Vysoké učení technické (VUT) v Brně nabízí studentům širokou škálu ubytovacích možností, které se liší svou polohou, typem pokojů a vybavením. Kromě moderních kolejí s individuálními koupelnami a kuchyňkami je zajímavé se podívat i do historie studentského ubytování v Brně.
Současné ubytovací možnosti VUT v Brně
Koleje Pod Palackého vrchem (PPV)
Koleje Pod Palackého vrchem jsou ideální volbou pro studenty, kteří ocení studentský cvrkot a chtějí mít po ruce školu, menzy i sportoviště. Tyto koleje jsou součástí univerzitního kampusu a ubytují dva a půl tisíce studentů. Nabízejí jedno až třílůžkové pokoje s vlastní koupelnou, toaletou a kuchyňkou. Areál PPV je obklopen přírodou a nabízí tři stravovací provozy VUT v Brně a sportovní zařízení.
- Do 10 min. pěšky na FCH, FSI, FEKT, FP, ÚSI.
Purkyňovy koleje
Kousek od strojní fakulty i hlavního kampusu se nachází Purkyňovy koleje, odkud je to do města už jen deset minut tramvají. Jsou druhým největším ubytovacím areálem VUT v Brně s 2266 lůžky v blocích B02, B04, B05 a B07. Na kolejích si studenti mohou vybrat ze dvou či třílůžkových pokojů, které mají kuchyňku, sprchy i toalety vždy společné pro celé patro. Součástí vybavení pokojů je lednice a připojení k internetu. V rámci areálu je k dispozici také krátkodobé ubytování na bloku B07.
- Do 10 min. tramvají do města.
Listovy koleje („Listovky“)
Pro studenty stavební fakulty, kteří potřebují mít blízko školu i střed města, jsou doporučovány „Listovky“. Tyto koleje jsou areálem nejblíže centru Brna s kapacitou 1019 lůžek. Jedno a dvoulůžkové pokoje mají sdílené sociální zařízení i kuchyňku. A když chtějí studenti přímo do centra na party, jsou tam do pěti minut tramvají - teda vlastně „šalinó“.
- Do 5 min. pěšky na FAST a do 20 min. MHD na FaVU a FA.
Mánesovy koleje
Mánesovy koleje stojí sice kousek od rušného kampusu, ale je tu mnohem klidněji. Jedná se o nejmenší koleje VUT v Brně s kapacitou 266 lůžek. Menší areál Mánesových kolejí ubytuje 266 studentů v jedno a dvoulůžkových pokojích, kde mají vždy dva pokoje společnou koupelnu s toaletou. Na každém patře je pak sdílená kuchyňka. V blízkosti kolejí jsou oddychová zařízení.
Čtěte také: Ubytování a služby Palachových kolejí
- Do 5 min. pěšky na FSI a FEKT.
Koleje FIT
Ubytovací zařízení v areálu Fakulty informačních technologií je přednostně určeno pro ubytování zaměstnanců a studentů doktorského studia této fakulty. V objektu jsou stravovací zařízení KaM, Kulturní centrum Starý pivovar.
Pro zobrazení mapy je nutné povolit cookies pro marketingové účely a stránku znovu načíst.
Historie studentského ubytování a menz v Brně
Založení Kaunicových kolejí
Základ k vybudování studentských kolejí byl položen velkorysým darem mecenáše hraběte JUDr. Václava Kaunice. Kaunic také stanovil hlavní zásady postupu při zřizování studentských kolejí. Ke správě jmění byl určen zvláštní výbor a za podklad stanov posloužily stanovy pražských kolejí Hlávka. Z příjmu domu na Giskrově ulici se měly vytvořit studentské nadace pro studující české národnosti, respektive jiných slovanských národů. Původní stanovy Spolku Kaunicových kolejí se sice podobaly stanovám pražského spolku Hlávka, když se však posluchači domáhali zastoupení ve výboru, byly stanovy v roce 1910 změněny v kuriální zastoupení. Celkem osmnáctičlenný výbor tvořily čtyři kurie.
Spolek si také vytýčil hlavní úkol, totiž postavit akademický dům. Dům měl poskytnout nemajetným studentům ubytování a částečně též stravování, měla v něm být čítárna, knihovna, tělocvična s hřištěm, debatní sál, vše podle vzoru podobných zahraničních studentských domů. K získání zkušeností vyslal spolek k prohlídce podobných domů v cizině profesora Vl. Nováka. Nerozřešenou otázkou zůstalo, mají-li být koleje pouze internátem, nebo zároveň Akademickým domem pro všechny posluchače.
Stavba a rané problémy
Při získávání vhodného stavebního místa se však projevila nepřízeň brněnské městské rady. Žádost o koupi pozemku vyřídila lakonickým čtyřřádkovým dopisem, že ji nelze vyhovět. Projevila tak obavy o „německý ráz“ města. Proto se hledaly nejrůznější pozemky na předměstích. Avšak část výboru Spolku Kaunicových kolejí se obávala umístění kolejí na tehdejší periferii města. Příznačná pro tyto obavy byla schůze z 29.3.1913, kdy bylo pro umístění ve vnitřním městě třináct členů, pro Žabovřesky pouze tři členové. Po pěti letech, 23.10.1918 se výbor definitivně rozhodl stavět koleje v Žabovřeskách.
Čtěte také: Výběr a pokládka zámkové dlažby
Bytová otázka byla po převratu velmi tíživá. Kaunicovy koleje nebyly ještě postaveny, studenti bydleli většinou v soukromí, ovšem bytová krize a značný příliv studentů do nových brněnských vysokých škol značně ztížil jejich bytové poměry. V roce 1920/21 bydlelo nevhodně 34,6% a v roce 1921/22 dokonce 38,1% všech brněnských vysokoškoláků. Studenti bydleli nejprve ve dvou sešlých barácích bývalé záložní nemocnice na Kraví hoře, které se podařilo Kaunicovým kolejím získat od vojenské správy. V roce 1920 k nim přibyly další čtyři baráky. Celkem bydlelo v těchto nouzových barácích 260 studentů různých národností: Češi, Slováci, Poláci, Bulhaři, Rusi, Srbové aj., kteří platili za toto provizorní „ubytování“ 10 - 30 Kč měsíčně. Nemajetní studenti bydleli zdarma.
Pokusy o získání královopolské kadetky pro studentské koleje nenašly u vojenské správy pochopení, stejně jako snaha o získání německé dívčí školy od města Brna a alumnátu od biskupství. Baráky byly rozděleny podle vysokých škol. Jeden z baráků byl věnován Obrodnému hnutí studentskému, které v něm zřídilo pomocí YMCY studentský domov. Byla zde zařízena „se skromným přepychem“ čítárna s knihovnou, studovna, kavárna, přednáškový sál. Vše bylo v provozu až do doby, kdy vojenská správa budovu zabrala a učinila tak konec prvnímu pokusu o studentský dům v Brně. Život v těchto barácích byl sice družný, nepostrádal zvláštní studentské nenapodobitelnosti atmosféry, avšak vcelku málo pohodlný a vysokoškolského studentstva nedůstojný. Z toho důvodu bylo jednou z hlavních poválečných starostí spolku Kaunicovy studentské koleje zabezpečit ubytování vysokoškolského studentstva výstavbou kolejí.
Výstavba Kaunicových kolejí
Na valné hromadě dne 5.3.1922 se spolek rozhodl pro okamžitou stavbu internátu v Žabovřeskách. Náklad na stavbu ve výši 7 000 000 Kč byl zabezpečen státní zárukou podle zákona o stavebním ruchu, podporou z Masarykova národního fondu, subvencí ministerstva školství a částečně též vlastními prostředky. Celkové finanční náklady na výstavbu a vnitřní zařízení však činily 8 300 000 Kč. Stát z toho zajistil pouze 5 200 000 Kč, když neuznal stavbu studentského internátu za "obecně prospěšnou". Teprve po dvojnásobném zákroku u tehdejšího ministra školství, sociálního demokrata Habrmanna, byla uznána obecná prospěšnost stavby a státní záruka zvýšena ještě o 1 800 000 Kč.
Tempo výstavby Kaunicových kolejí bylo rychlé. Dne 25.3.1922 se započalo s kopáním základů a do zimy byla stavba už pod střechou. V průběhu roku 1923 se prováděly vnitřní práce, vodovod byl připojen 4.11.1923 a hned následujícího dne se do Kaunicových kolejí přestěhovalo sto studentů z vojenských baráků, kteří již nechtěli strávit další zimu v tak chatrném provizoriu.
Na počátku třicátých let přibyl ke Kaunicovým kolejím dívčí internát pro 60 vysokoškolaček, dílo prof. České techniky Vl. Fischera. Kaunicovy koleje spravovaly také Jihoslovanskou kolej pro 40 posluchačů jihoslovanské národnosti, když však jejich počet ve třicátých letech neustále klesal, byla kolej v roce 1936/37 zrušena a budova z komunikačních důvodů zbořena.
Čtěte také: Plechová střecha Satjam: Co byste měli vědět
Správa Kaunicových kolejí a studentská samospráva
Kaunicovy koleje se podle změněných stanov staraly o studentstvo všech brněnských vysokých škol, předsedou spolku zůstal však nadále jeden z jeho zakladatelů, profesor české techniky, Vladimír Novák. Pokladníkem se v roce 1926 stal další profesor techniky, K. Čupr. Správcem byl až do roku 1932 ředitel knihovny České vysoké školy technické, H. Mayerhoffer. Pracovníci techniky tedy měli ve správě Kaunicových kolejí značné zastoupení, což odpovídalo složení ubytovaných studentů.
Správní výbor Kaunicových kolejí sestával od změny stanov v roce 1920 z delegátů profesorů vysokých škol, z delegátů fakultních spolků a ze členů volených na valné hromadě. Profesor Vl. Novák - jak píše ve svých vzpomínkách - nelibě nesl, že studentská samospráva měla v poválečném vývoji Kaunicových studentských kolejí tak značný vliv. V roce 1925 přijal totiž výbor kolejí stanovy samosprávy jako vnitřního orgánu spolkového. V roce 1926 byly dány do její výhradné správy sál, čítárna, temná komora. Samosprávě bylo přiznáno místo ve výboru a člen samosprávy měl zastoupení v přijímací komisi. Po reorganizaci se přijímací komise skládala z patnácti studentů a jen ze dvou nestudentů. Kaunicovy koleje se během dvacátých let rozrostly ve velký podnik s dokonalou administrativou, která spravovala Kaunicův palác, útulnu pro posluchačky, Jihoslovanskou kolej a především největší objekt - internát Kaunicových kolejí v Žabovřeskách.
Historie studentských menz
Myšlenka vzniku vysokoškolské menzy se objevila ve Spolku Kaunicových kolejí poprvé již v roce 1911. O tři roky později ji spolek podrobně projednal se spolkem Hlávka. V té době totiž přispívaly Kaunicovy koleje peněžitou podporou na obědy, poskytované spolkem Hlávka v restauracích. V době nedostatku, v třetím roce války, přikročily koleje k založení spolku Akademická menza. Nejprve se studenti stravovali v restauraci na Tivoli č.1. Myšlenka založení spolku se setkala se sympatiemi české veřejnosti, takže u příležitosti oslav 15. výročí trvání Spolku posluchačů inženýrství bylo na darech vybráno 50000 K.
Spolek Menza akademická českých vysokých škol brněnských zahájil svou činnost 19.5.1917 za těžkých vyživovacích poměrů v první světové válce. Prvním předsedou byl dr. J. Pluhař, jednatelem M. Vuletič. Po první světové válce byl zvolen jejím předsedou ČVŠT V. Hlavinka, který řídil menzu až do své smrti. Menza byla od roku 1919 umístěna v Kaunicově paláci, kde se také začalo 4.5.1920 poprvé pro studenty vařit. V prvních letech stály obědy 3 - 4 Kč, večeře 3 Kč. Menza, která zaměstnávala 16 osob vyvařovala až 1600 obědů denně. Pobočka Menzy akademické byla zřízena v Kaunicových studentských kolejích a prodávala snídaně, svačiny a večeře již v roce 1928. Menza, v jejímž kuratoriu zasedali také zástupci studentstva, měla stavební fond ve výši 730 000 Kč. Hodlala totiž stavět samostatnou budovu v oblasti budoucího akademického městečka.
Stravování studentů patřilo k nejdůležitějším otázkám jejich sociálního zabezpečení. Na české technice mělo v roce 1922/23 zajištěnu celodenní stravu 67,2% posluchačů a v roce 1923/24 65,8% studentů. Značná část studentů se stravovala v menze. V roce 1921/22 se tak stravovalo 47,3% (techniků jen 42,3%), v roce 1922/23 pak 49,1%, tedy téměř polovina všech vysokoškoláků. Ve třicátých letech se toto složení podstatně nezměnilo. U rodičů se stravovalo 450 posluchačů, v menze 438, jinde se stravovalo 140 studentů.
Události 17. listopadu 1939
V průběhu dobře známých listopadových událostí 1939 byly také v Brně ve 4 hodiny ráno 17. listopadu obsazeny všechny české vysoké školy. Ve všech budovách prováděli členové SS Verfügungsstelle domovní prohlídky. Zároveň s obsazováním vysokých škol obsazovaly jednotky SS také Kaunicovy a Sušilovy koleje, Masarykův studentský domov, zemskou nemocnici na Pekařské ulici a v následujících dvou dnech prováděly všude domovní prohlídky. Úřední správa decentně praví, že toho dne „byl inventář ubytovaných studentů dán na chodby a dvůr. Větší počet studentů ze všech škol byl vzat do vazby... Přesný počet není znám“. Třicet gestapáků provádělo domovní prohlídky ve všech podlažích obou budov. Hledali letáky a literaturu. Zatčení byli odváděni do sálu, kde členové gestapa, dřív než každého postavili čelem ke zdi, pečlivě zapsali jeho jméno. Gestapo nemělo žádné předběžné seznamy, takže zatýkalo namátkou. Internovaní studenti se během dne dověděli, že na druhý den ráno musí koleje opustit.
Poválečné období a současná správa kolejí
Jedním z nejvážnějších problémů poválečné doby bylo ubytování a stravování studentstva. Svaz vysokoškolského studentstva v Brně zaslal 5. října 1945 dopis vládě, Zemskému národnímu výboru a Národnímu výboru pro Velké Brno, ve kterém uvedl, že ze 12000 studentů v Brně nemá kde bydlet 4500 studentů a asi 7000 studentů nemá zajištěno stravování. V roce 1945 nebyly ještě k dispozici ani Kaunicovy koleje. Akademická menza byla za okupace zrušena, veškeré zařízení odcizeno a ubikace přestavěny. Bylo nutno rychle hledat náhradu. Nouzová menza v restaurační kuchyni sokolského Stadia poskytla možnost stravování šesti stům studentů. Místnosti akademické menzy se začaly urychleně upravovat. Studenti techniky byli přechodně ubytováni v konviktu na Barvičově ulici a teprve po uvolnění Kaunicových studentských kolejí o vánocích 1945 se mohli první studenti v jejich zpustošených prostorách ubytovat.
V roce 1946/47 byla většina kolejí ve správě Prozatímní správy studentského majetku. Podle dotazníkového šetření, prováděného v lednu 1946/47 statistickým odborem Spolku vysokoškolského studentstva v Brně, bydlelo v kolejích 9,8% posluchačů techniky. Z celkového počtu 3268 evidovaných studentů techniky bydlelo 35% posluchačů v podnájmu, 34% u rodičů a 9,8% na kolejích. Největší počet studentů byl umístěn v kolejích Spolku Kaunicových kolejí (238), 44 studentů bydlelo v kolejích Prozatímní správy (I. vysokoškolská kolej, Domov dr. Nováka, Opletalova I. dívčí) a jedenačtyřicet studentů bylo ubytováno v Sušilových kolejích. Největší část studentů se stravovala u rodičů. V menzách se stravovalo 1074 posluchačů, tj. 32,5%.
Ubytovací situace brněnského studentstva se poněkud zlepšila po únoru 1948, kdy vysokoškolský Akční výbor NF dal k dispozici pro ubytování posluchačů vysokých škol pět zabavených hotelů v Brně. Prozatímní správa studentského majetku i Spolek Kaunicových studentských kolejí likvidovaly ve dnech 26.2. - 31.3.1951 a agenda byla přenesena na správce kolejí a menz. Koleje a menzy byly rozděleny do čtyř skupin - pro univerzitu, VŠT, VŠZ a Vysokou školu veterinární.
Správa kolejí a menz byla zřízena po likvidaci Prozatímní studentské správy v roce 1951. Dne 1.1.1969 byla delimitována Ústřední správa kolejí a menz vysokých škol a zřízena ÚSKM Vysokého učení technického v Brně. ÚSKM VUT spravuje koleje na Leninově 86/88 s projektovou kapacitou 1094 lůžek, na Mánesově 12 (264 lůžek), Králově 45 (560 lůžek) a koleje na Purkyňově 93 s projektovou kapacitou 2259 lůžek.
Platební a odhlašovací podmínky
Platba za ubytování je prováděna zásadně prostřednictvím inkasa z účtu ubytovaného na účet ubytovatele v daném měsíci za daný měsíc. Inkaso je ubytovatel oprávněn provést kdykoli v období od 5. do 12. Pokud to ubytovací kapacita dovoluje, může student hradit neobsazené volné lůžko. Smlouva je ukončena uplynutím doby, na kterou je sjednána, písemnou dohodou smluvních stran či odstoupením od smlouvy ze strany ubytovaného nebo ubytovatele.
Student je povinen předat pokoj uklízečce na příslušném patře bloku, kde byl ubytován, v takovém stavu, v jakém ho převzal, vrátit do skladu prádla zapůjčené lůžkoviny a odevzdat klíč od pokoje na vrátnici. Pokud není přítomna uklízečka, provede odhlášení z pokoje ve výjimečných případech vrátný. Odhlášení z kolejí lze provést nejlépe v pracovní dny od 7:00 do 14:00 hod. Studenti si zkontrolují své závazky na webovém rozhraní systému ISKAM, v případě bezdlužnosti lze odhlašovací lístek ponechat na vrátnici příslušného bloku. Smlouva je ukončena ke konci daného měsíce. Po provedeném vyúčtování je případný přeplatek (vč. ubytovací jistoty) vrácen do 30 dnů od řádného ukončení ubytování na studentem zadaný účet v ISKaMu.
tags: #ppv #koleje #strecha #informace