S pochozí plochou střechou získáváte další venkovní prostor, který lze využít jako střešní zahradu, terasu nebo sportovní hřiště. Díky ploché střeše získá váš dům využitelný prostor nejen v interiéru, díky němuž nebudete vytápět nevyužitý prostor a ušetříte tak za energie. Z exteriéru můžete střechu využít k relaxaci a posezení, výsadbě rostlin nebo osazení pochozími prvky. Budovy s další užitnou plochou na střeše, zejména v hustě obydlených městských oblastech, rychle získávají na atraktivitě a hodnotě.
Typy plochých střech a jejich skladba
Dle konstrukce můžeme ploché střechy rozdělit na jednoplášťové nebo dvouplášťové. Jednoplášťová varianta neobsahuje vzduchovou mezeru, a proto je nutné myslet na kvalitní parozábranu, která bude chránit konstrukci před pronikáním vodních par. Dvouplášťová alternativa obsahuje vzduchovou mezeru k odvádění vlhkosti. U obytných budov se nejčastěji budují dvouplášťové provětrávané střechy. U takových budov se někdy realizují i jednoplášťové střechy s dřevěným záklopem a střešní krytinou z asfaltových pásů.
Střechy s dřevěným podkladem mohou mít různý sklon a mohou mít poměrně rozmanité složení jednotlivých vrstev vodotěsných a tepelných izolací. Dřevěný podklad, dřevěný záklop, bývá provedený z prken nebo z dřevovláknitých desek typu OSB.
Moderní systémy pro ploché střechy
Systém OPTIMO
Střechy OPTIMO jsou optimálně vrstvené ploché střechy, kde je požadovaného sklonu dosaženo pomocí spádovaných tepelně izolačních desek FIBRANxps INCLINE namísto těžkého spádovaného betonu. Aby se snížilo zatížení ploché střechy, nahrazuje systém OPTIMO těžký a silný spádovaný beton lehčími a tenčími spádovanými tepelně izolačními deskami FIBRANxps INCLINE, které navíc zvyšují tepelný odpor konstrukce střechy. Modernějším řešením je systém OPTIMO, kde je těžký beton nahrazen spádovanými tepelně izolačními deskami.
Systém PLUS
Pro renovaci ploché střechy je vhodný moderní systém PLUS, kdy se na stávající plochou střechu položí nová vrstva tepelné izolace.
Čtěte také: Asfaltové pásy: Kompletní průvodce
Hydroizolace asfaltovými pásy
U nás se na plochých střechách jako střešní krytina používají povlakové hydroizolace, které je pochopitelně potřeba kvalitně položit a vytvořit spojitou vodotěsnou izolaci. Asfaltové pásy se používají jako střešní krytina u různých obytných budov i u různých přístřešků. V širokém sortimentu KVK Parabit je velké množství asfaltových pásů pro všechny typy střech s dřevěným podkladem.
Výhodou systému konvenční ploché střechy je to, že hydroizolační asfaltové pásy mohou být tepelně navařeny přímo na betonovou spádovanou vrstvu. Jeho nevýhodou je však velká hmotnost spádované vrstvy a také její větší tloušťka. Vrstva spádovaného betonu musí být u odtoku silná zpravidla nejméně 5 cm.
Spodní asfaltové pásy řady SKLODEK 40 a lehké asfaltové pásy K-BASE mohou být k dřevěnému podkladu přikotveny v přesazích pomocí podložek a vrutů. Lehké asfaltové pásy R20 a R13 se k dřevěnému podkladu přibíjejí hřebíky na lepenku. U střech s podkladem z OSB desek je možné také použít samolepicí asfaltové pásy, které se nalepí na povrch OSB desek opatřený asfaltovým penetračním nátěrem ALP. Při návrhu mechanického kotvení asfaltových pásů je potřeba především zohlednit zatížení větrem a sklon střechy.
Fixace hydroizolační fólie kotvením je nejčastěji používaný způsob. Důležitá je instalace vhodných kotvicích prvků a jejich umístění v ploše dle kotevního plánu, aby byla fólie schopna odolávat působení větru a dalším povětrnostním podmínkám.
Přitížené a nepřitížené střechy
- Nepřitížené střechy (bez vnějšího zatížení) - patří sem mechanicky kotvené a celoplošně lepené střechy.
- Přitížené střechy (s vnějším zatížením) - mechanické kotvení je nahrazeno zatížením další vrstvou, např. štěrkovým ložem, vegetační vrstvou nebo pochůznými prvky pro vytvoření např. terasy. Tato přitěžující vrstva prodlužuje životnost střešního pláště, chrání ji před povětrnostními vlivy, rozdílnými teplotami a mechanickým poškozením.
Zelené střechy
Vytvoření zelené střechy nabízí skvělou možnost relaxace a zvýšení užitné hodnoty vašeho domu.
Čtěte také: Pochozí beton: Doba schnutí
- Intenzivní zelené střechy - jsou vhodné pro rekreaci, osázeny stromy a keři, vhodné k pěstování zeleniny apod. Vyžadují údržbu a zavlažování.
- Extenzivní zelené střechy - jsou osázeny travinami, mechy a divokými květinami, plní okrasný účel. Jsou méně náročné na údržbu a nevyžadují zavlažování.
Jako podklad zelené střechy je vhodné zvolit vícevrstvou vyztuženou PVC nebo FPO fólii, která je volně ložená, tzn. není celoplošně mechanicky kotvená ani lepená. Okraje okolo atiky, ukončení a místa s největšími prostupy jsou mechanicky zabezpečená pomocí kotvicích profilů.
Historie a vývoj hydroizolací pro ploché střechy
Plochá střecha je historicky velmi stará s dlouhou historií vývoje hydroizolačních materiálů a technologií tak, jak se potřeby lidí a jejich technické poznatky vyvíjely. V minulosti byla materiálová základna asfaltových pásů pro ploché střechy velmi omezena. O výběru nosných vložek nebo modifikovaných asfaltových pásů nemohla být na standardních stavbách ani řeč. V 90. letech se konečně otevřel trh a možnosti. S vývojem nových druhů asfaltových pásů šel i vývoj zpracování a tvorba detailů. Největší dopad na kvalitu povlakových hydroizolací bylo užití modifikovaných asfaltových pásů.
Pokládka a detaily hydroizolace
Výrobci a dodavatelé povlakových hydroizolací začali uplatňovat své osvědčené postupy a technologické předpisy pro zpracování jejich materiálů na stavbách. Vstupem zahraničních výrobců na český trh a jejich „Know how“ při zpracování jejich asfaltových pásů se začaly uplatňovat jejich směrnice a předpisy pro pokládku. Asi nejčastěji diskutovanými rozdíly v oblasti detailu je způsob opracování detailů napojení svislých ploch.
Napojení na svislou plochu a atikový klín
Detail napojení na svislou plochu, tzn. v nejčastějších případech se jedná o kraj střechy tvořený atikou nebo stěna vytažená nad rovinu střechy. "Francouzská škola" učí napojovací pásy zatáhnout v každé vrstvě až do koutu a pak v daném úhlu stěny např. 90° vytáhnout na svislou stěnu do požadované výšky. "Německá škola" učí vložit do koutu atikový klín.
Na střešní plochu a její povlakovou hydroizolaci působí horizontální a vertikální síly. Horizontální silou je hlavně dilatace v době ohřevu a chladnutí. Vertikální silou je hlavně vztlak působícího větru. Umístění atikového klínu v patě atiky působí jako kloub. Jelikož pásy nejsou v místě atikového klínu natavené, je zde možnost pohybu (byť omezeného), aniž by bylo napětí ze vzájemného pohybu přenášeno dál. Atikový klín je z velké většiny rozměru 50x50 mm, ale lze použít i rozměry 80x80 a 100x100 mm. Větší rozměry jsou právě z důvodu většího prostoru pro pohyb hydroizolace. Materiál, ze kterého je vyráběn, je nejčastěji minerální vata, EPS nebo PIR. Klín EPS je z tohoto seznamu nejlevnější, ale z hlediska zabudování je nutné použití samolepících pásů, aby nedošlo působením ohně k jejich degradaci.
Čtěte také: Vlhkost a OSB podlaha: Jak ji chránit?
Směr pokládky asfaltových pásů
V minulosti jsem zaznamenal dvojí přístup k problematice směru pokládky spodní a vrchní vrstvy (toto téma se týká povlakové hydroizolace pokládané většinou ve dvou vrstvách). Jedni výrobci školili pokládku spodního asfaltového pásu v jednom směru a horní (finální) vrstvu křížem natavenou. Opticky to sice při pohledu vypadalo zajímavě (šachovnicový vzor), ale z praktického hlediska to již tak zajímavé není. Správné je dodržet stejný směr pokládky, při nízkém sklonu nejlépe ve směru spádu a klást další vrstvu podélně přesazeně tak, aby se neprojektovaly spoje nad sebou nejlépe o půl pás přesazeně. Norma pro navrhování střech ČSN 731901-3 uvádí navrhovat střechy tak, aby na povrchu nevznikaly kaluže. Voda stojící za spoji hydroizolace se považuje za nežádoucí.
Normy a spolehlivost střech
V Německé spolkové republice jsou povlakové hydroizolace řešeny normou DIN 18531 a doplněné o směrnice pro ploché střechy FDRL v aktuálním vydání z roku 2020, pro asfaltové pásy jsou dalším vodítkem ABC der Bitumenbahn - technické pravidla pro navrhování a provádění asfaltových hydroizolací s aktuálním 6. vydáním. Kvalita střešních plášťů a jejich schopnost chránit vnitřní prostředí před škodami je konečně zahrnuta i v České republice v nově vydané normě pro navrhování střech ČSN 731901-3. Jsem rád, že se podařilo již zastaralou normu aktualizovat na současné podmínky a současně rozdělit tematicky na části:
- navrhování střech - střechy s povlakovými hydroizolacemi (ploché) ČSN 731901-3;
- navrhování střech - střechy se skládanou krytinou (šikmé) ČSN 731901-2;
- Navrhování střech - základní ustanovení ČSN 731901-1.
Tak vznikl prostor soustředit se v jednotlivých vydáních na detailnější popis. Dle našich zkušeností je důležité zaměřit se při návrhu a stavbě plochých střech na ochranu hydroizolační vrstvy, protože u některých speciálních typů finálních vrstev je poškození hydroizolace pravděpodobnější než u jiných. Naštěstí je výběr finální vrstvy u obrácených plochých střech neomezený, neboť je hydroizolace chráněna silnou vrstvou tepelné izolace.
Při návrhu se rozlišují kategorie spolehlivosti:
- K1: Střechy, na které jsou kladeny standardní požadavky se standardní životností. Použité materiály lze označit jako normové.
- K2: Vyšší očekávaná spolehlivost, delší životnost a menší náklady na údržbu včetně ekologického aspektu. Hlavní hydroizolace snadno přístupná pro opravy (v podtextu takové skladby a materiály se navrhují např. na pochozích/provozních střechách, těžko přístupných, popř. nepřístupných).
tags: #pochozí #střecha #s #asfaltovým #povrchem