Zámková dlažba je nejrozšířenějším typem dlažby. K její oblíbenosti dopomohla příznivá cena, jednoduchá pokládka, dlouhá životnost, dostatečné množství vzorů a barev, ale také lehká opravitelnost dlažby v případě poruchy. Zámková betonová dlažba se standardně pokládá na vrstvu zhutněného štěrku. Zámková dlažba je vyrobená z lisovaného betonu a dostupná v každém hobbymarketu v různých odstínech provedení, většinou laděná šedivě. Pokládku zámkové dlažby je vhodné provádět za příznivých klimatických podmínek, nejlépe v suchých letních měsících, kdy venkovní teploty neklesají pod 5 °C nad bodem mrazu.
Fáze pokládky zámkové dlažby
Pokládka zámkové dlažby se skládá ze 6 základních etap. Přípravě podloží věnujte mimořádnou pozornost. Příprava podloží a podkladních vrstev jsou nejdůležitějším předpokladem správného položení zámkové dlažby, protože na nich závisí životnost, účelnost i estetika celého díla.
1. Příprava podloží je základ
- Nejdříve si vyznačte na pozemku hranice, po které budete zámkovou dlažbu pokládat. Prvním bodem vlastní stavby je příprava podloží, které spočívá v provedení výkopu s následným zhutněním a srovnáním dna výkopu.
- Hloubka dna výkopu je určena budoucím účelem a zatížením budované plochy. Hloubka výkopu závisí na tom, k čemu bude dlažba sloužit.
- Pro pojezdovou plochu (vjezd či odstavná plocha pro auto) lze počítat s výkopem o celkové hloubce zhruba 85 až 100 cm.
- U pěších nezatížených cest se jedná o hloubku 30 až 35 cm. Když ovšem plánujete dlažbu pouze pro pěšinky, kde se budete procházet a nebudete ji nijak zatěžovat, bohatě stačí, když vykopete 24-29 cm terénu.
- Výkop proveďte v šířce budoucí zámkové dlažby a k rozměru připočtěte cca 40 - 50 cm, tedy na každé straně 20 - 25 cm pro osazení obrubníku.
- Následuje zhutnění a srovnání dna výkopu, zpravidla válcováním. Zhutněné dno výkopu musí kopírovat plánovaný sklon budované plochy tak, aby podkladní vrstvy měly ve všech místech stejnou hloubku, což zabraňuje pozdějšímu propadu dlažby.
2. Pevný podklad
Na připravené dno se klade buď jedna nebo dvě podkladní vrstvy.
- Druhým krokem je navezení hrubé podkladové vrstvy tvořené kamennou drtí o zrnitosti 16-32 mm a její řádné zhutnění zpravidla pomocí vibrační desky. Tato hrubá podkladní vrstva se připravuje při budování komunikací a ploch určených pro silniční provoz a ve zhutněném stavu má hloubku cca 250 až 350 mm.
- Čtvrtým krokem je navezení jemné podkladové vrstvy tvořené kamennou drtí o zrnitosti 8-16 mm a její řádné zhutnění pomocí vibrační desky. Tato jemná podkladní vrstva má ve zhutněném stavu hloubku cca 100 až 150 mm a u ploch a komunikací pro pěší provoz tvoří jedinou podkladní vrstvu uloženou přímo na dno výkopu.
Tabulka tloušťek podkladních vrstev dle zatížení:
| Účel plochy | Hloubka výkopu (cca) | Hrubá podkladová vrstva (16-32 mm) | Jemná podkladová vrstva (8-16 mm) |
|---|---|---|---|
| Pěší cesty (lehké zatížení) | 24-35 cm | Není nutná / 0-32 mm | 100-150 mm |
| Plochy pro osobní automobily | 85-100 cm | 250-350 mm | 100-150 mm |
3. Osazení obrubníků
Třetím krokem je zpravidla osazení obrubníků, které vymezují hranice plochy pokryté zámkovou dlažbou. Každá zámková dlažba je lemována buď obrubníkem či palisádou. Obrubníky a palisády se ukládají do betonového lože tl. 8 - 10 cm ze zavlhlého betonu. Před pokládkou je třeba napnout šňůru v linii budoucího obrubníku, aby byly obrubníky v jedné výškové a podélné rovině. Na štěrkovém podkladu o výšce cca 50 mm udělejte základnu z betonu o šířce cca 20 cm a výšce takové, aby mezi betonem a šňůrou byla mezera o něco málo menší, než je výška obrubníku. Obrubník poté položte na beton a poklepáním gumovou paličkou urovnejte obrubník do požadované pozice. Obrubník poté z obou podélných stran zamázněte betonem pod úhlem cca 30° - 45°, a to alespoň do výšky 1/3 výšky obrubníku. Tím se vytvoří tzv. betonové opěry.
Čtěte také: Koberec na parkety: Návod krok za krokem
4. Lože rovné jako stůl (kladecí vrstva)
Pátým krokem postupu je příprava ložní vrstvy jemné drtě o zrnitosti 2-5mm, případně 4-8 mm. K vytvoření této vrstvy se obvykle používá dřevěných, nebo ocelových latí o výšce cca 40 až 50 mm (výška kladecí vrstvy před zhutněním) položených na zhutněném povrchu jemné podkladové vrstvy a vyrovnaných do roviny. Vytvořená kladecí vrstva se již před pokládkou dlažby nehutní, a proto nesmí být v žádném případě narušena např. vstupováním, přejížděním atd. Po vyjmutí vodících latí a doplnění drtě do vzniklých dutin je podloží připraveno pro pokládku dlažby. Podklad ze štěrku zhotovte do také výšky, aby položená dlažba přečnívala nad obrubník o cca 5 mm.
5. Pokládka zámkové dlažby
- Pro komunikace a plochy pro pěší a cyklo provoz se používá dlažba tloušťky 60 mm, pro silniční provoz dlažba tloušťky 80 mm.
- Pokládka zámkové dlažby se provádí do nezhutněné kladecí vrstvy z nejnižšího místa pokládané plochy směrem k nejvyššímu tak, aby kladecí vrstva nebyla narušena (tzn. z již položené dlažby). Samotná pokládka zámkové dlažby je velmi jednoduchá, je však potřeba perfektně připravit podklad.
- Pokládka dlažby se provádí současně ze tří palet dlažby najednou, aby se docílilo barevně kompaktního odstínu povrchu.
- Jednotlivé kusy se skládají těsně k sobě podle zvoleného vzoru. Během pokládky dlažby je třeba kontrolovat rovinatost položené dlažby v několika směrech, především je třeba zkontrolovat vodorovnost, příp. spády ke žlabům a podlahovým vpustím.
- Malé odchylky je možné upravit přiložením desky z boku dlažby a lehkým poklepem.
- Nutné úpravy zámkové dlažby, např. u okrajů plochy nebo okolo poklopů kanalizace, se provádí pomocí pákových, příp. štípačky zámkové dlažby nebo úhlovou bruskou s diamantovým kotoučem či na stolové pile s diamantovým kotoučem. Přesné dořezy se však zásadně dělají až nakonec, nejdříve se tedy pokládají celé prvky. Úhlovou bruskou je však vždy potřeba dlažbu zahranit.
- Jakmile máte kompletně položenou dlažbu, je na řadě zhutnění zámkové dlažby pomocí vibrační desky. V celé ploše dojde k zhutnění dlažby, která poklesne o pár milimetrů dolů a zhutní se tak. Hutnění dlažebních desek (dlaždic) se nesmí provádět pomocí vibrační desky.
6. Spárování a finální úpravy
- Pro spárování zámkové dlažby se používá jemný písek frakce 0/2 mm, případně 0-4 mm. Použití hrubší frakce není možné, písek by do spár nezapadl. Jako materiál pro výplň spár nepoužívejte písek obsahující vápenné nebo hlinité příměsi. Vápenný a hlinitý písek představuje velké riziko, že dlažbou proroste tráva a mech, nebo se na ní vytvoří vápenný výkvět.
- Zasypávání spár je nutno provádět suchým materiálem a vydlážděný povrch musí být rovněž suchý. Spárování zámkové dlažby se provádí tak, že na dlažbu se naveze písek, který se rozhodí po celé ploše a pomocí smetáku písek do spár mezi dlažbou postupně zapadává.
- Poté je vhodné písek nechat na dlažbě po nějakou dobu volně ležet. Po vyspárování je nutné plochu dlažby zhutnit vibrační deskou opatřenou plastovým návlekem, aby nedošlo k poškození dlažby. Úprava musí proběhnout jak v příčném, tak v podélném směru. Následuje další zasypání.
- Doporučujeme provést po určité době opětovné zapískování, aby nedocházelo k uvolňování jednotlivých dlažebních bloků (dlažby) v ploše a tím i k jejich poškození. Toto platí pouze v případě, když výška křemičitého písku ve spárách nedosahuje dvou třetin síly kostky.
Důležité upozornění
Zásadně nedoporučujeme pokládku zámkové dlažby do betonového lože ani lepení na betonový základ na plochách umístěných ve venkovním prostředí. Tento způsob pokládky odstraňuje hlavní výhody zámkové dlažby jako je snadná rozebíratelnost, odolnost proti dilatačnímu působení a odvádění dešťové vody do podloží.
Čtěte také: Postup pokládky plovoucí podlahy
Čtěte také: Betonový podklad pro zámkovou dlažbu
tags: #pokladka #zamkove #dlazby #vlasim #navod