Obytné soubory se v současné době staví velice často s garážemi, které jsou umístěné v jejich spodních podlažích. Stavební konstrukce spodních částí obytných souborů jsou poměrně často propojeny do společného prostoru, který je využívaný jako garáže, nebo častěji jako garážová stání. V projektech obytných souborů se nad garážemi vyskytují plochy s vegetací, pochozí plochy, chodníky a terasy. Někdy je plocha nad garážemi mezi obytnými budovami označována jako „parter“. V obytných budovách v blízkém okolí střech nad garážemi se vyskytují byty, kancelářské prostory, anebo různé prodejny, provozovny, kavárny, cukrárny a restaurace.
Ještě před několika lety se na zelené střechy pohlíželo s určitou skepsí, dnes však již nacházejí široké uplatnění. A je to správné. Plochy zeleně jsou ve městech vzácné a využitím střech můžeme jejich podíl výrazně zvýšit. Proces výstavby plochých střech nad garážemi obytných souborů je pro realizační firmy velmi náročný. Střechy nad garážemi jsou zpravidla umístěné mezi vyššími obytnými budovami a během jejich výstavby jsou velmi často používány jako plocha pro přesun a uložení různých stavebních materiálů a konstrukcí. Přitom provedení dlouhodobě spolehlivých vodotěsných izolací nad garážemi je s ohledem na skladby provozních střech prováděné ve velmi náročných podmínkách velmi důležité.
Provozní střechy nad garážemi obytných souborů se nejčastěji budují jako kombinované skladby. Už první vrstva hydroizolace skladby střech nad garážemi zajišťuje po dobu výstavby obytných budov ochranu prostoru podzemních podlaží proti pronikání vody. Už první vrstva zajišťovací hydroizolace se v průběhu výstavby budov musí chránit proti mechanickému poškození geotextíliemi, dřevoštěpkovými deskami apod. V současné době jsou požadavky na tepelnou ochranu budov daleko vyšší než v nedávné minulosti. Nároky na snižování energií se neustále zvyšují. Realizace takovéto střechy, potažmo střešní zahrady ovšem není vůbec snadná. Aby skutečně splňovala všechny nároky, svěřte ji raději odborníkům.
Vegetační souvrství by totiž (kromě jiného) mělo přispívat, jakožto doplňková funkce, k tepelné stabilitě budovy a chránit nosné konstrukce a hydroizolace proti UV záření. Schopnosti se liší podle použitých materiálů a technologií. K dispozici jsou různě vylehčené zeminy, dále pak rozvlákněné horniny do formy minerálních hydrofilních izolací.
Výhody zelených střech
- Ochrana hydroizolace a prodloužení její životnosti.
- Zlepšení tepelné a zvukové izolace a mikroklimatu.
- Snížení prašnosti.
- Využití pro pobyt a relaxaci.
- Akumulace srážkové vody (až 30-99% za rok) a snížení odtokových špiček.
- Vytvoření ekologické vyrovnávací plochy a estetického architektonického prvku.
- Regulují teplotní výkyvy uvnitř budov a zlepšují mikroklima.
- Pohlcují škodliviny a prach.
- Chrání hydroizolační vrstvu před působením UV záření, čímž se prodlužuje její životnost.
- Mají výraznou estetickou funkci a nabízí architektům a projektantům další možnost jejich projekty odlišit a obohatit.
- Prodlužují životnost hydroizolace, šetří náklady na vytápění či ochlazení domu a zvyšují efektivitu solárních panelů, a tím i hodnotu domu.
Typy zelených střech
Existují dva hlavní typy zelených střech: extenzivní a intenzivní.
Čtěte také: Asfaltové pásy: Kompletní průvodce
Extenzivní zelené střechy
- Charakteristika: Přírodní forma nenáročné vegetace, suchomilné rostliny (rozchodníky, mechy, byliny a trávy).
- Tloušťka souvrství: Cca 8 - 15 cm.
- Použití: Lze použít pro ploché i šikmé střechy, včetně těch s nižší nosností střešní konstrukce.
- Údržba: Minimální nároky na údržbu, pouze občasná kontrola a drobné udržovací práce. Hnojení na jaře a na podzim.
- Pochozí: Extenzivní zelené střechy jsou pochozí, ale nejsou určeny pro frekventované chození.
- Závlaha: Potřebují závlahu jen v počáteční fázi po založení.
Intenzivní zelené střechy
- Charakteristika: Trvalky, keře, trávníky, stromy. Využití a ztvárnění srovnatelné s okrasnými zahradami na terénu.
- Tloušťka souvrství: Cca 200 mm a více, v případě použití hydroakumulačního panelu.
- Použití: Vyžadují vysokou nosnost střešní konstrukce a silnější vrstvu substrátu.
- Údržba: Vyžadují pravidelnou údržbu a závlahový systém.
- Závlaha: Možnost automatického závlahového systému s dávkováním živin. Voda se akumuluje v drenážní vrstvě a případně se spojí s automatickým zavlažováním. Tím se výrazně sníží náklady na zavlažování, neboť nejprve se spotřebovává zadržená dešťová voda.
Polointenzivní zelené střechy
Polointenzivní zelená střecha tvoří jakýsi mezistupeň mezi extenzivní a intenzivní vegetační střechou. Tloušťka vegetačního souvrství se pohybuje od 100 do 300 mm. Tyto střechy jsou stále nenáročné na údržbu, fungují bez složitého systému umělého zavlažování, podobně jako střechy s extenzivním ozeleněním. Na rozdíl od klasických extenzivních střech umožňují výsadbu i vyšších bylin a keřů. Při vrstvení minerálních desek zde dochází k větší akumulaci vody, a proto je možné použít rostliny s většími nároky na vodu. Silnější tloušťky vegetační vrstvy dávají také větší prostor pro kořenový systém rostlin. Pokud kombinujeme panely, můžeme použít pevnější panel jako vrchní vrstvu, která bude odolnější vůči prošlápnutí. Vegetační střecha tak bude částečně pochozí. U silnější vegetační vrstvy se doporučuje používat odolnější panely ve spodní části souvrství.
Skladba zelené střechy
Správná skladba vrstev střešního pláště je klíčová pro funkčnost a bezpečnost. V případě zelených střech se jedná o komplexní systém vrstev, které plní specifické funkce.
- Rostliny a krycí vrstva:
- Extenzivní střechy: Nízké nenáročné rostliny doplňujeme posypem kůry, zeminy a drobného kačírku. To zlepšuje vizuální vzhled a přitížení stabilizuje vegetační panely. U větších střech se navrhují stabilizační prvky.
- Intenzivní střechy: Používají se náročnější rostliny, keře, případně se v tomto systému dá pěstovat i zelenina. Tloušťka vrstvy zeminy je min. 200 mm, pokud bude použit hydroakumulační panel.
- Vegetační, drenážní a hydroakumulační vrstva:
- Extenzivní střechy: Panely slouží k přímému pěstování rostlin. V jednovrstvých systémech extenzivních střech je není nutné doplňovat drenážními fóliemi, mají 3x větší propustnost pro vodu, než požadují normy pro zelené střechy (FLL) a než mají nejlepší zeminy určené pro jednovrstvé systémy. Zároveň dokážou udržet zásobní vodu několikanásobně více než běžné nopové fólie výšky 20 mm. Jejich vláknitá struktura filtruje zbytkovou zeminu při počátečním zakořeňování.
- Intenzivní střechy: Akumulace vody probíhá pouze v panelech, přebytečná voda volně odkapává a tím brání přemokření.
- Odkapová, drenážní vrstva pro střechy bez spádu (pouze u intenzivních střech): Náročnější vícevrstvé vegetační střechy bez dostatečného sklonu nebo rozsáhlé střechy s velkou odtokovou délkou lze doplnit odkapovým systémem. Používá se prostorová smyčková rohož nebo speciální nízké nopové fólie s obráceným nopem.
- Separace (u extenzivních střech): Separační vrstvu může tvořit nesmáčivá PES nebo PP geotextilie 65-125 g/m2. Neslouží jako ochrana proti prorůstání kořínků, měla by být vodopropustná.
- Tepelné izolace:
- Extenzivní střechy: Tvoří ji voděodolný a pevný extrudovaný polystyren (XPS s pevnostní třídou 300 kPa, vyšší třídy se používají při extrémních zátěžích u střech s intenzivním ozeleněním, nebo při kombinaci s dalším provozem - terasy, parkoviště apod.). Extrudovaný polystyren slouží u extenzivních střech také jako základní protikořenová ochrana.
- Intenzivní střechy: Tvořena expandovaným nebo extrudovaným polystyrenem o tloušťce 200-450 mm (podle tepelných požadavků prostorů pod střechou). U nevytápěných garáží se tepelná izolace může vynechat úplně, panely mají základní tepelněizolační schopnost.
- Separace (pokud je hydroizolace agresivní vůči extrudovanému polystyrenu): Pokud je hydroizolace agresivní vůči extrudovanému polystyrenu (některé mPVC fólie), musí se oddělit pomocí separační fólie.
- Hydroizolační vrstva: Moderní hydroizolační fólie a modifikované asfaltové pásy (SBS i APP) už je možné koupit ve variantě s odolností proti prorůstání kořínků. Může ji tvořit fólie, asfaltový pás nebo dvojitá hydroizolace DUALDEK. Fólie se pokládají klasicky v jedné vrstvě nebo jako dvojitá izolace se signalizací.
- Původní nosná konstrukce: Je nutné ověřit, zda původní nosná konstrukce (stropů i stěn) zvládne přitížení od nové střešní vegetace. Silnější vegetační vrstva a větší rostliny mají také vetší nároky na statiku nosných konstrukcí.
Vegetační souvrství tvoří vrstvy nad hydroizolací, tj. ochranná a vodoakumulační textilie, drenážní a filtrační vrstva, substrát, vegetace. Hydroizolace, resp. kořenovzdorná fólie musí být odolná proti prorůstání kořenů (viz německá směrnice FLL), musí být vyvedena cca. 15 cm nad povrch substrátu, zafixována k atice a chráněna proti mechanickému poškození a UV záření. Kořenovzdorná vrstva musí být položena celoplošně, tj. i v oblasti bez přímé vegetace (např. pod štěrkovým okrajovým pásem, dlažbou apod.).
Realizace zelené střechy
Než se pustíte do výběru vegetačního střešního systému a konkrétních rostlin, musíte si ujasnit, co je u vaší střechy možné a co nikoli. Nejdůležitějšími faktory jsou: sklon střechy, únosnost konstrukce a následná údržba. „Za ideální sklon pro vegetační střechy považuji 2° (plochá střecha dle ČSN 73 1901),“ říká inženýr Petr Vacek ze společnosti Isover. Bez větších problémů lze realizovat a udržovat sklony od 0°až do cca. 30°. Optigreen standardně řeší i ozelenění střech se sklonem do 45°, individuálně i více. Nulový sklon může být výhodou u intenzívních zelených střech kvůli možnosti akumulace vody v drenážní vrstvě pro spodní závlahu.
Co se týče únosnosti střešní konstrukce, je podle jeho slov přirozenější navrhovat vegetační střechu do novostavby, kde předem počítáme se zvýšeným zatížením, které do konstrukce přináší těžká vegetační vrstva. U extenzívního souvrství běžně cca. 80-170 kg/m2, u řešení Optigreen "Lehká střecha" je to jen cca. 40 kg/m2. U intenzívního souvrství je třeba počítat s cca. 300 kg/m2 a více. Hodnoty zahrnují nasycení vodou i vegetaci. V případě rekonstrukcí nám statika mnohdy nedovolí ozelenit střechu vůbec. Toto je nutné předem důkladně propočítat. Je dobré si zařídit posudek statika, který na základě výkresů jednoduše posoudí s jakým zatížením střechy se při stavbě počítalo. Naše standardní extenzivní zelená střecha váží 90-95kg/m2 což by mělo být ve většině případů v pořádku.
Čtěte také: Pochozí beton: Doba schnutí
Před podrobným projektováním bychom si také měli uvědomit rozsah údržby na střeše. Existují střechy téměř bezúdržbové - pouze občasná kontrola a drobné udržovací práce. Ty se skládají z nenáročných rostlin, skalniček, netřesků a sukulentů. Pro údržbu je nutné na střeše zvážit umístění vodovodní přípojky.
Rekonstrukce stávajících střech
V případě rekonstrukcí stávajících střech s uvažovanou zelení můžeme postupovat následovně. Původní střechu doplníme novou tepelnou izolací na současný energetický standard a pak řešíme ozelenění. Pokud jsou se střechou dlouhodobě problémy, například do ní zatéká, musí se provést generální oprava, nebo dokonce demontáž střešního pláště a vytvoření zcela nové střechy. V ostatních případech je možné aplikovat inverzní tepelnou izolaci doplněnou o zeleň. Pro rekonstrukce bych doporučil spíše skladbu s extenzivní zelení. V případě rekonstrukcí, kde není přítomna hydroizolace odolná vůči prorůstání kořínků, je nutné použít protikořenovou fólii. Její druh a zpracování záleží na typu vegetace, kterou na střeše plánujeme. Proti „agresivním“ kořenům je nutné použít ochranu dvojitou. Protikořenová ochrana by měla separovat celou vegetační vrstvu od přilehlých konstrukcí a tím zamezit jejímu poškozování. Napojování protikořenové ochrany se provádí podle doporučení výrobce - svařováním, lepením nebo přesahem.
Výběr rostlin
Rostliny volíme podle druhu vegetační střechy a podle míry údržby. Pro extenzivní střechy se doporučují rostliny, které se zvládnou vypořádat s extrémními podmínkami - dlouhotrvajícím suchem, nebo naopak přemokřením, větrem a přímým slunečním zářením. Ideální jsou nízké trsovité rostliny, které se samovolně plošně rozrůstají a regenerují. Osvědčené jsou např. nenáročné skalničky či odolné sukulenty - netřesky či rozchodníky. Pro zpestření lze použít i extrémní horské nebo jihoamerické kaktusy.
Způsoby ozelenění
Finančně nejméně nákladné (i pro velké plochy) je ozelenění osivem buďto prostým rozhozem, nebo tzv. hydrosevem za vlhka (osivo, případně i výhonky a řízky se nastříkají). „Zelená střecha“ není zelená ihned, ale až po vyklíčení semen. Na menší střechy se vysazují jednotlivé rostliny nebo malé trsy. Dalším způsobem je ozelenění pomocí vegetačních rohoží, travních nebo rozchodníkových koberců nebo předpěstování v panelech. Je to finančně nákladnější, výhodou je ale velká rychlost a okamžitý výsledek. V případě rozchodníkových koberců máte jistotu, že zelená střecha bude skutečně zelená a to ihned po instalaci. Sukulenty z 95% již pokrývají celou plochu "koberce". Důležité je, že jsou plně zakořeněné - tedy živé. V případě instalace "hnědé" střechy se řízky rozhodí volně do substrátu. Zde je riziko odfouknutí substrátu nebo přívalového deště, který by mohl část výsadby odplavit či poškodit. Čekáte více než půl roku než se sukulenty začnou pomalu rozrůstat. Takto provedená zelená střecha vyžaduje pravidelnou zálivku alespoň několik měsíců od instalace. Extenzívní vegetaci lze založit výsevem a rozhozem řízků rozchodníků, případně hydroosevem, výsadbou předpěstovaných rostlin v balech nebo položením předpěstovaných vegetačních rohoží. Pro šikmé střechy jsou nutné vegetační rohože na nevytlívající vložce.
Zábradlí a bezpečnost na pochozí zelené střeše
Doplnění o detaily jako oplechování, ochranné koše, vpustě či zábradlí jsou klíčové pro funkčnost a bezpečnost. Prostředky na zajištění osob proti pádu jsou nutné jak při provádění, tak při údržbě. U pochozích střech doporučujeme zábradlí, u nepochozích jsou nutné alespoň jisticí body pro připnutí jistícího lana pracovníka údržby. Patentovaný jisticí systém OPTISAFE slouží pro ploché střechy do 5°. Jistící body jsou vytvořeny tak, že nenarušují hydroizolaci.
Čtěte také: Vlhkost a OSB podlaha: Jak ji chránit?
Časté chyby při realizaci zelených střech
Zelené střechy už dávno nejsou jen zahraničním trendem. Stále častěji jsou k vidění také v našich končinách. Chcete-li totiž naplno využívat všechny výhody, které zelené střechy nabízí, nesmíte při realizaci zanedbat ani na první pohled nedůležité detaily. Níže najdete čtveřici nejčastějších pochybení, o kterých byste měli vědět, než s realizací začnete:
- Nesprávná manipulace s výrobky: Nesprávná manipulace s výrobky může mít za následek jejich poškození již během realizace. Roztržená geotextilie nebo praskliny na nopové folii vzniklé v důsledků nesprávného skladování anebo při nešetrném přecházení po instalaci fólie - to je jen stručný výčet problémů, které můžete (v lepším případě) odhalit ještě před finalizací výstavby. Během výstavby větší vegetační střechy se zřejmě úplně nevyhnete přecházení po nopové fólii, například při natahování separační geotextilie, pokládce koberců nebo umisťování řízků do substrátu. Při přecházení však nestoupejte přímo na nopovou folii.
- Chyby při instalaci geotextilie: Geotextilie plní v souvrství zelených střech hned několik důležitých funkcí, proto jim věnujme bližší pozornost. Při instalaci geotextilie se držte doporučených pokynů. Při pokládce většího počtu pásů je nutné pokládat geotextilii s přesahem min. 30 cm. Někdy však stavitelé tato doporučení ignorují a položí pásy pouze těsně vedle sebe, aby dosáhli nižší spotřeby materiálu. Spíše vzácně se setkáte s chybným výběrem filtrační geotextilie. U hrubší geotextilie se bude voda vsakovat déle, což při častých deštích může mít za následek nežádoucí přemokření, nebo dokonce úhyn rostlin. Rozchodníky v příliš vlhkém prostředí neprospívají, na rozdíl od různých druhů mechů, které je mohou postupně začít vytlačovat. Řešení problému: Dodržujte odborná doporučení a na materiálu se nesnažte ušetřit tam, kde vás to později může přijít draho.
- Nedostatečné odvodnění: Pokud bude voda odtékat příliš pomalu, dojde k přemokření a nadměrnému zatížení konstrukce. Funkční odvodnění zelené střechy zajistí optimální nakládání s dešťovou vodou. Někdy je proto užitečné mít již před založením zelené střechy představu o výskytu dešťových srážek v oblasti vaší stavby. Řešení problému: Minimálně jednou až dvakrát za rok kontrolujte stav zelené střechy a ověřte, zda se na ní nedrží přílišné množství vody.
- Použití nevhodného substrátu: Střešní substrát do zelených střech má totiž jiné složení než směsi určené pro pěstování rostlin na zahradě. Střešní substrát musí projít technickými zkouškami, které mají za úkol otestovat jeho použití v souvrství zelených střech. Zahradnický substrát uváděné podmínky nesplňuje, proto je sám o sobě do zelených střech nevhodný. Řešení problému: Používejte pouze doporučené druhy substráty, které jsou určeny primárně pro zelené střechy.
Pokud se chcete uváděným potížím vyhnout, při výběru materiálu však neexperimentujte a držte se odborných doporučení. V dlouhodobém horizontu se vám investice vrátí.
FATRA GREEN ROOF: Systém zelených střech
Již v roce 1935 byla založena koncernem firmy Baťa společnost Fatra, která v současnosti patří k nejdéle působícím zpracovatelům plastů v ČR a je nedílnou součástí plastikářského průmyslu u nás i v rámci Evropy. Nabízí špičkové produkty a specializovaná zákaznická řešení pro různá průmyslová odvětví včetně segmentu stavebnictví. Od letošního roku Fatra zařadila do svého výrobního programu systém zelených střech - FATRA GREEN ROOF.
Fatra má zkušenosti již téměř 15 let se speciální hydroizolační fólií vyztuženou skleněným rounem s označením FATRAFOL 818/V-UV, která je určena pro přitížené střechy ať už betonovými dlaždicemi, štěrkem (kačírkem) nebo substrátem v případě tzv. zelených střech. Novinkou je, že Fatra je od letošního roku schopna dodat zákazníkům nejen hydroizolační fólii samotnou, ale kompletní systém zelené střechy. Na veletrhu Střechy Praha, který se konal na začátku února v Praze, se systém FATRA GREEN ROOF, jak jsme jej nazvali, setkal na stánku Fatry s velkým zájmem odborné i laické veřejnosti.
Varianty zelených střech FATRA GREEN ROOF
Nabídka zahrnuje jak extenzivní (EXTENSIVE UNIVERSAL F, EXTENSIVE LIGHT F) tak intenzivní střechy (INTENSIVE UNIVERSAL F).
- Extenzivní střechy: Jde o střechy s nižší nosností střešní konstrukce a tenkou vrstvou substrátu. Pro tento typ střech jsou vhodné rostliny rozšiřující se do plochy jako jsou trvalky, skalničky a suché rostliny, které snesou extrémní podmínky střídání tepla, sucha a mrazu. Tento typ zelených střech má minimální nároky na údržbu.
- Intenzivní střechy: Tento typ je charakteristický vysokou nosností a silnější vrstvou substrátu. Tyto střechy jsou vhodné pro vytvoření zahrady s použitím květin, keřů a nízkých stromů. Vyžadují však pravidelnou údržbu a závlahový systém.
Služby Fatry
Fatra nabízí kompletní systém zelené střechy, včetně veškerých služeb. Ty zahrnují konzultace problematiky zelených střech, zpracování technické studie návrhu, návrh doporučených doplňků pro zelenou střechu, kalkulace odtokových a retenčních vlastností, doporučení spolehlivých instalačních firem pro provedení střechy a samozřejmě cenové kalkulace. Skladby zelených střech je možné nalézt také v projekčních nástrojích BIMTech Tools.
Údržba zelených střech
Četnost údržby závisí na druhu vegetace a zahrnuje především kontrolu okrajů a prostupů z hlediska případného vnikání kořenů, kontrolu zavlažovacích a odvodňovacích zařízení, prořez a sečení, odstraňování nežádoucí vegetace, v případě potřeby dosetí a dosázení některých míst nebo zálivku a hnojení. Opravu střešní zahrady provádět lze, avšak pouze lokálně. Lokální oprava střechy je provedena částečným odebráním vrchní vrstvy střechy (kamení, vegetace, zemina). Abyste předešli zbytečnému poškození střešní zahrady, doporučuje se dvojitá hydroizolace DUALDEK. Díky systému DUALDEK lze sektorově zjistit, kde ve střeše nastal problém. Při kontrole střešní zahrady musí proběhnout kontrola všech spojů a těsnosti střechy.
tags: #pochozi #zelena #strecha #zabradli #informace