Využití solární energie, zejména prostřednictvím fotovoltaických panelů umístěných na střechách a fasádách staveb, představuje významný potenciál pro Jihomoravský kraj. Tento článek se zabývá technickým potenciálem, ekonomickou rentabilitou, dotačními programy a konkrétními příklady implementace solární energetiky v regionu.
Technický a ekonomický potenciál fotovoltaiky v Jihomoravském kraji
Odhad maximálního množství elektřiny, kterou je technicky možné vyrobit z fotovoltaických panelů na střechách a fasádách budov v ČR, představuje tzv. technický potenciál. Tento potenciál je možné nainstalovat při zohlednění technických omezení, jako je vyloučení střech, na které není možné solární panely instalovat, a ekonomických omezení, zahrnujících vyloučení zastíněných či špatně orientovaných ploch, na kterých by solární panely nikdy nedávaly ekonomicky smysl.
Bez uvážení případných dotačních schémat pravděpodobně nebude plné využití technického potenciálu střech a fasád ekonomicky rentabilní. Studie banky Lazard z října 2020 uvádí, že v případě Evropy jsou sdružené náklady fotovoltaické energie ze střech 3-4× větší než z velkých solárních parků.
Klíčové pojmy a ukazatele
- Instalovaný výkon: Udává maximální výkon, kterého je daná FVE schopna technicky dosáhnout. Tohoto výkonu elektrárna dosahuje pouze v případě ideálních podmínek - kolmo dopadajících slunečních paprsků a jasné oblohy. Uvádí se v jednotkách watt (W) a jeho násobcích (kW, MW atd.).
- Výroba elektřiny: Udává, kolik elektřiny fotovoltaické zdroje skutečně vyrobí v určitém časovém rozmezí a uvádí se typicky v násobcích watthodin (kWh, MWh atd.). Typická roční výroba střešních FVE je v řádu jednotek megawatthodin (MWh), velké solární parky mají typicky roční výrobu elektřiny v řádu jednotek gigawatthodin (GWh).
- Koeficient využití solárních panelů: Představuje poměr mezi elektřinou, kterou by solární panel teoreticky vyrobil při nepřetržitém využití instalovaného výkonu, a skutečně vyrobenou elektřinou. Průměrný koeficient využití solárních elektráren v ČR je podle dat ERÚ zhruba 12,6 %, což odpovídá průměrné roční výrobě 1100 kWh na kWp instalovaného výkonu. Pro svisle umístěné solární panely může tento koeficient klesnout až na 7,5 %.
Výpočet technického potenciálu
Data použitá pro výpočet technických potenciálů pochází z Českého Statistického Úřadu a z dokumentu Analýza fondu nerezidenčních budov v České republice. Studie EGÚ Brno z nich vyvozuje, že půdorysná plocha střech rezidenčních i nerezidenčních budov je 311,0 km2 a z toho 71,5 km2 patří střechám sedlovým. Předpokládá se, že ze všech střech je 55 % konstrukčně vhodných a je na nich uvažován podíl využitelné plochy pro samotné panely 33 % u rovných střech a 50 % u sedlových střech. Z výsledné plochy je instalovaný výkon vypočten faktorem 165 Wp/m2.
Výpočet potenciálu na fasádách domů vychází ze stejných výše uvedených dat, ale kvůli nedostatku podkladů (informací o ploše fasád v ČR) je pouze hrubým odhadem.
Čtěte také: Magnezitové cihly
| Typ střechy | Půdorysná plocha (km²) | Konstrukčně vhodná (%) | Využitelná plocha pro panely (%) | Instalovaný výkon (Wp/m²) |
|---|---|---|---|---|
| Rovné střechy | 239,5 | 55 | 33 | 165 |
| Sedlové střechy | 71,5 | 55 | 50 | 165 |
Solární energetika v Jihomoravském kraji
Solární energetika v Jihomoravském kraji aktuálně pokrývá zhruba 10 % spotřeby elektřiny v regionu. Fotovoltaické elektrárny na jižní Moravě mohou ročně vyrobit až 432 GWh čisté elektřiny. Postupným využitím vhodných střech obytných domů a průmyslových objektů pro instalaci solárních panelů lze získat celkový instalovaný výkon až 412 MW.
„Solární energetika na střechách může v Jihomoravském kraji vyrobit téměř desetinu potřebné elektřiny. V praxi by postupná realizace potenciálu znamenala výstavbu 55 000 instalací na rodinných nebo bytových domech a 6500 větších systémů na průmyslových, administrativních nebo obchodních budovách. Výstavba solárních elektráren na střechách by v kraji vytvořila 370 nových pracovních příležitostí,“ uvedl Martin Sedlák, výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost. Martin Sedlák dále informoval, že se na vládní úrovni otevírají další cesty pro investice, například ve formě naplnění Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje energie.
„Cenově stále dostupnější solární panely mohou přinést rodinám nebo firmám energetickou nezávislost na dodávkách elektřiny ze sítě i levnější účty za energie. Solární elektrárny na střechách jsou novým symbolem postupně se měnící energetiky, která směřuje k menším zdrojům vyrábějícím elektřinu přímo v místě spotřeby.“
Ze zjištění studie také vyplývá, že Jižní Morava je na pátém místě žebříčku krajů s největší spotřebou elektřiny. Kraj však zůstává závislý na dovozu elektřiny z jiných regionů. Poměr spotřeby a výroby je 5:1,7. „Právě využití vhodného potenciálu solární energetiky může přispět ke zvýšení energetické bezpečnosti a soběstačnosti Jihomoravského kraje.“
Dotační programy a podpora
Petr Novotný ze společnosti RENARDS dotační představil téma čerpání dotací. „Program Úspory energie v rámci operačních programů Ministerstva průmyslu a obchodu disponuje 20 miliardami korun. Hlavním cílem je podpora opatření pro úsporu primární energie - zateplení, výměna oken, výměna zdrojů vytápění, výměna technologií, pokud dojde k úspoře energie.” Zároveň také představil program Nízkouhlíkové technologie, díky kterému lze získat podporu pro výstavbu dobíjecích stanic, na pořízení elektromobilu, technologie pro akumulaci energie, ale také solární elektrárnu.
Čtěte také: Zahradní design s cihlami
Jihomoravský kraj připravil pro obce dotační titul pro rozvoj komunitní energetiky. Oba cílí na podporu malých měst a obcí. „Jeden je určen na předprojektovou přípravu pro podání žádosti o dotaci na získání energie z OZE a na rozvoj komunitní energetiky. Druhý by se měl zaměřit na místní energetické koncepce. V obou dotačních titulech bude možné zažádat o prostředky také na pořízení vlastních automatických chytrých měřičů,” přiblížil Lukáš Dubec, náměstek jihomoravského hejtmana.
Příklady dobré praxe a nové projekty
CTP a ČEZ ESCO
CTP a ČEZ ESCO spouštějí nové solární elektrárny v Brně a Blučině. Solární panely pokrývají střechy průmyslových hal v lokalitách Černovické terasy a Blučina na ploše téměř 86 000 m², což odpovídá 13 fotbalovým hřištím. Fotovoltaické elektrárny v lokalitě CTParku Brno (Černovické terasy I, II) a Brno South (Blučina) ročně vyrobí přes 5,2 GWh bezemisní energie, objem odpovídající spotřebě 1 500 průměrných domácností. Soláry běží ve zkušebním provozu na Černovických terasách na dvou střechách v místní průmyslové zóně.
„Udržitelnost je pro nás dlouhodobý závazek, nejen součást strategie. Výstavba fotovoltaik pro vlastní spotřebu je dalším krokem k energetické soběstačnosti našich parků a ke snižování jejich uhlíkové stopy,“ uvedl zástupce CTP. Letos by mělo být v Brně zprovozněno více než 5 MW solárních elektráren pro CTP, konkrétně na Černovických terasách a v Blučině. Fotovoltaika v Blučině bude zároveň největší střešní i největší firemní fotovoltaikou na Jižní Moravě. V areálu CTParku Brno South se finalizuje montáž fotovoltaiky převyšující svým výkonem 3 MW, která je tou vůbec největší střešní fotovoltaikou v Jihomoravském kraji. Na ploše přes 51 tisíc metrů čtverečních bude vyrábět 2,8 GWh čisté energie a ročně ušetří 1 600 tun emisí CO2.
Fotovoltaiky postavilo ČEZ ESCO také na střechách dvou hal v průmyslovém areálu CTParku Brno. První z hal slouží jako sklad pro výrobce serverů a datových úložišť Wistron. Druhou z budov využívají jako skladové a výrobní prostory technologické firmy Honeywell a Hitachi. Celková plocha bezmála 35 tisíc metrů čtverečních obou střech s panely odpovídá rozloze pěti fotbalových hřišť. Roční objem výroby elektřiny dosahuje 2,3 GWh.
„Tento projekt je dalším krokem v našem dlouhodobém úsilí o udržitelný a odpovědný provoz. Ve Wistronu systematicky hledáme cesty, jak snižovat naši uhlíkovou stopu a zároveň zvyšovat energetickou efektivitu. Využívání zelené elektřiny z fotovoltaiky nám umožňuje částečně pokrývat spotřebu naší výrobní haly a snižovat závislost na externích zdrojích energie,“ uvedl zástupce společnosti Wistron.
Čtěte také: OSB desky v praxi
Projekty obcí a měst
Jedním z prvních, kdo s projekty komunitní energetiky přichází, jsou sdružení Místní akční skupiny. V rámci jedné z nich tak díky kvalitní spolupráci mezi obcemi vznikl loni v červnu projekt ENERKOM Podbrněnsko. „Směřujeme k tomu, abychom založili a úspěšně provozovali energetické společenství. Už nyní se nicméně zabýváme reálnými energetickými projekty v regionu, ať už jsou to větší fotovoltaiky na skládkách nebo i první větrné elektrárny,” uvedl Ondřej Veselý z ENERKOMu Podbrněnsko.
Konkrétní projekt vlastní solární elektrárny na střechách městských budov vzniká od roku 2021 také v Brně pod vedením společnosti SAKO Brno SOLAR s cílem zvýšit energetickou soběstačnost města. „Aktuálně máme v provozu 3 výrobny, dalších 8 instalujeme, 45 výroben máme ve fázi projektové přípravy, v přípravné fázi čeká dalších 200 objektů. Jsme tedy zhruba ve třetině nebo ve čtvrtině z celkového počtu elektráren, s nimiž počítáme,” vypočetl projektový manažer Aleš Slezák.
Jihomoravský kraj realizuje obnovitelné zdroje energie na svých budovách. Vedle fotovoltaických elektráren řeší i kogenerační jednotky nebo kombinace zdrojů. Na nutnost promýšlet energetická řešení komplexně a nejednostranně upozornil Martin Krupa, ředitel společnosti ECM Solutions a bývalý starosta Mikolajic. „Všichni dnes staví FVE, ale zapomíná se například na využití kogeneračních jednotek nebo na zvážení životnosti baterií pro akumulaci. My máme u škol tyto mikrokombinace. Například u školy, kde se vaří, totiž nelze využít jen fotovoltaiku, protože výroba a spotřeba energie se časově nepotká. Tam můžeme nasadit kogeneraci.”
Další příležitosti a moderní energetika
- Akumulace energie: Rozvoj akumulace energie pomůže k vyšší energetické soběstačnosti a stabilitě sítě.
- Bioplynové stanice: Zajímavé příležitosti samosprávám nabízí zpracování odpadu a jeho využití v bioplynových stanicích. Kromě dodávek energie z obnovitelného zdroje a snížení jejich ceny má pro obce i další ekonomický smysl.
- Legislativní změny: S rostoucím zájmem o obnovitelnou energetiku se vyvíjí také dosud chybějící legislativa. Aktuálně je účinná novela energetického zákona Lex OZE 1, která například navýšila výkon FVE, pro který je nutná licence na výrobu elektřiny.
„Není důvod čekat na její účinnost, některé věci lze realizovat už dnes, například založit městskou energetickou společnost, s čímž už nyní samosprávám ve Frank Bold Advokáti pomáháme. Obnovitelné zdroje jsou trendem, na který se zaměřuje i spousta dotačních titulů a je možné založit i energetické společenství, byť ho zákon zatím neupravuje,” shrnul advokát Jan Hejl z kanceláře Frank Bold Advokáti.
tags: #prilezitosti #vyuziti #solarni #energetiky #na #strechach