Přesah střechy chrání obvodové zdi a fasádu před deštěm, sluncem a nepříznivým počasím. Částečně brání tzv. vyšisování barevného odstínu fasády zapříčiněnou sluníčkem. K estetickému a praktickému vzhledu domu patří i podbití přesahů střechy, tzv. zakončení střechy. Podbití přesahů střechy se řeší u všech domů se šikmou střechou, kde je podbití napojeno na krokvovou část střechy, nebo na vazníkovou část střechy.
Konstrukční řešení štítového přesahu střechy
Štítový přesah střechy lze při stavbě nového domu či rekonstrukci střechy sedlové nebo pultové řešit několika způsoby. V první řadě se rozhodujeme, zda bude štít zděný, nebo bude štítovou stěnu tvořit poslední vazník položený na věnci a obložený OSB deskou. Zdivo bude samozřejmě dobře fungovat s fasádou, která tak bude spojitá. Vazník obložený stavební deskou bude ideálním řešením pro dřevostavbu. Je však třeba věnovat důkladnou pozornost napojení stěny a vazníku.
Malý a nulový přesah
Malý přesah přes štítovou stěnu je možné vynést pouze laťováním, které může být u štítů zesíleno. Maximální délka přesahu se pak pohybuje zhruba do 300 mm. Vše je závislé na konkrétním detailu. Je též nutné uvážit velikost zatížení od krytiny a zatížení sněhem a větrem. Laťování je zároveň vhodné staticky posoudit.
Větší štítový přesah u vazníkové střechy
Větší štítový přesah u vazníkové střechy je volen, pokud laťování není dostatečně únosné a přesah již přesáhne určitou délku. V tomto případě je třeba vytvořit podpůrnou konstrukci. U klasického krovu je možné konstrukci přesahu vytvořit prodloužením pozednice a vaznic, na které se umístí krajní krokev. Ovšem příhradové vazníky se ukládají obvykle přímo na věnec bez pozednice. Přesah se tedy vytvoří pomocí štítového žebříku, který je položen na krajní vazníky a štítovou zeď. Toto řešení je vhodné pro přesahy zhruba do 700 mm. Větší přesah by mohl vykazovat nadměrné deformace krajního rohu u okapu.
Druhou možností je umístění vazniček přišroubovaných k několika krajním vazníkům a vykonzolovaných přes štítovou zeď. Na okraj se pak umístí vhodná krokev. Toto řešení se podobá klasickému krovu, jde však o velmi pracný způsob a může být problém s obložením podhledu takového přesahu. Vzhledem k ceně je obvykle použito nehoblované řezivo.
Čtěte také: Vše o přesazích střech na podkrovních domech
Speciální typ konstrukce
Pohledový přesah by bylo možné řešit také pomocí křížem lepeného dřevěného panelu. Pomocí desky z CLT se vytvoří pohledová plocha, která bude vynikat svou jednoduchostí a funkčností. Bohužel je takový materiál dražší než všechny předchozí možnosti.
Kdy se do podbití střechy pouštět
Podbití přesahů střechy vás čeká při stavbě jakéhokoliv domu se šikmou střechou. Podbití pak budete napojovat na střešní krokve nebo vazníkovou část střechy. Tento krok následuje až po kompletním dokončení střechy i s položením střešní krytiny a po zateplení obvodových zdí domu. Nahazovat fasádu domu budete až pak.
Výběr materiálu pro podbití
Možností podbití máme hned několik. Můžeme si vybrat dřevěné podbití (prkna), OSB desky, vláknocementové desky, dřevěné či plastové palubky nebo můžeme zvolit i plechové podbití. Důležité je nezapomenout na ukončovací plech pod střešní fólií. Plech zaručuje, že veškerý kondenzát z plechu odkápne do okapu a odteče.
Dřevěné palubky
Mezi klasický materiál na podbití patří dřevěné palubky s perem a drážkou. Dřevěné palubky lze bez problému využít v exteriéru, musí být odolné proti prašnosti, musí odolávat změnám počasí, hmyzu, vlhkosti. Zpravidla je nutné dřevěné podbití pravidelně ošetřovat a natírat lazurou, lakem, nebo voskem, aby nedocházelo k jeho poškozování vlhkostí a následně plísni. Na palubky se používá většinou tuzemské smrkové dřevo, které je lehké, nebo dřevo severského smrku, které je odolnější. Dřevěné palubky se kotví hřebíky, nastřelovacími sponkami, vruty, šrouby a montážními plíšky pro skryté spoje. Nejlépe se na podbití střechy budou hodit smrkové nebo modřínové palubky. Použijte palubky o tloušťce 16-19 mm, ne slabší. Počítejte s pravidelnou údržbou dřeva. Dřevěné palubky potřebují jednou za čas očistit a nově natřít.
OSB desky
OSB desky (z anglického oriented strand board - orientovaná dřevotřísková deska) jsou desky ze štěpek jehličnatých stromů, které jsou slepené pryskyřicí. Vyrábí se lisováním z třísek nebo hoblin délky 2 až 7 cm v několika vrstvách spojených pojivem. Ploché a dlouhé třísky zajišťují v porovnání s klasickou dřevotřískovou deskou vyšší ohebnost. Hrany OSB desky jsou rovné, anebo mohou být opatřeny perem a drážkou jako dřevěné palubky. Jsou pevné, voděodolné a používají se ke stavbě celého domu (např. u dřevostaveb) či jeho částí, do podlah či stropů. Používají se pro zhotovení celoplošného bednění, ale také právě pro podbití přesahu střechy. Díky variabilitě formátů je montáž OSB desek jednoduchá. Při využití v exteriéru je ale nezapomeňte opatřit ochranným nátěrem. Můžete je ošetřit nátěrem, lakem nebo barevnou lazurou. Na takto připravený podklad lze přikotvit jakýkoli obklad, příp. zhotovit fasádu.
Čtěte také: Jak správně provést přesah hydroizolace do výšky
OSB desky výrobci lisují z orientovaných jehličnatých štěpek s použitím pryskyřice. Štěpky bývají nejčastěji ze smrku nebo borovice. V povrchové vrstvě jsou třísky orientované souběžně s delší hranou desky, ve vnitřní vrstvě příčně. OSB desky jsou tvarově stálé a skvěle izolují teplo. Obvyklé tloušťky dostupné na trhu jsou 10, 12, 15, 16, 18, 19, 22, 23, 25 a 30 mm. Obecně lze říci, že při použití OSB desek by jejich tloušťka neměla být nižší, než 24 mm.
| Typ OSB desky | Použití |
|---|---|
| OSB/1 | Pro všeobecné účely, použití v interiéru v suchém prostředí |
| OSB/2 | Desky pro nosné účely pro použití v suchém prostředí |
| OSB/3 | Desky pro nosné účely pro použití ve vlhkém prostředí |
| OSB/4 | Zvlášť zatížitelné nosné desky pro použití ve vlhkém prostředí |
Pro bednění a podklad pod asfaltový šindel volte výhradně desky OSB/3 nebo OSB/4, které se hodí do vlhkého prostředí. V případě lehkých plechových krytin je minimální tloušťka OSB desky 22 mm. V ostatních případech se raději poraďte s odborníkem, který správnou tloušťku vybere podle zatížení OSB desky sněhem, hmotností krytiny i podle sklonu střechy a vzdálenosti krokví.
Plastové palubky
Plastové palubky se nabízejí v mnoha barevných škálách. Umožňují rychlou montáž, bezúdržbovost a dlouhou životnost. Spojují se systémem pero a drážka. Plast je odolný vůči nepříznivému počasí, mrazu, hnilobě, plísni a vlhkosti. Pro montáž podbití z plastových lamel je nutné připravit rovný a pevný podklad. Např. nosný rošt z dřevěných latí, jehož orientace musí být kolmo k zamýšlené orientaci lamel podbití střechy.
Plechové podbití
Plechové podbití má hned několik výhod oproti podbití dřevěnými palubkami nebo plastem. Má dlouhou životnost, zaručuje stálý vzhled a nemusíte jej stále ošetřovat jako dřevo. Navíc plech odolává teplotním změnám a nepraská. Životnost plechu je až 40 let. Ocelový nebo hliníkový plech se nabízí v různých barevných variantách.
Cetris desky
Cementotřískové desky jsou velmi odolným a tvarově stálým materiálem. Nevyžadují údržbu, jejich instalace je ale náročnější.
Čtěte také: Přesah střechy a slunce v nízkoenergetickém stavitelství
Příprava a montáž podbití vazníkové střechy OSB deskami
Vazníkové střechy se používají především na objektech, u kterých není požadováno podkrovní bydlení. Vazníky totiž vyplňují celý půdní prostor. Taková střecha se obtížně zatepluje vatovými deskami, pro zateplení vazníkové střechy se tedy používá foukaná minerální izolace.
Příprava
Nosná konstrukce střech, na kterou se OSB desky montují, by měla být v rovině. Pokud není, nerovnosti se přenesou i do bednění z OSB desek a následně do navazujících konstrukcí a skladeb střešních plášťů. K montáži každého podbití budete potřebovat lešení, jelikož práce bude probíhat ve výšce. Pro napojení u krokvové části střechy, kde nemáte část vazníkovou, musíte vytvořit nosný rastr ze střešních latí a spojovacích materiálů, na který se poté zespodu našroubuje OSB deska.
Montáž OSB desek
Podbití vazníkové střechy se řeší přimontováním napenetrovaných OSB desek přímo na vazníky. Vytvořte nosný rastr ze střešních latí, který přikotvěte přímo do obvodové zdi spojovacími šrouby s talířky a na krokve. Poté šrouby přichyťte OSB desky tak, aby spoj jednotlivých desek vycházel vždy na přikotvenou lať. Na přišroubované OSB desky naneste penetraci vhodnou na dřevěný savý materiál. OSB desky se kladou tzv. na vazbu, hrany kolmé na hlavní (podélný) směr OSB desek jsou podepřeny krokvemi. Při kladení OSB desek s rovnou hranou se mezi deskami zachovává dilatace minimálně 3 mm. Při kladení OSB desek P+D je dilatační spára vytvořena automaticky tvarováním pera a drážky. Pro zpevnění bednění je vhodné pero a drážku slepit lepidlem na dřevo. Doporučujeme kotvit desky vruty, jejichž délka by měla činit 2,5x násobek tloušťky desky (alespoň 50 mm). Jejich umístění volte minimálně 20 mm od okraje desky.
- Doporučené vzdálenosti kotvících prvků:
- 150 mm po okrajích desek.
- V ploše desky 300 mm do sklonu 30°, 200 mm pro sklon do 40° a 150 mm pro sklon nad 40°.
Zateplení a povrchová úprava
Na tuto OSB desku nalepte PUR pěnou tepelný izolant ve formě polystyrenu, použít však můžete i soklový nebo extrudovaný polystyren pro svoji tvrdost o tloušťce 2 až 4 centimetry. Polystyren zaručuje, že po následném nanesení omítky nebude podbití praskat. Polystyren se přichytí hmoždinkami s talířkem a natáhne se perlinka s omítkou. Pomocí stavebního lepidla nebo PUR pěny na OSB desku nalepte desku polystyrenu, který následně přichyťte talířovou hmoždinkou s vrutem do dřeva. Poté již můžete na polystyren natáhnout perlinku a fasádu. Na takto vytvořený podklad se nanese penetrace a pomocí stavebního lepidla nalepí perlinka, na kterou se po zaschnutí může nanést fasádní omítka. Tuto variantu lze považovat za nejlepší ze všech možných způsobů podbití. Zaručuje stejnou barvu a povrchovou strukturu podbití jako u fasády a na rozdíl od dřevěných nebo plastových palubek je bezúdržbová.
Dřevěné střešní bednění a OSB desky
Dřevěné střešní bednění je nosný plošný konstrukční prvek, na kterém je položen střešní plášť. Vytvořen může být z desek, fošen nebo velkoplošných dřevitých materiálů (nejčastěji OSB desky). Bednění je pochůzné při čistících pracích a při údržbě. Mimo oblast šikmých střech je bednění obecně podkladem pro střešní pojistnou hydroizolaci, pro povlakovou izolaci u plochých střech a pro parotěsnící a vzduchotěsnící vrstvu u systémů s nadkrokevní izolací. Bednění slouží také jako podbití u přesahů střechy, případně tvoří obklad stěn. Nejběžnější je bednění z prken s ostrými hranami z řeziva C16 nebo C24. Minimální dovolená tloušťka prken je 24 mm. Pro bednění sloužící pro uložení pojistné hydroizolace postačují prkna třídy C16 o tloušťce 18 mm. Pokud se pro bednění použijí OSB desky, jde pokládka velmi rychle a navíc vzniklé bednění poskytne ploše poměrně velkou tuhost. Vždy je ale nutno použít desky OSB/3, příp. OSB/4, které jsou odolné proti vlhku.
Důležité je nezapomenout na ukončovací plech pod střešní fólií. Střešní krytinu podepírá laťování nebo bednění. Důkladněji se bednění věnují Pravidla pro navrhování a provádění střech, která vydal Cech klempířů, pokrývačů a tesařů ČR. V případě prken pro bednění je důležité jejich zatřídění podle množství suků, trhlin a jiných vad řeziva. Bednění je totiž nosnou konstrukcí, která nejen podepírá střešní krytinu, ale také všechna zatížení z ní přenáší do krovu. Nekvalitní řezivo se pro něj proto nehodí. Prkna by měla být ostře hraněná a připouští se nejmenší tloušťka 24 mm. Prkna této tloušťky zvládnou přenést zatížení sněhem i při vzdálenosti podpor (krokví) 1,2 metru. Nezvládnou už ale unést člověka s brašnou nářadí, který by chtěl na střeše něco montovat. Takové lokální zatížení je pro prkna tl. 24 mm na velkém rozponu příliš. Pokud bednění ve střeše slouží pouze pro uložení pojistné hydroizolace, tak je to bednění nenosné a požadavky na něj nejsou tak přísné.
Prkna bednění reagují na změny vlhkosti a podle ní mění svůj tvar (sesychají nebo bobtnají). Tento proces částečně eliminujete, když budete prkna pokládat nahoru pravou stranou (strana bližší středu kmene). Důležité je to zejména u tenkých plechových krytin, do kterých se tvarové změny podkladu mohou propisovat. OSB desky jsou oblíbeným materiálem pro bednění. Pokrytá plocha s nimi rychle přibývá, a navíc řádně přikotvené velkoplošné desky dají ploše poměrně velkou tuhost. To je výhodné ze statického hlediska.
OSB desky jako podklad pro asfaltový šindel
Správně položené OSB desky pod asfaltový šindel vytvářejí maximálně rovný plošný podklad, který podpoří estetický vzhled střechy a její správnou funkčnost. OSB deska je druh desky s charakteristickým vzhledem, která je vyrobená lisováním z 2-7 cm dlouhých dřevních třísek nebo hoblin v několika vrstvách spojených vhodným pojivem.
Příprava a požadavky na záklop
Záklop musí mít dostatečnou nosnost a musí být suchý a rovný. Pokud je v půdním prostoru vestavba, musí být zhotoveno odvětrání střešního pláště. I půdní prostor musí být náležitě odvětrán, aby nedocházelo ke kondenzování vlhkosti. Na záklop je nutné instalovat podkladní pás, který slouží jako pojistná hydroizolace. Ta ochrání střechu před pokládkou a během ní a vyrovná drobné nerovnosti v záklopu. Důvodem je, aby se do dřeva nemohla dostávat vlhkost a voda při stékání ze střechy či při odtávání sněhu. Již vůbec nesmí být ze stejných důvodů použita klasická papírová lepenka. Nejčastěji používanými a oblíbenými podkladními pásy jsou lehké asfaltové podkladní pásy. V úžlabí se podkladní pás instaluje svisle, v normální ploše střechy vodorovně. U sklonů střech pod 20° je nutné mít vyšší přesah pásu, a to až 50 %. U sklonů nad 20° stačí přesah pásu 8 až 10 cm, u sklonů nad 85° není nutné podkladní pásy používat. V případě, že střecha má úžlabí, která nebudou vykryta šindeli, vykrývají se jako první tato úžlabí.
Pokládka šindelů
Ideální doba pokládky je od jara do podzimu, kdy je bezpečně zaručeno perfektní přilepení jednotlivých šablon k sobě navzájem. Šindele se zpravidla prodávají v balících. Na trh se dodávají šindele se samolepicími body z vysoce lepivého asfaltu, nebo dokonce šablony se samolepicí úpravou jejich spodního líce. Šindele se pokládají po řadách od spodní části nahoru. Je nutné, aby byly na startovací řadu použity šindele, u kterých se odříznou tabule. Tím zkrátíme jejich výšku o necelou polovinu. Pro startovací řadu můžeme použít prakticky libovolný šindel jakékoli barvy. Spodní část této řady podlepíme bitumenovým tmelem. Startovací řada se přibije rovně na okraj střechy, nejlépe přes oplechování. Každá šablona se přibíjí nerezovými pozinkovanými nebo měděnými hřebíky s větší hlavičkou. Jejich průměr je 8 až 10 mm a jsou takové délky, aby pokud možno neprošly bedněním. První řada se přibíjí přímo na startovací řadu a používá se na ní celý šindel. Každá vyšší řada se zkrátí o polovinu tabule u šindelů s výřezy. Při zatloukání do OSB desek se používají hřebíky s vroubky, které znemožňují vylézání hřebíků ze záklopu. Každá další řada se pak pokládá tak, aby zakryla tmavé části pod ní přibitého šindele, přičemž se zkracuje o polovinu tabule. Tím se zamezí překrývání mezer mezi vrchní a spodní řadou. Hřebenáče se pokládají na střechu poté, co jsou obě strany položeny až k hornímu okraji.
Důležité detaily a doporučení
Před samotnou pokládkou šindelů je nutné zkontrolovat, zda jsou hotové všechny komíny a dokončené veškeré vývody ze střechy (okna, odvětrávání, sanitární odvětrávání atd.). Je nutné zajistit dostatečné oplechování těchto prvků. Není možné nahradit oplechování u štítů a u okapní hrany ohýbáním šindelů do 90° a přitloukáním jejich přehnutých konců ze strany štítu. Je vhodné začít s pokládkou na zadní straně střechy (méně viditelné části), na které získáme zručnost a zkušenost. Správné je použití diagonálního způsobu; každá následující řada má oproti předcházející řadě začínat šindelem zkráceným o polovinu tabule. Postupnou pokládkou se ve stejné pozici nad sebou objeví každá osmá řada, což přispívá k tuhosti střechy. Šindele je nutné používat pouze pro vymezený sklon střech 15 až 85°. U malého sklonu je riziko zatékání, když se volí nedostatečný přesah šindelů. Naopak u vysokého sklonu je zvýšené riziko odtržení silným větrem. Použité hřebíky musejí být kvalitní. V případě, že korodují, mají malou hlavu, jsou krátké, bez retenze i vroubků a špatně zatlučené, zvyšuje se pravděpodobnost, že se krytina při silném větru odtrhne a do objektu bude zatékat. Po montáži šindelů je nutné zkontrolovat slepení jednotlivých šablon. Přestože se šindele slepí samy díky aktivaci termobodů slunečním zářením, je možné, že v některých oblastech - při nevhodném počasí či severní orientaci střechy - je nutné šindele slepit bitumenovým tmelem.
Zateplení přesahů střechy
V současné době se ve výstavbě rodinných domů velmi často uplatňuje princip bungalovů, tedy přízemních domků se střechou nižšího sklonu. Z konstrukčního hlediska je pro české bungalovy charakteristická především lehká střecha nízkého sklonu, v drtivé většině případů s nosnou konstrukcí z fošnových příhradových vazníků. Obvodové zdi mají EPS vytažen nahoru až pod záklop střechy. Vevnitř domu je nad vazníky v celé ploše už nafoukaná vata. Dřevo vazníků je smrk, průřez cca 15x5 cm, při daném směru vláken by lambda měla být cca 0.4. V meziprostoru se zateplí minerální vatou.
Důležité detaily
Při zateplení každé fasády se řeší napojení fasády na podbití střechy, tzn. předsazenou část střechy před líc fasády. Nosná konstrukce střech, na kterou se OSB desky montují, by měla být v rovině. Pokud není, nerovnosti se přenesou i do bednění z OSB desek a následně do navazujících konstrukcí a skladeb střešních plášťů. OSB desky se kladou tzv. na vazbu, hrany kolmé na hlavní (podélný) směr OSB desek jsou podepřeny krokvemi. Při kladení OSB desek s rovnou hranou se mezi deskami zachovává dilatace minimálně 3 mm. Při kladení OSB desek P+D je dilatační spára vytvořena automaticky tvarováním pera a drážky. Pro zpevnění bednění je vhodné pero a drážku slepit lepidlem na dřevo. Bednění, které tvoří podklad pod povlakovou izolaci (asfaltové pásy nebo fólie) u plochých střech, musíte udělat z palubek. Položka bednění či záklop, která je v projektech odbyta jen svým názvem bez další specifikace, má své nároky.
Doporučujeme natírat palubky nebo OSB desky na zemi ještě před jejich montáží. Ze všech stran budou potřebovat dvě vrstvy nátěru. Sáhněte po tenkovrstvých lazurách, které se neloupou a nepraskají. Na ochranném prostředku se raději nesnažte ušetřit a použijte opravdu osvědčenou značku. Když nátěr uděláte pečlivě, jeho trvanlivost bude 3-5 let.
tags: #presah #strechy #vazniky #osb #18mm #konstrukce