Výběr vhodné hydroizolace na plochou střechu bývá někdy náročný i pro zkušené odborníky. Většinou se lidé rozhodují v závislosti na ceně a délce trvání záruky. Použití asfaltových pásů je nejrozšířenější technologií. Na asfaltové pásy se bohužel mnoho lidí dívá jen jako na černé role, které je potřeba na stavbě rozbalit a hořákem nějak nahřát a slepit k sobě. Ne nadarmo se asfaltovým pásům lidově také říká lepenka.
Dlouhodobá spolehlivost a kvalita izolace je závislá na kvalitě její pokládky. Práce by měli provádět zkušení proškolení pracovníci. Pokládku by měla vykonat každá odborná firma zaměřená na pokládku vodotěsných izolací. Dosažení odlišných vlastností vyžaduje jiný postup nebo technologie pokládky.
Typy asfaltových pásů a jejich vlastnosti
Asfaltové pásy jsou vyráběny v několika typech. Asfalt je jinak nazýváno jako jeho modifikace. Takové asfalty se tedy nazývají modifikované. Na výrobu pásů z SBS modifikovaného asfaltu je používán základní materiál, který vzniká modifikací destilovaného asfaltu umělým elastomerem (SBS). Jedině pečlivé kontrolování celého procesu a poměru teploty s časem zpracování zabezpečuje homogenní výrobky, které se odvděčí vynikající zpracovatelností, elasticitou, nízkou teplotou bodu lámavosti a dlouhou životností.
Povrchová úprava
Asfaltové pásy jsou chráněny vrstvou z drcené břidlice či z keramického granulátu na horním povrchu. U asfaltových pásů modifikovaných SBS je tato povrchová úprava nezbytná. Je možné provádět nátěry po celou dobu jejich životnosti.
Nenatavitelné vs. natavitelné asfaltové pásy
Svařování asfaltových pásů není univerzálně platným postupem, jak k sobě spojit veškeré typy pásů. Pro svaření musí disponovat vhodnou a dostatečně silnou krycí vrstvou asfaltu. Některé asfaltové pásy jako například A330H se používají jako separační vrstvy, nebo někdy také jako provizorní zakrývací vrstvy, mimo jiné i proto, že prakticky nemají žádnou krycí vrstvu asfaltové hmoty a nejdou tedy ani k sobě natavit. Jiné pásy, například s označením "R", mají krycí asfaltovou vrstvu do 1 mm a nejsou určené k natavení. Klasické pásy z oxidovaného asfaltu s nosnou vložkou ze skleněné rohože "V" je možné v přesazích natavit, pokud mají tloušťku alespoň 3,5 mm.
Čtěte také: Položení plovoucí podlahy svépomocí
Metody pokládky asfaltových pásů
Možností, jak lepit asfaltové pásy, je několik. Žádná ze tří obecně známých možností není univerzálně platným postupem pro spojení všech typů pásů. Vždy je třeba přihlížet ke konkrétní aplikaci a typu pásu.
1. Lepení asfaltových pásů natavením (svařováním)
Lepení asfaltových pásů pomocí natavení se správně označuje jako svařování asfaltových pásů. Provádí se vhodným plynovým hořákem, který slouží k přiměřenému prohřátí vrchní vrstvy asfaltového pásu. Použitý pás musí být přímo určený k natavení (disponovat dostatečně silnou vrstvou asfaltu).
Příprava podkladu
Před pokládkou natavením asfaltových pásů je třeba savé podkladní konstrukce (silikátové, savé a plechové materiály) penetrovat vhodným asfaltovým penetračním nátěrem k dosažení lesklého povrchu. V případě, že je podklad z betonu, je nutné jej ošetřit penetračním asfaltovým nátěrem. Lesklý povrch po penetraci je zejména u vertikálních ploch podkladu nezbytný pro trvalou stabilitu natavených pásů. V případě, že jsou vertikální plochy vyšší než 60 cm, je nutné mechanicky zajistit pás proti sjíždění (kotvení, přizdění).
Vhodné klimatické podmínky
Pro správnou kvalitu svařovacích prací musí být teplota konstrukce, materiálu a ovzduší:
- vyšší než 5 °C při natavování oxidovaných asfaltových pásů,
- vyšší než 0 °C při natavování modifikovaných asfaltových pásů.
- nižší než 30 °C u všech typů pásů, s ohledem na riziko poškození materiálu manipulací a pohybem osob po již realizovaných plochách.
Při práci pod minimální teplotou riskujete vznik trhlinek, které mohou zasahovat až k nosné vložce. Střídavým působením vody a mrazu pak dochází k trvalému poškození asfaltového pásu, který není schopen spolehlivě plnit svoji funkci. Také je velmi problematické zajistit rovnoměrné plošné natavení pásů vlivem povětrnostních podmínek a teploty okolí.
Čtěte také: Technologie napojení stěny a střechy
Nástroje a pomůcky
Plynový hořák odpovídající délky zajistí izolatérovi pohodlné natavování pásů. Větší zvonek hořáku se hodí pro svařování asfaltových pásů v ploše, menší zvonek hořáku pro práce na detailech. Prohřátí vrchní vrstvy asfaltového pásu musí být provedeno tak, aby byl asfalt správně roztaven, ale zároveň nebyla přehřátá nosná vložka pásu. Při plnoplošném natavování asfaltových pásů to znamená použití hořáků o výkonu 75 kW při vzdálenosti minimálně 450 mm od role pásu. K prohřívání asfaltové vrstvy při celoplošném natavování nikdy nepoužívejte malé hořáky určené k práci na detailech.
Mezi hlavní pomůcky profesionálů patří též nástroje pro rozbalení rolí (vlečné tyče, nebo tzv. háčky) a přítlačné válečky na spoje. Použité přítlačné válečky je vhodné ochlazovat vodou.
Postup pokládky natavením
Pokládka izolace se provádí postupným odvíjením a svařováním asfaltových pásů. Plamenem přiměřeně rozehřejeme pás tak, aby rozteklý asfalt dokonale přilnul k podkladu. Správně roztavený asfalt vyteče několik milimetrů přes okraj pásu po obou bocích. Přesahy na spojích mezi pásy je vhodné zaválečkovat přítlačným válečkem - takový spoj bude kvalitnější.
Máte na výběr dva způsoby pokládky:
- Pokládka v jednom kroku: Celá plocha pásu včetně podélných přesahů je natavena najednou.
- Pokládka ve dvou krocích: Nejprve natavíte pás v ploše kromě přesahů. Poté samostatně natavíte oblasti podélných přesahů.
U finálních pásů, kdy je použit asfaltový pás s posypem, je nutné pro kvalitní spojení provést odstranění, nebo zatavení posypu v místě spodního pásu příčného spoje.
Čtěte také: Jak bezpečně odstranit eternitovou střechu?
Bodové natavování
Alternativou plnoplošnému natavování je natavování bodové. Navaření probíhá po stranách pásu a ve vybraných místech, alespoň v pěti bodech, přibližně o ploše talíře na 1 m² položeného pásu.
2. Lepení samolepicích asfaltových pásů
Lepení samolepicích asfaltových pásů umožňuje pohodlnou pokládku bez nutnosti použít otevřený plamen. Je vhodné u konstrukčních prvků a v prostředích, která je třeba chránit před otevřeným plamenem. Použitý pás je vybaven samolepicí vrstvou, která je tvořena speciálním druhem asfaltu. Samolepicí pásy z SBS modifikovaného asfaltu se používají zejména při pokládce na podklady citlivé na teplo.
Příprava podkladu
Samolepicí asfaltový pás se aplikuje na suchý podklad, bez sněhu a námrazy, zbaven hrubých nečistot, ostrých hran a mastných skvrn. V případě silikátových, savých a plechových materiálů (vyjma materiálu na bázi EPS) musí být konstrukce ošetřena vhodným penetračním nátěrem pod asfaltové pásy, aby se vytvořil hladký, lesklý povrch. U svislých ploch je dosažení lesklého povrchu penetračním nátěrem nezbytné pro trvalou stabilitu pásů. Podkladem musí být materiál, který splňuje podmínky adheze, což jsou desky OSB, multifunkční panely (MFP), silná palubková prkna nebo hoblovaná prkna.
Vhodné klimatické podmínky
I při lepení samolepicích asfaltových pásů je teplota konstrukce, materiálu a ovzduší klíčová. Dbejte, aby nebyla nižší než 10 °C a zároveň vyšší než 30 °C. Samolepicí pásy z SBS modifikovaného asfaltu doporučujeme pokládat při teplotách vyšších než 15 °C a za suchého počasí.
Při pokládce asfaltových pásů za nižších teplot než 10 °C je nutno přijmout doplňující opatření. Mezi doplňující opatření patří skladování v zatepleném skladu až do samotné pokládky a spodní samolepicí vrstva musí být při pokládce tepelně aktivována plamenem hořáku v ploše asfaltového pásu i ve spojích. Pokládka musí být vždy prováděna na suchý podklad bez vlhkosti v jakémkoliv skupenství.
Postup pokládky
Samolepicí asfaltový pás se v celé šíři rozbalí a usadí do požadované polohy. Poté se ze spodního povrchu pásu stáhne spodní snímatelná fólie a současně se stáhne proužek stahovací fólie z horního povrchu dříve položeného asfaltového pásu. Jinak se k folii na přesahu pás nenávratně přilepí, neboť silikonem je ošetřena pouze spodní strana pásu.
Samotné lepení se provádí při současném odvíjení role a snímání ochranné silikonové fólie a řádným zaválečkováním spojů (přesahů) přítlačným válečkem pro asfaltové pásy. Pokud není u konkrétního výrobku stanoveno jinak, pokládají se samolepicí pásy na střešních pláštích s 8 cm podélnými přesahy nalepením za studena po stažení spodní a vrchní stahovací fólie. Při provádění samolepicích podélných spojů doporučujeme vždy použít přítlačný váleček pro zajištění potřebné těsnosti spoje. Příčné přesahy minimálně 8 cm (doporučeno 10 cm) je potřeba provádět pomocí plamene detailového hořáku, při pokládce je potřeba zabránit poškození tepelné izolace plamenem. V T-stycích se provede šikmé seříznutí rohů.
V případě realizace více vrstev by maximální prodleva měla činit nejvýše jeden měsíc.
Stabilizace a kotvení
Samolepicí pásy aplikované na střechy objektů vyšší než 25 m nad terénem musí být vždy mechanicky stabilizovány dle kotevního plánu, který musí být zpracován pro konkrétní objekt. Podkladní pásy doporučujeme kotvit v příčném spoji dle kotevních plánů.
3. Lepení lepidlem na asfaltové pásy
Lepení asfaltových pásů pomocí lepidla vyžaduje speciální lepidlo a též pás vhodný pro lepení lepidlem. Jedná se obvykle o asfaltové pásy s posypem na horní straně, nebo o pásy vybavené textilií. Penetrační nátěry pod asfaltové pásy se v případě lepení provádí podle stavu podkladu. Bezpodmínečně nutné je správně zvolit jak speciální lepidlo (k tomuto účelu musí být přímo určeno výrobcem lepidla, nebo výrobcem asfaltového pásu), tak pás kompatibilní s lepením.
Obecná pravidla při pokládce
Pokládka asfaltových pásů se liší podle zvoleného typu asfaltového pásu, druhu nosné konstrukce a prostředí, ve kterém práce provádíme (včetně povětrnostních podmínek).
Teplotní podmínky
Teplota nosné konstrukce, materiálu a prostředí by neměla být:
- nižší než 5 °C při pokládce oxidovaných asfaltových pásů,
- nižší než 0 °C u pokládky modifikovaných asfaltových pásů,
- vyšší než 30 °C u všech typů pásů, s ohledem na riziko poškození materiálu manipulací a pohybem osob po již realizovaných plochách.
Teplota konstrukce a ovzduší by při případné penetraci neměla být nižší než 8 °C.
Příprava podkladu
Při pokládce/penetraci nesmí na nosný podklad pršet nebo sněžit. Také nesmí být povrch pokrytý jinovatkou, námrazou a vlhkostí. Vrchní líc podkladní konstrukce musí být kompaktní, soudržný, zbaven všech nečistot, suchý, bez sněhu a námrazy. Pokládka vyžaduje hladký povrch bez ostrých prohlubní a hrotů. Úpravy hran a koutů musí být provedeny tak, aby nepoškozovaly asfaltové pásy.
Přesahy a vícevrstvé pokládky
Pásy se musí pokládat s využitím přesahů. Správná pokládka asfaltových pásů vyžaduje dodržení alespoň minimálních přesahů takto:
- příčné přesahy min. 12 cm,
- podélné přesahy min. 8 cm.
Jednotlivé vrstvy musí být posunuty tak, aby nikdy nebyly podélné a příčné přesahy nad sebou. V případě pokládání více vrstev se každá další vrstva pokládá:
- ve stejném směru, jako předchozí vrstva (pásy se nekříží a natavují celoplošně),
- podélně na střed pásu v předchozí vrstvě (okraj pásu je v polovině podkladového pásu),
- s příčnými spoji pásů alespoň 30 cm od příčného spoje předchozí vrstvy (spoje nejsou nad sebou).
Než definitivně vyberete způsob, jak pokládat asfaltové pásy, pročtěte pečlivě i pokyny pro pokládku od výrobce asfaltových pásů. Najdete je na webových stránkách výrobce.
Pokládka asfaltových pásů podle druhu izolace
Asfaltové pásy se kladou vždy od nejníže položeného místa k vyššímu tak, aby byly spoje asfaltových pásů ve směru toku vody.
Pokládka asfaltových pásů na střechu
Asfaltová střešní krytina je nejčastěji pokládána ve dvou vrstvách - nejprve podkladní asfaltový pás a na něj vrchní finální pás. Podkladní pásy pokládejte rovnoběžně s okapovou hranou nebo kolmo na ni. Od sklonu střech 5° a výše je nutné pokládat pouze kolmo. Vždy od spodního okraje střechy s překrytím v přesazích min. 10 cm. U nižších sklonů střech je zapotřebí vyšší přesah pásů, vždy dle pokynů výrobce. Pro hydroizolaci střechy platí poučka: „hydroizolace je tak bezpečná, jak jsou bezpečně provedené detaily v její ploše“.
Samolepicí pásy aplikované na střechy objektů vyšší než 25 m nad terénem musí být vždy mechanicky stabilizovány dle kotevního plánu, který musí být zpracován pro konkrétní objekt.
Doporučené pokládkové směry a stabilizace dle sklonu střechy:
| Sklon | Požadavky na hydroizolační vrstvu |
|---|---|
| ≥ 1° (1,75 %) | asfaltové pásy se kladou rovnoběžně s okapem |
| ≥ 5° (8,75 %) | asfaltové pásy se kladou kolmo na okap, příčný přesah dokotvit (4 kotvy / bm) |
| ≥ 12° (21,26 %) | asfaltové pásy se kladou kolmo na okap, pásy krátit na délku maximálně 2,5 m, příčné spoje dokotvit (4 kotvy / bm) |
Pokládka asfaltových pásů při hydroizolaci spodní stavby
Izolovat můžete celou plochu najednou, nebo nejdříve části pod nosnými zdmi (aby se ostatní části nepoškodily při provádění dalších stavebních prací), na které navážete později. V takovém případě je vhodné položené pruhy izolace proti vodě zakrýt materiálem charBIT A330 H, který přesahuje na bocích hydroizolací cca o 5 až 10 cm. Přesah pro napojení hydroizolace z plochy je ochráněn proti stavebnímu znečištění (malta, prach apod.) a poškození. Před pokračováním izolatérských prací se charBIT A330 H odtrhne a odhalí ideálně čistý povrch asfaltového pásu pro dokončení izolace. Svislé plochy klademe maximálně v délkách 250 cm, aby nedošlo k prověšení pásů.
Pokládka na svislé konstrukce
Na svislé konstrukce se pásy vytahují podle propozic výrobců přes tzv. kluzné klíny nebo v případě výrobků Siplast bez nich, ale s vyztužením pomocí přířezů asfaltových pásů. Vytažení vodotěsné izolace na svislou konstrukci musí být minimálně 150 mm nad plánovaný vrchní líc střešního pláště. Při pokládce samolepicích asfaltových pásů na svislé plochy doporučujeme asfaltové pásy vždy stabilizovat bodovým mechanickým kotvením (min. 3 ks/m²) nebo liniovým kotvením (max. vzdálenost řad 400 mm). V případě izolací spodní stavby je u svislých ploch vyšších než 60 cm třeba pásy zajistit proti sjíždění mechanickou fixací.
Opracování detailů: Rohy a kouty
Správně položené asfaltové pásy v rozích a koutech spolurozhodují o životnosti a vodotěsnosti hydroizolace. Pro hydroizolaci střechy jednoznačně platí, že „hydroizolace je tak bezpečná, jak jsou bezpečně provedené detaily v její ploše“. Nároky na pokládání asfaltových pásů v rohu a v koutě (vnitřní roh) se nijak zásadně neliší od obecných nároků pro pokládku asfaltové střešní krytiny.
1. Zesílení exponovaných míst rohu/koutu
K exponovaným místům patří kouty a rohy nadstřešních prvků. Souběh rovin zde vytváří místo, kde není možné docílit požadovaný 8 cm přesah pásů. Proto je nutné tato místa podložit k docílení potřebné těsnosti. Pro přípravu těchto prvků je vhodné použít poddajné a pružné materiály, například charBIT ELAST PV S50. Stejně jako v případě rohu, i v koutu najdete místa, ve kterých není možné docílit požadovaného přesahu pásů. K docílení požadované těsnosti je podložíte podobně, jako v případě rohů.
2. Pokládka pásu v ploše
Zde platí do puntíku vše, co bylo již řečeno u tématu svařování asfaltových pásů. Nezapomeňte vrstvy asfaltového pásu prohřát přiměřeně. Tak, aby byl asfalt správně roztaven, ale zároveň nebyla přehřátá nosná vložka pásu. Přesahy mezi jednotlivými pásy je pro zvýšení kvality spojů vhodné zaválečkovat přítlačným válečkem na asfaltové pásy.
3. Opracování konkrétních detailů
Na položené ploše pásů si označíme linii přesahu. V té bude nutné (v případě použití asfaltových pásů s posypem) do asfaltu „utopit“ vrchní posypovou vrstvu. Před samotným navařováním si připravte přířezy pásů pro detail. Dle výšky střešního prvku se na šabloně mění pouze rozteč řezů.
Po naměření a zpracování přířezů pro detaily „utopíme“ posyp spodního pásu pro kvalitní navaření přířezu. Pás mírně nahřejeme hořákem a posyp jemně zatlačíme do podkladu. Postupně natavujeme přířezy detailů (směrem odspodu nahoru). Mírné vytečení asfaltu (tzv. návalku) na spoji není chyba, ale naopak snadná kontrola předpokladu dobrého spoje. Při napojování jednotlivých přířezů detailů opět nezapomeneme na „utopení“ vrchní posypové vrstvy.
Asfaltové pásy v rozích (i dalších detailech) musí být položeny tak, aby nebylo pochyb o jejich spolehlivé těsnosti. Klempířské prvky typu okapních a závětrných lišt se musí uzavřít do „kapes“ s přesahem min 10 cm nebo lze asfaltové pásy provést s vystřídáním spojů. Střešní vpusti doporučujeme volit polyuretanové s límci z asfaltových pásů.
Běžné problémy a poruchy
K poruchám dochází jak v ploše, tak v detailech. Mechanické poškození je nejčastějším zdrojem poruch. K poruchám dochází například neodborným odhrnováním sněhu ze střešního pláště nebo čímkoliv žhavým, jako uhlík od grilu či cigaretový nedopalek. Vzácný je mechanický průnik, asfaltové pásy jsou totiž dostatečně robustní, aby vydržely obvyklé namáhání.
Vlhkost a puchýře
Vlhkost je základním činitelem, jenž způsobuje vznik puchýřů. Problém způsobuje příliš silná chlupatá vložka, ta spojuje exteriér a vložku. Nízká teplota nanášení má za příčinu nehomogenní spojení.
Delaminace
Delaminace je proces, kdy se oddělují jednotlivé vrstvy hydroizolační fólie. Delaminaci spojů, a to i když byly provedeny správně, může způsobit ztráta soudržnosti. Ta může být způsobena nejen různou hmotou pro impregnaci vložky, ale také nedostatečným stupněm impregnace nosné vložky. Silové namáhání má za následek delaminaci hydroizolace.
Neodborná instalace
Nejčastější poruchy jsou způsobeny nesprávným založením, což je samozřejmě problém velmi zásadní. Vady se vyskytují zpravidla ihned po dokončení stavebního díla. Objemové změny podkladu se projeví na rovinnosti hydroizolace. Pokud asfaltový izolant není kotvený, bude sjíždět. Na vodorovných plochách je nutné mechanické kotvení provést. Mezi nejrizikovější detail napojení patří právě napojení na výplně otvorů. Zvolený tmel by měl oplývat elastickými vlastnostmi.
Doporučené vybavení a bezpečnost práce
Pracovní pomůcky a nářadí
- Pro úpravu podkladu: škrabky, košťata, případně mechanické stroje na odstraňování nerovností podkladu, vysoušeče vody.
- Pro aplikaci penetračního nátěru: malířské válečky s násadou, štětce na detaily.
- Pro provádění vodotěsné izolace: hořáky na PB (Icopal nebo podobné), jednoplamenné hořáky s velkým zvonkem a dlouhým ramínkem případně boční švové hořáky pro tepelnou aktivaci v ploše, jednoplamenné hořáky s malým zvonkem a krátkým ramínkem pro provádění příčných spojů a detailů.
- Další: nože na živičné izolace, izolatérské špachtle, válečky na válečkování spojů, přítlačné válce, vrtačky včetně příslušenství pro provádění mechanického kotvení.
Skladování materiálů
Asfaltové pásy se skladují nastojato na paletách. Palety je dovolené ukládat pouze v jedné vrstvě. Na střešním plášti skladujeme asfaltové pásy na stojato a rozptýleně v ploše střechy tak, aby nezatěžovaly nosnou konstrukci střechy. Tekuté materiály se skladují v uzavřených kanystrech na místech chráněných před slunečním zářením, mimo dosah ohně. Vysoce hořlavé látky nesmí být skladovány v blízkosti pracoviště.
Zásady bezpečnosti práce
Vodotěsné izolace smějí provádět osoby starší 18 let, které byly seznámeny s příslušnými bezpečnostními předpisy a technologií provádění asfaltových pásů včetně montáže hydroizolací natavením pomocí plamene hořáku. Pracovní četa musí být složena minimálně ze dvou pracovníků.
Pracovníci musí dbát na pořádek na staveništi, zamezit přístupu nepovolaným osobám na staveniště a dodržovat vyhlášku č. 601/2006 Sb. Včetně bezpečnostních opatření při práci ve výškách a manipulaci s materiálem. Při práci s asfaltovými pásy je třeba dodržovat základní hygienická pravidla, tj. nepít, nejíst a nekouřit při vlastním natavování pásů, kdy se uvolňují těkavé látky. Při znečištění pokožky asfaltem doporučujeme čistit tato místa pomocí past na ruce, mýdel, jedlých olejů atd., nepoužívat ředidel, acetonu, trichlorethylenu apod. Při práci s asfaltovými pásy je vhodné používat ochranné rukavice, pracovní oblek a vhodnou pevnou pracovní obuv. Na pracovištích musí být vždy odpovídající počet hasicích prostředků. Při zpracování - natavování asfaltových pásů - v uzavřeném prostoru zajistit dostatečné odvětrání.
tags: #jak #překrýt #asfaltové #pásy