Chůze po teplé podlaze v zimních měsících je příjemný luxus, který si dnes může dopřát téměř každý. Podlahové topení se v posledních letech stalo oblíbeným způsobem vytápění nejen v novostavbách, ale i při rekonstrukcích. Podlahové topení je moderní, efektivní a příjemný způsob, jak vytápět svůj domov. Přináší nejen úsporu, ale i výrazné zvýšení kvality bydlení.
Teplovodní vs. Elektrické podlahové topení
Teplovodní podlahové topení lze připojit i k jiným (např. obnovitelným) zdrojům jako jsou tepelná čerpadla, teplovzdušné krby a podobně. Zároveň má výrazně nižší obstarávací náklady než elektrický vytápěcí systém a samozřejmě i provozní náklady, protože topení s podporou alternativních zdrojů je výhodnější než čistě elektrické. Teplovodní podlahové topení se využívá jako nízkoteplotní topný systém pro celý dům/byt v případě novostavby i rekonstrukce. Elektrické podlahové topení se většinou využívá do koupelen, WC, apod., tedy do menších místností.
Mokré a suché systémy podlahového vytápění
Základní rozdíl mezi mokrým a suchým podlahovým vytápěním spočívá ve způsobu instalace topného systému. U mokrého podlahového vytápění jsou trubky zaplaveny potěrem (anhydritem nebo betonem). Doporučená minimální tloušťka je 55 mm pro anhydrid a 65 mm pro beton. Je to rozhodně cenově dostupnější varianta než suché podlahové vytápění, proto je tento způsob jedním z nejčastěji používaných. Mokrý systém je ideální pro rozsáhlé rekonstrukce a novostavby. Pokud je vaším hlavním cílem rychlé vytopení místnosti, zvolte suché podlahové topení. Má kratší náběhový čas - už do 60 minut. Mokrý typ má vyšší tloušťku potěru a proto vytopení trvá o desítky minut déle.
Výhody suchého podlahového vytápění
Suché podlahové vytápění, neboli systém bez základového betonu, se uplatní především tam, kde by vadila velká hmotnost nebo technologická voda betonu. Mokré technologie se pak omezí na tmelení spár, vnitřní nátěr zvolenou barvou. Instalace takového vytápění plynule navazuje na předchozí montážní práce a po skončení montáže vytápění mohou ihned nastoupit řemeslníci na práce dokončovací. Suchým způsobem realizované velkoplošné vytápění lze začít používat ihned po dokončení jeho montáže, ještě před dokončením stavby. Pokud se řemeslníci chovají přiměřeně, není třeba jej nějak dodatečně mechanicky chránit před poškozením, neboť je schováno. Tyto systémy mají velkou použitelnost při rekonstrukcích, pro instalace na dřevěné konstrukce, z trámů, a všude tam, kde použití mokrých technologií není možné. Ale nemusí to být jen otázka nemožnosti použít mokrou technologii, ale například i nedostatečná statická pevnost konstrukce podlahy neumožňující v místnosti odlít betonovou nebo anhydritovou desku ve statikem požadované tloušťce. Nejen v ryze historických objektech může jít například o zachování stávající podlahové krytiny, zejména tehdy, když je podlaha kryta intarzií ze vzácných dřevin. I v tomto případě není nutné k vytápění použít otopná tělesa, pokud jsou k dispozici dostatečně velké plochy stěn, stropu. Suché podlahové vytápění je ideální pro rekonstrukce, kde jsou omezení týkající se světlé výšky místnosti nebo statiky budovy, protože je mnohem lehčí než mokré podlahové vytápění. Cena samotné desky se může pohybovat od 50 do 70 EUR za m2, takže celý systém může být přibližně 1,5 až 2krát dražší než mokrý systém.
Postup instalace suchého systému podlahového topení
- Příprava podkladu: Každý projekt začíná důkladně vyrovnaným podkladem, na který se v prvním kroku položí separační fólie. Podklad pro instalaci podlahového vytápění musí být rovný, čistý a suchý.
- Instalace systémových desek: Na separační fólii se položí speciálně navržené systémové desky pro suchý typ podlahového vytápění. Díky předem připraveným lomovým liniím na těchto deskách je instalace jednoduchá a nevyžaduje použití řezných nástrojů. Na povrch takto připravený položíte polystyren včetně reflexní fólie (systémová deska nebo rohož). Potrubí se klade do hliníkových lamel vsazených do drážek v desce z expandovaného pěnového polystyrenu.
- Pokládka potrubí: Trubky teplovodního podlahového vytápění lze používat po celý rok. V zimě tímto systémem cirkuluje ohřátá voda, v létě jím může protékat studená voda, takže místo vytápění bude příjemně chladit. Potrubí se klade mezi nopy systémové desky z expandovaného pěnového polystyrenu. Nopy desky mají zámky, ve kterých je potrubí ukotveno. Potrubí se připevňuje polypropylenovými sponkami pomocí sponkovacího nástroje na desku z expandovaného polystyrenu opatřenou fólií s vyznačeným rastrem. Pokládka umožňuje vést potrubí bez omezení nopy na desce, např. kolem sprchových koutů. Potrubí je z výroby opatřeno suchým zipem a instaluje se na systémovou desku z expandovaného pěnového polystyrenu s nakašírovanou speciální textilií.
- Roznášecí vrstva: V dalším kroku se položí další vrstva separační fólie, která zabraňuje přímému kontaktu s topnými tělesy. Na tuto fólii se položí sádrovláknité desky (tloušťky 18-25 mm) v překrývající se formaci. Roznášecí vrstvu tvoří dva navzájem přesazené podlahové sádrovláknité prvky.
- Finální nášlapní vrstva: Na systém se pokládá finální nášlapná vrstva, kterou může být keramická dlažba, laminát, vinyl nebo dřevěné parkety, v závislosti na individuálních potřebách a stylu interiéru. Důležitý je však výběr konkrétní podlahy tak, aby zvládala nároky na podlahové topení, resp. měly by být použity materiály s dobrou tepelnou vodivostí. Při instalaci na podlahové topení musí být topný systém vypnut 48 hodin před a 48 hodin po instalaci podlahové krytiny. Následně se doporučuje pozvolné denní natápění po 5 °C pro dosažení teploty, která nesmí překročit maximální výši určenou výrobcem pro konkrétní typ podlahy.
Systémové desky pro suchou instalaci
Co je to systémová deska? V zásadě je to deska, která je upravena tak, aby se do ní vložilo potrubí ve vhodné rozteči a vložené potrubí bylo v desce fixováno. U mokrých systémů mívá deska vhodně vysoké a tvarované výčnělky, které mezi sebou fixují trubku. U suchých systémů se používají drážky. Desky bývají z polystyrenu mechanicky dostatečně odolného na stlačení, jde o desky na bázi sádry či cementu vyztuženého minerálními vlákny. Odolnost polystyrénu proti stlačení je u podlahového vytápění velmi důležitá, neboť zaručuje, že povrch podlahy po jejím zatížení nábytkem atp. poklesne vůči stěnám jen v přijatelném rozmezí. Případný pokles povrchu podlahy již v řádu cca 3 milimetrů, viditelný nejen u lišt lemujících podlahu, ale i u dveřních zárubní, dokáže uživatele bytu pěkně naštvat. Podle druhu použití, minimálně pro podlahu vytápěné místnosti nad stejně vytápěnou místností, mívají systémové desky z polystyrenu dostatečný tepelný odpor. U desek ze sádrovláknitých materiálů toto není obecně zaručeno. Podle výpočtu lze nedostatečnou tepelnou izolaci doplnit.
Čtěte také: Nejlepší beton pro podlahové topení
Příklad produktů: Rehau VA úložné desky
Pro optimalizaci procesu suché instalace podlahového vytápění představila společnost Rehau účinné produkty: úložné desky VA 12,5 a VA 25. Liší se šířkou meandrové rozteče pro trubku, která je u jedné 12,5 cm a u druhé 25 cm. Tento inovativní přístup k pokládce je zaměřen na zjednodušení a zefektivnění práce, což z něj činí vynikající volbu pro dnešní stavební projekty. Každé balení obsahuje 10 desek o rozměrech 1 000 × 500 mm, které pokrývají celkovou plochu 5 m². Jedinečnost desky VA spočívá v předem připravených lomových liniích, které eliminují potřebu řezných nástrojů a výrazně urychlují proces instalace. Drážky pro trubky na desce zajišťují spolehlivé a pevné umístění topných trubek, čímž prodlužují životnost a zvyšují účinnost celého systému. Deska je vyrobena z pěnového polystyrenu (EPS), který se vyrábí bez freonu a jeho kvalita je garantována normou EN 13163.
Technické specifikace desek Rehau VA
- Tepelný odpor: 0,8 m².K/W
- Součinitel tepelné vodivosti: 0,035 W/m.K
- Nízká hmotnost desky: 1,2 kg
- Tloušťka izolační vrstvy: 30 mm
- Maximální zatížení: 4500 kg/m²
- Záruka: desetiletá
Příklad skladby podlahy pro suché podlahové vytápění
Při řešení skladby podlahy v patře, kde bude podlahové vytápění a jsou po podlaze rozvody pro centrální vysavač výšky 50mm, je možné zvolit následující skladbu: polystyren EPS 100 - 50mm (pro zakrytí rozvodů), EPS Rigifloor 4000 - 30mm, anhydrit 60mm, krytina 10mm. Tato skladba je proveditelná a dokonce lepší než varianta se 70 mm EPS T4000. Je však třeba si dát pozor na přichycení trubky do kročejového polystyrenu. V přízemí, kde bude také podlahové vytápění, postačí EPS 100.
| Vrstva | Projektovaná tloušťka (mm) | Navrhovaná tloušťka (mm) |
|---|---|---|
| Polystyren EPS Rigifloor 4000 | 70 | 30 |
| Polystyren EPS 100 | - | 50 |
| Systémová deska Varionova | 11 | - |
| Anhydritový litý potěr | 59 | 60 |
| Krytina | 10 | 10 |
| Celková tloušťka | 150 | 150 |
Důležité parametry a úvahy
Tepelný výkon a hydraulické parametry
Zásadním návrhovým parametrem suchých systémů velkoplošného vytápění je tepelný výkon vztažený na čtverečný metr. Je úkolem projektanta, aby posoudil, zda plocha, která je k dispozici, bude dostatečná, jaké provozní teploty otopné vody budou navrženy, a aby zajistil optimální hydraulické parametry, aneb protékání otopné vody tak, aby všechny části velkoplošné soustavy byly funkční. Kritickým parametrem jsou různé délky potrubních smyček. Teoreticky lze zajistit rovnoměrné protékání všech potrubních smyček bez ohledu na světlost trubek a návrh jejich délky, ale znamená to volbu oběhového čerpadla zbytečně velkého výkonu, zbytečně velké provozní tlaky, zbytečnou spotřebu elektrické energie, nutnost použít investičně náročnější ventily a rozdělovače na nápravu chyb, možnost vzniku hluku na ventilech. Takové řešení je následně vždy zdrojem stížností, případně i soudních sporů. Měrný otopný výkon suchých velkoplošných systémů vyskytujících se na trhu, a který vstupuje do výpočtů, lze uvažovat přibližně od minimální hodnoty 20 W/m2 výše. Závisí na konkrétní konstrukci, provozních parametrech otopné vody a požadované vnitřní teplotě v místnosti. Pro místnost s aktivní podlahovou plochou 20 m2 (nezastavěnou nábytkem aj.) by byl k dispozici výkon 400 W. Měrný výkon závisí na více okolnostech. I při zcela stejné konstrukci je jiný u podlahového vytápění, než u stěnového či stropního, což je dáno jejich umístěním, možnostmi předávání tepla do místnosti. Pokud vezmeme příklad moderního rodinného domu s podlahovou plochou 150 m2 s tepelnou ztrátou 5 kW (5000 W), pak potřebujeme měrný výkon 5000 W / 150 m2 = 33,3 W/m2. Tento měrný výkon kvalitní suché systémy podlahového vytápění s bohatou rezervou zajistí.
Izolace a konstrukční výška
Důležitým parametrem velkoplošných systémů, zejména podlahového vytápění při rekonstrukcích, je jeho konstrukční výška. Závisí především na požadavcích kladených na velikost tepelné izolace proti úniku tepla nežádoucím směrem. U podlahového vytápění tedy směrem dolů, u stěnového vytápění směrem ven z místnosti, u stropů směrem nahoru. Konstrukční výška dále závisí na požadavku na útlum hluku, podle kterého se součástí konstrukční výšky velkoplošného systému stává tloušťka protihlukové izolace navržené s potřebnými hluk tlumícími parametry. U podlahového vytápění jde typicky o útlum kročejového hluku směrem dolů, pokud je spodní místnost rovněž obývána. Nejmenší hodnoty má konstrukční výška tehdy, pokud se instaluje například podlahové vytápění na stávající podlahy při modernizacích, aniž by se odstraňovala stará podlahová krytina. Správná izolace snižuje celkové provozní náklady za topení. U podlahového topení je izolace prakticky jeho součástí, i přesto odborníci doporučují použít také přídavnou izolaci. U izolace myslete také na její tloušťku - příliš tenká bude snižovat účinnost topení. U podlahového topení je ideální tloušťka izolační desky 30-50 mm a nahoru patří alespoň 50 mm betonu. Stavební výšku mimo jiné určuje i průměr použité trubky. V suchých systémech, které zpravidla nejsou určeny pro velké výkony, se mohou použít i trubky menších průměrů. Pokud se rozhodnete pro instalaci podlahového vytápění svépomocí, rozhodujícím faktorem bude patrně cena za montáž.
Čtěte také: Podlahové topení a betonový potěr
Difúzní těsnost trubek
Důležitým parametrem je tzv. difúzní těsnost trubek, tedy vlastnost, která zabraňuje průniku plynů ze vzduchu do otopné vody v trubce. Tuto vlastnost výrobce deklaruje. Minimálně tím, že použití konkrétní trubky pro velkoplošné vytápění v technických podkladech doporučuje. Je nutné si uvědomit, že ve velkoplošných systémech mohou být stovky metrů trubek. Například 100 metrů trubky s vnějším průměrem 20 mm má povrch 6,28 m2 a ve velkoplošných systémech bývají stovky metrů trubek. Takto velkou plochou do otopné vody přes stěnu trubky s nevyhovujícími vlastnostmi může proniknout tolik kyslíku ze vzduchu, že následkem koroze bude velmi zkrácena životnost kotle nebo jiných kovových částí.
Podlahové vytápění a NZEB budovy
Od 1. 1. 2020 musí všechny nové budovy až na přesně vymezené výjimky splňovat kritéria pro tzv. NZEB budovy, aneb budovy s téměř nulovou potřebou energie. Možných technických řešení je více. Jedno z nich, které je velmi často používáno již dnes, je spojeno s užitím velkoplošného vytápění. To je založeno na tepelné aktivaci interiérového povrchu stavebních konstrukcí, které tak nahrazují, nebo doplňují, samostatně stojící či upevněná otopná tělesa, konvektory aj. Nejčastěji se používá podlahové vytápění, ale další možné varianty jsou vytápění stěnové a rovněž i stropní.
Podlahové vytápění a chlazení
V neposlední řadě je nutné zmínit schopnost suchých velkoplošných systémů je velmi snadno učinit součástí systému chladicího. Největší potenciál mají systémy stropní, pak stěnové, ale využívají se i podlahy. Zejména ve spojení s tepelnými čerpadly země-voda lze k chlazení místností využít energii ze Země, která se získává jen za cenu práce oběhových čerpadel v primárním okruhu s nemrznoucí směsí mezi zemní sondou a výměníkem a v sekundárním okruhu mezi výměníkem a zvolenou chladicí plochou. Jde o ekonomicky velmi příznivý způsob chlazení. Bez šance však nejsou ani tepelná čerpadla vzduch-voda, pokud jsou vybavena funkcí reverzibilního přepínání mezi výrobou tepla a chladu. Pro velkoplošné chlazení, zejména stropní, je zásadní, že většinou nezvyšuje potřebu intenzity výměny vzduchu v místnosti nad hygienickou normu pro pobyt lidí. Podle velikosti nežádoucí tepelné zátěže se lze v některých případech i zcela obejít bez strojního chlazení. Je však nutné si uvědomit, že v režimu chlazení je maximální výkon výrazně nižší, než je v režimu vytápění. Při relativní vlhkosti vzduchu 50 % lze u stropů počítat s maximálním chladicím výkonem cca 70 W/m2, u podlahy cca 35 W/m2.
Výběr dodavatele a údržba
Podlahové topení je náročné nejen na položení, ale i jeho oprava je extrémně složitá. Proto je nutné zvolit vhodného a zodpovědného dodavatele. Předělat celý systém po několika letech užívání znamená vysoké náklady a rozbití celé podlahy. To je jiná liga než vyměnit jeden radiátor. Proto je už při instalaci nutné stavět na kvalitě systému, stejně jako na osazení. Při výběru dodavatele je důležité zvážit jeho zkušenosti, reference a schopnost poradit s výběrem správného typu podlahového vytápění pro vaše konkrétní potřeby. Klíčové také je, aby dodavatel poskytoval kvalitní materiály a záruku na instalované systémy. Doporučujeme pravidelnou kontrolu a údržbu podlahového vytápění alespoň jednou ročně. To zahrnuje kontrolu termostatu, rozvodu tepla a izolačních materiálů. Je také důležité zajistit, aby systém netěsnil a byl co nejúčinnější.
Čtěte také: Podlahové topení: ideální tloušťka betonu
tags: #podlahove #topeni #bez #zakladoveho #betonu