Živý plot z ptačího zobu najdete i dnes v parcích téměř každého města a obce. V minulosti nemohl chybět ani v jedné zámecké zahradě. Byl oblíbeným místem pro hry malých princů a princezen.
Charakteristika ptačího zobu
Ptačí zob (Ligustrum) je většinou opadavý, nebo poloopadavý listnatý keř z čeledi olivovníkovitých. Pěstuje se zejména jako živý plot, ale výjimkou nejsou ani solitéry. Ptačí zob je u nás poměrně hojně rozšířenou rostlinou. Především ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) je vhodný i k osázení velkých ploch, stejně jako k realizaci pravidelně zastřihávaných živých plotů.
- Výška: Rostlina dorůstá přibližně do dvou až tří metrů.
- Listy: Většina druhů ptačího zobu je opadavých, pořídit si však můžeme i odrůdu Ligustrum ovalifolium (ptačí zob vejčitolistý), která má listy částečně vytrvalé, ale i druhy stálezelené.
- Květy: Volně rostoucí keře kvetou během června až července. V pravidelně tvarovaných živých plotech ptačí zob nekvete.
- Plody: Plody, černé bobule, jsou významné jako potrava pro ptactvo. Upozornění! Listy ani plody nejsou vhodné k lidské spotřebě, jsou mírně toxické. Proto je pro domácnosti s malými dětmi nedoporučujeme.
Výhody živého plotu z ptačího zobu
Živý plot z ptačího zobu chrání Vaši nemovitost a zahradu proti prachu z vnějšího prostředí. Je mimořádně odolný vůči znečištěnému ovzduší, funguje jako vynikající zábrana před pouličním prachem. Další vlastností je schopnost hlukové izolace. Potřebujete zvukovou clonu před ruchem z okolí? Živý plot z ptačího zobu je vynikající volbou.
Tyto vlastnosti ho ostatně přímo předurčují do městského prostředí. Můžete ho využít i k zastínění určité části zahrady. Kvůli své nenáročnosti je vhodný i na zastíněná místa, například jako podsadba vyšších stromů. Také je často využíván k zakrytí zděných stěn. Ať ho použijeme formou zákrytu či jako zpestření, ozdobu.
Péče a údržba
Jelikož roste středně rychle, údržba takového živého plotu vyžaduje méně péče. Ptačí zob se považuje za medonosnou rostlinu.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
- Stanoviště: Rostlinám se dobře daří v polostínu i na plném slunci. Ideální stanoviště pro výsadbu Ptačího zobu je plné slunce až polostín.
- Půda: Na půdu nemá tento keř žádné nároky, daří se mu prakticky v každé. Může být i lehce alkalická, stejně jako kyselá, písčitá, jílovitá apod. Není náročný na půdu a ošetřování.
- Zálivka: Zaléváme zejména v prvním roce a těsně po výsadbě. Během dalších let můžeme keře zavlažit v případě velmi suchého počasí. Má průměrné nároky na zavlažování, dobře snáší mírné sucho.
- Hnojení: Před výsadbou můžeme do předem připravených jam umístit kompost. Půda se vyživí a keře budou zpočátku růst rychleji.
Výsadba ptačího zobu
Výsadba živých plotů je možná na jaře a na podzim. Ideální je ptačí zob vysazovat na jaře, kdy si do další zimy vytvoří dostatečně bohatý kořenový systém. Na půdu nemá tento keř žádné nároky, daří se mu prakticky v každé.
Když vysazujeme rostliny na podzim, je vhodné připravit si dopředu jámy, asi 30 - 40 cm hloubka a šířka, do kterých se později vysadí rostliny. Doporučujeme připravit je ještě za dobrého počasí. Při jarní výsadbě není potřeba dopředu připravit místo pro výsadbu rostliny.
Postup výsadby
- Rostliny je potřeba aspoň 24 hodin před výsadbou namáčet, aby jejich kořenový systém dobře nasákl vodu.
- Před výsadbou ptačího zobu musíme upravit kořeny a rostliny sestřihneme na stejnou výšku 20 až 25 cm. Dosáhneme tím hustých větví již nízko u země.
- Vykopanou zem můžeme obohatit kompostem. V případě těžkých hlinitých půd k ní přidáme písek.
- Umístíme rostlinu do jámy a zasypeme kořeny zeminou.
- Potom opatrně, ale pevně sešlapeme zem okolo sazenic. Rostliny musí stát rovně.
Častou chybou při sázení je nedostatečná hloubka vyhloubeného rigolu nebo jámy. V takovém případě se kořeny sazenic mohou ohnout směrem nahoru, což výrazně ovlivňuje rychlost růstu v prvním roce. Předejít tomuto jevu můžete tak, že vyhloubíte dostatečně hlubokou jámu, nebo před výsadbou zkrátíte kořenový systém sazenic.
Vzdálenost výsadby
Při jednořadé výsadbě sázíme sazenice po 20 centimetrech. Při jednořadové výsadbě použijeme asi 3 rostliny na jeden běžný metr. Hloubka a šířka jámy by měla činit 30 až 40 centimetrů, dle kořenového balu.
Řez ptačího zobu
Zásadní je pro živé ploty kromě některých odrůd (např. Ligustrum vulgare Lodense) pravidelný řez, který provádíme v zimě a v létě, případně i potřetí v září.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
- První rok: V prvním roce na jaře je nutné živý plot asi 10 - 15 cm nad půdou seříznout, aby se výhonky rozvětvily. V létě se ještě jednou zkrátí dlouhé výhonky, minimálně na polovinu. Při posledním řezu koncem podzimu keř zarovnáme na stejnou výšku. V prvním roce nenechme plot vyrůst do výšky více než 1 - 1,5 m.
- Další roky: Další rok na jaře můžeme keř nechat dorůst až do 2 m výšky.
První řez se provádí po ukončení výhonu na konci jara (v květnu až červnu), druhý na konci léta (v srpnu až září). Staré a zanedbané keře Ptačího zobu se dají dobře zmladit.
Různé druhy ptačího zobu
| Druh | Charakteristika |
|---|---|
| Ligustrum vulgare (ptačí zob obecný) | Nejrozšířenější druh u nás. Listy na zimu opadávají, větve jsou tenké a tvoří velmi hustý porost. |
| Ligustrum ovalifolium (ptačí zob vejčitolistý) | Tento ptačí zob stálezelený či poloopadavý většinou na naše mírné zimy listy vůbec neshazuje. |
Většina druhů ptačího zobu je opadavých, pořídit si však můžeme i odrůdu Ligustrum ovalifolium (ptačí zob vejčitolistý), která má listy částečně vytrvalé, ale i druhy stálezelené.
Další využití ptačího zobu
V lidovém léčitelství ho využívali ke zmírnění bolesti hlavy, formou obkladů z květů namočených s octem. Z květů se vyráběla toaletní voda nebo oleje.
Čtěte také: Výběr stínící tkaniny
tags: #plot #z #ptačího #zobu #pěstování