Při plánování stavby rodinného domu je jedním z klíčových rozhodnutí výběr vhodného zdicího materiálu. V České republice se nejčastěji setkáváme s keramickými cihlami (např. Porotherm) a pórobetonem (např. Ytong). Tento článek se podrobně věnuje porovnání těchto dvou materiálů, jejich výrobě, vlastnostem a vlivu na celkovou stavbu.
Vliv ceny zdicího materiálu na stavbu domu
V první řadě je třeba říci, že význam druhu použitého zdicího materiálu se z finančního hlediska většinou až příliš přeceňuje. Při standardním projektu rodinného domu, resp. projektu bungalovu, tvoří celková cena za zdicí materiál pouze přibližně 6 % z ceny stavby samotného domu. Čili i v případě, že dokážeme sehnat materiál, který je o třetinu levnější než druhý, rozdíl bude maximálně 2 % z celkové ceny stavby domu. To platí za předpokladu, že pracnost obou použitých materiálů je přibližně stejná. Z tohoto pohledu se materiálu stěn přisuzuje mnohem větší finanční význam, než je přiměřené.
Jak nastavit kritéria výběru
Před samotným výběrem je vhodné zeptat se sám sebe, které vlastnosti stavebního materiálu jsou pro mě důležité? Je to životnost, pevnost, tepelně izolační vlastnost, akustika, kotvení předmětů na stěnu, nasákavost, vzduchotěsnost, pracnost při výstavbě nebo náročnost pro vedení rozvodů elektřiny, vody a kanalizace? Na základě odpovědí na uvedené otázky si budete umět snáze vybrat.
Výroba Porothermu a Ytongu
- Ytong se vyrábí v autoklávech z vápna, písku, vody a nadouvadla (hliníkový prášek). Vytvrzuje se vodní parou o teplotě okolo 200 °C.
- Porotherm vzniká primárně z hlíny s různými přísadami, záleží na lokalitě výroby a kvalitě hlíny. Proces zahrnuje promísení, vylisování, sušení a následný výpal v pecích při teplotách cca 900 až 1000 °C.
Od procesu výroby a výsledné struktury se odvíjejí výhody a nevýhody obou materiálů.
Porovnání klíčových vlastností
Životnost
Životnost je přibližně stejná u obou materiálů.
Čtěte také: Cihly pro váš dům
Pevnost
Z hlediska pevnosti je na tom cihla lépe než pórobeton. Tvárnice Porothermu bývají v porovnání s Ytongem většinou dvakrát pevnější. Při stavbě rodinných domů to však nehraje příliš důležitou roli, protože pevnost ytongového zdiva pro stavbu patrových obytných domů stačí (jen pozor na seismické oblasti). Problém u Ytongu nastává u překladů při světlosti otvoru nad 1 500 mm, zde jsou cenově srovnatelné a zároveň výrazně únosnější překlady Porotherm. Pevnost v tlaku není parametrem, podle něhož by bylo možné se při stavbě rodinného domu přiklonit k jednomu či druhému materiálu. U tohoto typu stavby splní veškeré potřeby oba. V případě domu z Ytongu s velkými okny se pak na překlady vyplatí použít Porotherm.
Tepelněizolační vlastnosti
Lepší tepelněizolační vlastnosti má pórobeton, protože je homogenní ve všech směrech (stejná struktura v celém objemu tvárnice). Obrovskou výhodou Ytongu je izometrie, tedy ve všech směrech shodné vlastnosti jednotlivých parametrů materiálu. U Porothermu se tepelně technické parametry uvádějí ve směru vodorovném pro exteriér i interiér. Ve svislém směru dosahují zhruba pětinové hodnoty a ve směru vodorovném podélně s tvárnicí zhruba třetinové. Tato velmi nepříjemná vlastnost vede ke spoustě detailů, které musíme v projektu vyřešit - např. založení zdiva a příček, osazení oken, zdění štítů a atik. V tepelně izolačních vlastnostech vede zdivo z Ytongu. Je třeba si ale uvědomit, že pokud pórobeton na stavbě navlhne, jeho tepelné vlastnosti klesají. Jestliže porovnáme tento parametr při vlhkosti materiálu dovezeného na stavbu, rozdíl bude méně výrazný. Porotherm 440mm s dodatečnou izolací 100mm vatou také dosahuje vynikajících izolačních vlastností.
Měrná tepelná kapacita a akumulace tepla
Měrná tepelná kapacita a akumulace tepla je u obou materiálů velice podobná. Vzhledem k větší objemové hmotnosti tvárnic Porothermu Profi 24 vůči Ytongu P4 500 tl. 250 mm, dokáže první jmenovaný pojmout zhruba o 20 procent více tepla. Nabídne tedy lepší tepelnou setrvačnost. Na druhou stranu se v západní Evropě naprosto upouští od požadavku na akumulaci tepla. U nás je tomu dosud naopak, tepelná akumulace je považována za zásadní kritérium - chceme, aby dům nevychladl rychle.
Akustika
Akustika je při stejné tloušťce obou materiálů lepší u cihly, nakolik cihly jsou těžší. Je třeba ale říci, že u obvodové zdi to není až tak velmi důležité, protože rozdíly jsou malé a většina hluku přijde do interiéru přes okna. Problémem mohou být především vnitřní dělící příčky. Rozvod vody zasekaný v dělící příčce tl. 100 je akustickým neštěstím. Omítnuté jednovrstvé cihelné zdivo má vynikající akustické parametry a s rezervou splní požadavky ČSN.
Kotvení předmětů na stěnu
Kotvení předmětů na stěnu, např. kuchyňská linka, se určitě dělá lépe do pórobetonového zdiva jako do děrované cihly (plná pálená cihla byla z tohoto hlediska nejlepší). Cihla je totiž děrovaná a její střep je křehký, zatímco pórobeton je plný v celém průřezu. Navíc do pórobetonu netřeba vrtat s příklepem. Použít je třeba určitě správné hmoždinky, např. univerzální hmoždinky typu Fischer UX.
Čtěte také: Využití cihel Porotherm
Nasákavost a vzlínavost
Nasákavost je vlastnost, která není až tak důležitá, neboť každé zdivo musí být chráněno proti vodě a vlhkosti. Z hlediska celkové nasákavosti je na tom mírně horší pórobeton, Vzlínavost je výrazně nižší u pórobetonu, což znamená, že vlhkost vám nevystoupí na stěnách do velké výšky. Při ponoření do vody nasákne pórobetonová tvárnice méně vody než keramická. Tuto vlastnost opět způsobuje proces výroby. V pórobetonu, jak už napovídá samotný název, najdeme velké množství mikropórů zabraňujících vzlínavosti. Naproti tomu dobře vypálená a zhutněná keramická tvárnice je velmi málo porézní a při ponoření do vody dojde k jejímu velmi rychlému nasáknutí. Tím je také dána lepší mrazuvzdornost tvárnic z pórobetonu vůči keramice.
Vzduchotěsnost
Vzduchotěsnost se mnohem lépe dosahuje u pórobetonu, protože ten nemá velké vzduchové dutiny jako cihla. Tento parametr je důležitý hlavně u pasivních domů, svůj význam má i při nízkoenergetických a ultra nízkoenergetických domech.
Pracnost při výstavbě a rozvody
Pracnost při stavbě je jednoznačně nižší u pórobetonu (čili i levnější cena práce), kde 1 m2 stěny postavíte za přibližně 65 % času potřebného pro cihlu. Souvisí to zejména s tím, že pórobetonové tvárnice jsou větší než cihly a mají i mírně vyšší přesnost. Drážkování pro rozvody elektřiny, vody a případně kanalizace se provádí výrazně jednodušeji u pórobetonu. Tyto práce následně šetří peníze za elektrikáře a instalatéry, kteří si započítávají drážkování stěn do ceny díla. Pórobetonové tvárnice jsou považované za jeden z nejlépe zpracovatelných materiálů. Vystačíme si s jednoduchým nářadím - bloky lze snadno řezat obyčejnou pilou a navíc se při výstavbě setkáme s nejmenším množstvím vad. Je tak eliminován i výskyt nežádoucích tepelných mostů. Stavíme rychle a tedy s menšími náklady na pracovní sílu.
Zabudovaná vlhkost a práce s vlhkostí
Zabudovaná vlhkost v Ytongu v okamžiku, kdy dorazí na stavbu, patří k největším nevýhodám tohoto materiálu. V extrémech dosahuje až 40 procent. Vzhledem k procesu výroby dochází u Ytongu ke smrštění, naopak u Porothermu k roztažnosti materiálu. Co se týče následného bydlení, dokáže Ytong výrazně lépe pracovat s vlhkostí v interiéru. Při jejích zvýšených hodnotách umí vlhkost absorbovat, a poté ji zpět do interiéru vracet. U Porothermu dochází velmi často k vysoušení vzduchu v místnostech. Regulace vlhkosti je v případě tohoto materiálu podobně nepříjemná jako při použití betonu. Každý zděný dům je nutné první měsíce intenzivně větrat. U Ytongu to platí dvojnásob. Později však zajistí příjemnější klima pro život.
Tloušťka obvodového zdiva a zateplení
Obvodové zdi z cihelných bloků musí být většinou silné cca 50 cm a z pórobetonu cca 60 cm, aby je nebylo nutné pro dosažení nízkoenergetického standardu bydlení dodatečně zateplovat. Pokud bychom chtěli použít tenčí zdivo jak 50 cm, musí mít zlepšené tepelně izolační vlastnosti - například Porotherm Si o šířce 40 cm nebo 44 cm či Porotherm Ti o šířce 36,5 cm s vnitřní perlitovou výplní. Jinak je většinou nezbytné vnější zateplení - kontaktní i bezkontaktní. Bloky (tvárnice) o šířce 50 cm přitom patří k nejlepším výrobkům většiny výrobců obvodového nosného zdiva (Porotherm Hi 50 cm, Ytong Theta 50 cm, Heluz Family 50 cm, Porfix Plus 50 cm, H+H Greenblock 50 cm). Výjimku představuje například YTONG P2-400 (300 x 249 x 599), který je pro obvodové zdivo vhodnější než YTONG P4-500 (300 x 249 x 499). Pro vnitřní nosné zdivo a vnitřní příčky pak sáhneme po tenčím materiálu a důraz klademe na zvukově izolační schopnosti zdiva.
Čtěte také: Vápenopískové cihly nebo Porotherm?
Radioaktivita
Častým tématem je v souvislosti s pórobetonem radioaktivita. Za řeč však stojí pouze u šedého pórobetonu vyrobeného z elektrárenského popílku. U Ytongu jsou naměřené hodnoty radioaktivity velice nízké, dle různých studií se pohybují na třetinové hodnotě oproti keramice. Ani míra radioaktivity vás při výběru materiálu nemusí trápit.
Jednovrstvé zdění - výhody a nevýhody
Moderní cihly (keramické tvárnice) pro jednovrstvé zdění jsou rozměrově přesné, lepí se na tenkou vrstvu malty a uvnitř mají dutiny, které mohou být plněné minerální vatou či polystyrenem.
Výhody jednovrstvého zdění
- Větší interiér: Výsledná tloušťka pálené cihly pro jednovrstvé zdění bude menší než při kombinaci pálené cihly / pórobetonové tvárnice a izolantu. Díky tomu budou interiéry prostornější, a to při využití stejné zastavěné plochy. To je důvod, proč má jednovrstvé zdění velký význam zejména u staveb na menších parcelách, kde hraje každý metr důležitou roli a kde jsou hranice stavby jasně určené.
- Rychlejší výstavba: U jednovrstvého zdiva zcela odpadá krok dodatečného zateplování. Tím se výstavba urychlí až o několik týdnů. Řešit pak nemusíte ani objednání a dopravu izolačních systémů, domluvu s izolatérskou firmou nebo související úklid a likvidaci zbylého izolačního materiálu.
- Ekologie a méně odpadu: Pro stavbu jednovrstvého obvodového zdiva jsou určené keramické tvárnice. Ty jsou samy o sobě ekologické - vyrábí se pálením směsi jílu, vody a dalších přísad. Při stavbě vzniká minimum odpadu. Zbytky cihel, které zůstanou na staveništi, můžete využít i na podsypy a další práce. Likvidace zbytků polystyrenu je složitější. A platí to nejen při výstavbě, ale i případné demolici.
- Odolnost: Omítnuté obvodové zdivo z cihel je samozřejmě odolnější než omítnutý izolant. Náraz ostrého předmětu nebo klování ptáků poškodí nanejvýš omítku (a to jen lokálně).
- Zdravé vnitřní prostředí: Cihly se vyrábějí z přírodních surovin - hlíny a vody. Cihelné zdivo neobsahuje látky znečišťující ovzduší interiéru, proto nevyvolává žádné zdravotní komplikace.
Nevýhody jednovrstvého zdění
- Menší zkušenosti stavebních firem: Stavby z jednovrstvého zdiva se u nás stále realizují méně často než obvodové zdivo se zateplením. S tím souvisí i menší zkušenost stavebních firem a riziko nedodržení správných technologických postupů. A pokud se nedodrží, můžou být izolační schopnosti cihly značně omezené. Jakákoliv nepřesnost dokáže způsobit vznik tepelných mostů, tedy i úniky tepla.
- Silnější omítka: Omítka na jednovrstvém zdivu musí být dostatečně silná a dvouvrstvá. Tloušťka tepelněizolační jádrové omítky by se měla pohybovat kolem 3 cm. Až na ni se po vyzrání, které trvá přibližně měsíc, nanáší finální pohledová vrstva. Pro konečnou úpravu kontaktního zateplovacího systému se používají tenkovrstvé fasádní omítky.
- Větší tloušťka zdiva pro stejné hodnoty U: Cihla pro jednovrstvé zdivo musí být vždy silnější než cihla pro následné zateplení, ale v součtu tloušťky s izolantem může být zeď tenčí. U jednovrstvého zdění budete například pro dosažení požadované hodnoty U muset použít cihlu o tloušťce 50 cm. U klasické vrstvené konstrukce by vám stačila levnější 30cm tvárnice. Abyste ale dosáhli totožných hodnot součinitele prostupu tepla, čeká vás zateplování polystyrenem o síle 26 cm.
Kdy se musím definitivně rozhodnout
V každém projektu domu musí být definován použitý stavební materiál. Pokud si dáváte vypracovat projekt na míru, víte se s architektem předem dohodnout na konkrétním použitém materiálu, což znamená, že rozhodnout byste se měli již ve fázi projektování stavby. Pokud si koupíte katalogový projekt domu, tam je už konkrétní materiál navržen, a to obvykle cihla nebo pórobeton, jelikož tyto dva materiály odrážejí preferenci absolutní velké většiny populace.
Souhrnné porovnání Porotherm T Profi a Ytong P4 500
| Vlastnost | Porotherm T Profi | Ytong P4 500 | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Výroba | Pálení hlíny s přísadami (900-1000 °C) | Autoklávy (vápno, písek, voda, hliníkový prášek, cca 200 °C) | Odlišné výrobní procesy ovlivňují strukturu a vlastnosti. |
| Pevnost | Obvykle 2x vyšší než Ytong | Dostačující pro rodinné domy, pozor na velké otvory a překlady | Porotherm je pevnější, ale u RD to není zásadní kritérium kromě překladů. |
| Tepelněizolační vlastnosti | Variabilní dle směru (horizontální lepší než vertikální) | Homogenní ve všech směrech, lepší izolace | Ytong má lepší tepelněizolační vlastnosti díky izometrii. Vlhkost však snižuje izolační schopnosti. |
| Akustika | Lepší díky vyšší objemové hmotnosti | Mírně horší | U obvodových stěn rozdíly malé, důležité u vnitřních příček. |
| Kotvení | Hůře do děrované cihly, střep je křehký | Snadnější, plný průřez, není třeba příklep | Ytong je vhodnější pro kotvení těžkých předmětů. |
| Nasákavost | Rychlejší nasáknutí při ponoření | Menší nasákavost, výrazně nižší vzlínavost | Ytong lépe odolává vzlínavosti vody. |
| Vzduchotěsnost | Má dutiny | Nemá velké vzduchové dutiny, lepší | Ytong je vhodnější pro pasivní a nízkoenergetické domy. |
| Pracnost výstavby | Vyšší, pomalejší zdění | Nižší (cca 65% času), snazší drážkování a opracování | Ytong je rychlejší a levnější na práci. |
| Zabudovaná vlhkost | Minimální | Může dosahovat až 40% při dodání na stavbu | Ytong vyžaduje intenzivnější větrání v počáteční fázi. |
| Regulace vlhkosti interiéru | Často vysouší vzduch | Umí absorbovat a uvolňovat vlhkost | Ytong zajišťuje příjemnější klima. |
| Dostupnost sortimentu | Pro některé tloušťky omezený sortiment (např. 24 cm) | Snadné dořezy a opracování | Ytong nabízí větší flexibilitu při atypických tvarech. |
| Radioaktivita | Vyšší hodnoty oproti Ytongu | Velice nízké hodnoty, třetinové oproti keramice | U Ytongu s popílkem je nutná opatrnost, ale u současného Ytongu nízká. |
Z obou materiálů lze postavit dům vynikajících kvalit, které výrazně převýší obvyklé dřevostavby či domy z betonových panelů. Oba materiály mají svá specifika, jež je nutné při stavbě zohlednit. Mnoho detailů stavby se řeší zcela odlišně při použití keramiky nebo pórobetonu. Právě tyto odlišnosti si někteří stavebníci neuvědomují a ke stavbě z obou materiálů přistupují stejně, což je chyba.
tags: #porotherm #vyhody #nevyhody