Příprava mezizákladového prostoru, tj. prostoru mezi základovými pásy a nadezdívkou, patří mezi nejdůležitější kroky přípravy základů. Tato vrstva je důležitá proto, že betonová deska, která bude nahoře, musí být celoplošně podepřena. Pokud tedy tato vrstva nebude z vhodného materiálu a začne v průběhu let sedat, stane se z betonové desky stropní konstrukce.
Příprava podloží a zavážení štěrku
Nejprve si bagrem navezeme materiál do prostoru desky. Dle potřeby ho rozhrneme. Než ale začneme kamenivo do desky ukládat, podklad si řádně zhutníme a případně doplníme materiálem z původního výkopu. V místě výstavby je podkladním terénem písek kombinovaný se štěrkem, takže relativně vhodný podklad. Použila se tedy kombinace, kdy se tento podklad použil na vyplnění mezizákladového prostoru a následně se doplnil štěrkem, aby byla podkladní vrstva co nejstabilnější a deska nezačala sedat.
Doporučuje se použít štěrkové materiály, frakce 8-16, 16-32 atd. Jsou to materiály, které jdou hodně zhutnit a nemají tendenci tolik sedat. Podle výkresu bychom měli mít pod deskou štěrkové lože, tedy vrstvu kameniva vysokou 250 mm.
Hutnění podloží
K hutnění nám poslouží tzv. žába, neboli vibrační pěch. Poté přivezeme žábu a začneme s hutněním. Postupujeme opatrně, abychom nepoškodili rozvody kanalizace. Pokud se rozhodneme materiál pod štěrkové lože doplňovat ve větší výšce, je nutné hutnit postupně po vrstvách. Přičemž výška jednotlivých vrstev nesmí přesáhnout 30 cm.
Odvětrání podloží
Podle normy ČSN 73 06 01 je nutné u domu s podlahovým vytápěním zajistit kromě protiradonové izolace také ventilační vrstvu nebo větrací systém v podloží. Odvětrání podloží je v našem případě navrženo z drenážního potrubí, které je spojeno do sběrače. Ten bude vyústěn nad střechou domu. Pro spojení potrubí jsme využili kanalizační T-kusy a spoj zajistili páskou. Podobně, jako při realizaci rozvodů rekuperace.
Čtěte také: OSB desky na plochou střechu: Tloušťka
Pokládka a hutnění štěrkového lože
Po důkladném zhutnění a zajištění odvětrání podloží přichází na řadu štěrkové lože. V projektu není přesně uvedeno, jaký štěrk máme použít. Zvolili jsme proto po dohodě s odborníkem z CEMEXu štěrk frakce 16-32. Aby bylo lože ložem, je potřeba ho také důkladně zhutnit. Ke zhutnění nám poslouží druhý zapůjčený stroj, kterým je vibrační deska, lidově žehlička.
Kamenivo se objednává na tuny, potřebné množství se nejlépe vypočítá objemově. Kamenivo zvibrováním slehne o nějakých 20 - 30%, takže s tím je potřeba počítat. V mém případě bylo nutné objednat 15,5 * 8 (velikost domu) * 0,25 (vrstva kameniva) * 1,25 (rezerva pro zhutnění) * 1,5 (hmotnost 1 m3 kameniva) ≈ 60 tun materiálu. Bagrista navezl a nahrubo rozhrnul štěrk do prostoru. Poté jsem ho kovovými hráběmi rozhrnul do roviny a vibrační deskou uhutnil. Hutnilo se celkově asi 20 - 30 cm štěrku ve dvou vrstvách. Pokud je vibrační deska na rovině, docela dobře se s ní manipuluje.
Armování a šalování základové desky
Armování
K armování desky máme podle projektu použít kari síť s rozměry oka 150x150 mm a průměrem drátu 6 mm. Kari sítě klademe na podložky, abychom zajistili, že se beton dostane i pod ně. Vzájemně převazujeme s přesahem 450 mm, což odpovídá 3 okům. V místech vyústění kanalizace případně vyřízneme nebo vystřihneme otvor. Následně k sobě kari sítě svážeme vázacím drátem. To můžeme provést buď ručně, nebo půjčeným profi vazačem armatur. Po dokončení podkladu se nanosily „kari sítě“ 150x150x8 3×2 m. Ty jsou položeny krajem na ztracené bednění, které má vyřezanou vnitřní příčku. Po celé ploše jsou podloženy kusy betonu ze ZB. Sítě jsou přeloženy alespoň přes dvě oka a svázaný dráty. Sítě navíc navazují na roxory, které vystupují ze ZB z předchozího kroku. Teď už chápu, proč se dá půjčit elektrický vazač drátu - ne že by bylo vázání drátu nějak extrémně složité, ale je to taková blbá práce vesměs v kleče. Doporučuji použít nákoleníky, připravené vázací drátky pro armování (pytlové úvazky) a speciální vázací nástroj. Jeho cena je od nějakých 200 Kč a znatelně urychlí práci.
Šalování
Na připravená prkna si od hrany naměříme 15 cm, což odpovídá požadované výšce desky. Vyvrtáme otvor, do něhož dáme hřebík. Díky tomu nám prkno bude lépe držet na ztraceném bednění. Výšku všech prken po obvodu desky srovnáme do roviny, kterou můžeme kontrolovat třeba zapůjčeným rotačním laserem. Po finálním, co nejpřesnějším srovnání připevníme desky k bednění a dodatečně zapřeme latěmi. K připevnění desek můžeme použít třeba turbošrouby. Dále bylo nutné opravit od bagru poškozené ZB a vyrovnat případné nerovnosti ZB. Výška betonu navíc bude cca 4 cm nad „ztracenkem“. Na to jsem použil nehoblované stavební dřevo - prkna nějakých 2,5 * 12 cm, které jsem svěrkami připevnil k ZB, vyrovnal do roviny podle nivelačního přístroje a přidělal pomocí natloukacích hmoždinek.
Betonáž základové desky
Na den betonáže byly domluveni 3 lidi + já. Celkem tedy parta čtyřech lidí, plus obsluha pumpy. Díky použití pumpy to byl počet tak akorát, nikdo nechyběl, nikdo nepřebýval. Pumpa byla objednána kvůli špatné dostupnosti zadní části domu - bylo by nutné vyrábět nějaké koryto, nebo beton pádlovat několik metrů. Navíc asi dva dny před betonáží najely bagry a rozhrabaly příjezdovou cestu k parcele - dokončuje se zde silnice. Největší strach jsem měl z udržení roviny uprostřed desky. Kraje jsou „obedněné“ na rozměr, ale uprostřed není nic, čeho by se přímo dalo přímo chytit. Nakonec to vše dobře dopadlo, a nebylo to ani nijak složité. Koupil jsem 3 metry dlouho stahovací lať s vodováhou. Postupovalo se podél dlouhé stěny nejdříve na jedné straně a poté na druhé straně. Jedna půlka latě se opírala o stěnu, druhá se táhla po betonu a průběžně se kontrolovala vodováha. Začátek betonáže (7 kubíků betonu). Celkově padlo na desku nějakých 18-19 m3 betonu C16/20 s jemnějším kamenivem (frakce 8 mm). To odpovídá tloušťce cca 15 cm. Zbytek z pumpy a mixu se použil na vytvoření základu pro nádrž na dešťovou vodu. Tam jsem plánoval sílu desky nějakých 20 cm, ale betonu nakonec bylo o něco víc. Povrch desky je víceméně rovný, větší nerovnosti (zejména od stahovací latě) se dorovnaly trapézovou stahovací latí. Ta je slabší, lehčí a na jedné straně užší. Když se položí na beton téměř bokem, tak ho pěkně vyhladí. Druhý den po betonáži, když je beton již částečně vytuhlý, je možné odstranit bednění a dorovnat případné nepřesnosti na desce buď kusem betonu, nebo brusným kotoučem v rozbrušovačce. Dále jsem odstranil chráničky okolo odpadů - trubky jsou rozříznuté a přelepené izolepou - stačilo poklepat kladivem a vytáhnout kleštěmi. Písek vysaju vysavačem.
Čtěte také: Výběr krytiny pro plochou střechu
Alternativní řešení: Základová deska na štěrku z pěnového skla
Jedná se o progresivní systém založení vyztužené železobetonové desky na únosné izolaci - štěrku z pěnového skla. Řešení je použitelné pro založení samostatných rodinných domů i pro větší stavby. Stejně tak lze použít kamenivo Liapor, které má podobné vlastnosti. Zejména pro lehké konstrukce je výhodou velká tepelná stabilita objektu, daná akumulační hmotou železobetonové desky. Pro nejlepší využití efektu akumulace není vhodné používat další izolaci nad deskou. Potřebná tloušťka vrstvy štěrku pěnoskla/Liaporu se stanovuje výpočtem, běžně v rozmezí 45 - 60 cm po zhutnění. Přesah tepelné izolace, tzv. protimrazová clona, se navrhuje v šířce asi 60 cm od okraje ŽB desky.
Typy štěrků a jejich frakce
Štěrk, nebo též lomový kámen či drcený kámen, je přírodní materiál, který je těžen v lomech z pevných hornin. Po vytěžení je materiál drcen na požadovanou velikost, což mu dává jeho typicky ostré hrany. Využíván je pro stavbu silnic, cest, budov a další infrastruktury.
Význam frakcí
Frakce je vlastně hrubost kamenného drtiva. Drtivo je důležitý pojem, protože můžete ještě koupit kulaté kameny - kačírek - který se ovšem pro podkládku nehodí, protože se do sebe kulaté kamínky při hutnění nezaseknou. Kulaté oblázky kačírku nikdy dostatečně nezhutníte. Frakce se udává v milimetrech průměru kamenného drtiva, a to většinou v rozmezí, mezi jakými se tyto rozměry pohybují. Například 16/32 je drtivo s rozměry mezi 16 až 32 milimetry. Pokud frakce začíná nulou (například 0/16), tak to znamená, že drť není praná, a je v ní tedy i drobný písek. Tyto frakce jsou nevhodné jako drenážní vrstvy (tedy třeba právě pod chodníčky) u méně propustného podloží, protože po zhutnění se písek setřese do spodní části. Podkladní vrstva tak má nosnou funkci, ale nikoli drenážní.
Skládání vrstev
Čím vyšší zátěž půjde na zhutnělý štěrkový podklad, tím větší potřebujete frakci. Pro pojízdné cesty autem je třeba pokládat a zhutňovat frakce přibližně 32/63. Na takto velkou drť, byť zhutnělou, nelze však pokládat dlažbu. Je tedy třeba vrstvit různé frakce. Je třeba myslet na to, že frakce se nesmí spojovat. Takže je třeba na sebe spojovat číselně následné frakce - například na 16/32 položit 8/16. Kdybyste položili menší frakci, propadala by frakcí větší, a vy byste měli vysokou spotřebu materiálu.
Hmotnost štěrku
Velkým problémem pro mnoho lidí je odhad toho, kolik bude vážit potřebná drť. Horniny, ze kterých se drtě vyrábí, mají hmotnost přibližně 2,4 tuny na jeden kubík. Jenže drcením se zvyšuje množství mezer mezi kamínky. Čím větší frakce, tím větší mezery a tedy i tím nižší hmotnost na kubík. Zatímco tedy velké frakce mohou vážit kolem 1,2 tuny na kubík, menší frakce už třeba 1,4 tuny. A navíc je tu ještě otázka setřásání, kdy se objemová hmotnost zvyšuje až o 20 %. Takže je třeba si vypočítat, kolik budete objemově potřebovat drtě. Do výpočtu ale zahrňte navíc i procento zhutnění (přibližně 15 %) a také malý kousek navíc pro strýčka příhodu.
Čtěte také: Realizace ploché střechy s asfaltem
Přehled frakcí štěrku a jejich použití
| Frakce štěrku | Popis | Hlavní použití |
|---|---|---|
| Štěrk 0/4 | Jemný štěrk | Základní vrstvy dlažby, chodníků, cest, podklad pod beton, zahradní úpravy, přísada do malt a omítek. |
| Štěrk 0/32 | Štěrk s dobrou stabilitou a odvodňovacími vlastnostmi | Podkladní vrstvy, základy. |
| Štěrk 0/63 | Hrubá frakce | Dobrá propustnost a nosnost, spodní nosné vrstvy. |
| Štěrk 4/8 | Kombinuje funkčnost a vzhled | Ložní vrstvy pod dlažbu, dekorace. |
| Štěrk 8/16 | Středně hrubý materiál | Kombinace pevnosti a propustnosti, drenáže, podsypy. |
| Štěrk 16/22 | Větší zrna pro pevnost a stabilitu | Betonové směsi pro základy, opěrné zdi, drenáže. |
| Štěrk 16/32 | Hrubé kamenivo | Podkladová vrstva pro silnice, chodníky, betonové plochy, drenážní systémy, přísada do betonu. |
| Štěrk 32/63 (Makadam) | Hrubé kamenivo s výbornou drenážní schopností | Spodní nosná vrstva pro silnice, dálnice, železnice. |
| Štěrk 63/200 | Velké kamenivo | Vyplňování gabionů (opěrné zdi, ochrana břehů, terénní úpravy, designové prvky). |
| Štěrk, netříděný (odval) | Směs kameniva různých velikostí | Aplikace, kde není kladen důraz na přesnou velikost částic. |
Při výběru štěrku je důležité zohlednit požadované vlastnosti, jako je propustnost, nosnost a stabilita, a také specifické požadavky projektu.
tags: #plocha #zhutneny #sterk #rez #informace