Cihelná dlažba, vyráběná průmyslově či ručně, se stále častěji objevuje v našich domech, na terasách nebo v zahradách. Aby však plnila dobře svou funkci, je nutná bezchybná pokládka.
Nejčastěji se s cihelnou dlažbou setkáváme například při rekonstrukcích historických objektů včetně církevních staveb. Stále častěji se však objevují i při rekonstrukcích starších rodinných domů a chalup, ale také okolo novostaveb a v novostavbách.
Současné výrobky zaručují kvalitu, ovšem patina starých cihel, pokud se ke konkrétní budově hodí, je neopakovatelná. V každém případě dovede nová cihelná dlažba odolávat mechanickému působení i vlhkosti, je barevně stálá a některé její typy odolávají například posypovým solím, proto se hodí i pro veřejná prostranství.
Cihelná dlažba se používá na realizaci veřejných ploch - chodníků, náměstí, pěších zón, cyklistických stezek, parkovacích ploch, ale i v zahradách a parcích, případně při rekonstrukci církevních či jiných historických objektů. Stále častěji ji s výhodou využívají i majitelé nových či starších rodinných domů či chalup. Při jejich výběru má investor záruku kvality. Cihelná dlažba je odolná vůči mechanickému poškození, tlaku, vlhkosti, je barevně stálá, některé typy jsou zvláště odolné proti působení posypových solí a podobně. Je nabízena v široké barevné škále od okrové přes tmavě šedou až po červenou a hnědou, výhodou je barevná stálost.
Příprava podkladu
Začínáme přípravou podkladu, se kterou souvisí i vytvoření okrajů dlážděných ploch ve venkovním prostředí z pevných obrub (zábran). Je to stejné jako s pokládkou jiné dlažby (např. betonové zámkové), nejčastěji se používají obruby betonové, vyrábí se ale i z jiných materiálů.
Čtěte také: Koberec na parkety: Návod krok za krokem
Podklad se pak liší podle druhu materiálu, do kterého budeme dlažbu pokládat. Pokud ji budeme pokládat do lože z písku, je třeba nejprve vytvořit nosný vodopropustný podklad ze štěrkopísku frakce do 35 mm o síle vrstvy 300 mm. Podklad se zhutní vibrační deskou, na něj je navezen štěrk a urovnán do roviny. Při pokládce dlažby se pak musíme pohybovat mimo podkladní lože ze štěrkopísku.
Pro vytvoření dlážděné plochy je nutné nejprve připravit podklad. Okraje cihelných dlážděných ploch musí být olemovány pevnými zábranami, buď betonovými, nebo dlážděnými. Podklad se liší podle typu materiálu, do něhož budeme dlažbu pokládat. Pokud jde o pokládku do písečného lože, je třeba vytvořit na původním terénu sníženém oproti +-0,000 m o celkovou tloušťku vrstev nosný vodopropustný podklad ze štěrkopísku frakce do 35 mm v tloušťce 300 mm. Tato vrstva se zhutní vibrační deskou a na ni je navrstven písek v tloušťce 30 mm a urovnán podle pomocných hranolů nebo pevného obrubníku, pokud je to možné. Plocha musí být vyspádovaná podle potřeby, minimální spád by však neměl být menší než 2 %.
Způsoby kladení dlažby
Cihelnou dlažbu lze pokládat na sucho, do maltového lože i lepicí malty. Způsob její pokládky je závislý na místě, kde ji chceme pokládat, druhu a rovinatosti povrchu. Klást ji rovněž lze v různých typech vazeb, vytvářet můžeme i velmi zajímavé obrazce.
Dlažbu klademe tak, abychom nešlapali v pískovém loži. Dlaždice jsou kladeny v pásech, jako první jsou položeny dvě, které tvoří okraj. Abychom dlažbu kladli rovně, pomáháme si nataženým provázkem nebo úhelníkem.
Způsoby kladení dlažby závisí na místě, kde bude položena, typu a rovnosti povrchu, a samozřejmě do určité míry i na volbě majitele. Tuto dlažbu lze klást do písečného lože, malty nebo do tenkovrstvé lepicí malty. Současně ji lze při pokládce klást do různých typů vazeb tak, abychom vytvořili určité obrazce.
Čtěte také: Postup pokládky plovoucí podlahy
Kladení dlažby do maltového lože
Kladení dlažby do maltového lože je nezbytné v interiérech, navíc umožňuje i dodatečné spádování, což oceníme v exteriérem například s nevyspádovaným betonovým podkladem. Vrstva malty by měla být v tomto případě vysoká alespoň 20 mm.
Jestliže je podkladem pro dlažbu betonová deska (opět musí být vyspádovaná) a není dokonale rovná, klademe dlaždice do maltového lože, vrstva malty by měla být vysoká asi 20 mm. Jestliže je betonová deska větších rozměrů, musí být rozdělena dilatačními spárami na menší plochy o velikosti do 25 m2.
Pokud má podkladní betonová deska větší rozměry, musíme ji rozdělit dilatačními spárami na menší plochy o velikosti do 25 m2. Pomůže nám při této práci diamantový kotouč.
Malta, do které budeme cihelnou dlažbu pokládat, musí obsahovat speciální cement (takzvaný trass), můžeme si ji však namíchat sami, stejně jako provést pokládku. Před pokládkou je třeba podklad očistit od prachu, náletů a dalších „nepatřičností“. Vzhledem k vrstvě malty nemusí být dokonale rovinný, ovšem musí být zcela čistý, suchý a bez mastnot. Podklad je poté dobré penetrovat, penetraci nechat zaschnout a můžeme začít.
Malta musí obsahovat speciální cement - takzvaný trass, a můžeme ji umíchat sami, nebo koupit již hotovou maltovou směs. Před pokládkou plochu očistíme od prachu, náletů a podobně, navlhčíme, naneseme vrstvu malty a pokládáme dlaždice ve spáře 5 až 10 mm.
Čtěte také: Betonový podklad pro zámkovou dlažbu
Povrch navlhčíme, naneseme vrstvu malty a pokládáme dlaždice při dodržování spáry 5 až 10 mm. Pokud je podklad zcela rovný, můžeme použít i lepicí maltu na dlažbu (tu nanášíme ozubenou stěrkou). Abychom dlaždice kladli rovně, použijeme provázek či úhelník, případně dvoumetrovou vodováhu.
Spárování
Spáry je dobré nechat široké 3 až 5 mm, načež spáry vysypáváme pískem frakce do 2 mm. Venkovní spárovací hmota se doporučuje pouze na plochách přímo sousedících s obytnými místnostmi, abychom si písek nezanášeli do bytu. Spárujeme vždy každý položený pás, aby se nám dlaždice neposouvaly (u zámkové dlažby se spáruje až na závěr, jelikož tato dlažba se již při pokládce nechtěně neposouvá, naopak se nám může menší posun v ploše hodit).
Spáry necháváme široké 3 až 5 mm, jako spárovací materiál poslouží obvykle písek frakce do 2 mm, pouze na plochách sousedících s obytnými místnostmi se doporučuje spárovací hmota, aby se písek nevnášel do bytu. Spáruje se vždy každý pás hned po uložení, aby nedocházelo k posunutí dlaždic.
Položená a vyspárovaná dlažba se nakonec zhutní pryžovou vibrační deskou (nikoli ocelovou, aby nám tato křehčí dlažba nepopraskala) a důkladně zamete.
Takto položená dlažba se spáruje spárovací hmotou až po několika dnech, u dlažby s hladkým nesavým povrchem je možné hmotu rozlít po ploše a měkkou stěrkou vetřít do spár. Postup opakujeme, dokud nejsou spáry zcela vyplněné.
Pokud jsme si pořídili dlažbu s hladkým a nesavým povrchem, lze hmotu rozlít po ploše a měkkou stěrkou vetřít do spár tak dlouho, dokud nejsou spáry zcela vyplněné. Po zatuhnutí hmoty pak dlažbu vyčistíme nejprve na sucho a poté několikrát mokrou houbou. U dlažby s hrubým povrchem je třeba aplikovat spárovací hmotu opatrně pomocí trychtýře.
Po zatuhnutí hmoty je nutné dlažbu vyčistit nejprve na sucho, a následně několikrát mokrou houbou.
U dlažby s hrubým povrchem vyplňujeme spáry pomocí trychtýře tak, aby nedošlo ke znečištění dlaždic.
Důležité aspekty při pokládce
Při pokládání cihlové dlažby musíme brát v úvahu i zátěž dlážděné plochy. U pojezdových ploch je příprava podkladu a pokládka závislá na tonáži vozidel.
Při pokládání cihlové dlažby je nezbytné brát v úvahu také zátěž dlážděné plochy, zda bude sloužit jako nášlapná, nebo i pojezdová. U pojezdových ploch pak závisí příprava podkladu a pokládka na tonáži vozidel.
Pokud chceme použít místo dlaždic cihly, máme v zásadě dvě možnosti pokládky. Cihly ukládáme buďto na plocho (v různé vazbě dle své volby) a nebo na bok, čímž dosáhneme výrazně mohutnější (vyšší) nosné plochy, ale také vzroste spotřeba cihel na dvojnásobek.
V případě cihel je vždy na zváženou, zda budou vyžadovat v konkrétním případě povrchovou impregnaci či nikoli. Ovšem i k úpravě povrchu se často přistupuje i u cihelných dlaždic.
tags: #pokládka #cihlové #dlažby #postup