Plynosilikátové tvárnice, často označované jako pórobeton, představují jeden z nejoblíbenějších stavebních materiálů s bohatou historií a širokým spektrem využití.
Historie a vývoj pórobetonu
Pórobeton slaví 100 let, poprvé z něj byly tvárnice vyrobeny ve Švédsku v roce 1923. První pokusy s provzdušněním betonu nebo vytvrzení materiálů párou se začaly objevovat již na konci 19. století. Ke zlomu a vynálezu pórobetonu došlo ale až po 1. světové válce. Ve Švédsku byl tehdy nedostatek dřeva, zároveň rostla poptávka po zateplování budov. Vědci proto hledali stavební materiál, se kterým by se pracovalo stejně jako se dřevem, zachoval by si tvar, měl dobré izolační vlastnosti a zároveň byl nehořlavý. Bloky, od roku 1940 známé také jako Ytong, se staly pro průmysl převratnou novinkou. První průmyslově vyrobená tvárnice se objevila v roce 1929, ze Švédska tento stavební materiál dobyl svět. Pórobeton zjednodušil výstavbu architektům i řemeslníkům.
Dlouhou tradici má pórobeton i v České republice, v tehdejším Československu se začal vyrábět v roce 1974. „Na zdejším trhu se s výrobou pórobetonu setkáváme od poloviny 70. let, jehož jedna stěna je z šedého - popílkového plynosilikátu a další produkty vyrábějí dodnes,“ připomíná generální ředitel Xella pro ČR a Slovensko Peter Markovič. Xella tyto výrobní podniky převzala v 90. letech. Od roku 1974 se v ČR vyrobilo přes 34 milionů metrů krychlových položených tvárnic, počet vyrobených kusů přesáhl tři čtvrtě miliardy. „Pokud bychom seřadili všechny vyrobené tvárnice za sebe, zvládli bychom postavit chodníček o délce přes 457 tisíc kilometrů. Z pórobetonu vyrobeného v ČR by bylo možné postavit kompletně 381 tisíc rodinných domů nebo třeba 13 Cheopsových pyramid.“
Typy plynosilikátových tvárnic a jejich vlastnosti
Plynosilikátové tvárnice se dělí na dva hlavní typy:
- Siporex (bílý plynosilikát): Jedná se o ekologický materiál z písku, předchůdce dnešního Ytongu. Siporex byl přímo v licenci švédského Ytongu. Je považován za nezávadnou pískovou tvárnici.
- Šedý plynosilikát: Tento typ byl vyráběn z popílku, zejména z elektrárenského. Dle některých informací byl po roce 1982 zakázán kvůli možné radioaktivitě. Typickou výrobnou byla Prefa Trutnov. Pokud máte doma tmavě šedé tvárnice, je dobré se o jejich složení více zajímat.
Plynosilikátové tvárnice z popílkového pórobetonu mají tepelnou vodivost lambda = 0,18 až 0,23 W/m.K, tj. při tloušťce 300 mm je tepelný odpor stěny (bez omítek) R = 1,8 až 1,5 m2.K/W, součinitel prostupu tepla U = 0,54 až 0,68 W/m2.K. Pokud máte na mysli plynosilikát z pískového pórobetonu (tzv. plynobeton), je lambda 0,19 až 0,24 W/m.K, tj. Vodivost záleží na měrné hmotnosti materiálu, čím je tvárnice těžší (a má i větší pevnost v tlaku), tím vyšší je tepelná vodivost a tím horší je i součinitel prostupu tepla. Pokud je zdivo vlhké, budou hodnoty ještě horší.
Čtěte také: Moderní stavební systém z pórobetonu
Souhrnné porovnání tepelných vlastností plynosilikátových tvárnic
| Typ tvárnice | Tepelná vodivost (lambda) [W/m.K] | Tepelný odpor (R) pro 300 mm [m2.K/W] | Součinitel prostupu tepla (U) pro 300 mm [W/m2.K] |
|---|---|---|---|
| Pórobeton z popílku (šedý) | 0,18 - 0,23 | 1,5 - 1,8 | 0,54 - 0,68 |
| Pískový pórobeton (bílý) | 0,19 - 0,24 | - | - |
Mýty o popílku a radioaktivitě
Není tomu tak. Popílek je surovina, nikoli odpad, která je používaná v široké škále stavebních hmot, ať už se jedná o beton, na kterém stojí Váš dům, omítky, malty a stavební lepidla, ale také cement a plniva do barev a tepelně izolačních nátěrů. Popílek není nic více než zbytek po vyhoření organických látek z přírody vyňaté horniny zvané uhlí. Zcela jistě nelze zpochybnit tvrzení, že uhlí není ani radioaktivní, ani jedovaté, ale za nepřístupu vzduchu pod tlakem a teplotou formovaný biologický materiál pravěkých rostlin v jezerních pánvích a říčních deltách. Pochopitelně jako kterýkoliv minerál nebo hornina může obsahovat stopová množství přírodních radionuklidů, ovšem právě množství přírodních radionuklidů je velmi přísně sledováno vyhláškou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a limity musí být minimálně 1x ročně dokladovány výrobcem zkouškou v akreditované zkušební laboratoři. Také ekotoxicita popílků je velmi často vděčným tématem pro nekorektní marketingová tvrzení, a to zejména díky obsahu těžkých kovů, ovšem i zde je skutečnost poněkud odlišná. Těžké kovy, respektive jejich stopová množství se jistě mohou v popílcích vyskytovat, ovšem šedý pórobeton není popílek. Je to mineralogický komplex o vysokém pH, kde jsou případné výskyty těchto kovů imobilizovány v cementové matrici. Tento proces se nazývá solidifikace. Pravdou ovšem je, že šedý pórobeton je technicky naprosto srovnatelný materiál s pórobetonem bílým.
Moderní výroba a sortiment
Díky zásadní modernizaci výrobní technologie v roce 2014 je nyní v sortimentu společnosti Pórobeton Ostrava ucelený stavební systém v tradiční šedé verzi i v nové bílé variantě. Tvárnice v šířkách 250, 300 a 375 mm lze volit hladké s kapsou nebo s kapsou, perem a drážkou. Příčkovky se vyrábí v šířkách 50, 75, 100, 125, 150 a 200 mm.
Na první pohled by se mohlo zdát, že nabídka s jedinou produktovou řadou pórobetonu se specifikací P2,5 450 je chudá a nenabízí staviteli dostatečný sortiment k realizaci stavby. V porovnání s nejlehčími pórobetony, u kterých v souvislosti s všeobecným trendem snižování energetické náročnosti budov dochází ke snižování objemové hmotnosti tvárnic, mají sice mírně horší tepelně technické parametry. Na druhou stranu disponují vyšší pevností, která se podle nedávno velmi diskutované problematiky mikroseizmické odolnosti může ukázat jako velmi důležitý, ne-li klíčový parametr.
Tepelná izolace a vlhkost zdiva
Jedním z kritérií, kterým se orientují zákazníci při výběru stavebního materiálu, je tepelný odpor tvárnice, respektive součinitel prostupu tepla. Obě tyto hodnoty vycházejí z materiálové hodnoty součinitele tepelné vodivosti λ. Právě touto hodnotou se zákazníci prvotně orientují ve smyslu, čím nižší je tato hodnota, tím je výrobek energeticky úspornější. Účinnost tepelné izolace obvodového zdiva je také ovlivněna vlhkostí přítomnou ve zdivu. Producenti zdicích materiálů deklarují hodnoty měřených vlastností výrobků při laboratorních ustálených podmínkách, což je cca 23 °C a 55 % relativní vlhkosti vzduchu. Pokud architekt správně navrhne zdivo tak, aby jeho celoroční vlhkostní bilance byla vysoko ve prospěch odparu, pak se skutečná vlhkost tvárnice ve zdivu může blížit její vlhkosti při laboratorním měření. V zimním období, kdy je venku mráz a na tepelné izolaci zdiva záleží nejvíc, může být skutečná tvárnice v obvodové zdi i sušší, než v laboratoři. Tuto část shrňme konstatováním, že šedý i bílý pórobeton od společnosti Pórobeton Ostrava a.s. je vhodný pro výstavbu domů i jednovrstvou technologií. Například s tvárnicí tl. 375 mm a s lehkou vnitřní a vnější omítkou získáte součinitel prostupu tepla U=0,29 W/m2.K, což bohatě splňuje požadavky na dům s téměř nulovou spotřebou energie.
Akustické vlastnosti
V době nárůstu ceny energií potřebných pro vytápění, ale i ochlazování stavby je zcela logické, že výrobci zdicích materiálů hledají řešení, jak vyrobit co nejlehčí, a tudíž tepelně izolační zdivo. Ovšem co zvukově izolační vlastnosti stavby? Tento technický parametr jakoby zcela vypadl z požadavků na komfortní bydlení. A přitom urbanizace krajiny, neustále se zmenšující stavební pozemky, hustší zástavba kladou stále vyšší důraz právě na zvukovou neprůzvučnost stavby. Ne zcela náhodou společnost Pórobeton Ostrava vyrábí tvárnice s objemovou hmotností 450 kg/m3. Tato hodnota představuje uvážlivý kompromis mezi výhodou pórobetonových tvárnic z hlediska tepelného a akustického. Je zde jedno podstatné ALE! Nejenže neexistuje ideální zdivo bez omítek, stejně tak neexistuje ideální zdivo s omítkou. V technické praxi je nemálo cest přenosu zvuku stěnou, které bezpečnostní rezervu instalací omítky snižují. Nelze tvrdit, že všechny výše uvedené cesty snižující akustické vlastnosti nastanou vždy a působí kumulativně, ale nastat mohou. A odhlučnění stavby je technicky a ekonomicky náročné, v mnoha případech až neproveditelné.
Čtěte také: Koupě plotových tvárnic
Ekologické aspekty a udržitelnost
Stále větší roli při výrobě pórobetonu hrají i ekologické aspekty. Pórobeton je čistě přírodní materiál vyráběný z vápna, písku a vody. Díky lokální výrobě nepředstavuje ani doprava nadbytečnou zátěž. Jedna ze značek Xella, Multipor, je již od loňského roku uhlíkově neutrální a Xella se zároveň zavázala i dále snižovat svou uhlíkovou stopu o 30 % do roku 2030. Xella rovněž výrazně investuje do recyklace nevyužitých či starých tvárnic, ze kterých se např. vyrábí maltové směsi.
Společnost Xella a její značky
Kromě Ytongu zaštiťuje Xella na českém trhu i značky Multipor a Silka a neustále přichází s dalšími novinkami. Xella CZ je dceřinou společností německé Xella Baustoffe GmbH, na českém trhu působí od roku 1996, pod značkami Ytong, Silka a Multipor. V ČR má tři výrobní závody, a to v Chlumčanech, Hrušovanech u Brna a Horních Počaplech, ve kterých Xella CZ celkem zaměstnává více než 300 lidí.
Čtěte také: Betonové zatravňovací tvárnice
tags: #plynosilikat #tvarnice #porsyl #informace