Karlův most: Ponořte se do historie a tajemství pražského skvostu

Karlův most je jednou z nejznámějších historických památek Prahy, která přitahuje každý rok tisíce turistů z celého světa. A není divu, jedná se o nejstarší dochovaný pražský most s 30 sochami a sousošími od významných především barokních sochařů. Spojuje Staré Město a Malou Stranu a svou délkou přes 500 metrů překlenuje řeku Vltavu. Navíc leží na slavné Královské cestě, tedy v blízkosti dalších krásných míst.

Historie a stavba Karlova mostu

Karlův most byl po Juditině mostu druhým pražským mostem přes Vltavu, postaveným z kamene. Proto se mu také až do poloviny 19. století říkalo Kamenný most. Nahradil předchozí kamenný Juditin most, stržený povodní roku 1342 při jarním tání ledů. Ten nechal vybudovat král Vladislav II.

Stavba nového mostu začala v roce 1357 za krále Karla IV. Základní kámen položil sám císař Karel IV. dne 9. července 1357, snad už v 5 hodin 31 minut ráno. Datum nebylo zvoleno náhodně, ve 14. století bylo samozřejmé, že se pro veledůležité stavby sestavoval horoskop. Když si tato čísla seřadíte, vznikne palindrom 1-3-5-7-9-7-5-3-1, který měl stavbě zajistit věčnost a ochranu před ničivými živly. Polohu Karlova mostu určila jednak návaznost hlavních obchodních cest, jednak situace Juditina mostu i velmi kvalifikované inženýrské úvahy, zohledňující namáhání mostu proudem řeky.

K práci byl přizván tehdy sotva sedmadvacetiletý stavitel Svatovítské katedrály Petr Parléř, který přišel ze Švábského Gmündu. Odhlédneme-li od astrologických souvislostí, nalezneme v pražských knihách jméno prvního stavitele mostu, byl jím stavební mistr Otto uváděný jako "lapicida... magister pontis pragensis", který stavbu vedl až do roku 1375, kdy ji po jeho smrti převzal Petr Parléř. S jistotou jeho dílně můžeme připsat zaklenutí a výzdobu Staroměstské mostecké věže a snad také asi více než polovinu samotné stavby. Petr Parléř stavbu řídil 24 let. Po jeho smrti dokončovací práce převzal nám dnes neznámý mistr. Most se stavěl 45 let. Zcela dokončen byl most na počátku 15. století, ale už v roce 1378 kráčel přes ne zcela hotovou stavbu pohřební průvod, provázející Karla IV.

Architektura a rozměry

Karlův most má celkem 16 klenebních oblouků o rozpětí 16-24 metrů. Oblouky byly konstruovány z pískovcových bloků pomocí klenbové techniky, což je typický prvek gotické architektury, zajišťující mostu větší stabilitu a odolnost proti silám vody. Tyto oblouky jsou rozloženy v pravidelných intervalech a podpírají je masivní kamenné pilíře. Délka vozovky je 515 m, její šířka je 9,4 m, šířka zábradlí je 0,4 m. Karlův most je téměř o tři metry širší než původní Juditin, dosáhl šíře 9,40 metrů, takže se na něm daly pořádat i turnaje. Promyšlenému a velkorysému záměru odpovídá i dimenzování oblouků, jejich výška nad hladinou řeky a šířka vozovky. Někdy lze narazit na rozdíly v číselném značení pilířů nebo oblouků. To vyplývá z rozdílů mezi číslováním „mostařským“ a „běžným“. Při mostařském číslování je první oblouk nebo pilíř obvykle označován jako „nultý“.

Čtěte také: Jak správně na sádrokartonový podhled

Na pravém břehu navazuje trasa mostu kolmo na břeh, ale nad hlavním řečištěm se mírně otáčí tak, aby byly pilíře natočeny směrem k proudu řeky. Nad břehem ostrova Kampy se most opět natáčí, a to směrem k ústí Mostecké ulice, tedy směrem k původnímu zakončení Juditina mostu.

Materiály použité při stavbě a opravách

Z jakého kamene, nebo kamenů byl Karlův most postaven, bezpečně nevíme, protože se o tom nedochovaly žádné dokumenty. Můžeme na to jen usuzovat z dochovaných zbytků původního mostu, nebo z jiných známých skutečností. Lícní kvádrové zdivo a zábradlí bylo zhotoveno z různých našich pískovců. Určitě jimi byl pískovec (arkóza) žehrovický od Kamenných Žehrovic na Kladensku a pískovec od Horoušan východně od Prahy, kterému se později podle sousedních Nehvizd začalo říkat pískovec nehvizdský. Oba tyto pískovce byly v letech 1372-1378 prokazatelně dováženy na stavbu chrámu sv. Víta a s nimi i další pískovce z okolí Kostelce a Brandýsa nad Labem. Je pravděpodobné, že i tyto byly použity na souběžnou stavbu mostu. Je také pravděpodobné, že byly použity i pískovce z blízkého Petřína, zejména jejich pevnější bazální partie. Mohl to být také hloubětínský pískovec z lomu Řádu křižovníků z červenou hvězdou v Hloubětíně. Takřka určitě byly na stavbu Karlova mostu použity některé pískovcové kvádry ze sousedních rozvalin Juditina mostu.

Jádro mostu bylo vyzděno z lámané petřínské opuky, zalévané vápennou maltou. K pozdějším četným opravám mostu byl, prokazatelně poprvé po bojích se Švédy v roce 1648, používán hlavně pískovec žehrovický. Na rozsáhlé opravy po povodni v roce 1890 to byl pískovec hořický, nejprve ze samotných Hořic, později z Podhorního Újezdu. Při generální opravě mostu v letech 1966-1975 byl použit pískovec božanovský, zčásti i libnavský, z Broumovska. Kromě pískovců byly na opravy mostu použity v omezené míře i žuly. Na spodní části pilířů č. 5 a 6, obnovovaných po povodni v roce 1890, to byla žula z Těchnice u Orlíka. Současná dlažba mostu (z let 1974-1975) je ze šedé žuly z Boršova u Jihlavy a z narůžovělé žuly ze Zderazu na Skutečsku.

Snad každý školák u nás slyšel pověst o tom, jak se do malty přidávala vajíčka, aby zdivo lépe drželo, a jak obyvatelé Velvar omylem přivezli vejce natvrdo, aby se po cestě nerozbila. Moderní chemické rozbory z počátku 21. století sice stopy po vaječných bílkovinách nejprve potvrdily, ale novější studie z roku 2010 je zase vyvrátily. Ukázalo se, že středověcí zedníci používali spíše mléko a vinné kaly.

Mostecké věže

Karlův most je na obou koncích ohraničen gotickými věžemi. Na Malé Straně jsou to větší a menší Malostranská mostecká věž. Staroměstská mostecká věž stojí na východním konci mostu. Tato gotická věž byla dokončena v roce 1380 a je jedním z nejvýznačnějších příkladů gotické věžní architektury v České republice. Její východní fasáda, otočená ke Starému Městu, je bohatě zdobená sochami Karla IV., Václava IV. a patronů české země. Během třicetileté války ovšem její západní stranu těžce poškodila švédská dělostřelba, když se vojska snažila dobýt pravý břeh. Výška ochozu Staroměstské mostecké věže je 30 m. Uvnitř vás čeká 138 schodů a tajuplná expozice, po jejímž zdolání vylezete na ochoz s výhledem přímo do osy mířící k Hradčanům. Otevřeno je denně. V letní sezoně od 9:00 do 21:00, v zimních měsících se zavírá dříve, obvykle v 18:00.

Čtěte také: Podhled z OSB desek

Na opačném břehu vás nepřivítá jedna, ale hned dvě věže spojené průchozí bránou s cimbuřím. Nižší z nich, zvaná Juditina, je románského původu a pamatuje ještě předchůdce dnešního Karlova mostu. Ta vyšší, gotická, pochází z 15. století a byla postavena jako zrcadlový protějšek té staroměstské, i když její vnější výzdoba je mnohem střízlivější a hrubší. Výška ochozu Malostranské mostecké věže je 26 m.

Sochy a sousoší na Karlově mostě

Gotická výzdoba mostu, jejíž součástí měla být i jezdecká socha krále Jiřího z Poděbrad, socha spravedlnosti nebo sloup se lvem, bohužel nepřečkala 16. století. Původně byla cesta přes řeku po dlouhá léta prakticky holá, zdobil ji jen jednoduchý dřevěný kříž s Kristem. Až období baroka ze 17. a 18. století z ní udělalo velkolepou sochařskou galerii pod širým nebem, kterou známe dnes. Od konce 17. století bylo na most postupně umístěno 30 převážně barokních soch a sousoší, doplněných v 19. století několika novogotickými a klasicistními. Jedno sousoší se zrodilo i ve 20. století. Karlův most zdobí 30 soch a sousoší převážně barokního stylu, vytvořených v 17. a 18. století. S výjimkou bronzové sochy sv. Jana Nepomuckého je z kamene také všech 29 zbývajících soch a sousoší Karlova mostu. Většina pískovcových soch, které dnes vidíte venku, jsou pečlivé kopie z 20. století.

Vybrané sochy a sousoší

• Socha svatého Jana Nepomuckého: Jedna z nejvýznamnějších soch je bezesporu socha sv. Jana Nepomuckého. Tato barokní socha byla vytvořena Janem Brokoffem na základě návrhu jeho syna, Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa, a byla na most umístěna v roce 1683. Nachází se zhruba v polovině na pravé straně, když kráčíte směrem na Hradčany. Jan Nepomucký byl podle legendy svržen do Vltavy právě z tohoto místa, protože nechtěl králi Václavu IV. prozradit zpovědní tajemství královny. Pod sochou se nacházejí dva bronzové reliéfy, které jsou od rukou milionů turistů vyleštěné do zářivě zlaté barvy. Sochu poznáte na dálku velmi snadno.
• Sousoší svaté Luitgardy: Pokud bych měla vybrat jediné sousoší, které z hlediska umělecké hodnoty převyšuje ostatní, je to Sen svaté Luitgardy od Matyáše Bernarda Brauna. Tohle mistrovské dílo českého baroka najdete blíž k malostranskému břehu. Braun ho vytesal v roce 1710, když mu bylo pouhých 26 let. Kompozice slepé cisterciácké jeptišky, ke které se z kříže naklání Kristus, aby se napila krve z jeho rány, je neuvěřitelně dynamická a emotivní. Jedná se o dvanáctou sochu na levé straně, jdete-li od Starého Města. Zkuste si sochu prohlédnout z podhledu z pilíře pod mostem (dá se k ní dojít po schodech z ostrova Kampa).
• Sousoší sv. Vincence Ferrerského a sv. Prokopa: Toto monumentální a poměrně děsivé sousoší vytesal Ferdinand Maxmilián Brokoff a patří k mým nejoblíbenějším, když chci někomu ukázat, jak temné a divoké baroko umělo být. Ukazuje svatého Vincence, jak křísí mrtvého k životu a vyhání ďábla, zatímco svatý Prokop odhání zlou sílu křížem. Pod nohama jim leží pokoření ďáblové a hříšníci, jejichž v křeči zkroucená těla a tváře plné utrpení tvoří ostrý kontrast s klidnými tvářemi světců.
• Socha sv. Václava: představuje patrona České země obklopeného svými příbuznými, sv. Norbertem, sv. Zikmundem a sv. Vojtěchem.
• Socha sv. Františka Xaverského: byla na most umístěna v roce 1913 a je dílem Josefa Zálešáka.

Důležité události v historii Karlova mostu

Karlův most, jako jedna z klíčových historických staveb v Praze, byl svědkem mnoha významných událostí, které formovaly dějiny nejen města, ale i celé České republiky. Až do 1. poloviny 19. století byl Karlův most jediným mostem v Praze.

Chronologie významných událostí

• 1357: 9. července, snad už v 5 hodin 31 minut ráno započala stavba Karlova mostu. Základní kámen stavby položil sám císař Karel IV.
• 1367: Povodeň pobořila jeden pilíř rozestavěného mostu. Poničen byl také provizorní dřevěný most.
• 1378: 11. prosince vyšel z královského paláce smuteční průvod, nesoucí tělo zemřelého českého krále a římského císaře Karla. Dle některých zdrojů přecházel přes Karlův most, který v té době ovšem byl zřejmě jen provizorně dodělán dřevěnými trámy a lešením.
• 1393: 20. března je bezvládné tělo generálního vikáře Johánka z Pomuku hozeno přes zábradlí do Vltavy. Počíná obdivuhodný pletenec událostí, snah a proseb, vedoucí až k Janovu svatořečení v roce 1729.
• 1399: 13. července zemřel Petr Parléř, druhý stavitel Karlova mostu.
• 1411: Tento rok byla zřejmě dokončena přestavba malostranské brány (dle dochované heraldické výzdoby). Zdá se proto, že k roku 1411 byl již most alespoň hrubě dokončen.
• 1419: Jediná známá zmínka o poškození Karlova mostu v průběhu husitské revoluce. Obrazoborci byla zničena socha Ukřižovaného Krista. Snad vůbec první doklad sochařské výzdoby mostu.
• 1432: Ničivá povodeň v Praze poškodila Karlův most. Dle kroniky Bartoška z Drahenic, která zřejmě sloučila dvě různá svědectví: „čtyři klenby se třemi pilíři neboli podporami pražského kamenného mostu a pět kleneb bylo přerváno a vyvráceno“. Most byl poté opravován až do roku 1503, tedy celých 71 let.
• 1436: Na Karlově mostě se konaly rytířské turnaje k poctě restaurace císaře Zikmunda na českém trůně.
• 1503: K 22. červnu tohoto roku klade univerzitní Liber decanorum úplné dokončení mostu.
• 1621: 21. června bylo na Staroměstském náměstí sťato 27 odbojných českých pánů. Hlavy byly vystaveny na potupu všemu českému evangelickému lidu v železných krabuších na Staroměstské mostecké věži.
• 1648: 26. července Švédové dobyli Menší město Pražské. Při Švédském ostřelování bylo téměř naprosto zničeno západní průčelí věže a socha Rolanda (dnes Bruncvík) na hřbetu 10. severního pilíře.
• 1683: Na mostě, na objednávku Matyáše Bohumíra, hraběte Wunschwitze vztyčena socha sv. Jana Nepomuckého.
• 1704 - 1714: Na mostě vztyčeno dalších 26 soch. Karlův most se tak stal evropským unikátem, galerií kamenných soch pod širým nebem, kamenným kentaurem.
• 1744: Za pruského vpádu nastala na mostě krvavá řež. Velitel obránců, chtěje uštědřit nepřátelům nezhojitelné rány, kázal zbořit kus mostu. Naštěstí konstrukce odolala a i beztak byli pruští vojáci poraženi.
• 1759: Od tohoto data se káže vozům a povozům jezdit na mostě zásadně vpravo.
• 1784: V Praze řádila obrovská povodeň, která poškodila most a způsobila velké škody sochařské výzdobě. Propadl se 6. pilíř mostu (od Staroměstské mostecké věže vlevo).
• 1836: 7. září přejel přes Karlův most poslední korunovační průvod v historii Českého království.
• 1848: 12. června byly pod Staroměstskou mosteckou věží postaveny barikády, most se stal znovu dějištěm bojů.
• 1870: Vžil se název Karlův most. Mostu se dříve říkalo Kamenný či Pražský. Změnu prosadil Karel Havlíček Borovský.
• 1890: Voda podemlela dva pilíře a zřítily se tři mostní oblouky.
• 2002: Stoletá voda v roce 2002 most přestál kupodivu bez viditelného poškození.

Povodně a odolnost mostu

Každý most, který vede přes řeku, může být ohrožen povodní. To se týká zejména mostů, jejich části - obvykle pilíře - stojí přímo v řečišti a musejí odolávat tekoucí vodě, ledovým krám, plovoucím předmětům a dalším vlivům. Nejinak na to byl (a je stále) i Karlův most, který musel čelit během své existence stovkám menších a desítkám velkých povodní. Většinu z nich ustál bez závažného poškození, nepochybně i díky robustní konstrukci a vytrvalé údržbě.

Fatální poškození mostu nastalo při rozsáhlých povodních v roce 1432 a 1890. Další známou katastrofou byla jarní povodeň v roce 1784, kdy plovoucí ledy závažně poškodily několik pilířů mostu. Téhož roku byla zahájena rozsáhlá oprava, jejíž průběh je zachycen na unikátní rytině Karla Saltzera z téhož roku. Práce byly tehdy prováděny technologií téměř shodnou se středověkou stavbou. Na podstavci některých soch zanechali sochařští mistři tiskací písmena, představující římské číslice. Na Parléřově stavitelském díle se i bojovalo. Smutnou ozdobu obstaral mostu bělohorský vítěz. Most, který patřil svého času k nejmohutnějším mostním stavbám, byl opakovaně ohrožován povodněmi, a to již dva roky po jeho založení. Velké pohromy postihly most roku 1432, kdy povodeň zaplavila větší část Starého Města a bylo zbořeno 5 pilířů mostu. Jiná povodeň v roce 1890 strhla vory se dřevem a po proudu je hrnula ke Karlovu mostu, jejich ničivá síla zbořila tři oblouky mostu. Zdálo se, že most již nelze opravit.

Čtěte také: Využití svítidel Rendl A80

Při procházce podél Vltavy na ostrově Kampa si všimněte nenápadných kovových rysek na některých historických domech. Ukazují, kam až sahala hladina během katastrofálních povodní v roce 2002. Když stojíte u Staroměstské mostecké věže a podíváte se dolů na nábřežní zdivo, uvidíte tam vsazený kamenný reliéf mužské hlavy. Jmenuje se Bradáč a po staletí fungoval jako jednoduchý, ale naprosto spolehlivý vodočet. Obyvatelé Prahy věděli, že jakmile hladina Vltavy stoupne natolik, že se voda dotkne Bradáčových plnovousů, je zle a Staré Město se začne zaplavovat. Bradáče nejlépe uvidíte z Křižovnického náměstí, když se nakloníte přes kamenné zábradlí poblíž sochy Karla IV.

Jeho opravy jsou vždy velmi nákladné, ať už jde o renovace sochařské výzdoby, úpravu dláždění nebo technickou rekonstrukci.

Praktické tipy pro návštěvu Karlova mostu

Základní kámen byl položen v roce 1357, přesně 9. Socha svatého Jana Nepomuckého je ta, u které najdete ohlazené bronzové reliéfy. Výběr správného času je u téhle památky naprosto klíčový. Pokud tam vpadnete ve tři odpoledne v polovině srpna, pravděpodobně si odnesete jen frustraci, okopané kotníky a fotky plné cizích zad. Proměny světla a hustota lidí z něj během čtyřiadvaceti hodin dělají několik úplně odlišných míst. Kdo si přivstane, dostane Prahu jako na stříbrném podnose. Když jsem se na univerzitě učila fotit s ranním světlem, zjistila jsem, že okno mezi pátou a sedmou hodinou ranní je tu posvátné. Potkáte jen pár běžců, osamělé fotografy a metaře. Slunce se líně zvedá za věžemi Starého Města a z Vltavy často stoupá jemná inverzní mlha, která sochám dodává dramatický, až duchařský rozměr. Světlo je měkké, dláždění se leskne a vy máte prostor zastavit se u jednotlivých sousoší, aniž by do vás někdo vrazil. Mezi desátou ranní a devátou večerní je most pulzujícím korzem. Míjejí se tu karikaturoví kreslíři, pouliční muzikanti a desítky organizovaných skupin, které následují průvodce se zvednutými deštníky. Pozdní odpoledne ale přináší teplé zlaté světlo, které se opírá o fasády Hradčan a dělá z pohledu na řeku dokonalý obraz.

Nejlepší čas pro návštěvu

Ideální čas pro klidnou procházku bez tlačenice je brzy ráno za úsvitu (mezi 5:00 a 7:00) nebo naopak pozdě v noci (po 23:00).

Doprava na Karlův most

Celý prostor je přísná pěší zóna, takže autem se sem nedostanete, a pražští taxikáři z ulice vás sice rádi dovezou co nejblíž k nábřeží, ale připravte se na cenu, která s ujetou vzdáleností nemá pranic společného. Nejlepší je využít spolehlivou pražskou MHD. Na pravém břehu vystupte na zastávce metra linky A nebo tramvají číslo 17 a 18 na zastávce Staroměstská. Odtud je to zhruba pět minut pěšky skrz prostranství Křižovnického náměstí. Na Karlův most se snadno dostanete veřejnou dopravou. Nejbližší stanice metra se nazývá Staroměstská (linka A), odtud je to k mostu jen pár minut pěšky. Ke Karlovu mostu můžete dojet také tramvají. Využijte tramvaj číslo 17 nebo 18 a vystupte na zastávce "Karlovy lázně", která je nejbližší k mostu. Dojezd autem do centra Prahy může být komplikovaný kvůli častým dopravním zácpám a omezenému parkování. Nejbližší parkovací možnosti jsou parkovací domy v centru, jako je například parkovací dům u Národního divadla. Od Václavského náměstí k Karlovu mostu je to asi 2 km.

Jízda na kolech a elektrických koloběžkách je z bezpečnostních důvodů přísně zakázána.

Bezbariérový přístup

Ano, hlavní tah je po celé své délce bez bariér a schodů, takže s kočárkem nebo invalidním vozíkem přejedete na druhou stranu bez problémů. Pozor si dejte jen na schody, které vedou zhruba v polovině trasy kolmo dolů na ostrov Kampa.

Další aktivity a tipy

• Muzeum Karlova mostu: Pokud vás zajímá, jak se stavěly středověké základy pod vodou, zajděte se podívat do Muzea Karlova mostu na Křižovnickém náměstí.
• Prohlídky a plavby: Průvodce se vyplatí, a to říkám já, která si jinak vždycky myslí, že to zvládne sama s Googlem a podcitem pro orientaci. My s Lukášem občas využijeme plavbu lodí, protože pohled na masivní pískovcové pilíře od hladiny řeky nabízí úplně jiný, mnohem monumentálnější zážitek. Nejrůznější varianty historických toulek, večerních procházek a plaveb si můžete rezervovat přes GetYourGuide.
• Gastronomie: Kolem hlavních tahů je to samá turistická past. Rozmrazené trdelníky za nehorázné ceny a restaurace, kde si účtují i dýchání vzduchu a poplatek za příbor. Vyhněte se podnikům usazeným přímo na Křižovnickém náměstí a v Mostecké ulici. Když přejdeme na Malou Stranu, rádi s rodinou zabočíme do zapadlejších uliček směrem k Lennonově zdi, nebo se schováme v útulném podniku Roesel - beer & cake, který leží nenápadně zastrčený přímo u mosteckých věží. Zdejší řemeslné pivo, poctivé polévky a fantastické dorty jsou přesně to, co po procházce potřebujete. Zajděte si pro kávu s sebou do některé ze zapadlých uliček na Malé Straně a sedněte si s kelímkem na lavičku do Vojanových sadů. Je to tichá, zdí obehnaná oáza s volně se procházejícími pávy, kde o turisty skoro nezavadíte.

Karlův most je zdarma a otevřen 24 hodin denně, 365 dní v roce.

tags: #Karlův #most #podhled #informace

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce opravou střešního systému Webasto u Mercedesu A160 W168
• Kde koupit levné mobilní ploty
• Jak správně vybetonovat základ pod terasu?
• Druhy keřů do živého plotu
• Vše o balkonové krycí liště