Při plánování vašeho budoucího domova se soustředíte na architekturu, dispozici nebo materiály. Mnozí často opomíjejí jeden zásadní prvek, který zásadně ovlivňuje komfort bydlení: konstrukční výšku podlaží, potažmo světlou výšku místností.
Světlá výška vs. Konstrukční výška podlaží
Než se ponoříme do detailů, pojďme si vyjasnit základní pojmy. Konstrukční výška podlaží je celková výška od podlahy jednoho podlaží po podlahu dalšího podlaží. Zahrnuje tedy i tloušťku stropní konstrukce a tloušťku podlahového souvrství.
Pro budoucího obyvatele je mnohem důležitější světlá výška místností. To je vertikální vzdálenost od hotové podlahy k hotovému stropu. Jednoduše řečeno, je to prostor, ve kterém se v domě denně pohybujete, dýcháte a žijete. Vnímání této výšky zásadně ovlivňuje, zda se domov jeví jako vzdušný a prostorný, nebo naopak stísněný.
Právě na tento objem prostoru a jeho vnímání se soustředil i Le Corbusier se svým Modulorem, systémem proporcí odvozeným od lidské postavy, který měl zajišťovat optimální lidské měřítko ve všech architektonických prvcích, včetně výšky stropů. A jaká je hodnota optimální výšky podle Le Corbusiera? Je to pouhých 226 cm.
Podkroví v kontextu patrových domů
U patrových dřevostaveb je důležité rozlišovat mezi domem s podkrovím a domem s plnohodnotným druhým nadzemním podlažím. Podkroví je obytný prostor, který se nachází přímo pod šikmou střechou. Místnosti v podkroví jsou charakteristické zkosenými stropy, které v některých částech místnosti snižují světlou výšku. To může někomu připadat útulné, jinému však stísněné.
Čtěte také: Betonová podlaha v podkroví: Co je důležité vědět?
Naopak plné druhé nadzemní podlaží má po celém svém obvodu svislé obvodové stěny a rovnou stropní konstrukci, podobně jako přízemí. U domů s podkrovím však existuje elegantní řešení, jak pocitově, a dokonce i fakticky, zvýšit světlou výšku a prosvětlit interiér. Jsou to vikýře. Vikýř je střešní konstrukce vystupující ze šikmé střechy, která umožňuje instalaci svislého okna. Díky vikýřům získáte nejen více denního světla, ale hlavně se zvedne část stropu, čímž vznikne v daném místě větší světlá výška a místnost se rázem stane vzdušnější a opticky větší.
Normové požadavky na světlou výšku podkroví (2300 mm)
České stavební normy, například ČSN 73 4301 - Obytné budovy, stanovují minimální světlou výšku obytných místností na 2500 mm. Pro podkrovní prostory s šikmými stropy je to pak minimálně 2300 mm na určité ploše, ovšem s definovanou minimální plochou, kde je tato výška dodržena. Důležité je také vědět, že v technických a nebytových místnostech, jako jsou koupelny, záchody, spíže nebo šatny, mohou být normové výšky nižší, typicky kolem 2300 mm.
Vyhláška č. 268/2009 Sb. udává, že světlá výška obytných místností v rodinném domě musí být nejméně 2500 mm, v podkroví 2300 mm. U místností se zkosenými stropy musí být tato světlá výška nejméně nad polovinou podlahové plochy místnosti. Tato část ustanovení se již neomezuje pouze na obytné a pobytové místnosti, tj. lze si vyložit, že jakákoli místnost (tedy i jiná než obytná či pobytová), ať se nachází v kterémkoli podlaží stavby (tj. nikoli jen v podkroví), za předpokladu, že má zkosený strop, musí mít vždy min. světlou výšku 2,3 m, a to nejméně nad polovinou podlahové plochy takové místnosti.
Pro účely vyhlášky č. 268/2009 Sb., a tedy i pro účely zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), se rozumí obytnou místností část bytu, která splňuje požadavky předepsané touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m². Kuchyň, která má plochu nejméně 12 m² a má zajištěno přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace tepla, je obytnou místností.
Technická norma ČSN 73 4301 ve stavebně technických a funkčních požadavcích na stavby má pro obytnou místnost mnohem konkrétnější požadavky. Dále pak místnost se zkosenými stropy musí mít výšku min. 2,3 m nejméně nad polovinou podlahové plochy, která je vymezena pomyslnou rovinou kolmou k rovině podlahy, protínající rovinu zkoseného stropu ve výšce 1,3 m nad podlahou.
Čtěte také: Jak na podlahu z OSB v podkroví?
Norma ČSN 73 4301 stanovuje, že místnosti se zkosenými stropy musí mít minimální světlou výšku nejméně nad polovinou podlahové plochy, která je vymezena rovinou kolmou k rovině podlahy, protínající rovinu zkoseného stropu ve výšce 1 300 mm nad podlahou. Vyhláška č. 268/2009 Sb. uvádí pro podkroví 2300 mm s minimální plochou, kde je tato výška dodržena, přičemž se nezapočítává podlahová plocha se světlou výškou menší než 1,2 m.
Porovnání požadavků vyhlášky č. 268/2009 Sb. a ČSN 73 4301 na světlou výšku místností se zkosenými stropy
| Požadavek | Vyhláška č. 268/2009 Sb. | ČSN 73 4301 |
|---|---|---|
| Minimální světlá výška obytných místností v rodinném domě | 2500 mm | 2500 mm |
| Minimální světlá výška v podkroví | 2300 mm | 2300 mm |
| Minimální světlá výška místností se zkosenými stropy | 2300 mm nejméně nad polovinou podlahové plochy místnosti | 2300 mm nejméně nad polovinou podlahové plochy, která je vymezena rovinou kolmou k rovině podlahy, protínající rovinu zkoseného stropu ve výšce 1300 mm nad podlahou |
| Světlá výška pokoje hosta a pokoje ubytovny | minimálně 2600 mm; v části se šikmým stropem se do plochy započítává plocha, jejíž světlá výška je nejméně 1600 mm. Plocha pod šikmým stropem může zaujímat nejvýše 30% celkové plochy pokoje. | Neuvedeno |
Nesoulad mezi vyhláškou a technickou normou lze odvodit z předchozích textů, případně z tabulky, která porovnává jednotlivé požadavky. Na první pohled to vypadá, že rozdíl je pouze ve výšce roviny, která vymezuje, jak velká bude podlahová plocha, která se započítává do podlahové plochy obytné místnosti.
Definice podkroví
Stojí za povšimnutí, že vyhláška č. 268/2009 Sb. při jinak podrobných definicích nedefinuje, co lze považovat za podkroví. Pro výklad tohoto pojmu je tedy třeba se opírat o jiné prameny, především přiklonit se ke zvyklostem ve stavebním prostředí. Určitý pohled na tento pojem je navíc možno dohledat v článku „Zastavěná plocha stavby dle stavebního zákona a komplikovanost jejího stanovení“ na portále TZB-info. Stejně tak je možné dohledat na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj metodickou pomůcku, která se pojem podkroví snaží objasnit, a to opíráním se o definice v technických normách.
Optimalizace světlé výšky pro komfort bydlení
Autoři doporučují navrhovat a realizovat světlou výšku v přízemí 2645 mm a v patře 2595 mm, a to i nad rámec normy. Vyšší stropy vytvářejí dojem mnohem většího a volnějšího prostoru. Místnosti působí otevřeněji, což významně přispívá k pocitu svobody a dýchatelnosti. Díky většímu objemu prostoru se zlepší i cirkulace vzduchu. Dále může správná výška místnosti pozitivně ovlivnit akustiku - větší objem eliminuje nežádoucí odrazy zvuku a přispívá k příjemnějšímu zvukovému prostředí v domě. A konečně, vyšší stropy umožňují instalaci větších oken nebo umístění oken výše, což maximalizuje přísun denního světla do interiéru.
Zároveň umíme u přízemních staveb nabídnout i otevření prostoru do krovu, což posouvá pocit volnosti na zcela novou úroveň.
Čtěte také: Tipy pro montáž sádrokartonu v podkroví
Geometrická přesnost a návrh světlé výšky
Návrh světlých výšek místností musí respektovat požadavky na minimální předepsané výšky podle právních předpisů, případně i podle technických norem. Cílem tohoto standardu je stanovení bezpečné návrhové světlé výšky tak, aby po realizaci byly bezpečně splněny požadavky právních předpisů. Tento technický standard ČKAIT platí pro návrh a kontrolu navrhované světlé výšky navrhovaných místností pozemních staveb. Světlou výškou posuzovaného prostoru (obytná místnost, garáž apod.) se rozumí vzdálenost mezi nášlapnou vrstvou podlahy a spodním lícem stropu, resp. Mezi hlavní faktory, které ovlivňují světlou výšku, patří:
- odchylka konstrukční výšky,
- odchylka tloušťky stropní desky,
- odchylka tloušťky podlahy,
- tloušťka povrchové úpravy spodního líce stropní desky,
- předpokládaný průhyb stropní konstrukce.
Výpočet uvažuje doporučené odchylky geometrické přesnosti prováděcích/návrhových norem.
Mezní odchylka je parametr geometrické přesnosti, který může nabývat kladných i záporných hodnot (bývá většinou uváděn se znaménkem „±“, např. ±5 mm nebo +2 mm / -1 mm). Skutečný rozměr může být o tuto hodnotu zmenšen, resp. zvětšen vzhledem k hodnotě základního rozměru. Tolerance je absolutní hodnota rozdílu mezních odchylek (např. tolerance mezní odchylky ±5 mm je 10 mm).
Při návrhu a provádění nosné konstrukce je třeba počítat s geometrickou přesností nejen samotné nosné konstrukce, ale i s odchylkami podlahy, podhledu, povrchové úpravy stropu a průhybu nosné konstrukce. Podkladem pro výpočet odchylky světlé výšky jsou odchylky rozměrů doporučené v ČSN pro navrhování nebo provádění jednotlivých konstrukcí.
Návrhová hodnota světlé výšky se stanoví jako požadovaná minimální hodnota světlé výšky plus doporučené navýšení. Výsledná hodnota na kótě ve výkresu bude odpovídat návrhové hodnotě světlé výšky plus doporučené navýšení plus povrchová úprava spodního líce stropu (pokud se nekótuje samostatně). V rámci výpočtu je uvažováno s maximálními možnými odchylkami. Ve skutečnosti nelze předpokládat, že by se maximální odchylky vyskytly všechny najednou. V rámci výpočtu je proto zaveden koeficient k0,95, jehož doporučená hodnota je 0,71.
Pokud nejsou v návrhu stavby uvedeny mezní odchylky světlé výšky, předpokládá se, že návrhová světlá výška je stanovena tak, aby skutečná světlá výška, která může být vyšší nebo nižší v souladu s odchylkami příslušných norem, nebyla nižší než požadovaná světlá výška podle platných předpisů.
Výšku nosné konstrukce bez povrchových úprav může výrazně ovlivnit odchylka konstrukční výšky. K této odchylce je ještě potřeba připočíst odchylku tloušťky horní stropní desky. U ocelových konstrukcí jsou hodnoty odchylek uvedeny pro dvě toleranční třídy. Zvolená toleranční třída musí být specifikována v prováděcí dokumentaci. U konstrukcí, kde není požadavek na odchylku konstrukční výšky v prováděcí normě definován, musí přípustnou odchylku konstrukční výšky stanovit projektant v rámci návrhu světlé výšky. Jako podklad lze využít přílohu A.
V rámci výpočtu doporučené světlé výšky lze uvažovat odchylky podlahy. Povrchová úprava stropů se v projektové dokumentaci zpravidla nekótuje. Při vedení rozvodů TZB (kanalizace, VZT, silnoproud, datové kabely atd.) v části podhledu je potřeba navrhnout výšku (tloušťku) podhledu tak, aby byla započítána potřebná výška pro rozvody potrubí včetně jeho izolací (s respektováním minimálních spádů a křížení potrubí). V rámci výpočtu doporučené světlé výšky uvažovat odchylku osazení výšky podhledu ±10 mm.
Předpokládaný průhyb stropní konstrukce by měl být stanoven výpočtem v příslušné části projektové dokumentace. Pokud průhyb není stanoven, měl by být v rámci výpočtu doporučené minimální světlé výšky určen odhadem nebo jako limitní, podle druhu stropní konstrukce. Výpočetní pomůcka slouží ke stanovení doporučeného navrhovaného nadvýšení tak, aby po realizaci stavby byl splněn požadavek na minimální světlou výšku nebo ke kontrole zhotovené PD, zdali je nadvýšení dostatečné.
Výšky místností kontrolují ve vzdálenosti 100 mm od stěn, sloupů, uprostřed délky a šířky místností. Odsazení měření zhruba 100 mm od hran svislých podpor (stěn, sloupů) je doporučeno z důvodů výskytu možných větších nerovností povrchové úpravy na hranách konstrukce.
Typy střech a jejich vliv na podkroví
Bydlení v podkroví se stává čím dál populárnějším. Jde vlastně o efektivní využití už existujícího obstavěného prostoru. Cena pozemků, jakož i samotné výstavby, z roka na rok roste. Už jen málokterý stavebník si dovolí nevyužít draho vybudovaný prostor. Zobytnit se dá v podstatě každá střecha. Limitujícím faktorem bývá nejčastěji světlá výška obytných místností. Ta je dána vzájemnou vzdáleností mezi podlahou a vodorovným stropem.
Praxe ukazuje, že na vybudování obytného podkroví je nejvhodnější sedlová střecha se sklonem střešních rovin 35-55°. Poskytuje totiž výhodu dvou štítových stěn na protilehlých koncích prostoru. Kdyžže minimální výška místnosti by měla být 240 cm, dostatečnou výšku podkrovních prostor dokážeme zabezpečit nadezdívkou. Ta by měla být tak vysoká, aby minimální výška obytných prostor dosahovala 130 cm.
Zařízení takových vysokých prostor je poměrně problematické. Velmi často slouží na odkládání věcí. Do šikmin je možné zasunout i lůžka, avšak třeba počítat s tím, že člověk se na posteli musí i posadit. Za určitých okolností je možné pod šikmé stěny umístit i skříňky kuchyňské linky. Ak by však měly být využívané i jako pracovní plochy, je potřebné počítat s tím, že pracovat při nich se bude dát jen tehdy, ak budou mít větší hloubku. To samé platí i pro pracovní stoly v dětských pokojích nebo domácích kancelářích.
Pokud se obytné podkroví buduje v prostorech s jednoduchým hambálkovým krovem, získáme otevřené dispoziční řešení, které nebude přerušováno dřevěnými vzpěrami nebo sloupky. Ne vždy je to však možné, hlavně v případě vestavby obytného podkroví do existujících půdních prostor starší nemovitosti. Zde často není možné vyhnout se dřevěným trámům, které budou navždy součástí interiéru. Nejde však jednoznačně o negativum. Krásné staré trámy vědí přece přispět k ozvláštnění mnoha interiérů.
Dalším vhodným typem na obytné podkroví je mansardová střecha. Ta má v spodní části strmější sklon střešních rovin. Díky tomu poskytuje dobře využívatelný prostor s dostatečnou výškou nad většinou podlahové plochy, což má výhody i při zařizování.
Využitelná půdorysná plocha, která by měla dostatečnou výšku, je v případě valbové střechy omezena čtyřmi šikmými rovinami střechy. Ty ji obklopují, což může být při navrhování zařízení interiéru zajímavá výzva. Pokud se obytné podkroví zabuduje do valbové střechy, větší sklony střešních rovin umožní lepší využití prostoru. Valbová střecha má i relativně komplikovanou konstrukci krovu, což omezuje využití podlahové plochy podkroví.
Kromě druhu střechy má na její využití na obytné podkroví vliv i sklon střešní konstrukce, který přímo ovlivňuje velikost využitelné plochy podkroví. Nejvhodnější sklony střech na výstavbu podkroví jsou v rozsahu 35-55°.
Vaznicová konstrukce má ve svém středu středové vzpěry, které mohou být překážkou při využití prostoru na bydlení. Šikovný projektant se však s tímto problémem dokáže poměrně jednoduše vyrovnat a dřevěné sloupy zakomponuje do interiéru, čímž využije estetiku dřeva. Na přestavbu podkroví je nejvhodnější otevřená konstrukce krokvového krovu. I hambálkový krov může být pro některé investory bonusem.
Využití a úpravy podkrovního prostoru
Z uvedeného vyplývá, že podkroví může nabídnout jedinečné místo na bydlení. Aby se stalo pohodlným a plnohodnotným životním prostorem, třeba kreativně využít všechny jeho výhody, ale i slabiny ve svůj prospěch.
Trámy dřevěných konstrukcí je možné integrovat do stěn tak, aby v prostoru nepřekážely. Ne vždy je to však možné. V takovém případě se dají dřevěné trámy povýšit na centrální akcent prostoru, který bude středobodem vašeho příbytku. Tehdy je potřebné postupovat velmi citlivě, tak aby dokonale zapadly do stylu domácnosti. Dřevěné trámy můžete nechat v původním stavu, jen přebroušené nebo překartáčované bez nátěru, případně zakonzervované vosky nebo lazurou. V případě nutnosti je možné přistoupit i k odstranění některých prvků dřevěné konstrukce. V každém případě je to práce pro statika a zkušeného tesaře. V mimořádných případech odstraněný trám není potřebné vůbec nahradit. Vybudování obytného podkroví si kromě základního návrhu prostor a jejich využití bude vyžadovat i další opatření.
Praktické aspekty a řešení problémů
V podkroví může nastat situace, kdy je dispozice otevřená. Toto obvykle nastává u konstrukcí střech, které jsou staticky řešeny jako rámové, tzn., jsou bez kleštin nebo hambálku. V podkroví tak vzniká prostor, který je volný až po samotný hřeben střechy a dalo by se konstatovat, že výška je zde dostatečná.
Ve schvalovacím procesu je minimální světlá výška brána jako magické číslo, přes které doslova „nejede vlak“. Dochází tak mnohdy k situacím, kdy obytnou místností s rovným stropem prochází trám, který lokálně snižuje světlou výšku např. Je nutno si však uvědomit, že důvodem, proč jsou požadavky na min. světlou výšku v předpisech uvedeny, jsou hygienické požadavky na pobytové místnosti, konkrétně zajištění dostatečného objemu vzduchu v místnosti.
Vyhláška č. 268/2009 Sb. udává, že musí být zajištěno v době pobytu osob minimální množství vyměňovaného venkovního vzduchu 25 m³/h na osobu, nebo minimální intenzita větrání 0,5 1/h. Správnou argumentací, a díky znalosti souvislostí, s případným doložením splnění hygienických požadavků na místnost kladenou, lze tedy docílit udělení výjimky z požadavku na minimální světlou výšku tak, jak umožňuje vyhláška č. 268/2009 Sb.
Při návrhu a přípravě stavby je nutné rozlišovat dvě výměry podlahové plochy. Jedna z nich bude sloužit pro posouzení, zda se jedná o obytnou místnost či nikoliv. Druhá výměra podlahové plochy slouží pro účely výkazu výměr, tzn. pro stanovení skutečné potřeby podlahové krytiny pro danou místnost.
U dokončených staveb, které jsou k dispozici na realitním trhu a se kterými se setkáme obzvláště při prodeji nemovitosti, může nastat následující situace. Při prodeji starších nebo dříve rekonstruovaných bytových prostor vznikly prostory, ve kterých sice byla postel na spaní, ale z hlediska vyhlášek, technických norem a typologických zásad se zcela jistě nejednalo o obytnou místnost. Je nutné si při prohlídce nemovitosti zkontrolovat a přeměřit nabízené místnosti, zda se skutečně jedná o místnosti splňující nároky dle vyhlášky.
Závaznost technických norem
Dle aktuálně platné legislativy jsou technické normy ČSN obecně nezávazné. Avšak vzniká situace, kdy určitá technická norma či pouze její část je formou přímého (mnohdy i nepřímého) odkazu uvedena v právním předpise. Za takové situace se zjednodušeně de facto stává součástí tohoto právního předpisu, stává se tedy závaznou, a je třeba takovou technickou normu nebo její část respektovat. Závaznou se pochopitelně stává pouze za stavu, že ustanovení v právním předpise je kogentního charakteru (nelze se odchýlit), což je pro oblast veřejného práva typické. Z hlediska smluvní volnosti je však možné v rámci občanskoprávního vztahu mezi smluvními stranami zakotvit, že např. stavba bude navržena podle určitých technických norem. Podle technických norem, které se staly závaznými ustanoveními účinného právního předpisu, musí být navržena vždy (i pokud není smluvně zakotveno). Smluvně však může být okruh těchto technických norem rozšířen.
tags: #podkroví #pod #plochou #střechou #výška #2300mm