Při rozhodování o nové střeše je důležité nezapomenout na zákonné povinnosti, které s takovým projektem souvisejí. Než se podíváme na zákonné povinnosti, je třeba zmínit, že pokud má vaše střecha nedostatky, nemusíte se vždy pouštet do zásadní renovace. Ta je nutná zejména v případě značného poškození střešní krytiny, výrazného zatékání střechou, velkých a neřešitelných problémů a také v případě, že je střecha stará již desítky let. Poškození nebo snížení nosnosti krovů je rovněž zásadní indikací pro celkovou rekonstrukci střechy. V případech, které jsme výše nezmínili, si s největší pravděpodobností vystačíte s důkladnou opravou střechy. Ty mají zpravidla charakter a soustředí se na poškozená místa.
Když už plánujete výměnu střešní krytiny, je dobré vědět, co za to. Z praktického hlediska se doporučuje mít k realizaci nové střechy vypracovaný projekt, který definuje rozsah a postup prací. Klíčovým bodem je rozhodnutí, zda bude pro rekonstrukci střechy nutné stavební povolení nebo zda postačí pouhé ohlášení stavebnímu úřadu. Za je třeba s novou střechou žádat o stavební povolení vám pomůže rozklíčovat buď odborný řemeslník, nebo autorizovaný projektant.
Stavební zákon a jeho vliv na povolování
Odpověď na otázku, zda je potřeba stavební povolení na rekonstrukci střechy, je obsažena ve stavebním zákoně. Od loňského roku platí jeho výrazně pozměněná verze, která vcelku zřetelně popisuje, jak se v konkrétní situaci zachovat. Vliv na povolovací režim stavby podle nového stavebního zákona má především to, o jaký typ stavby se jedná. S účinností nového stavebního zákona bude nutné rozlišovat, zda se jedná či nejedná o tzv. udržovací práce pro drobnou stavbu či nikoliv. Drobné stavby jsou vymezeny v Příloze č. 1 nového stavebního zákona. „V případech, kdy nebude výměna střechy spadat do uvedené kategorie drobných staveb, bude taková výměna bude stavbou z kategorie jednoduchých staveb, anebo stavbou v přílohách neuvedenou.
Stavební zákon upravuje tři možnosti, jimiž lze rekonstrukci provést:
- Rekonstrukce bez ohlášení stavebnímu úřadu.
- Stavební záměr je třeba ohlásit příslušnému stavebnímu úřadu.
- Je nutné žádat stavební úřad o stavební povolení.
Rekonstrukce bez stavebního povolení nebo ohlášení
Podle stavebního zákona, konkrétně § 55 odst. 2 písm. c), stavební povolení není vyžadováno v případě, že úpravy střechy nezmění výrazně vzhled budovy, nezasáhnou do nosných konstrukcí a nemění se ani způsob jejího užívání. V takových případech stačí před zahájením prací podat ohlášení na stavebním úřadě.
Čtěte také: Asfaltové pásy: Kompletní průvodce
V ustanovení § 103 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen „stavební zákon“) je uvedeno, že stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou. Za udržovací práce stavební zákon typicky považuje např. výměnu oken a střechy. Důležitou podmínkou je, aby se neměnil vzhled střechy či oken v podobě jejich barvy nebo členění. Pokud ovšem sami nejsme jisti, zda spadáme do této kategorie, je vhodné náš zamýšlený záměr stavebnímu úřadu alespoň ohlásit dle ustanovení § 104 stavebního zákona.
Za údržbu dokončené stavby se podle stavebního zákona považují práce, jimiž se zabezpečuje „dobrý stavebně technický stav stavby tak, aby se co nejvíce snížilo nebezpečí výskytu závady nebo havárie stavby a nedocházelo ke znehodnocení“. Pokud tedy potřebujete vyměnit okapy a jejich svody, doplnit sněhové zábrany nebo odvětrání, pak tyto investice spadají právě sem. Do kategorie udržovacích prací se ale můžete vměstnat i s mnohem velkorysejším záměrem - novou střešní krytinou. A klidně i s výměnou latí a doplňkové hydroizolace. Důležité je, abyste nezasáhli do nosné konstrukce. V tomto případě ale určitě neuděláte chybu, když svou investici s místně příslušným stavebním úřadem budete alespoň konzultovat.
Výměna krytiny, pokud nezasáhneme do konstrukčních částí střechy, spadá do kategorie udržovacích prací. Takže ani v případě, kdy měníme její materiál, není stavební povolení potřeba. Stejná situace platí i pro výměnu střešních oken, pokud je zachován jejich rozměr. Pokud jde o výměnu oken stejného vzhledu a velikosti, nebude nutné povolení ani ohlášení. Pokud jde o výměnu oken stejného rozměru a vzhledu, výměna nemůže negativně ovlivnit zdraví, požární bezpečnost, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a stavba není kulturní památkou, pro udržovací práce u drobných staveb není potřeba žádat o povolení záměru.
Obecně platí, že bez povolení můžete konat tehdy, pokud nezasahujete do nosných konstrukcí a neměníte vzhled ani způsob užívání stavby. K tomu je nutné si pohlídat, zda váš záměr nepotřebuje posouzení vlivů na životní prostředí nebo jeho realizací nedochází ke snížení požární bezpečnosti. Stejně tak není nutné povolení řešit v případě drobných staveb, které zákon definuje jako doplňkové.
Kdy je potřeba ohlášení stavebnímu úřadu
„V případě, že výměna střešní krytiny ovlivní některý z parametrů, anebo je stavba kulturní památkou, bude nutné provést ohlášení stavebního záměru na příslušném stavebním úřadě,“ vysvětluje advokát Jan Tomíšek z advokátní kanceláře Rowan Legal. I když měníte střešní krytinu za jiný typ, rozhodnete se například pro populární uhlově černou namísto dosavadního cihlového odstínu, není ve většině případů potřeba s úřady nic řešit. Změnou vzhledu stavby se totiž myslí zásadní změna materiálu, ne zpravidla nová barva. Nicméně i v tomto případě doporučujeme místní stavební úřad kontaktovat a ubezpečit se, že se na chystanou rekonstrukci nevztahuje žádná zákonná povinnost.
Čtěte také: Pochozí beton: Doba schnutí
Spolu s ohlášením musí stavebník předat stavebnímu úřadu mimo jiné i souhlasy sousedů, kteří mohou být rekonstrukcí dotčeni. Pokud nebudou souhlasy kompletní nebo se ozve nějaký opomenutý soused, že s rekonstrukcí nesouhlasí, stavební úřad přejde do režimu stavebního řízení a bude rozhodovat o vydání stavebního povolení. Stejně bude postupovat i v případě, pokud nelze získat souhlas souseda z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti v podobě např. pobytu v zahraničí.
Kdy je potřeba stavební povolení
Stavební povolení bude potřeba v situacích, kdy instalace nové střechy zahrnuje zásadní změny, například významný zásah do nosných konstrukcí nebo změnu typu střešní krytiny. Tento typ povolení se vyžaduje i při změně způsobu užívání budovy. U projektů, kde vzniká zcela nová střecha nebo dochází ke změně tvaru, sklonu či konstrukce, je výměna střechy a stavební povolení běžnou součástí procesu.
Pokud by v rámci rekonstrukce bylo nutné vyměnit i krov (nosnou konstrukci střechy), bude třeba získat také stavební povolení. Výměna krovu, například z důvodu přestavby na obytné podkroví, je zásahem do nosných struktur stavby. Obecně lze říci, že vyřídit stavební povolení budete potřebovat zejména v případech, kdy je součástí vašeho projektu také rekonstrukce krovu (nejen výměna střešní krytiny). Během tohoto typu rekonstrukce střechy zasahujete do nosných částí budovy, které mají vliv na stabilitu domu. Podobné je to v případě realizace půdní vestavby nebo vybudování nového střešního okna či vikýře. Nicméně konkrétní rozhodnutí ohledně stavebního povolení, nebo ohlášky nakonec udělá vždy místní stavební úřad na základě druhu a povahy stavby.
Při osazování větších oken se může jednat o stavební úpravu v režimu § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona. „Stavebního povolení ani ohlášení stavby nebude zapotřebí v případech, kdy se výměnou nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání, výměna nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, osazení větších oken nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy na stavbě, která je kulturní památkou,“ upřesňuje Tomíšek. Není-li některá z podmínek splněna, je pro výměnu oken potřeba stavební povolení.
Povolení stavebního úřadu budete v zásadě potřebovat, pokud je rekonstrukce střechy doprovázena významným zásahem do konstrukce budovy a jejího vzhledu nebo pokud se mění způsob užívání budovy. V praxi to bude spíše v případě rozsáhlých rekonstrukcí, kdy nová střešní konstrukce tvoří pouze jednu část střešní konstrukce, nebo pokud byste se rozhodli zcela změnit typ střešní krytiny.
Čtěte také: Vlhkost a OSB podlaha: Jak ji chránit?
Přehled situací a požadovaných povolení
| Typ práce | Zásah do nosných konstrukcí | Změna vzhledu budovy | Změna způsobu užívání | Požadované povolení |
|---|---|---|---|---|
| Výměna střešní krytiny (stejný typ/barva) | Ne | Ne | Ne | Žádné |
| Výměna střešní krytiny (jiný typ/barva, ale ne zásadní změna materiálu) | Ne | Může ovlivnit (doporučena konzultace) | Ne | Ohlášení (dle posouzení úřadem) |
| Výměna okapů a svodů, doplnění sněhových zábran, odvětrání | Ne | Ne | Ne | Žádné |
| Výměna krovu | Ano | Ano/Ne | Ano/Ne | Stavební povolení |
| Realizace půdní vestavby | Ano | Ano | Ano | Stavební povolení |
| Vybudování nového střešního okna/vikýře | Ano | Ano | Může ovlivnit | Stavební povolení |
| Osazení větších oken | Může ovlivnit | Může ovlivnit | Může ovlivnit | Stavební povolení (pokud nejsou splněny podmínky pro ohlášení) |
| Změna tvaru/sklonu střechy | Ano | Ano | Může ovlivnit | Stavební povolení |
Specifické situace
Kulturní památky a ochranná pásma
V případě, že je nemovitost označena za kulturní památku, je třeba ohlášení či stavebního povolení vždy. Není-li nemovitost označena za kulturní památku, ale nachází-li se v památkovém ochranném pásmu městské památkové rezervace, je stavebník povinen vyžádat si závazné stanovisko obecního úřadu s rozšířenou působností. K žádosti o vydání závazného stanoviska je oprávněn vlastník nemovitosti. Žádost se podává u příslušného orgánu státní památkové péče. Přílohami této žádosti jsou následně doklad o vlastnictví nemovitosti (např. výpis z katastru nemovitostí) a v případě udržovacích prací v podobě výměny oken či střechy by postačil i popis prováděných prací s uvedením použitých materiálů.
V případě nevyžádání si tohoto závazného stanoviska se stavebník dopouští přestupku. Přestupku, za který lze uložit pokutu dle zákona č. 20/1987 Sb., zákon o státní památkové péči, v platném znění (dále jen“ zákon o státní památkové péči“). Za takové porušení zákonem stanovené povinnosti lze následně uložit osobě pokutu až do výše 2.000.000,- Kč. Resp. v případě národní kulturní památky až do výše 4.000.000,- Kč.
Azbestové střechy
A pak je tu ještě třetí varianta. Náhrada střešní krytiny z vláknitého cementu, obecně nazývanou jako eternit. Ta totiž obsahuje potenciálně nebezpečný azbest. Ani v takovém případě sice nemusíte žádat o souhlas se záměrem, pokud nezasahujete do tvaru střechy a její nosné konstrukce, vztahují se na vás ale jiné povinnosti. Také samotné snímání eternitové střešní krytiny má svá specifika. Pokud ho raději nesvěříte odborné firmě, což je ideální případ, musíte stejně jako odborní pracovníci dodržovat jasně daná pravidla. Žádné shazování do kontejneru, ale velmi opatrná práce. Přísná pravidla má i nakládání s odpadem. Pokud při rekonstrukci střechy přijdete do styku se stavebními materiály s obsahem azbestu, budete muset k jeho odstranění získat povolení. Do detailu se tomuto tématu věnují hned tři odstavce v §128 Stavebního zákona (Stavební řád), konkrétně odstavce 1), 5) a 6).
Doporučení a právní pomoc
Doporučuje se před započetím instalace nové střechy či výměny střešní krytiny konzultovat vše s odborníky a striktně dodržovat zákonné povinnosti. Vyhnete se tak nejen nedostatkům v samotném návrhu a provedení střechy, ale také případným sankcím ze strany stavebního úřadu. Vzhledem k výše uvedenému je důležité nepodcenit přípravu celé rekonstrukce. Tato část může stavebníku ušetřit spoustu času a nervů při následných problémech se stavebním úřadem. Lze jen doporučit stavební záměr ohlásit vždy, pokud si není stavebník úplně jistý, zda zamýšlená rekonstrukce spadá pod udržovací práce. V samotném stavebním řízení, kdy se jedná o větší přestavbou nemovitosti, vydává stavební úřad stavební povolení. Pokud ovšem tuto žádost zamítne, lze se proti tomuto rozhodnutí bránit prostřednictvím odvolání.
Zde je vhodné vyhledat pomoc advokáta, který celou věc posoudí, pomůže odstranit jednotlivé vady a případně i samotné odvolání sepíše. Stejně tak může advokát stavebníka zastupovat v přestupkovém řízení u příslušného orgánu. A to v případě, pokud se dopustil výše uvedeného přestupku dle jednotlivých ustanovení zákona o státní památkové péči. Konkrétně, když si nevyžádal závazné stanovisko nebo ani přestavbu neohlásil či nezažádal o stavební povolení a nemovitost je zároveň označena za kulturní památku či se nachází v ochranném pásmu městské památkové rezervace.
Při jakýchkoliv změnách je však jistotou kontaktovat místní stavební úřad a ubezpečit se, že se na chystanou rekonstrukci nevztahuje žádná zákonná povinnost. Rekonstrukce střechy není jen technická záležitost, ale také otázka správného postupu právě směrem k úřadům. Při plánování prací hraje roli nejen rozsah zásahu, ale i to, zda jde o pouhou dílčí úpravu střešní krytiny, nebo o zásadnější výměnu střechy.
tags: #pochozi #strecha #stavebni #urad #povoleni