V elektroinstalacích bytových domů i rodinných domů hraje uzemnění a pospojování klíčovou roli v zajištění bezpečnosti. Tato problematika často vyvolává řadu otázek a diskusí, zejména pokud jde o volbu průřezů vodičů a správnou interpretaci norem. Cílem tohoto článku je poskytnout ucelený přehled o uzemnění a pospojování s důrazem na praktické aspekty a normativní požadavky.
Hlavní a doplňující pospojování
U bytového domu s 11 byty, kde jsou byty připojeny k měřidlovému rozvaděči (RE) kabelem CYKY 5Cx6 a RE je propojen kabelem CY 25 s hlavní zemnicí přípojnicí (HOP), kde je provedeno hlavní pospojování, se často řeší dimenzování vodičů a nutnost samostatných pospojovacích vodičů. Z každého bytu je na tuto přípojnici přiveden samostatný CY 6, navazující na CY 4 pro pospojení koupelny. Ve druhém a čtvrtém patře bude místnost s kotli, kde je pro pospojení navržen CY 25 připojený z HOP. Trubky jsou z CU a mezi patry nejsou propojeny.
To, co je popsáno, se jeví jako typicky předimenzované hlavní a doplňující pospojování. Samostatný vodič CY4 z rozvaděče bytového (RB) pro pospojování koupelny je klasický mýtus pramenící z neznalosti věci. Vodič CY6 z RB do RE by se teoreticky vyskytnout mohl, za určitých okolností, pak by se jednalo o tzv. pospojování u podružného rozvaděče. Pokud jsou takto připojeny všechny byty, pravděpodobně jde o zbytečnost.
Co se týká vodičů hlavního pospojování, to řeší ČSN 33 2000-5-54 čl. 547.1.1, kde je uvedeno, že průřez nesmí být menší než polovina průřezu největšího použitého ochranného vodiče v instalaci. Z toho vyplývá, že ve zmíněném případě by stačilo použít CY16, protože RE je napojen kabelem CYKY 3Bx35+25 z SP v délce cca 15 m. Rozvaděč společných prostor (RS), odkud je napojeno elektrické zařízení plynových kotlů, je napojen kabelem 6 mm2, a vlastní elektrické zařízení je napojeno vodiči 1,5 až 2,5 mm2. K doplňujícímu pospojování v kotelně postačí 4 mm2.
Je-li na HOP připojen přívod plynu a vody, pak připojení kotlů k HOP není běžné a zpravidla se řeší místním doplňujícím pospojováním.
Čtěte také: 56 modulové rozvaděče pod omítku
Tabulka: Přehled doporučených průřezů vodičů pro pospojování
| Účel pospojování | Doporučený minimální průřez vodiče (Cu) | Poznámka |
|---|---|---|
| Hlavní pospojování (dle ČSN 33 2000-5-54 čl. 547.1.1) | Polovina průřezu největšího ochranného vodiče, min. 6 mm2, max. 25 mm2 (bez mechanické ochrany) nebo 50 mm2 (s mechanickou ochranou) | V diskutovaném případě by stačilo CY16 |
| Doplňující pospojování koupelny (z RB) | 4 mm2 | Samostatný vodič z RB je často zbytečný, pokud je PEN rozdělen u RE |
| Doplňující pospojování v kotelně | 4 mm2 | Místní řešení, pokud jsou na HOP připojeny přívody vody a plynu |
| Připojení přívodu vody/plynu na HOP | Max. 16 mm2 | Někde u výstupu z kotelny pro rozvody vody |
Uzemnění bodu rozdělení PEN
V případě přemístění podružného rozvaděče a instalace nového s proudovým chráničem je důležité správně provést uzemnění bodu rozdělení PEN. Vzdálenost od elektroměrové skříně k podružnému rozvaděči je 25m. Někdy se uvádí, že do 100m není nutnost přizemňovat, což však není vždy pravda. Pro spolehlivé vybavení proudového chrániče 30mA je kvalitní uzemnění výhodou.
Předpokládá se uzemnění tak, že v půdě v hloubce 50cm bude zakopáno 10m FeZn pásku 30x4mm, z něj vyveden FeZn 8mm drát do hlavní zemnicí svorky (MET) umístěné pod podružným rozvaděčem a z MET CY10 na PE svorkovnici. S takovým uzemněním se lze s přehledem vejít do 1666 ohmů, což je pro spolehlivé vypnutí chrániče postačující.
Úvahy nad spolehlivým vypnutím chrániče při nějakém odporu by měly zohledňovat nejen odpor poruchové smyčky, ale i dotykové napětí. Pro venkovní instalace, zejména v rizikovém prostředí (např. mokrá zahrada), by se mělo vycházet z dotykového napětí max. 50V, nebo dokonce 12V v případě zvláště nebezpečných míst.
Je důležité si uvědomit, že i když páska 25m může dosáhnout hodnot pod 50 ohmů, praxe ukazuje, že vliv rezistivity, vlhkosti půdy při mělkém uložení, vliv nekvalitního zásypu či nesedlého výkopu může vést k mnohem vyšším hodnotám (např. přes 500 ohmů při uložení do pískového lože).
Pospojování a hromosvod
Nespojení vodiče PEN elektroinstalace rodinného domu s uzemněním hromosvodu, pokud je toto uzemnění vzdáleno od vodiče PEN více než 5 m, může představovat akutní nebezpečí. Fyzika funguje pořád stejně a přírodě je jedno, co napíše normotvůrce. Vedení svodu od hromosvodu vnitřkem domu a ještě po PE vodiči je nepřípustné. Takové řešení je za podmínky vytvoření dostatečné izolační bariéry mezi uzemněním PEN a hromosvodu ideální, ale je nutné vést svod k zemniči a dodržovat odpovídající odstupy od ostatních rozvodů.
Čtěte také: Použití drátěného kartáče
Spojení PEN přívodu objektu na zemnič je velice užitečné v případě poruchy (přerušení PEN) na přívodním vedení a může zabránit různým škodám.
Uzemnění a uzemňovací přívody - úvod (Ing. Vítězslav Šťastný, CSc.)
Uzemnění a uzemňovací přívody jsou základními prvky ochrany před úrazem elektrickým proudem, před bleskem a přepětím nebo pro správnou činnost elektrických zařízení. Rozlišujeme uzemnění ochranné a pracovní. Pracovní uzemnění je doporučeno provádět samostatně. Při posuzování instalace se berou v úvahu náhodné zemniče, přičemž je nutné zajistit, aby při poruše nepřekročilo jmenovité pracovní napětí v jiném fázovém vodiči dovolenou hodnotu. Pro jmenovité pracovní napětí proti zemi 300 V se měření uzemnění provádí dle čl. 6 ČSN 33 2000-5-54.
Důležité je dimenzování fázových (středních) vodičů, stejně jako vodičů PEN (PE), které se dimenzují podle požadavků ochrany. Vedení je nutné posuzovat z hlediska oteplení, mechanické pevnosti a odolnosti proti korozi. Zvláštní pozornost je třeba věnovat místům rozpojení a ochraně proti elektrolytickým jevům.
Minimální rozměry zemničů jsou uvedeny v příloze A normy. Při stanovení trvání poruchy se vychází z čl. 2.4.1 a PNE 38 4065. Dovolené dotykové napětí je limitováno na 50 V a kroková napětí není nutné stanovit. Návrh je třeba posoudit z hlediska dotykových napětí s využitím vývojového diagramu na obrázku 4 ČSN 3201. Zavlečená napětí mají být vždy kontrolována odděleně. Pro ověření výpočtem mohou být uvažovány pomocí obrázku v normě pro připojení k systémům.
Průřezy ochranných vodičů a jejich uložení
Při připojení vodovodních baterií k lokální přípojnici pospojování svorkami ZS4 "Bečov" je větší průřez než 2,5 mm2 problematický. Vodič CY 2,5 žz zaomítán v kabelové trase není dostatečnou ochranou, což pojednává čl. 543.1.3: "Ochranný vodič, který netvoří součást kabelu, se považuje za mechanicky chráněný, jestliže je instalovaný v trubkách, elektroinstalačních kanálech nebo pokud je chráněný podobným způsobem." Uložení vodiče s jednoduchou izolací do prakticky vodivé omítky může být problematické.
Čtěte také: Detailní přehled podomítkových třífázových zásuvek
Z hlediska mechanického poškození hrozí vodiči v omítce především riziko převrtání. Pro splnění podmínek dvojité nebo zesílené izolace dle čl. 412.2 ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 by musela základní izolace vedení mít další ochranu, tedy nekovový plášť kabelu nebo nekovovou lištu nebo trubku. Vodič CY pod omítkou tyto podmínky nesplňuje.
Minimální průřez samostatně vedeného PE vodiče v rozvaděčích je 2,5 mm2, respektive 4 mm2, pokud není chráněn proti poškození. Požadavky na ochranné vodiče v rozvaděčích určuje zejména ČSN EN 61439-1 ed. 2, která specifikuje rozdělení na ochranné vodiče sloužící pro ochranu před poruchami vzniklými v rozvaděči a před poruchami vzniklými ve vnějších obvodech, a také konstrukční požadavky. Požadavek na min. průřez vodičů uvedený v 5-54 je primárně vztažen pro návrh vedení v elektrických instalacích nízkého napětí z důvodu možnosti mechanického poškození.
Pro lepší orientaci v normách a předpisech se doporučuje studovat relevantní části ČSN 33 2000 (zejména 5-54, 4-41), EN 61140 a normy pro rozvaděče a stroje. Vytvoření technického deníku s tabulkou termínů a definic z přílohy NC 33 2000-5-54 ed.3 může být velmi užitečné.
tags: #prizemneni #pen #cya #pod #omitku #informace