Kvalita každé stavby začíná u precizního založení zdiva, zejména pak u první řady, která tvoří základ pro celou konstrukci. Stavba rodinných domů a novostaveb je díky pokroku ve stavebnictví rok od roku efektivnější a jednodušší, ale vyžaduje pečlivou práci a maximální přesnost.
Příprava základu a založení první řady zdiva
Pro bezchybné založení zdiva je klíčová stavební připravenost. Samotná základová deska stavby by měla mít maximální výškový rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším bodem desky 3 cm. Nedílnou součástí přípravy by měla být i hydroizolace stavby, případně protiradonová ochrana v podobě například asfaltových pásů provedených alespoň v místě budoucích stěn. Tento důležitý krok není možné vynechat, jinak ohrozíme celkovou životnost stavby.
Před zahájením zdění je vhodné si na základovou desku rozmístit stavební materiál, aby byl vždy po ruce. Pro snadný a bezpečný pohyb na stavbě se doporučuje respektovat vzdálenost min. 125 mm.
Pro zakládání se využívá zakládací sada pro broušené zdivo a rotační laser. Rotačním laserem zaměříme po obvodu domu výšku betonu a najdeme nejvyšší místo. Případné ostré hrany betonu a jiné nerovnosti odstraníme. V technické příručce Wienerberger je uvedeno, že i pod obvodové zdi ve 2. NP bychom měli pokládat těžký asfaltový pás. Ten se používá stejný jako při realizaci stropu, kdy se položil na zdivo a poté se na něj ukládaly stropní POT nosníky.
Oba přípravky zakládací sady si umístíme na vzdálenost stahovací latě a vyrovnáme je do vodováhy a stejné výšky. Důležité je, aby vrstva zakládací malty byla v nejvyšším místě stropu 10 mm. Pokud tedy v nejvyšším místě stropu nezačínáte, je třeba přípravky o potřebnou hodnotu přizvednout. Poté naneseme a urovnáme vrstvu zakládací malty do roviny. Opatrně přeneseme první zakládací přípravek, opět o vzdálenost stahovací latě. Urovnáme jej do vodováhy i stejné výšky a pokračujeme v nanášení a vyrovnání zakládací malty.
Čtěte také: Vše o přesazích střech na podkrovních domech
Nebroušené cihly se ukládají do maltového lože naneseného po celé šířce cihel, broušené cihly se ukládají do tenkovrstvé malty. Tu se doporučuje nanášet pomocí nanášecích válců, nebo jiné přípustné metody, která zajistí správné nanesení v dostatečném množství a v požadované materiálové struktuře, což zajistí výslednou pevnost zdiva. Broušené zdivo je také možné ukládat na zdící pěnu Dryfix nebo Dryfix.extra, která se nanáší pomocí aplikační pistole pro montážní pěny.
Soklové cihly Porotherm TBS Profi
Soklové cihly řady Porotherm TBS Profi nabízejí jedinečné vlastnosti. Na první pohled je poznáte podle 4cm vysokého tmavého pruhu ve spodní části cihly. Například pokud při zhotovení základové desky vznikla nerovnost, která vytváří kaluž vody, tato soklová cihla vodu z podkladu nepřijme. Nehrozí tak nepravidelné vysychání zdiva a s tím spojené dodatečné náklady v podobě vysoušení zdiva ani případné časové prostoje během realizace. Tyto soklové cihly však nenahrazují hydroizolaci stavby.
Další nespornou výhodou těchto cihel je zesílené keramické žebrování, díky němuž cihly dosahují pevnosti P10. To může znamenat až pětkrát vyšší pevnost v porovnání s jinými stavebními materiály. Díky tomu lze tyto cihly použít i při realizaci několikapodlažních bytových budov.
Profesionální pomoc se založením
Pokud si na založení první řady zdiva sami netroufáte, můžete využít odborné služby, které nabízí společnost Wienerberger: Pomoc se založením zdiva. V rámci služby získá svépomocný stavebník nebo i stavební firma „za pár korun“ pět hodin aktivní činnosti stavebního technika. Ten dojede přímo k vám, pomůže se založením zdiva, vyhladí nerovnosti a dohlédne na bezproblémový průběh práce. K dispozici bude mít špičkové moderní vybavení od vyrovnávací soupravy po rotační laser.
Vazba zdiva a normativní požadavky na převazbu
Podstatným detailem, který může dělat problémy nejen ihned v průběhu hrubé stavby, ale i s časovým odstupem, je vazba zdiva. Cihly se ve stěně nebo v pilíři musí po vrstvách převazovat tak, aby se stěna nebo pilíř chovaly jako jeden konstrukční prvek. Vzájemná převazba cihel je daná normou ČSN EN 1996-1-1.
Čtěte také: Jak správně provést přesah hydroizolace do výšky
Pro cihly o výšce h do 250 mm má mít vzájemný přesah cihel ≥ 0,4 h nebo min. 40 mm (platí větší z hodnot). V dnešní době se ovšem na stavebním trhu setkáme nejčastěji s pálenými, broušenými cihlami s výškou h = 249 mm, u kterých je vzájemná převazba min. 100 mm. Pro snadné provádění se ovšem doporučuje pracovat v modulu 250 mm (alt. 125 mm), a to včetně polohy dveří a oken nebo velikosti vnitřních pilířů. Často se však při návrhu zapomíná, že modul se měří od vnitřního rohu zdiva, i proto výrobci pálených cihel vyrábějí doplňkové cihly (rohové, koncové a poloviční koncové).
Druhy vazeb zdiva
- Rohová vazba: Po zavadnutí zakládací malty se začíná s pokládkou cihel POROTHERM v rozích domu. Rohová vazba u cihel POROTHERM šířky 44 cm je vždy tvořena cihlou tříčtvrteční a poloviční.
- Vazáková vazba: Používá se pro jednovrstvé zdi o tloušťce 300 mm. Tvarovky se při vazbě překrývají o ½ přes sebe, jde tedy o způsob vazby, který pracuje s výše zmíněným modulem.
- Běhounová vazba: Je nejjednodušším typem vazby a používá se především pro zdění příček (tedy stěn kolem 150 mm). Je zcela nevhodná pro zdi, na které se ukládají další konstrukce, jelikož převazby se provádí pouze v rozích a připojení zdi není zajištěno převázáním, ale ocelí, která se vkládá do ložné spáry.
- Polokřížová vazba: Volí se pro nosné nebo obvodové zdi větší tloušťky (kolem 450 mm).
- Křížová vazba: Je nejlepší pro zdi s tloušťkou kolem 600 mm. Tato vazba kombinuje běhounovou a vazákovou vazbu, oproti polokřížové ovšem nejsou běhouny umisťovány ve všech řadách líce shodně nad sebe, ale kryjí se pouze v první, páté, deváté atd.
Přesah zdiva přes základ a tepelná izolace soklu
Přesah zdiva přes základovou desku má několik důvodů, včetně ochrany před stékající vodou a estetického vzhledu. Jedním z řešení soklového zdiva v systému Porotherm, která byla ověřena tepelně-technickými výpočty, je detail s použitím extrudovaného polystyrénu XPS.
Tepelný izolant je výškově přetažený přes první vrstvu cihel vyzděnou na základu stavby. Tato první vrstva cihel však musí být minimálně o tloušťku XPS tenčí, aby byla ve fasádě zachována linie soklu s přesahem horní části fasády kvůli stékání/odkapu vody. Nesymetrickým uložením s oboustranným přesahem dochází ke zmenšení excentricity zatížení průřezu a tím i k rovnoměrnějšímu rozdělení napětí v ložné spáře.
Co se týče doporučených hodnot přesahu, na základě výsledků laboratorních zkoušek se jako hraniční ukázal maximální přesah cihel 20 mm. V případě běžných staveb (definovaných dle ČSN EN 1996-3, Příloha A, odst, A1) lze předpokládat jako maximální hodnotu přesahu 1/6 tloušťky horního cihelného bloku.
Je však důležité si uvědomit, že starší poučky o vykonzolování zdiva (např. 1/6 tloušťky) vycházely z doby, kdy se objekty zateplovaly minimálně a pro dosažení dostatečného tepelného odporu se používaly cihelné bloky s šířkou kolem 40 cm. Díky velké kontaktní ploše bylo tlakové a tím i smykové napětí ve spáře podstatně menší než u zateplovaných objektů s menší tloušťkou zdiva. V současnosti, vlivem zateplování a minimalizace tloušťky zdiva, je třeba těmto detailům věnovat zvýšenou pozornost.
Čtěte také: Přesah střechy a slunce v nízkoenergetickém stavitelství
Při posuzování vykonzolovaného zdiva se jedná především o smykové napětí na hraně stropní desky, případně u soklu na hraně u vyložení. Metodiku posouzení EC 6 neřeší, a proto se stává neznámou pro všechny „křehké“ materiály. Stejný problém se objevuje v případě vynechání věncovek u stropů a použití tepelné izolace ztužujícího věnce ve vnějším líci zdiva. Rozhodující je opět smykové napětí, zde u cihelného bloku nejen nad deskou, ale i pod ní. Proto pro přesah cihel přes stropní desku s věncem platí stejná doporučení jako u soklů.
Detaily zdění a připojení konstrukcí
Při zdění dalších řad je důležité udržet maximální přesnost, proto se stejně jako při samotném zdění spoléháme na systém zednických provázků, vodováhy a gumové paličky pro korekci drobných nerovností. Před započetím dalšího zdění je nutné navlhčeným štětcem důkladně očistit první řadu cihel od prachu a dalších nečistot. Na takto očištěné a navlhčené cihly se pak nanáší pěna Dryfix.
Při zdění dalších řad obvodového zdiva se začíná od rohových cihel. Pokud je na stavbě nutné cihly řezat, činíme tak zásadně pilou. Pokud by v ostění zůstala cihla osazená svou řezanou stranou do líce, pak vlivem odstranění obvodového cihelného žebírka dojde k jejímu oslabení, a to zrovna v místě, kde je zvýšené svislé namáhání. Při stavbě ze starých cihel se velmi pravděpodobně setkáme s různými formáty cihel, což může zkomplikovat dodržení správné, funkční vazby a napojování dalších konstrukcí.
Poloviční cihly u otvorů
V místech otvorů (okna, dveře) se používají poloviční cihly, které lze buď rozříznout napůl, nebo ponechat v původní velikosti. V místě parapetu je otáčíme o 90° a v místě ostění je zdíme standardně. Poloviční cihly POROTHERM T Profi se v místech otvorů používají pro budoucí správné kotvení oken a dveří do zdiva. Díky přepážce uprostřed získáme více cihelného materiálu, do kterého mohou řemeslníci lépe okna upevnit.
Připojení vnitřních stěn
V místech, kde se na obvodovou stěnu napojují vnitřní nosné stěny, se v každé druhé řadě cihel malou úhlovou bruskou vytvoří dvě mělké drážky, do kterých se zazdívají stěnové spony. Ty v budoucnu pomohou se svázáním vnitřního a obvodového zdiva. Spony se umisťují do drážky, abychom je měli ve stejné výšce se zdivem a aby nám tak nepřekážely v dalším zdění. Drážku nad i pod stěnovou sponou se vyplní pěnou Dryfix. Nerezové kotvy ovšem nelze zaměňovat s podobnými pozinkovanými kotvami pro sádrokartonové systémy.
tags: #presah #zdiva #porotherm #pres #zaklad #doporučení