakládat téměř žádné úsilí, musí ve výsadbě použít takové rostliny, které nevyžadují žádnou péči a vystačí si s dešťovou vodou. I extenzivní zelená střecha potřebuje základní péči, která se provádí zhruba 1-2 do roka. Konstrukce zelené střechy s tím počítá. Proto není žádný problém se v případě nutnosti údržby střechy po modulu ECOSEDUM projít.

Systém ECOSEDUM

ECOSEDUM je modulový systém zelených střech, který snadno umístíte na jakoukoli střechu se sklonem až 30 stupňů díky zásobníkům z recyklovaných plastů s předpěstovanými rostlinami. Do sklonu 30 stupňů není potřeba řešit žádné upevnění. V případě šikmých střech je nutné zabezpečit okraj ochranou proti sklouzu. U rovných střech potom není potřeba ani pokládání geotextilního podkladu.

Pokládka zelené střechy je jednoduchá a zvládnete ji i svépomocí, důležité je vopřed střechu odměřit a spočítat potřebnou plochu. V případě, že moduly přesně neodpovídají rozměrům střechy, nedoporučujeme zásobníky pro rostliny ořezávat. Okraje střechy raději zasypte štěrkem. V případě nákupu modulů bez substrátu je také důležité vědět, kolik substrátu budete potřebovat. K tomu poslouží následující vzorec:

0,95 * plocha střechy * 0,05 = počet metrů krychlových potřebného substrátu

Nemusíte se obávat ani problémů spojených s případnou opravou střechy, každý modul ECOSEDUM lze opět jednoduše vyjmout a k potřebnému místu na střeše se dostat. Po opravě nebo potřebné údržbě potom zase zásobníky vrátíte mezi ostatní a zelená střecha bude opět celistvá.

Moduly pro zelenou střechu jsou vyráběny v Německu, kde vznikají recyklováním již použitého plastu. Díky tomu ročně planetě ušetříme asi 25 tisíc tun CO2.

Barva zelené střechy

Pojem zelená střecha v mnoha lidech automaticky vyvolává představu sytě zelené plochy po celý rok. Zelená střecha může být zelená, žlutá, červená i oranžová - a je to naprosto v pořádku. Změna barvy neznamená problém, špatnou údržbu ani nekvalitní systém. Většina extenzivních zelených střech je osazena rozchodníky (Sedum). Rozchodníky patří mezi sukulenty, tedy rostliny, které si dokážou ukládat vodu. Na jaře mají rostliny dostatek vláhy a začínají intenzivně růst. S klesajícími teplotami se v listech tvoří ochranné pigmenty. V zimě rostliny přecházejí do klidového režimu, kořenový systém zůstává živý. Cílem kvalitní zelené střechy není dokonalý, neměnný vzhled. Proměnlivá barva není slabinou ani známkou špatné kvality.

Příklady zelených střech

Zelené střechy jsou efektivní nástroj v boji proti klimatickým změnám. V centru Milána se tyčí budova „Bosco Verticale“. V překladu její název znamená „vertikální les“ a tento název lze brát doslovně: Na terasách a balkonech 18 a 26 patrových obytných věží zapustilo své kořeny do 1,3 metru hlubokých betonových van více než 900 stromů a více než 2000 květin. Metropole severní Itálie tedy našla kreativní způsob, jak nainstalovat městskou zeleň a od roku 2014 se jí podařilo nejen zlepšit městské klima, ale také snížit množství vyprodukovaného CO2, vytvořit nové prostředí pro život hmyzu a chránit vnitřek budovy před extrémními teplotami. Předpokladem pro toto všechno byla však myšlenka použít stavbu jako „nosné médium“: Kdyby bylo takové množství zeleně vysázeno do přízemní půdy, vyžadovalo by si 7000 metrů čtverečních, což je ve městě, jako je Milán, nemožné.

Pilotní projekty, jako je „Bosco Verticale“ od architekta Stefana Boeriho, zaujaly pozornost a úctyhodným způsobem dokazují, že v zazelenění povrchů budov máme účinný nástroj pro boj proti klimatickým změnám. Význam takových řešení si v současnosti uvědomuje už široká část obyvatelstva, protože výkyvy počasí jsou stále častější. Problémem se stávají například obrovské přívalové deště, které kanalizační systémy nedokážou vstřebat, v důsledku čehož bývají zaplaveny sklepy, silnice a velké plochy půdy. K tomu se přidávají i extrémně horká léta, hlavně v hustě osídlených aglomeracích. I proto se v Evropě stále více objevují projekty, jejichž výsledkem je stále více zelených střech, vysazených střešních teras a střešních zahrad.

Jako velmi aktivní se prokázala Evropská unie s klíčovým slovem "zelená infrastruktura": Samotný záměr je prostřednictvím strategického územního plánování cíleně vracet prostor přírodě, aby bylo možné udržet pestrost zvířecích a rostlinných druhů a procesy ekosystému. EU velmi intenzivně podporuje tento koncept, protože nebezpečí vymírání druhů je v Evropě obzvlášť velké. Jednotlivé země a města přijímají různá opatření, kterými podporují zazeleňování budov. Příkladem může být například Hamburk, který přišel se svou vlastní strategií pro zelené střechy. Podle této strategie si umínili zazelenit přinejmenším 70% novostaveb s plochými střechami, šikmými střechami nebo zazelenit vhodné sanované ploché střechy. Mnohé zelené střechy se v současnosti nacházejí i na úředních budovách samospráv a obcí. A zatímco veřejné subjekty postupují, přidávají se k nim i soukromé, které přijímají různé závazky za účelem ochrany klimatu, snižování emisí skleníkových plynů, zlepšování kvality životního prostředí a podobně. K této iniciativě se přidala i společnost Austrotherm: Při tepelné sanaci skladu v závodě Austrotherm XPS ve městě Purbach byla nainstalována zelená střecha.

tags: #proc #zelenaji #strechy

Oblíbené příspěvky: