Živé ploty jsou tvořeny keři, stromy nebo popínavými rostlinami vysazenými v jedné řadě nebo pásu a jejich účelem je vytváření soukromí, estetické nebo funkční vymezení pozemku, ochrana proti větru, hluku a zachytávání prachu. Neméně významné je určitě i ekologické hledisko-živé ploty doplňují v sídelních útvarech často chybějící zeleň, vypařováním vody a zachytáváním prachu zlepšují místní mikroklima a jsou útočištěm ptactva a mnohých dalších živočichů. Při dnešní hustotě výstavby, způsobu života a značné produkci hluku je jejich funkce jako ochrana obytné části zahrady důležitější než dříve.
Habr, ptačí zob, bobkovišeň, tis či neblaze proslulé zeravy. To jsou dřeviny, které vidíme v živých plotech asi nejčastěji. Jejich hojné využití má své opodstatnění, avšak někdy se vyplatí trochu zaexperimentovat a sáhnout i po něčem ne tak profláklém. Živý plot můžeme zapěstovat prakticky téměř z každé dřeviny, proto většinou záleží hlavně na našich požadavcích na atraktivitu a údržbu.
Habr jako ideální volba pro živý plot
Habr je ideální rostlinou pro ty, kteří chtějí listnatý živý plot zajišťující soukromí během celého roku. Jednotlivé rostliny dorůstají až 20 metrů výšky, živý plot se udržuje na zvolených rozměrech řezem. Zašpičatělé listy jsou na okraji pilovité. Během sezóny mají zelenou barvu, na podzim žloutnou a na zimu hnědnou, avšak neopadají. I přes zimu tak chrání soukromí. Opadávají až na jaře s rašením nových listů.
Habr je sice opadavý, ale staré listy opadávají až na jaře, když raší nové. Takže i přes zimu je olistěný (živý plot z habrů je i v zimě téměř neprůhledný). Habry sázejte na slunce i do stínu. Snáší i studené polohy a mrazové kotliny. Na půdu jsou nenáročné, snesou téměř jakékoli podmínky.
Nároky na slunce: Slunce, polostín, stín.
Čtěte také: Vše o předpěstovaných živých plotech
Péče a údržba habrového živého plotu
Pro udržení hezkého kompaktního živého plotu preferuje střih na konci května a srpna. Tvarované živé ploty vytvářejí poměrně úzkou stěnu. Hodí se do formálnějších zahrad, zaberou méně místa než volně rostoucí živé ploty, ale vyžadují pravidelný řez jednou až dvakrát ročně v závislosti na použité dřevině. Výběr dřevin je omezen na druhy, které snášejí řez. Jedny z nejhezčích a nejodolnějších tvarovaných živých plotů vzniknou použitím habru obecného (Carpinus betulus).
Habrový plot na jaře ve 4. A pokud se výjimečně něco nepovede?
Nabízíme jednorázový i pravidelný řez živých plotů jakékoli velikosti a v jakémkoli stavu. Zanedbaný živý plot dokážeme vytvarovat do přesného tvaru podle šablony v závislosti na požadavku a dřevině.
Plot starý několik desetiletí nebyl několik posledních let řezán zhora, jen občas z boků. Z vrchu za tu dobu narostly větve dlouhé několik metrů. Habry byly znovu vytvarovány s přihlédnutím k stáří a příští sezónu se můžeme těšit na původní pěkný vzhled.
Výsadba živého plotu
Provádíme kompletní realizace živých plotů-návrh vhodných dřevin, jejich umístění, rekultivaci stanoviště, přípravu půdy, dodávku rostlin, výsadbu, povýsadbovou úpravu, mulčování a automatickou závlahu. Dokážeme vyhovět požadavku na rychlou realizaci a téměř okamžitou funkci. V tomto případě pro výsadbu použijeme vzrostlé sazenice např. habr výška 2m s balem, které už v 1. sezóně poskytnou určité soukromí. V následující sezóně je už oddělovací funkce plná.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Dále je nutné vzít v úvahu některé souvislosti, zvláště kolik je k dispozici místa, jak bude vysoký, jaké budou nároky na péči a řez, jaká má být životnost a rychlost růstu. Pro uspokojivý výsledek nejsou důležité jen kvalitní sazenice vhodného druhu, ale i pečlivá příprava půdy.
Nejdůležitější pro dobré prospívání živého plotu je pečlivá příprava půdy. Výsadbový pruh o šíři 50-80cm zryjeme na hloubku rýče. Na zrytou plochu, pokud je půda velmi nekvalitní, můžeme dát vrstvu kompostu a zapracujeme motykou, na větších plochách rotavátorem.
Často se setkáváme s tím, že byl živý plot, který nutně vyžaduje pravidelný řez, vysazen příliš blízko oplocení. Pokud bude kvůli řezu nutné vstupovat do mezery mezi oplocením a živým plotem, je potřeba dodržet odstup linie výsadby min. 1,1m, na veřejných plochách v takových případech min. 1,3m (platí pro Habr obecný).
Vzdálenost rostlin v řadě bývá od 20 do 100 cm v závislosti na druhu a konečné velikosti živého plotu. Poškozené kořeny se nůžkami zkrátí do zdravé části (u prostokořenných sazenic). Každou rostlinu obsypeme půdou zlepšenou kompostem, rostlinou potřeseme a povytáhneme ji tak vysoko, jak rostla před výsadbou, radši ale poněkud výše. Potom místo výsadby zalijeme a přihrneme zem.
Termíny výsadby:
Čtěte také: Teleskopické nůžky
- Prostokořenné: časně zjara a na podzim.
Nakonec zasypte 5-10 cm vrstvou mulčovací kůry nebo štěpky.
Péče po výsadbě
Výsadbu je nutné v suchých obdobích alespoň 2 roky zalévat . Rostlinám prospívá okopávání a udržování bezplevelného stavu několik prvních let po výsadbě. Místo okopávání a odplevelování doporučujeme výsadby zamulčovat. Dobré je celý pruh výsadby zamulčovat (listí, sláma, štěpka, kůra) vrstvou vysokou cca 7cm.
Nedoporučujeme používat žádné syntetické textilie, protože časem se dostávají nahoru, zamotávají se do sekaček, rotavátorů, komplikují dosadby a esteticky výsadby znehodnocují. Také brání styku mulče s půdou a tím i přirozené doplňování organické hmoty do půdy. Textilie byly původně používány pro výsadby kolem dálnic a podobných míst, dnes bohužel pronikly do zahrad se všemi negativními následky.
Poslední výzkumy ukazují, že hnojení a to ani organické nemá žádný význam pro ujmutí rostlin. Naopak při neodborném použití průmyslových hnojiv může dojít k popálení kořenů a nevratným škodám na výsadbovém materiálu. Stejně tak nemá povýsadbový řez žádný význam pro ujmutí rostlin. Často tradičně doporučovaný řez po výsadbě, zdůvodňovaný tzv. vyrovnáním poměru kořenů a koruny, se ukazuje spíše škodlivý, neboť tímto řezem dochází k odstranění růstových vrcholů, kde vznikají rostlinné hormony, podporující růst.
Stromy a keře mohou trpět vysazením v nevhodnou dobu nebo nedostatečnou zálivkou. Někdy se také vyskytují problémy s ujmutím sazenic, které se projevují navenek žloutnutím listů a usycháním výhonů na začátku sezóny. Příčinou může být vysazení do nezpracované půdy, nedostatek vláhy, přemokření stanoviště, hluboké vysazení nebo namrznutí kořenů před výsadbou.
Alternativní dřeviny pro živé ploty
Kromě habru existuje celá řada dalších dřevin, které se dají s úspěchem použít pro vytvoření živého plotu. Zde je několik tipů:
- Muchovník: Rod muchovníku se pyšní asi 20 druhy, ale pro pěstování ve formě živého plotu se hodí hlavně ten Lamarckův a kanadský. Z muchovníku budete mít i užitek v podobě výtečných plodů.
- Hlošina: K výsadbě živých plotů se více hodí příbuzné druhy jako je hlošina Ebbingeova či hlošina okoličnatá.
- Hortenzie latnatá ’Limelight’: Z kterého vytvoříte velmi atraktivní a nepřehlédnutelný živý plot.
- Okrasné traviny: Pokud hledáte něco opravdu nevšedního, zkuste místo keře vysázet živý plot z okrasných travin.
tags: #predpestovany #zivy #plot #habr #pestovani