Finanční zajištění v době pracovní neschopnosti je důležitým aspektem pracovního práva a sociálního zabezpečení, který chrání zaměstnance v případě zdravotních problémů. Nicméně, nemusí vždy stačit. V České republice je nemocenské pojištění od 1. ledna 2009 upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
Co je pracovní neschopnost a jak se řeší?
Neschopenka je potvrzení vystavené lékařem o dočasné pracovní neschopnosti. Jakmile zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná onemocní nebo utrpí pracovní či jiný úraz, měl by co nejdříve kontaktovat svého ošetřujícího lékaře, který posoudí jeho stav a může vystavit tzv. e-neschopenku, jež je oficiálním dokladem potvrzujícím pracovní neschopnost. Od roku 2020 má elektronickou podobu (tzv. eNeschopenka) a pacient obdrží pouze průkaz práceneschopného jako doklad pro případnou kontrolu. Tento dokument obsahuje informace o diagnóze, předpokládané délce neschopnosti a další relevantní údaje, které jsou důležité pro zaměstnavatele i pro sociální pojišťovnu.
Pokud vykonáváte několik zaměstnání, posuzuje se dočasná pracovní neschopnost pro každou činnost zvlášť. Pokud taková situace nastane, lékař Vám vystaví neschopenku a žádost o zpětné uznání pracovní neschopnosti s datem vzniku dle doložených odborných zpráv (propouštěcí zpráva z nemocnice, ošetření na pohotovosti nebo u specialisty). Neschopenku vystavenou během pobytu v nemocnici přebírá daný ambulantní specialista, pokud máte u něj naplánovanou kontrolu. Všechny tiskopisy Vám předá k osobnímu vyřízení na OSSZ.
Délka a ukončení pracovní neschopnosti
Délka pracovní neschopnosti se může lišit v závislosti na konkrétním zdravotním stavu zaměstnance a jeho schopnosti zotavit se. Některé stavy mohou vyžadovat pouze několik dní odpočinku, zatímco jiné, závažnější případy, mohou vyžadovat dlouhodobou neschopnost trvající měsíce nebo dokonce roky. Maximální doba, po kterou může trvat pracovní neschopnost, stanovena není, nicméně při dlouhotrvajícím a nelepšícím se stavu lze uvažovat o trvalém snížení pracovní schopnosti a invalidním důchodu. Vše závisí na individuálním lékařském posouzení a doporučeních ošetřujícího lékaře.
Maximální doba trvání neschopenky je 380 kalendářních dní - tzv. podpůrčí doba. Nicméně v případě, že by i po uplynutí této lhůty nadále zdravotní stav zaměstnance odůvodňoval pokračování neschopenky (a nikoli nutně již uznání invalidity), pak může být na žádost zaměstnance po schválení posudkovým lékařem OSSZ podpůrčí doba prodloužena nejvýše o tři měsíce. PN je ukončena dnem kontroly u lékaře, nebo nejpozději 3. den od kontrolní prohlídky. Pokud uplynulo alespoň 180 dnů trvání PN a Váš zdravotní stav je stabilizovaný (tudíž nemusíte být plně vyléčen) a je předpoklad, že již nebudete moci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, měla by být neschopenka ukončena a to nejpozději 30. den.
Čtěte také: Vlastnosti a využití betonové pracovní desky
Stane-li se občan práce neschopen následující kalendářní den po ukončení PN, bez ohledu na to, zda se jedná o zhoršení předchozí nemoci nebo o zcela jiné onemocnění, považuje se tato PN za pokračování ukončené PN.
Ze statistik Českého statistického úřadu vyplývá, že průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti, ať už pro nemoc či úraz, byla v 1. čtvrtletí 2023 173 dnů. 173 dnů byla vůbec nejdelší průměrná délka trvání pracovní neschopnosti v 1. čtvrtletí 2023.
Finanční zajištění během pracovní neschopnosti
Co se týče placení prvních tří dnů nemocenské, s účinností od 1. července 2019 byla u nás tzv. karenční doba, to znamená nevyplácení náhrady mzdy během prvních tří pracovních dnů neschopnosti, zrušena. Takže za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec náhradu mzdy od svého zaměstnavatele. Po dobu prvních 14 kalendářních dnů dostává zaměstnanec „nemocenskou“ ve formě náhrady mzdy od zaměstnavatele, tedy ne od státu.
Od 15. kalendářního dne trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti je vyplácena nemocenská. Následně je zaměstnanci vyplácena nemocenská dávka státem, a to do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Ve druhém měsíci pracovní neschopnosti to je 66 % a následně 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Podmínkou je, že zaměstnanec je v pracovním vztahu účasten nemocenského pojištění. Nárok na nemocenské dávky trvá také po skončení pracovního poměru, a to maximálně po dobu sedmi kalendářních dnů (takzvaná ochranná lhůta). Tento systém byl navržen tak, aby podporoval rychlý návrat zaměstnanců do práce a zároveň alespoň částečně poskytoval finanční podporu při delší pracovní neschopnosti.
Státní nemocenské pojištění pro OSVČ
Státní nemocenské pojištění pro OSVČ nabízí minimální ochranu. Například při minimální platbě 243 Kč měsíčně dostanete jen 162 Kč denně, a to až od 15. dne nemoci. OSVČ takové krytí výpadku příjmů většinou vůbec nemají, pokud si neplatí dobrovolné nemocenské pojištění. Pokud nikoliv, v prvních 14 dnech nedostávají nic a od 15. dne také ne.
Čtěte také: Moderní kuchyňská deska
Placení pojištění v době PN
Můžete být v klidu, zdravotní pojištění za vás v době pobírání nemocenské platí stát (stát je plátcem pojistného). Sociální pojištění se v době pracovní neschopnosti neplatí, toto období je považováno za tzv. vyloučenou dobu.
Srovnání se zahraničím
Zahraniční systémy se mohou výrazně lišit. V zemích jako Německo nebo Švédsko jsou systémy velmi rozvinuté a poskytují vysokou úroveň ochrany zaměstnanců. V Rakousku je zaměstnavatel povinen vyplácet zaměstnanci mzdu ve výši 100 % a následně 50 %. Délka vyplácení plné a poloviční mzdy je závislá na délce trvání pracovního poměru.
Doporučení pro finanční zajištění
Stačí nějaká dlouhodobější nemoc nebo vážný úraz a člověk může na delší dobu přijít o stálý příjem. Náhrada mzdy v prvních 14 dnech (kterou vyplácí zaměstnavatel) a nemocenské dávky pobírané od 15. dne nemoci (vyplácené státem) nemusí pokrýt běžné výdaje. Díru v rodinném rozpočtu způsobenou nemocí nebo úrazem může pomoci „zalepit“ pojištění pracovní neschopnosti. Komerční pojištění je pro ně tedy často jedinou cestou, jak si zajistit příjem.
Určitě není pochyb o tom, že v rámci životního pojištění patří k nejdůležitějšímu mít pojištěné situace, kdy je ohrožen váš příjem, potažmo příjem vaší rodiny. S pojištěním pracovní neschopnosti své finanční závazky ustojíte i v době, kdy nemůžete pracovat. Životní pojištění a další typy pojištění mají smysl v případech, kdy je na klientově příjmu finančně závislá rodina, splácí hypotéku nebo jiné finanční závazky. Životní pojištění chrání jednotlivce, případně i rodinu před finančními dopady nepříznivých situací.
Jak nastavit pojištění pracovní neschopnosti
Pokud zvažujete výběr rizika pracovní neschopnosti do svého životka, zkuste si nejdříve spočítat pravidelné měsíční výdaje. Sami brzy zjistíte, že to s nemocenskými dávkami (nebo dokonce v případě OSVČ zcela bez nich) moc dobře nevychází. Takže když si pojištění pracovní neschopnosti sjednáte, měli byste si zvolit odpovídající denní dávku, která nahradí rozdíl mezi vaším příjmem a nemocenskou dávkou. Jen pozor, pojištění rozhodně není od toho, abyste na nemoci či úrazu vydělali, ale jeho úkolem je vyrovnat rozdíl mezi příjmem a výdaji.
Čtěte také: Betonové pracovní desky do kuchyně: Co zvážit
Ve smlouvě na pojištění pracovní neschopnosti si klient nastavuje denní dávky. Jejich maximální výše se odvíjí od průměrného měsíčního příjmu. Pokud člověk nechce měsíční příjem prokazovat, pak se denní dávka řídí podle stanovené maximální denní dávky bez prokázání příjmů (tzv. tabulkové denní dávky).
Karenční doba
Víte, že v našem životku máte na výběr dvě varianty karenční doby, od kdy je pojistné plnění vypláceno? Nejčastější varianta krytí je od 29. dne se zpětným plněním. Takže práce neschopnému vyplácíme pojistné plnění za každý kalendářní den, po které pracovní neschopnost pojištěného trvá, a to hned od jejího počátku. Většinou pojišťovny pojistné plnění za dobu pracovní neschopnosti vyplácí ode dne ujednaného v pojistné smlouvě. Obvykle je to 15., 22. nebo 29. den, ale můžeme se setkat i s 56. dnem nebo 90. dnem. V některých případech je ovšem možné si pojištění pracovní neschopnosti sjednat již od 1. dne.
Maximální doba výplaty
U pojištění pracovní neschopnosti probíhá výplata denních dávek maximálně po stanovenou dobu. Maximální doba je zpravidla 365 dní, některé pojišťovny však vyplácí za určitých podmínek až do 730. dne pracovní neschopnosti (v závislosti na pojistných podmínkách a maximální podpůrčí době).
Čekací doba
Čekací dobou se pojišťovna chrání před tím, aby se člověk, který tuší nějakou vážnou nemoc, nejprve pojistil a až následně navštívil lékaře. Většinou pojišťovny stanovují čekací dobu, která bývá většinou 2-3 měsíce ode dne sjednání pojistky, ve které není možné uplatnit pojistné plnění. Nicméně, některé pojišťovny posuzují tyto případy individuálně a plní i v čekací době, pokud se nejedná o spekulativní jednání.
Další možnosti v rámci životního pojištění
Ano, pokud je pojištění pracovní neschopnosti součástí životního pojištění, může pokrýt i další rizika jako hospitalizace, trvalé následky nebo invalidita. Vyšší denní dávka není jedinou změnou ve prospěch pojištěných. Pojištění může pokrývat i bolesti zad a s tím související zdravotní problémy, které trápí dnešní populaci stále častěji. Dále se pojišťují i všechny psychické nemoci, včetně syndromu vyhoření.
V případě operace vyjmenovaných ženských a mužských orgánů v důsledku rakoviny některé pojišťovny vyplatí jednorázově 50 % sjednané pojistné částky závažných onemocnění. Získané finanční prostředky můžete libovolně využít k úhradě nákladů na kvalitní léčbu, rehabilitační pomůcky apod. Benefit je možné získat při sjednání závažných onemocnění s pojistnou částkou alespoň 200 000 Kč. U pojištění dospělých se může vyplatit 20 % ze sjednané pojistné částky.
Investiční životní pojištění
S investičním životním pojištěním lze získat daňovou úlevu až 7 200 Kč/rok. Vaše pojistné určené k investování může být umístěno do podkladových fondů společnosti Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s. Vždy záleží na Vaší životní situaci. Je ale potřeba vědět, že hodnota podkladových fondů Vašeho pojištění může kolísat vlivem nepředvídatelných událostí nebo vývoje finančních trhů. Předčasnou výpověď smlouvy životního pojištění doporučujeme vždy pečlivě zvážit. Sjednání pojištění předcházela důkladná analýza životní a finanční situace, kterou s Vámi provedl Váš poradce. Na jejím základě Vám bylo doporučeno, jak nastavit investiční složku pojištění mj. s ohledem na Vámi zvolený investiční horizont. Právě v této době je velmi důležité dodržet zvolenou investiční strategii dle výsledku vyhodnocení profilu klienta. Toto vyhodnocení zohledňuje potřeby, které má dlouhodobé investování pojistného v životním pojištění zajistit.
Indexace pojištění
Indexace je aktualizace vašeho pojištění. Je to vlastně navýšení částek, na které jste se v minulosti pojistili. Tedy částek, které jsou pro vás důležité.
Kontroly během pracovní neschopnosti
První 3 dny pracovní neschopnosti vycházky jsou povoleny jen z konkrétního důvodu - vyzvednutí dětí ze školky apod. Změnu pobytu v pracovní neschopnosti musí povolit ošetřující lékař a tuto změnu ihned oznamuje příslušnému OSSZ. Pokud se jedná o změnu pobytu v prvních čtrnácti dnech PN, měli byste předem tuto změnu oznámit zaměstnavateli.
Prvních čtrnáct dní jsou kontroly v režii zaměstnavatele. Ten buď může někoho poslat, nebo může o provedení kontroly požádat okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ). Po 15. dnu nemoci vás může přijít zkontrolovat pracovník OSSZ. Kontroly se provádějí pravidelně během celého týdne, případně i o víkendu nebo svátcích. Zákonem není stanovený čas, ve kterém může kontrola přijít. Může k ní proto dojít prakticky kdykoli, i když všeobecně je přijímáno, že v době od 22 hod do 6 hod je noční klid a kontroly by představovaly spíše rušení klidu a léčebného režimu práce neschopného.
Důsledky porušení režimu
Pokud porušíte ošetřujícím lékařem stanovený režim - kontrola Vás doma nezastihne a není vysvětlení Vaší nepřítomnosti návštěvou lékaře, rehabilitace …, může Vám příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ nemocenské dávky dočasně snížit, zcela odejmout nebo Vám může být uložena pokuta až do výše 20 000 Kč. Zaměstnavatel může rozvázat pracovní poměr zaměstnance, u kterého v prvních 14 dnech nemoci zjistí, že porušuje léčebný režim v době dočasné pracovní neschopnosti. Jedná se o zvlášť hrubé porušení pracovní kázně podle zákoníku práce.
Shrnutí
| Aspekt | Zaměstnanec | OSVČ (dobrovolné NP) | OSVČ (bez dobrovolného NP) |
|---|---|---|---|
| Prvních 14 dní PN | Náhrada mzdy od zaměstnavatele (zrušena karenční doba) | Státní nemocenská od 15. dne (minimální ochrana) | Bez příjmu |
| Od 15. dne PN | Nemocenské dávky od státu (60-72% redukovaného VZ) | Státní nemocenská (minimální ochrana) | Bez příjmu |
| Komerční pojištění PN | Doplnění příjmu, krytí dalších rizik (invalidita, hospitalizace) | Jediná cesta k zajištění příjmu | Jediná cesta k zajištění příjmu |
| Placení ZP během PN | Stát je plátcem | Stát je plátcem | Stát je plátcem |
| Placení SP během PN | Nepřispívá se (vyloučená doba) | Nepřispívá se (vyloučená doba) | Nepřispívá se (vyloučená doba) |
| Kontroly PN | Prvních 14 dní zaměstnavatel, od 15. dne OSSZ | OSSZ | Nejsou relevantní (bez nároku na dávky) |
tags: #vše #o #pracovní #desce #se #stolem