Vyberte stránku

Důležitou součástí kontaktního zateplovacího systému fasád je správný systém kotvení nalepeného izolantu. Fasádní talířové hmoždinky a kotvící prvky zajišťují stabilitu nalepeného izolantu a chrání zateplovací systém před silnými poryvy a sáním větru.

Proč je kotvení fasády tak důležité?

Kotvení fasády je zapotřebí, aby uspokojivě plnila hned několik důležitých funkcí:

  • Zajištění mechanické stability: Lepicí tmel primárně drží desky polystyrenu přilepené k podkladu, ale u některých povrchů nebo při větším zatížení nemusí být sám o sobě dostatečně spolehlivý. Kotvení zároveň zamezuje zvedání izolačních desek od podkladu.
  • Odolnost vůči sání větru: Na fasádu působí dynamické síly, zejména sání větru, které se snaží izolaci odtrhnout.
  • Zabránění smykovému pohybu izolace: Vlivem změn teploty a vlhkosti může dojít k mírnému pohybu izolantu. Díky kotvení jsou izolační desky pevně zafixovány proti pohybu do stran.
  • Přemostění nerovností podkladu: Pokud je podklad nerovný, může dojít k tomu, že lepidlo nebude rovnoměrně roznášet zatížení.
  • Zvýšení bezpečnosti u těžších izolantů: U minerální vlny nebo silnějších polystyrenových desek je kotvení nezbytné pro zvýšení celkové bezpečnosti systému.

Správná instalace a výběr materiálu přinese v konečném výsledku zateplené fasády svému uživateli řadu výhod v podobě dlouhé životnosti a úspory financí spojenými se správně ukotvenou a odizolovanou fasádou, kde nevznikají tepelné mosty.

Typy fasádních hmoždinek a jejich výběr

Fasádní kotvící hmoždinky používáme dle druhu materiálů, do kterých je lze bezpečně kotvit a dále pak dle materiálu, ze kterého jsou samotné talířové fasádní hmoždinky vyrobeny. Fasádní talířové hmoždinky slouží ke kotvení izolantu ke stěně zateplovaného objektu. Můžeme je rozdělit podle několika kritérií:

  • Způsob montáže: natloukací a šroubovací.
  • Materiál trnu hmoždinky: plast (na polystyren), ocel (na minerální vatu). Fasádní talířové hmoždinky s plastovým trnem se používají ke kotvení polystyrenu, hmoždinky s kovovým trnem ke kotvení desek z minerální vaty a případně i polystyrenů větších tlouštěk. Při kotvení vnějších kontaktních zateplovacích systémů (ETICS) s izolantem z izolačních desek nebo lamel z minerální vlny MW doporučujeme použít hmoždinky s ocelovým trnem.
  • Materiál, do kterého se kotví: třídy A, B, C, D, E. Pro kotvení do podkladu kategorie E (autoklávovaný pórobeton) se vždy používají šroubové talířové hmoždinky.

Dále se při výběru hmoždinky přihlíží k:

  • výšce stavby,
  • jejímu umístění - tedy k povětrnostním podmínkám,
  • hmotnosti tepelné izolace atd.

Typ hmoždinek pro kotvení vychází z projektové dokumentace a je v souladu s certifikátem ETICS (Stavebního technického prohlášení). V technické dokumentaci každé hmoždinky je uvedena kategorie podkladu, pro který je hmoždinka určena, a minimální kotevní hloubka. Minimální kotevní hloubka se měří od nosného materiálu bez omítky, omítka se nepovažuje za nosný materiál.

Čtěte také: Tradice hrnků na plotě

Kromě materiálu musíte při výběru hmoždinky zohlednit i zatížení, způsob použití a další požadované vlastnosti. Ke hmoždince musíte pořídit samozřejmě i vhodné vruty nebo háčky odpovídajícího průměru a délky. Ta by měla odpovídat minimálně součtu délky hmoždinky a jejímu průměru.

Speciální typy hmoždinek pro fasády:

  • Natloukací hmoždinky: Pro jednoduchou a rychlou montáž se skvěle hodí natloukací hmoždinky, které obsahují našroubovaný vrut. Stačí jen předvrtat otvor, hmoždinku zatlouct a vrut přitáhnout. Natloukací hmoždinky se používají pro kotvení obvodových profilů sádrokartonových konstrukcí ke stávající nosné konstrukci.
  • Závrtné fasádní hmoždinky: Další možností jsou závrtné fasádní hmoždinky, které se zavrtávají do izolantu. Výhodou je jedna hmoždinka pro více tlouštěk. Pro hmoždinky určené k použití s izolacemi silnějšími než 14 cm je vhodné použít závrtné hmoždinky, které se do izolace skryjí a netvoří se tak tepelné mosty. Mají ocelový šroub a vytváří s izolantem pevný spoj. Otvor vytvořený při vrtání se vyplní zátkou nebo pěnou vhodnou k tomuto účelu.

Talířové hmoždinky podle typu izolantu:

  • Na izolační desky z expandovaného polystyrenu (EPS) a extrudovaného polystyren (XPS), izolační desky perimetr je třeba používat hmoždinky s průměrem talíře min. 60 mm. Talířové hmoždinky se osazují jak v místě styků desek, tak i v jejich ploše.
  • Na kotvení minerálních desek (MW) s podélnou orientací vláken TR 15 kPa je třeba používat hmoždinky s průměrem talíře min. 60 mm. Pro kotvení minerálních izolačních desek (MW) s podélnou orientací vláken TR 10 kPa se doporučuje používat hmoždinky s průměrem talíře min. 60 mm opatřené rozšiřovacím talířkem 90 mm. Talířové hmoždinky se osazují jak v místě styků desek, tak i v jejich ploše.
  • Na kotvení minerálních izolačních lamel (MW) s kolmou orientací vláken se pro kotvení hmoždinky doplňují o rozšiřovací talíře 140 mm. Talířové hmoždinky se osazují pouze do plochy izolačních lamel.
Typ izolantu Doporučený průměr talíře hmoždinky Poznámky
Expandovaný polystyren (EPS), extrudovaný polystyren (XPS), perimetr min. 60 mm Osazují se v místě styků desek i v jejich ploše.
Minerální desky (MW) s podélnou orientací vláken TR 15 kPa min. 60 mm Osazují se v místě styků desek i v jejich ploše.
Minerální izolační desky (MW) s podélnou orientací vláken TR 10 kPa min. 60 mm, doporučeno s rozšiřovacím talířkem 90 mm Osazují se v místě styků desek i v jejich ploše.
Minerální izolační lamely (MW) s kolmou orientací vláken doplňují se o rozšiřovací talíře 140 mm Osazují se pouze do plochy izolačních lamel.

Způsoby montáže fasádních hmoždinek

Fasádní talířové hmoždinky rozdělujeme dle způsobu montáže na povrchovou a zápustnou. Hmoždinky se osazují po zatvrdnutí lepící hmoty tak, aby nedošlo k posunu izolantu a k narušení jeho rovinatosti, zpravidla po 24 až 72 hodinách od nalepení. Hmoždinka musí být osazena pevně bez pohybu a její talíř je zapuštěn max. 1 mm pod povrch izolantu, nebo osazen do roviny s povrchem izolační desky.

Povrchová montáž

Talířek hmoždinky by měl být zapuštěn maximálně 1 mm do izolantu - po nanesení omítky by se jinak mohly vytvořit kruhové obrysy. Toto je základní postup, který se nazývá povrchová montáž.

Zápustná montáž

Při zápustné montáži zafrézujeme hmoždinku do izolantu a následně ji zakryjeme polystyrenovou nebo minerální zátkou. Fasádní hmoždinky se dají také pomocí speciálního nástroje zapustit celé včetně talířku. Vzniklý otvor se po instalaci hmoždinky uzavře zátkou z minerální vlny - hmoždinky se pak neobjevují na fasádě a méně také vedou teplo. Zapuštěná montáž s víčkováním maximálně eliminují vykreslování hmoždinek. Zápustná montáž fasádního izolantu představuje efektivní řešení, které zajišťuje nejen estetický vzhled fasády, ale také její dlouhodobou odolnost a funkčnost.

Profesionální postup zápustné montáže:

  1. Na vyznačených místech vyvrtáme otvory do podkladu.
  2. Pomocí kovové frézky ZOFITHERM KF65 vytvoříme přesný vyhloubený prostor v polystyrenu, kam se hmoždinka zapustí.
  3. Do vyvrtaného a vyfrézovaného otvoru vložíme hmoždinku WKTHERM S8.
  4. Vrtačku nastavíme na nízké otáčky a pomalu utahujeme, aby se hmoždinka bezpečně rozevřela a upevnila v podkladu.
  5. Po ukotvení hmoždinky zakryjeme otvor šedou polystyrenovou fasádní zátkou ZOFITHERM EPS 15 x 65 mm.

Příprava a postup vrtání

Používejte velikost vrtáku, která odpovídá průměru dané hmoždinky. Při vrtání do měkkých stavebních materiálů sáhněte po vrtáku menším o 1 mm. Při montáži se nebude hmoždinka protáčet a zvýší se její nosnost. Způsob vrtání zvolte podle typu materiálu. Pamatujte také na to, že pokud je pod zateplením dutinové zdivo, nesmíte do něj vrtat s příklepem - došlo by k poškození a hmoždinka by nedržela na místě.

Čtěte také: Zamezte rosení plastových oken: Praktické tipy

Rozmístění a počet hmoždinek

Správné množství a rozmístění hmoždinek je klíčové pro pevnost a stabilitu zateplovacího systému. Kotvení se provádí vždy podle kotevního plánu, který zajišťuje optimální stabilitu fasádního izolantu. Standardně se hmoždinky umisťují do rohů izolačních desek a jedna hmoždinka se vkládá do jejich středu. Izolační desky rozměrů 1000x 500 mm (EPS, XPS, perimetr) se kotví talířovými hmoždinkami po obvodě a do plochy. Minimální množství hmoždinek, aby deska byla zakotvena po obvodě i v ploše je 6 ks/m2. V oblasti nároží a atiky se počet hmoždinek zvyšuje. Počet, typ, druh a rozmístění hmoždinek pro kotvení ETICS vychází z projektové dokumentace.

Zjednodušený návrh mechanického upevnění hmoždinkami na účinky sání větru

V obvyklých případech lze provést návrh mechanického upevnění ETICS zjednodušeným postupem pro budovy v I až IV větrové oblasti podle ČSN EN 1991-1-4 u nichž proudění větru není nepříznivě ovlivněno jejich tvarem, polohou nebo překážkami v okolí a jejichž výška nad okolní terén po horní hranu atiky nebo římsy nepřesáhne 38 m.

Zatížení větrem ve zjednodušeném návrhu: Pro zjednodušený návrh se účinky zatížení větrem uvažují pro celý vnější plášť jedinou nejméně příznivou hodnotou podle největší výšky, tvaru budovy, větrové oblasti a kategorie terénu příslušející jejich poloze.

  • U budov vyšších než 15 m lze plochy pláště členit na dvě výšková pásma:
    • První pásmo do výšky 15 m včetně.
    • Druhé pásmo od 15 m do celkové výšky budovy.
  • Účinky zatížení větrem v prvním pásmu se uvažují hodnotou příslušející výšce 15 m, účinky zatížení větrem v druhém pásmu se uvažují hodnotou příslušející největší výšce budovy.
  • Plochy pláště se rozdělí na okrajové oblasti (A1, případně A1 a A1) a vnitřní (B1, případně B1 a B2) podle obrázku. Toto rozčlenění ploch na okrajové a vnitřní oblasti se provede pro všechny strany budovy, účinky větru se uvažují ze všech stran.
  • Parametr e pro stanovení šířky okrajové oblasti se uvažuje jako menší z hodnot b nebo 2h.
  • Při stanovení délky a šířky budovy se při zjednodušeném návrhu používají její největší půdorysné rozměry. Pokud je budova součástí bloku, vychází se při stanovování okrajové a vnitřní oblasti z rozměru a tvaru celého bloku.

Stanovení počtu hmoždinek:

  • Počet hmoždinek na 1 m2 v okrajové oblasti se stanoví u budovy s jedním výškovým pásmem pro desky z izolačního materiálu o rozměrech 500x1000 podle třídy únosnosti hmoždinky podle 5.4.3.3. pro celkovou výšku budovy a příslušnou větrovou oblast a kategorii terénu podle tabulek v příloze D ČSN.
  • Budovy členěné na dvě výšková pásma: Počet hmoždinek v okrajové oblasti se stanoví podle výškového pásma pro příslušející větrovou oblast a kategorii terénu podle tabulek v příloze D ČSN. Pro první výškové pásmo (oblast A1) se použijí hodnoty platné pro výšku budovy 15 m, pro druhé výškové pásmo (oblast A2) se použijí hodnoty platné pro celou výšku budovy.
  • Počet hmoždinek na m2 ve vnitřní oblasti plochy (B1, případně B1, B2) se může proti okrajové oblasti snížit nejvýše o 25 %, ale počet hmoždinek na celou desku izolantu musí být vyjádřen vždy celým číslem.

Druh, počet, délka kotvení a rozmístění rozpěrek v ploše desek tepelné izolace a v místě jejich spojení se určuje v projektové nebo stavební dokumentaci v souladu se specifikací ETICS. Při instalaci kotvení je důležité postupovat dle technologických předpisů od výrobce systému a důkladně kontrolovat průběh kvality během realizace, aby se předešlo chybným krokům. Samotná montáž zatloukacích talířových hmoždinek není nijak složitá. Podstatné je, aby před osazováním talířových hmoždinek byla dodržena technologická přestávka a tmelové lepidlo mělo tak dostatečný prostor pro úplné vytuhnutí. Velikost zatloukacích hmoždinek se vybírají podle požadované kotvící hloubky. V případě, že není zhotoven kotevní návrh od projektanta nebo jiné odborně znalé osoby je doporučováno zatloukací hmoždinky upevňovat minimálně 6 kusů hmoždinek na 1 m2 tepelné izolace.

Kotvení předmětů do zateplené fasády

Zvláštní pozornost pak věnujte při vrtání a upevňování předmětů do zateplovacích systémů. U nich je potřeba zabránit riziku pronikání vlhkosti a vytváření tepelných mostů, které mohou negativně ovlivnit energetickou náročnost domu. V zásadě se lze při kotvení do zateplených fasád odpíchnout od hmotnosti předmětu, který tam chceme upevnit, a podle toho zvolit vhodnou hmoždinku.

Čtěte také: Důležitost zálivky betonu

Kotvení lehkých předmětů do 10 kg

Pro lehké předměty o hmotnosti do 10 kg (kamery, čidla, osvětlení, různé tabulky) využijete do polystyrenu hmoždinky z nylonu, například od společnosti Fischer, které mají vysoký závit a snadno omítkou i polystyrenem projdou. Ačkoli se to nezdá, i v takovém materiálu, jako je polystyren budou tyto hmoždinky schopné lehčí předměty udržet. Navíc hmoždinky FID vyráběné v délce 50 či 90 mm neprojdou skrze tepelnou izolaci a nemůže se tak vytvořit tepelný most, kterým by unikalo teplo. Její instalace je možná i bez předvrtání otvoru, je to vhodné pouze v případě, že omítka je silnější než 5 mm.

Kotvení středně těžkých předmětů do 20 kg

Pro ukotvení předmětů do 20 kilogramů je vhodné použít hmoždinky do fasády, například Fischer Thermax, které zároveň slouží jako konzola.

tags: #proc #hmozdinky #na #fasadu #druhy #a

Oblíbené příspěvky: