Renesance břizolitových omítek v praxi, jejich pevnost, soudržnost a dlouhá životnost oslovuje i současné architekty, kteří jsou již přesyceni tenkovrstvými omítkami. Břizolit si rozumí také s moderními zateplovacími systémy, pozornost však vyžaduje při řešení detailů. Zateplovat nebo nezateplovat dům? To je téma, které už léta rozděluje stavebníky na dva tábory. Tento článek vám přinese odpovědi na mnohé otázky a nejasnosti, jež s sebou zateplování přináší. Majitelé domů s břizolitovou omítkou složenou z cementu, vápna, kameniva a slídy, mají pocit, že je tato omítka nepřekonaná a moderní technologie a materiály se jí nevyrovnají. Mají ji na domu desítky let a moderní omítky jsou již po pár letech zaprášené a napadené plísní nebo mechy.
Co je to břizolit a proč se vrací do módy?
Břizolit (nebo také břízolit) je tradiční, tvrdá, cementová omítka určená především pro venkovní fasády, která je známá svou vysokou pevností, dlouhou životností a charakteristickým vzhledem. Původně vznikla v Horní Bříze, odkud pochází její název. Své největší slávě se břizolit těšil v 70. a 80. letech minulého století, ale jeho kořeny jsou mnohem starší, sahají až do 30. let. Lesk je v břizolitu díky slídě, která se obnaží škrábáním. Dodnes tyto fasády docela dobře slouží, ale většina majitelů domů je postupně přeměňuje na moderní a barevnější. Je to spojené i se zateplováním kvůli úspoře energie.
Břizolit je téměř „nesmrtelná“ povrchová úprava a bez řas a plísní vydrží po celá desetiletí. Pokud se na břizolitové omítky podíváme dnes, je vidět, že jsou stále v dobré kondici i po tolika letech. Proto se o tomto typu omítky dá říci, že je prověřen časem. Zajímavá je tato omítka i svým vzhledem - vypadá trochu jinak, když je pod mrakem a jinak, když zasvítí slunce, kdy se místy leskne. "Momentálně břizolitové omítky zažívají malou renesanci. Mnoho architektů je nasyceno novými tenkovrstvými povrchovými úpravami a znovu objevují materiál, který přiznává svou vlastní podstatu."
Břizolit a zateplování: Ano, nebo ne?
Pokud plánujete rekonstrukci staršího domu, osazujete nová okna a chcete celkově snížit energetickou náročnost domu, nalepení tepelného izolantu v dostatečné tloušťce se nevyhnete. Názor, že je břizolit nesmrtelný a nezničitelný, má z častí pravdivé základy, ale pro zateplení svého domu se nevyhnete použití moderních omítek. Jejich životnosti se bát nemusíte a při správném výběru vám bude zateplovací systém s omítkou sloužit opravdu dlouho.
Břizolit je tradiční omítka, používaná již několik desetiletí a zájem o ni opět narůstá, nejen vzhledem k jejímu zajímavému lehce třpytivému povrchu, ale především kvůli její téměř "nesmrtelnosti", bez řas a mechu vydrží dlouhá desetiletí. "Při řešení detailů je nutná obezřetnost. Jelikož si zde povídáme o hrubovrstvé omítce, musí být všechny detaily spojené s ostatními konstrukcemi sladěny s požadavky hrubovrstvé omítky."
Čtěte také: Tradice hrnků na plotě
Pokud byl břizolit správně provedený na kvalitním podkladu, je prakticky nezničitelný. Odchlíplost břizolitu, kterou zmiňujete, byla nejspíše způsobena ztrátou adheze k podkladu buď z důvodu jeho špatné přípravy či narušením, nebo zatečením klimatické vlhkosti. Difúzní odpor břizolitu se pohybuje okolo 20, u starších omítek může být i mírně vyšší, tedy 2x až 3x více než u samotného zdiva z vepřovic. Nicméně nejde o nijak dramatický rozdíl, navíc omítka je výrazně tenčí, než samotné zdivo; rozhodně bych ji nepovažoval za "nedýchací vrstvu".
Pokud je břizolit v dobré kondici, nepovažuji za nutné jej strhávat (navíc po zateplení se posune do teplé zóny obvodových zdí). Odchlíplé plochy ale určitě strhněte, poklepem prověřte přídržnost břizolitu v celé ploše stěn a případné dutě znějící části rovněž strhněte. V současnosti odchlipující se plochy mohou vytvářet kapsy zadržující srážkovou vodu, což zdivu určitě škodí. Nesouhlasím s úvahou, že aplikací zateplení na odloupnutý břizolit dojde k upevnění břizolitu. Na druhou stranu obavu z difúzního uzavření obvodových stěn po aplikaci zateplení chápu; určitě je třeba pečlivě volit vhodné materiály.
V praxi se setkáváme s názory, že břizolitová omítka je nejlepší a nové moderní omítky nic nevydrží a začnou plesnivět, a proto zateplovat dům a kupovat moderní drahé materiály nemá smysl. Je pravda, že břizolitová omítka má opravdu dlouhou životnost, a pokud dům netrpí vzlínající vlhkostí, je tato omítka prakticky "nesmrtelná".
Jednovrstvé zdivo bez zateplení: Moderní trend
Proč je v současném stavebnictví trendem spíše jednovrstvé zdění, tedy zdění bez zateplování? Kdy je tento přístup nejvhodnější a kdy se naopak vyplatí investovat do zateplení? Zjistíte, proč může zateplování novostavbě spíše uškodit.A právě základním způsobem dosažení energetické nenáročnosti domu je volba jednovrstvé, nebo naopak složené (dvouvrstvé) obvodové konstrukce domu (obálky domu).
Výhody jednovrstvého zdiva
- Rychlejší a přesnější stavba: Mezi hlavní benefity jednovrstvého zdiva patří několikanásobně vyšší rychlost a přesnost stavby. Dále eliminace chybovosti v rámci konstrukce, protože čím více pracovních kroků, tím větší šance chybovat.
- Odolnost vůči vnějším vlivům: Zdivo bez zateplení je více odolné vůči vnějším vlivům. Další výhodou cihelného zdiva opatřeného jen vnitřní a vnější omítkou je to, že na rozdíl od konstrukce s vnějším zateplovacím systémem je daleko méně náchylné na degradaci, ať již biologickou (ulpívání řas, plísně), tak i mechanickou (odolnost fasády proti klování ptáků, dětským hrám atd.). Vykazuje také optimální fyzikální vlastnosti (např. akustika, požární odolnost, nízká tepelná vodivost, přirozená propustnost vodních par, bezpečnost).
- Dlouhá životnost: Další nepopiratelnou výhodou je stabilita jednovrstvé konstrukce a dlouhá životnost. Životnost samotného zateplovacího systému je podstatně kratší než životnost cihel - zateplovací systém je po určité době nutné sundat a instalovat nový.
- Zdravé klima v domě: Cihly jsou paropropustné a udržují příjemné klima v domě. Cihly HELUZ FAMILY 44 se nezateplují, jsou tedy paropropustné. Proto neexistuje žádné riziko, že se vodní páry budou v konstrukci hromadit, ale naopak. Dokáží projít na povrch budovy. I z tohoto důvodu je bydlení v domech zdravější a mají velmi příjemné klima.
- Energetická úspornost i u nízkoenergetických a pasivních domů: Bez zateplení zvládnete postavit i nízkoenergický nebo pasivní dům. Technologie posouvají dál vlastnosti stavebních materiálů, a ne jinak tomu je také v případě cihel. Parametry pro jednovrstvé zdění splňují například cihly HELUZ FAMILY 2in1 plněné polystyrenovým granulátem, tak i bez něj, a to cihly HELUZ FAMILY od šířky 44 cm. Obvodové stěny z těchto cihel jsou vhodné pro stavbu nízkoenergetických a pasivních domů.
Nejvhodnějším materiálem pro jednovrstvé zdění je cihla
Hned v úvodu si řekněme, že nejvhodnějším materiálem pro jednovrstvé zdění je cihla. Dnešní cihly v moderním zpracování v sobě spojují několik vlastností najednou: tepelněizolační a akumulační schopnost, ochranu před hlukem, statickou odolnost, vhodné difuzní parametry. Cihly s velkým počtem vzduchových dutin, tenkými „žebry“ a promyšleným systémovým spojem pero + drážka vyhovují současným požadavkům na nízkoenergetickou výstavbu, aniž by bylo nutné dům dodatečně zateplovat.„Stavebníkům doporučuji, aby si připlatili za lepší variantu cihel. V celkových nákladech na dům to jsou naprosto minimální částky, přitom pozitivně ovlivní fungování celé stavby, sníží náklady na vytápění, ještě dále se zlepší akumulační vlastnosti a tak dále.“
Čtěte také: Zamezte rosení plastových oken: Praktické tipy
Porovnání izolačních vlastností cihel HELUZ
| Typ cihel | Popis | Součinitel prostupu tepla U (W/m²K) |
|---|---|---|
| HELUZ FAMILY 2in1 | Plněné polystyrenovými kuličkami, nejlepší tepelněizolační vlastnosti na českém trhu | 0,11 |
| HELUZ FAMILY 44 broušená | Nejlepší v kategorii neplněných cihel pro nízkoenergetické i pasivní domy | až 0,14 |
Jednovrstvá konstrukce s minimem rizik: U jednovrstvé konstrukce je rizik jednoznačně méně oproti konstrukci vícevrstvé. Čím více vrstev při stavbě domu máme, tím více různých rizik při tom vzniká. Tedy další plus pro jednovrstvou konstrukci.
Kdy se zateplení vyplatí a kdy ne
Zateplení novostavby ihned po jejím dokončení přináší riziko vlhkosti. Pokud se postaví nový dům, trvá nějakou dobu, než stavba vyschne. V praxi se však zateplení aplikuje ihned po jejím dokončení. Zejména při nekvalitně provedeném zateplení se stává, že vlhkost nemůže uniknout z pláště domu a kondenzuje ve zdivu. Výsledkem je vznik zdraví nebezpečných plísní uvnitř domu, které se jen velmi obtížně odstraňují.
Další komplikace souvisí s životností fasády. Zkušenosti ze zahraničí, kde se venkovní zateplování pláště budovy praktikuje už desítky let, ukazují, že tento způsob zateplování má omezenou životnost. I v případě kvalitně provedené práce je to cca 30 let. Po uplynutí určitého času bude proto nutné fasádu strhnout a nainstalovat novou.
„Někdy si stavebníci od tepelné izolace slibují, že skryjí nepovedená místa. Pokud je stavba z jednovrstvé konstrukce dobře navržená a dobře provedená, není důvod ji obalovat tepelnou izolací, respektive je to spíše ke škodě. Konstrukční detaily jsou systémově vyřešené a ověřené. Polystyrenem se rádo retušuje, skrývají se zásadní nedostatky v provádění zdění, které se ale projeví tak jako tak během let. A těžko se pak opravují.“
Zateplení má smysl u starších rodinných domů
Vnější izolace je na místě u starších rodinných domů. Zateplením obvodového pláště totiž majitelé výrazně sníží náklady na energii, zejména na vytápění. Navíc získají i ochranu před letním přehříváním a zimním promrzáním, což nejen přispívá k větší stabilitě celé stavby, ale také zvyšuje tepelný komfort pro její obyvatele.
Čtěte také: Důležitost zálivky betonu
Rodinný dům ve slovenské Šali byl v dobrém technickém stavu a při jeho rekonstrukci se autoři projektu snažili obnovit jej tak, jako by to dělali v době jeho vzniku před 50 lety. Samozřejmě s využitím současných technických možností. "To byl hlavní motiv k našemu přístupu k této rekonstrukci," říká Ing. arch. Róbert Bakyta z bratislavského ateliéru Bakyta Architekti, který byl autorem projektu rekonstrukce. "Ta myšlenka spojit modernu s tradicí pak definovala i volbu materiálu a technologií."
Funkční a pro stavbu typické prvky jako zábradlí či sloup s mozaikovým obkladem se dochovaly. Starší domy často ztrácejí svůj charakter a pěkné vzdušné detaily pod nánosem vrstev zateplovacích systémů. Tomu se Róbert Bakyta chtěl vyhnout a zachovat proporce původních detailů. Potřeba snížit energetickou náročnost staršího domu v průběhu rekonstrukce byla také prioritou. "Současně jsme chtěli zachovat všechny prvky, které jsou pro dům typické a jsou v dobrém funkčním stavu. Jako například zábradlí nebo sloup s mozaikovým obkladem při vstupu do domu," dodává Róbert Bakyta. Na fasádě rodinného domu v Šali byla původně břizolitová omítka a tento typ omítky zdobí fasádu domu i po zateplení.
"Na fasádě domu v Šali je aplikována silnovrstvá minerální omítka StoMiral EdelkratzputzIng, známá jako břizolit, základem je zateplovací systém StoTherm Vario," vysvětluje arch. Ludvík Jelemenský, projektový manager Sto Slovensko.
Nejpoužívanější druhy zateplení
Existuje řada možností, jak zateplit fasádu. Nejčastěji se používá kontaktní zateplení, které je jednodušší na realizaci a také méně nákladné jak časově, tak finančně než například provětrávaná fasáda.
- Kontaktní zateplení: Jednodušší na realizaci a méně nákladné. Polystyren má difúzní odpor obvykle mezi 20 až 100, minerální vata lehce přes 1. O difúzních parametrech celého souvrství zateplených obvodových stěn ale významně rozhodují i vrstvy lepidla a povrchové omítky. V závislosti na použitém typu (materiálu) hmoty tmelu a omítkoviny se poměrně liší, je třeba samozřejmě upřednostňovat ty s co nejnižším difúzním odporem, ale nikoliv na úkor kvality. Pokud to chcete vědět na 100%, tak musíte napsat složení konstrukce stěny a někdo to posoudí (pan Kubíček, případně já). Pokud použijete cihelné bloky HELUZ, již nemusíte zateplovat. A jednovrstvé cihlové konstrukce mají i řadu dalších předností!
- Provětrávané fasády: Provětrávané fasády mají oproti jiným metodám své výhody. Umožňují suchou montáž, takže nejsou tak závislé na počasí a ročním období. Navíc vodní pára ze stěn může volně odcházet, což zajišťuje lepší prodyšnost budovy.
- Vnitřní izolace: Obvodové stěny lze izolovat i z vnitřní strany. Tento princip se uplatňuje převážně u historických staveb, kde není možné izolovat zvenčí například proto, že je historická fasáda památkově chráněna.
Moderní omítky na zateplovací systémy
V dnešní době se na trhu omítek objevuje mnoho moderních materiálů na bázi akrylátu, silikátu, silikonu, omítky s nanotechnologiemi, disperzemi, samočistící omítky a další. První generace fasádních omítek na zateplení (15-20 let staré) opravdu trpí na nečistoty, plísně a řasy. Technologie se od těchto začátků opravdu posunula a dnešní omítky opravdu vydrží dekády.
Existují fasádní omítky, které jsou odolné vůči řasám a plísním. Když na omítku naprší, tak voda sjede v kapkách pryč a zbytek se rychle vsákne a odejde z povrchu jako vodní pára, takže omítka zůstává suchá a díky tomu vydrží déle pěkná.
Calsilith je hydrofobní silikátový fasádní nátěr vhodný na historické památkové objekty. Je vhodný na všechny minerální podklady, jako jsou nové nenatřené omítky a na obnovu vápenných, silikátových nátěrů. Pro nátěr můžete použít akrylátovou (BARLET AKRYLÁT BARVA FASÁDNÍ V4013) nebo silikonovou (BARLET SILIKON BARVA FASÁDNÍ V4018) fasádní barvu BARLET.
Co se týká armovací vrstvy (perlinka, tmel) standardně zásadně nedoporučuji. Druhá vrstva by se měla nanášet na zavadnutý povrch první vrstvy, tudíž minimálně po 24 hodinách. Vše závisí od kvality samotného podkladu, zda je dostatečně soudržný, nepráší apod. Rozhodně je třeba plochu před lepením omýt vodou, nicméně z praxe doporučujeme penetraci podkladu použít.
tags: #proc #nezateplovat #dum #s #brizolitovou #omitkou