Pokládka dlažby patří mezi náročnější kutilské práce, ale s dobrým návodem a trpělivostí ji zvládnete i svépomocí. Správně položená dlažba vydrží desítky let a výrazně zvýší hodnotu i vzhled vašeho domova. Ať už plánujete položit dlažbu v koupelně, kuchyni nebo na terasu, základní principy pokládky zůstávají podobné.
Příprava před pokládkou dlažby
Klíčem k úspěchu je důkladná příprava, správné lepidlo na dlažbu a dodržení osvědčených postupů. Kvalita podkladu rozhoduje o úspěchu celé pokládky.
Výběr dlažby a potřebných materiálů
Nejprve si udělejte dostatek času na výběr vhodného typu dlažby. Z hlediska odolnosti se glazované dlaždice dělí do pěti tříd otěru. Při nízkém zatížení, jako například v koupelně, sáhněte minimálně po dlaždicích třídy otěruvzdornosti 3. Do místností, jako je obývací pokoj, ložnice nebo jídelna, kuchyně, chodba a terasa se hodí dlaždice třídy otěru 3 a 4. V extrémně namáhaných prostorech, jako je garáž, jsou ideální dlaždice s třídou otěruvzdornosti 5. Než vyberete gres na podlahu, důkladně změřte plochu a připravte si jednoduchý nákres. Pomůže vám zvolit správný formát dlaždic, omezit řezání a zachovat přirozený vzhled. Tvar a velikost dlaždic přizpůsobte konkrétnímu interiéru - platí to i při výběru obkladů. Díky přesným rozměrům snadno zjistíte, zda například dlaždice 120×30 cm dokonale sedí na schody nebo jinou specifickou část prostoru.
Při zjišťování potřeby materiálu přidejte k vypočtené celkové ploše ještě 10 % na ořez a zlomený materiál. Balík dlaždic uchovávejte jako rezervu pro pozdější opravy. Kvalitní lepidlo na dlažbu je základem dlouhodobě pevného a stabilního povrchu. Pro venkovní terasy je doporučeno mrazuvzdorné lepidlo na venkovní dlažbu minimálně C2, pro koupelny flexibilní lepidlo s certifikací pro mokré prostory. Tip: Volte raději kvalitnější lepidlo, než je minimální požadavek. Kromě toho potřebujete lepidlo na dlažbu vhodné k podkladu. Pro pracovní a jiné kritické podklady nebo v případě podlahového topení zvolte flexibilní lepidlo zušlechtěné plastem. Také penetrace a spárovací malta by měly odpovídat použitému lepidlu a pocházet ideálně od stejného výrobce.
Před zahájením pokládky si připravte veškeré potřebné vybavení: distanční křížky, lepidlo (maltu), dokončovací lišty, spárovací hmotu, vodováhu (min. 60 cm), řezačku na dlažbu a nivelační systém (spony a klínky), který výrazně usnadní práci začátečníkům.
Čtěte také: Koberec na parkety: Návod krok za krokem
Příprava podkladu
Podklad musí být zbaven veškerých nečistot a prachu. Před pokládkou je nutné ho navlhčit. Tip: Před penetrací ověřte savost podkladu - pokápněte vodou. Pokud voda rychle vsákne, podklad je savý.
Pokládka dlažby krok za krokem
Očistěte podklad a pokládku dlaždic naplánujte „na sucho“. Vezměte v úvahu velikost podlahy, velikost dlaždic a dilatačních spár, tzn. míst pro spáry. Správné rozmístění dlažeb ušetří materiál a zajistí estetický vzhled. Před lepením otevřete několik kartonů najednou a střídejte dlažby z různých balení. Tip: U dlažby s dekorem dřeva nebo kamene může být odstín v každém kartonu mírně odlišný.
Bude užitečné použít princip axiální symetrie, známý z lekcí geometrie. Vyznačte několik os přes podlahu, abyste označili orientační body, které plánujete obkládat. Pokud chcete pokládat dlaždice klasickým způsobem - paralelně, vložte první „suchou“ dlaždici do jednoho z rohů podlahy, čímž označte první řadu dlaždic. Pokud vám záleží na estetickém vzhledu podkladu, začněte od rohů stěny se vstupními dveřmi do místnosti. Začnete-li na tomto místě pokládat gres, „koncové“ dlaždice, které nejčastěji vyžadují řezání, budou umístěny ke zdi na konci interiéru. Po pokládce první dlaždice přidejte plánovanou šířku spárovací hmoty a do druhého rohu nakreslete vodorovnou čáru. Poté nakreslete svislou čáru ve stejném rohu, přičemž vezměte v úvahu šířku dilatační spáry. Křížový bod vodorovných a svislých čar je výchozím bodem pro první řadu dlaždic. Dalším krokem bude posunutí svislé osy na vzdálenost rovnou první dlaždici a spáry. V tomto bodě pod osou přilepte vodorovný pás a svislý pás podél osy.
Čím méně řezů, tím lépe. V interiéru často najdeme spojení různých typů dlaždic. Může to být spojení dvou typů podlahových dlaždic nebo podlahových dlaždic s obklady. V takové situaci se musíte postarat o symetrii. V ideálním případě by dlaždice měly mít stejnou velikost, protože se potom setkávají na stejném místě se spárami. Problém nastává, když se jejich velikost liší. V takovém případě položte dlaždice menší velikosti tak, aby jejich početnost odpovídala větší dlaždici. Správně zvolená šířka spár pomůže lépe přizpůsobit dlažbu rozměrům místnosti a často umožní položit dlaždice bez nutnosti jejich řezání. Obecně platí, že čím větší jsou dlaždice, tím širší by měly být spáry. Spáry musí přesně navazovat na povrch dlaždic a být vedené v jedné rovině. Pokud nejsou ve správném úhlu, dlaždice budou působit křivě. Linie spár na stěně a podlaze by na sebe měly navazovat. Pro rovnoměrné usazení dlaždic použijte distanční křížky, které zajistí přesné mezery a rovné linie. Při zaměřovaní vezměte v úvahu charakter a tvar místnosti, ve které plánujete začít pokládku. Vyberte dlaždice s ohledem na její rozměry. Obecně platí, že do malé místnosti se hodí spíše menší dlaždice, zatímco ve větších prostorách lépe vyniknou větší formáty. V úzké a dlouhé místnosti dlažbu pokládejte vodorovně - opticky tím prostor rozšíříte. Naopak paralelní uložení po délce místnosti zvýrazní její prodloužený tvar. Při pokládce dlaždic úhlopříčně počítejte s větší rezervou materiálu: 20 % pro plochy do 10 m², 10 % pro plochy mezi 10 a 50 m² a 5 % pro plochy nad 50 m². Tato rezerva je důležitá kvůli nutnosti řezání dlaždic, při kterém může docházet k prasknutí, i kvůli možným chybám při pokládce. Pozdější dokoupení stejného modelu může být obtížné nebo nemožné. Před zahájením prací se proto ujistěte, že máte k dispozici dostatečné množství materiálu.
Spárování a čištění
Po zaschnutí lepidla (nejméně 24-48 hodin) můžete přistoupit ke spárování. Odstraňte zbytky cementového povlaku. Důležité - kdy umýt dlažbu po spárování: Počkejte minimálně 24 hodin před prvním důkladným mytím.
Čtěte také: Postup pokládky plovoucí podlahy
Ukončení obkladů: Okrajové lišty
Pustili jste se do obkládání, ale nevíte, jak ukončit obklady? Nejčastěji se k tomu používají obkladové lišty. Ukončovací lišty plní estetickou a ochrannou funkci. Jejich výběr je proto třeba přizpůsobit těmto aspektům. Vhodně vybrané a osazené ukončovací lišty jsou důležité zejména pro ochranu schodů a různých výklenků před mechanickým poškozením. Obkladové lišty však neposkytují jen ochranu. Jako dekorační profily navíc dodávají optické akcenty - například z nerezové oceli, mosazi nebo hliníku. Obklady jsou v zásadě robustní a nenáročné na údržbu. Poškození jako odlomení nebo praskliny na hranách však představují právě u obkladů určité nároky na opravu. Tomu předcházejí ukončovací lišty obkladů. Klasické obkladové lišty z různých materiálů jsou po mnoho let běžným standardem ukončení hran obkladu.
Typy obkladových lišt
Obkladových lišt je několik druhů. Liší se tvarem, vzhledem, barvou a materiálem. Co se tvaru týče, vybírat můžete z lišt oblých, hranatých nebo ve tvaru L. Dále také lišty ozdobné, dilatační, schodové nebo přechodové. Asi nejzásadnější rozdíl je v montáži. Dají se totiž pořídit lišty s montáží pod obklad či s dodatečnou montáží.
Trh se stavebninami je zaplaven výrobky různých tvarů, šířek a barev. Výběr vhodného barevného odstínu lišty by se proto měl přizpůsobit zejména tomu, aby barva lišty ladila s barvou dlaždic a velmi se od ní neodlišovala. Materiál na lišty ale musí být dostatečně pevný, odolný a voděodolný. Lišty z kovového profilu navíc dodávají působivé optické akcenty a harmonicky rámují obklad. Velmi oblíbené jsou lišty z nerezové oceli a hliníku, ale i profily z mosazi, které vytvářejí především v kombinaci s tmavými obklady stylový celkový dojem. Do koupelny můžete například použít kovové lišty v designu vodovodních baterií. Kovové obkladové lišty jsou k dostání jako matně lesklé i leštěné do vysokého lesku. Vysoce lesklé obkladové lišty vyžadují trochu více péče a také usazování vodního kamene je na nich více vidět. Obkladové lišty z plastu, jako například PVC, jsou cenově výhodné a k dostání v různých barvách. Často se volí se stejným dekorem jako obklad a poskytují stejně dobrou ochranu hran, nejsou však tak robustní jako kovové profily. Obkladové lišty ve svých různých materiálech, barvách a tvarech poskytují nejen důležitou ochranu obkladů a dlaždic, ale jsou také důležitým designovým prvkem. Decentní a úzké, široké a upevněné na obkladu, souvislé nebo perforované - kreativitě se meze nekladou.
Při montáži lišt je důležité, aby jejich profil nevyčníval nad rovinu obkladů. Proto je výška lišty klíčová a odvozuje se od tloušťky obkladů. Pokud máte obklady 10 mm silné, pak budete potřebovat lišty o výšce 11 mm. V případě nedostupnosti vhodné výšky zvolte lištu ve stejné výšce, jako je obklad. Tím zabráníte vystoupení profilu nad povrch.
Tabulka: Přehled typů ukončovacích lišt
| Typ lišty | Materiál | Tvar | Funkce | Montáž |
|---|---|---|---|---|
| Ukončovací lišta L | Hliník, nerez, plast | L | Zakrytí hran obkladů, estetika | Pod obklad, dodatečná |
| Ukončovací lišta oblouková | Hliník, nerez, plast | Oblouk | Měkčí přechod, estetika | Pod obklad, dodatečná |
| Ukončovací lišta hranatá | Hliník, nerez, plast | Hranatý | Moderní, čistý vzhled | Pod obklad, dodatečná |
| Ukončovací lišta na kamenický roh | Hliník, nerez | Speciální pro Jolly hrany | Ochrana Jolly hran | Pod obklad |
| Rohová lišta | Hliník, nerez, plast | Oblá, hranatá | Ochrana vnějších rohů | Pod obklad, dodatečná |
| Lišta ve tvaru "T" | Kovové | T | Maskování mezer, vyrovnání výškových rozdílů | Dodatečná |
| Ozdobná lišta | Různé | Různé | Spojení různých materiálů, dekorace | Pod obklad, dodatečná |
Výběr správné lišty
Nejprve se podíváme na ukončovací lišty. Asi se všichni shodneme, že zejména z estetického hlediska je nějaké ukončení nutnost. Při volbě správné lišty byste se určitě měli zaměřit na tloušťku obkladu, aby k němu lišta pasovala. Poté si budete muset vybrat tvar lišty, materiál a barvu, víceméně ale záleží pouze na vašich preferencích. Lišty by měly ladit s celkovým designem místnosti. Můžete si vybrat neutrální barvy pro diskrétní provedení nebo kontrastní barvy pro výraznější vzhled. I při výběru ukončovacích lišt vyrobených z hliníku si můžete vybrat z více než jedné barvy. Vyrábíme je totiž s komaxitovou povrchovou úpravou nebo s povrchovou úpravou eloxace. Nerezové ukončovací lišty nabízíme v provedení kartáč, lesk a pololesk. Povrchová úprava kartáč může mít lehce industriální vzhled a hodí se na místa, kde je žádoucí odolnost proti poškrábání. Oproti tomu povrchová úprava lesk je hladká, lesklá a má vysokou reflexi světla. Často se používá v moderním interiéru. Pro místa, která jsou často namáhaná, je lepší použít tvrdší materiály, které jsou odolnější vůči opotřebení, například nerez.
Čtěte také: Betonový podklad pro zámkovou dlažbu
Máte-li v obkládané místnosti okno, nebo různé výklenky, hodit se vám budou rohové lišty. Využít je můžete také kolem dveří. Stejně jako u ukončovací lišty je nutné zvolit vhodnou šířku lišty ke správnému překrytí určené plochy. Tvar a další parametry už jsou v podstatě zase na vašich preferencích. Rohy, často vystavené možnému poškození, mohou být elegantně a účinně chráněné pomocí rohových lišt. Ty nejen zakončí a zakryjí vámi zvolený obklad či stěnu, ale také jim poskytnou fyzickou bariéru, která absorbuje nárazy a chrání povrchy před oděrkami. Pro oblasti s vysokou úrovní hygieny nabízíme rohové lišty s příhybem.
Montáž obkladových lišt
Když už víte něco málo o lištách, je správný čas posunout se k samotné montáži. Montáž ukončovací lišty k obkladům bude vypadat tak, že pomocí ozubené stěrky nanesete na zeď lepidlo, do kterého poté vtlačíte kotevní rameno lišty. Jakmile máte hotovo, přichází na řadu položení obkladu. Dlaždici pokládejte celou plochou a mírně ji přitlačte směrem k liště. K některým druhům rohových lišt je potřeba přidat i tzv. kotvu. Dvěma šrouby nejprve připevníte kotvu na roh a následně nasadíte zvolenou lištu. Tento způsob uchycení se nejčastěji využívá pro rohové lišty. V domácnostech lidé většinou volí lišty pod obklad, ale v různých komerčních prostorech se můžete spíše setkat s lištami s dodatečnou montáží. I tyto lišty se dají pořídit v několika provedeních. A jak se tyto rohové lišty na obklad připevňují? Úplně jednoduše. Bude vám k tomu stačit pouze montážní tmel. Zvolit můžete elastický hybridní tmel, jako je například DR. MAXX. Nanesete ho na lištu, kterou pak přitisknete na daný roh. Obkladové lišty s montáží pod obklad mají téměř ve všech případech stejný způsob uchycení. Jedna část lišty je vámi zvolený tvar, který bude vidět jako ukončení obkladu, nebo na rohu. Z druhé strany zpravidla bývá tzv. kotevní rameno, které se „schová“ pod obklad.
Osadit ukončovací lištu není vůbec složité. V prvním kroku je třeba nalepit na bok vany samolepicí pásek, rozměřit si délku lišt a připravit silikonový tmel. Ve druhém kroku naneste na lištu v celé její délce silikonový tmel (tloušťka přibližně 3 mm). Následně už jen stačí lištu natlačit do spáry mezi vanu a obklad takovým způsobem, aby těsně přilehla na horní okraj vany a obklad. Osazení obkladové lišty už není tak jednoduché. Celou práci je potřeba si naplánovat a jednotlivé úkony realizovat s logickou posloupností. Oba způsoby montáže nejsou nikterak složité a nejspíš je zvládne každý domácí kutil. Pokud se rozhodnete pro montáž lišt svépomocí, pamatujte, že se většina ukončovacích lišt instaluje pod obklad a s pomocí lepidla na obklady a dlažby. Některé lišty ale můžete instalovat i dodatečně, například vanové lišty. K nim budete potřebovat lepidlo.
Alternativní ukončení: Jolly hrany
Přestože se jedná o poměrně levné a jednoduché řešení, ne každému musí vyhovovat takový způsob ukončení hran. Proto se stále hledají i jiná řešení. Jedním z nich jsou například Jolly hrany, které se v současnosti stávají velkým trendem. Pokud jste například v koupelně investovali do velkoformátové dlažby a obkladů, pouvažujte nad kamenářským rohem (jolly hranou). Představuje elegantní způsob ukončení obkladu, jehož výsledkem je čistá a minimalistická hrana. Princip jolly hran spočívá v bezlištovém provedení - hrany obkladů se brousí nebo řežou pod 45° úhlem (s využitím diamantové pily s vodním chlazením). K tomuto úkonu je ale potřeba jistou zručnost. Nejlépe proto uděláte, když si objednáte profesionálního obkladače, což ale celý proces prodraží.
Alternativní metody pokládky dlažby
Dlaždice lze buď lepit, pokládat do drtí nebo na terče.
Pokládka dlažby na terče
Pokládka dlažby na terče je moderní metoda vhodná pro terasy, balkony a střešní zahrady. Poznámka: Tato metoda nevyžaduje spárování - mezi dlažbami zůstávají otevřené spáry pro odvod vody. Rektifikační terče jsou výhodné zvláště na plochých střechách, v místech, kde není možné odebírat zeminu, kde je výškový rozdíl, který je možné terči vyrovnat nebo tam, kde už terasa byla a můžeme ji použít jako základ pro novou pokládku. Podkladová plocha musí být dobře zpevněná, jako podklad je vhodná betonová deska, pochozí plocha ve výšce s dobrou hydroizolací nebo zhutněná hlína zasypaná 20 cm štěrku a na něm položené betonové dlaždice, které vytvoří pevný a rovný podklad pod terče. Rozmístění terčů musí být zvolené s ohledem na stav podkladu, typ dlaždic a očekávaného zatížení. V případě větších rozměrů dlaždic vždy instalujeme terče také pod desku. Pokud na terase plánujete soustředěné zatížení (např. vířivku nebo jinou stavbu), je potřeba nechat si vše posoudit kvalifikovaným technikem a použít terče s dostatečnou nosností. Pokud terasa končí u stěny nebo jiné svislé zábrany, vkládáme na poslední terč doraz, který vytvoří spáru mezi stěnou a dlažbou. Terasa, která je vyvýšená nad okolní terén, se zakončuje tak, že se pod okrajové terče vsune spodní zakončovací klip, terč se připevní k podkladu aby nedocházelo k pohybu a před položením dlaždic se na hlavu terče nasadí vrchní zakončovací klip. Mezi spodní a vrchní klipy se pak vsune pruh dlažby, který terasu úhledně zakončí. Tento způsob nevyžaduje žádné odborné znalosti.
Tento způsob pokládky se používá na přesném podkladovém betonu s minimálním spádem podkladu 2 %. Dlaždice se pokládají přímo na plastové dilatační terčíky. Případné nerovnosti je možno vyrovnat pomocí vyrovnávací podložky. Výhoda tohoto způsobu je v jednoduchém přístupu k izolaci při případné opravě. Při pokládce přímo na hydroizolaci, aby nedošlo k jejímu protržení, doporučujeme použít krycí fólii. Rovněž musí být zajištěn odvod vody základem nebo bokem, poněvadž by se dlaždice permanentní vlhkostí mohly poškodit (reakce cementu apod.).
Pokládka dlažby do štěrkového lože
Pokládání plošné dlažby do štěrkového lože neboli do drtí je dlouholetým tradičním způsobem pokládky. Tento způsob pokládání se skvěle hodí do exteriéru na terasy, chodníky a různé jiné plochy sloužící k chůzi. Tato metoda pokládky má několik nesporných výhod, mezi které určitě patří její příznivá cena, možnost snadno vyměnit poškozený kus a absence problémů s dilatačními pohyby. Tedy za podmínky, že dlažba bude pokládána se spárami. Pokládat dlažbu beze spár (tzv. na sraz) nedoporučujeme, protože při ní hrozí uštípání hran a rohů dlažby. Dlažba položená na sraz navíc zadržuje vlhkost, a ta může vést ke vzniku vápenných výkvětů. Proto volte rovnoměrnou šířku spár v rozmezí od 3 do 5 mm. Alfou a omegou správného fungování je řádné zpracování všech podkladních vrstev počínaje zemní plání, přes nosnou vrstvu až po vrstvu kladecí. Většina pozdějších problémů s dlažbou totiž pramení z chybného nebo nedostatečného zpracování pokladu.
Postup pokládky do štěrkového lože
- Příprava zemní pláně: Zemní pláň je třeba odkopat na výšku potřebnou pro uložení všech následujících podkladních vrstev. Abyste zabránili problémům s odvedením vody, zajistěte dostatečný vhodně nasměrovaný spád pláně. Platí, že minimální hodnota sklonu by měla činit aspoň 2 %. Nesmírně důležité je zhutnění pláně třeba za pomoci vibrační desky. Tuhost pláně by měla dosahovat aspoň 45 MPa. Doporučení: Stabilitu dlážděné plochy proti bočním posunům zajistíte ohraničením obvodu dlážděné plochy pomocí obrubníků.
- Aplikace nosné vrstvy: Mocnost nosné vrstvy zvolte v rozmezí mezi 30 až 40 cm. Nanášení a zhutnění by měly probíhat po vrstvách o maximální tloušťce 20 cm. Tuhost nosné vrstvy by měla dosáhnout 60 MPa. Doporučujeme používat kvalitní drcené kamenivo frakce 8-16 mm nebo 16-32 mm s minimálním množstvím jemných částic, aby nic nebránilo odvedení vody.
- Vytvoření kladecí vrstvy: Její mocnost by měla činit 2 cm. Doporučujeme použít drcené kamenivo frakce 2-5 mm. Nepoužívejte kámen s vysokým obsahem prachových částic ani prosívku. Kladecí vrstva se nehutní, ale je potřeba ji dobře srovnat.
- Vlastní položení dlažby: Provádí se na urovnanou kladecí vrstvu. Postupujte vždy proti spádu dlážděné plochy. Následující řady pokládejte z již vydlážděných ploch. Případným drobným barevným rozdílům mezi různými výrobními šaržemi zamezíte tak, že dlaždice budete odebírat střídavě z více palet. Pro lepší usazení a pro dosažení konečné polohy poklepejte dlaždice gumovým kladívkem. Opět připomínáme pravidlo, že dlaždice je potřeba pokládat vždy s rovnoměrnou spárou o šířce 3 až 5 mm. Dorovnání nestandardních rozměrů řešte dořezáním potřebného počtu kusů dlažby.
- Vyplnění spár: Po položení dlažby vyplníme spáry vmetením mramorové drti CAROLITH frakce 0,2-0,5 mm nebo křemičitého písku. Dlažbu zásadně nehutníme pomocí standardní kovové vibrační desky.
Postup při pokládce lehké jednovrstvé dlažby Granex®, Granex® XL, Granex® XXL do štěrkového lože se od pokládky dlažby Mramorit® a Mramorit® XL liší tím, že mocnost kladecí vrstvy by měla činit 3-5 cm a použité drcené kamenivo pro kladecí vrstvu by mělo mít frakci 2-4 mm.
Pokládka dlažby na maltové lůžko
Jedná se o běžnou techniku pokládky. Používá se hlavně tehdy, když nemáme rovný podkladní beton, nebo když potřebujeme vytvořit spád. Podmínkou je mít již vybudovaný betonový podklad tloušťky 10-15 cm do požadovaného spádu min. 2 %, který musí být řádně vyzrálý, soudržný a zbavený všech nečistot. Před pokládkou musí být podkladový beton vlhký, ale ne mokrý (navlhčení je důležité zvláště při vyšších teplotách). Na tento podklad se nanese 3-6 cm vrstva malty po pásech cca 50-60 cm. Můžete použít dřevěné hranolky jako pomůcku pro dodržení rovnoměrné tloušťky. Po vyjmutí dřevěných hranolků pásky vyplnit maltou a můžete začít pokládat dlaždice. Pro lepší spojení se doporučuje nanést před položením dlaždice na maltové lůžko cementové mléko (= 1 kg cementu + 1 litr vody).
Bodové a pásové lepení velkoformátové dlažby
Při celoplošném lepení dlažby, schodových prvků a bazénových lemů velkých formátů (80 x 40 cm a větších) na betonový poklad dochází k riziku vzniku vnitřního napětí uvnitř dlaždice, které může vést ke vzniku mikrotrhlin. Vnitřní napětí vzniká nestejnorodým rozvrstvením teploty v samotné dlaždici a v podkladu, ke kterému je přilepena. Z těchto důvodů jako výrobce rozhodně nedoporučujeme lepit dlažby, schodové prvky a bazénové lemy velkého formátu celoplošně. V jiném případě může být reklamace zamítnutá. Řešením je bodové lepení dlažby a lepení na pásy v případě bazénových lemů a schodových prvků. Pro tyto účely byla vyvinuta speciální lepicí malta Klebemörtel, která umožňuje velmi jednoduchý způsob bodového a pásového lepení a současně je schopná eliminovat nerovnosti podkladního betonu přibližně do +/- 1 cm. Hrubší konzistence lepicí malty Klebemörtel drží tvar, a díky této vlastnosti je pak snadné korigovat usazení dlaždice a její sklon. Pokládka na pásy znamená, že každý bazénový lem je položen na několik pásů lepicí malty.
Rady a doporučení pro pokládku bazénových lemů: Nejprve doporučujeme vše předem důkladně změřit a naplánovat. Nakreslete si alespoň jednoduchý plánek. Pokládka schodových prvků: Schodové prvky dodáváme v rozměru dlažby (80x40cm), na přání zákazníka můžeme schodový prvek zkrátit na požadovaný rozměr. V těchto případech doporučujeme vše podrobně naplánovat před samotným nákupem. Před samotnou pokládkou si vše naplánujte, změřte. Při plánování před zkracováním dlažby neopomeňte počítat se spárami 3-5 mm a v případě, že schodový prvek navazuje na zeď i s dilatační spárou cca 5 mm. Maltu aplikujete na pasy. Lepicí malta Klebemörtel umožňuje případné výškové korekce přibližně do 2 cm. Nejprve aplikujte nášlapné desky. Po položení lemu na lepicí maltu upravte jeho polohu a spád pomocí gumového kladívka.
Pokládání dlaždic na schodech: Abyste správně položili dlaždice na schodech, pečlivě je změřte. Stejně jako v případě podlahy „vyzkoušejte“ celou dlažbu na sucho, bez použití lepicí malty. To vám umožní ověřit jakékoli vertikální a horizontální odchylky, které budou vyžadovat doplnění nebo zarovnání. Pamatujte, že při pokládání dlaždic na venkovní schody musíte dodržovat minimálně 2% sklonu plochy směrem dolů nebo do stran. Při správném plánování můžete v počáteční fázi určit, kolik materiálu použijete. Velké dlaždice pokrývající celou plochu schodů budou na schodech vypadat nejlíp. Pokud jste však zvolili menší dlaždice a použijete pro každý schodový stupeň několik, začněte tak, že jeden umístíte do středu osy schodiště a poté po stranách uříznutou příslušnými nástroji dlažbu. Nezapomeňte vzít v úvahu dilatační spáry. Získáte je pomocí distančních křížků. Spáry podlahových dlaždic by měly být 8 až 14 mm široké. Při výpočtu vezměte v úvahu také lepidlo, protože při aplikaci lepidla pod dlaždice zvedne jejich úroveň. K pokládání dlaždic použijte vodováhu, zejména pokud podklad není dokonale rovný. Pokud jsou v místnosti ohyby stěn, sloupky, komín nebo výklenky, pokládání podlahových dlaždic bude komplikovanější. Vytvořte rozvržení tak, aby plné dlaždice byly ve vnějších rozích a řezané prvky ve vnitřních rozích.
tags: #pokladka #dlazby #pouziti #okrajovych #list #navod