Plodová břidlice je významný metamorfovaný horninový typ, který se vyskytuje na několika lokalitách v České republice a historicky byl využíván i v sousedním Sasku. Její název je odvozen od vzhledu, kdy černé porfyroblasty cordieritu svým tvarem a velikostí připomínají čočku nebo obilí.
Vznik a složení plodových břidlic
Plodové břidlice, spolu se skvrnitými břidlicemi a kontaktními rohovci, jsou produktem různého stupně kontaktní metamorfózy pelitů, aleuritů nebo i psamitů. Skvrnitá břidlice vzniká při nízkém stupni kontaktní metamorfózy, zatímco plodová břidlice při silnějším. Kontaktní rohovce vznikají ve vnitřní části kontaktní aureoly při vysoké teplotě a obvykle i za relativně vyššího litostatického tlaku.
Ve vnější části kontaktní aureoly vznikají výrazně břidličnaté metamorfity, které se svým vzhledem neobyčejně podobají fylitům. Od fylitů se tyto horniny liší nerostným složením, neboť obsahují zejména biotit, muskovit, chlorit, živce, křemen a při vyšším stupni metamorfózy andalusit a cordierit. Od fylitů se liší i stavbou - jejich charakteristickým znakem jsou chaoticky rozmístěné temné skvrny tvořené zpravidla grafitovým pigmentem (v případě skvrnitých břidlic) nebo porfyroblasty a shluky zrn cordieritu nebo andalusitu (v případě plodových břidlic).
Kontaktní rohovce, které jsou produktem přeměny jílových sedimentů, obsahují andalusit, cordierit, křemen, ortoklas, albit, biotit a sillimanit. Jsou to obvykle jemnozrnné horniny s všesměrně zrnitou texturou a granoblastickou strukturou základní tkáně, v níž jsou přítomny porfyroblasty cordieritu nebo andalusitu. Barva kontaktních rohovců je většinou šedočerná, někdy se zeleným nebo hnědavým odstínem.
Výskyt plodových břidlic v České republice
Lokalita Vojtěchov - Kladno
Opuštěný lom u Vojtěchova, přibližně 1 km severozápadně od Kladna, představuje větší stěnový lom v údolí potoka Raná. Stěny lomu jsou tvořeny fylity - plodovými břidlicemi s deskami a čočkami kvarcitů a muskovitických granátovců. Tyto horniny náležejí mrákotínskému souvrství (silur, llandovery).
Čtěte také: Vlastnosti a využití betonového obkladu
Důkazem jejich stáří je složení průsvitné těžké frakce kvarcitů (ultrastabilní, převaha oválných zirkonů) a paleontologický nález, který HORNÝ (1956) určil jako strophomenidního brachiopoda (Plectodonta sp.). Porfyroblasty břidlic jsou tvořeny chloritoidem a granátem, základní hmota je muskovit-chloritická. Generelně k SV zapadající foliace kolísá od orientace S 46/36 až po S 65/25.
Přibližně 200 m východně od tohoto lomu, před údolím potoka Raná, se nachází skalní stěna a přerušované výchozy, které jsou tvořeny černošedými fylitickými a plodovými břidlicemi. Na foliačních plochách jsou břidlice zelenošedé, hedvábně lesklé. Foliace zapadá k V (107/58), v levé části stěny se vyskytuje dislokace orientovaná SZ-JV, zapadající 52/43. Při patě stěny je ústí 8 m dlouhé štoly, historicky využívané k těžbě grafitu.
Lokalita Mrákotín, Železné hory
Řada výchozů plodových břidlic se nachází v remízcích a na polích jihozápadně od obce Mrákotín, v úseku mezi obcí a vysílačem telekomunikací na kótě 530 m n.m. Zde se objevují drobné skalky a hojný skalní skelet. Lokalita se nachází v hlinecké zóně, označované v současnosti jako hlinecké paleozoikum a proterozoikum.
Skalní podloží je tvořeno slabě metamorfovanými vulkanosedimentárními horninami, které jsou v blízkosti železnohorského plutonu kontaktně metamorfovány a tlakově deformovány. Petrografie kontaktně metamorfovaných břidlic řady plodové břidlice, chiastolické břidlice až andaluzitové břidlice s přechody do cordieritických rohovců je ojedinělá v rámci ČR, a to co do rozsahu tak zachovalosti.
V grafitických břidlicích, metasilicitech a radiolaritech se zachovala graptolitová fauna, která umožňuje přesnou dataci (silur - llandovery). Vedle Prachovic jsou tyto výskyty graptolitové fauny ojedinělé v celých Železných horách. Bylo provedeno i srovnání graptolitových zón s Barrandienem a jsou náznaky, na základě kterých pravděpodobně nesouvisí hlinská zóna s pražskou oblastí. Graptolitová fauna je vázána na pevné silicity a méně na tektonicky deformované grafitické břidlice.
Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o betonových plotech s imitací břidlice
Některé pozemky v oblasti Mrákotína jsou v soukromém vlastnictví, což limituje případný management lokality. Informace o této lokalitě byly čerpány z databáze významných geologických lokalit České geologické služby (lokalita 3596) a ze zprávy Jana Doucka (2012).
Další výskyty v České republice
Skvrnité břidlice stejně jako plodová břidlice a kontaktní rohovce se vyskytují především v kontaktní aureole středočeského plutonu (na Sedlčansku a Říčansku) a krkonošsko-jizerského masívu.
Historické využití a výskyt v Sasku
Původ plodových břidlic používaných na stavbách v České republice je téměř 100% ze Saska. Přesto existuje mizivá možnost, že plodová břidlice se vyskytuje i na Hranicku v oblastech výskytu fylitů a jejich ekvivalentů. Existují nálezy v terénu, například v zaniklé vsi Trojmezí, které však zatím nebyly ověřeny, zda se jedná o zbytky staveb nebo materiál in situ.
Hornina se objevuje na stavbách na Ašsku, například v kostele v Hranicích u Aše (přestavba 1719), na vrchu Háj (Bismarckova rozhledna, 1903) a v obrubnících chodníků v Aši (Nádražní ulice) pocházejících z období před 1. světovou válkou. Tyto obrubníky jsou většinou jako větší štípané desky s plochou do 1 m² a tloušťkou 3-5 cm.
Časté je použití plodové břidlice v blízkých lázních Bad Elster, kde tvoří koruny zídek a další stavební prvky. Břidlice byla běžně používána na selských staveních z 18. století a starších; vzorky lze najít na některých zbořeništích staveb, které již neexistují, nebo byly programově zbourány po vzniku "železné opony".
Čtěte také: Moderní dekory Fatra Thermofix
Historie těžby a použití "ovocné břidlice" (Fruchtschiefer) v oblasti kolem Theumy a Tirpersdorfu v saském Vogtlandu je dokumentována Heinerem Siedelem a Ferdinandem Heinzem (Drážďany). Podle nejnovějších informací byla v minulosti známá také jako žitný kámen.
| Lokalita | Region / Geologická zóna | Charakteristika horniny | Stáří / Datace | Využití / Historie |
|---|---|---|---|---|
| Opuštěný lom - Vojtěchov - Kladno | Údolí potoka Raná, mrákotínské souvrství | Fylity - plodové břidlice s kvarcity a muskovitickými granátovci, chloritoidem a granátem | Silur, llandovery (Plectodonta sp.) | Při patě stěny ústí 8 m dlouhé štoly, historicky využívaná k těžbě grafitu. |
| Mrákotín (Železné hory) | Hlinecká zóna (hlinecké paleozoikum a proterozoikum) | Kontaktně metamorfované vulkanosedimentární horniny: plodové, chiastolické, andaluzitové břidlice, cordieritické rohovce | Silur - llandovery (graptolitová fauna) | Ojedinělý výskyt graptolitové fauny v Železných horách. |
| Ašsko (Hranice u Aše, vrch Háj, Aš - Nádražní ulice) | Oblast výskytu fylitů a jejich ekvivalentů | Plodové břidlice | Přestavba kostela 1719, rozhledna 1903, obrubníky před 1. světovou válkou | Historické stavební využití (kostely, rozhledny, obrubníky, selská stavení). |
| Bad Elster (Sasko) | Saské Vogtlandsko | Plodové břidlice | Stáří staveb | Použití na koruny zídek a dalších stavebních prvků. |
| Theuma a Tirpersdorf (Sasko) | Saské Vogtlandsko | Plodové břidlice (historicky "žitný kámen") | Historická těžba | Historická těžba a použití pro stavební účely. |
tags: #plodova #bridlice #vyskyt #informace