Ploché střechy jsou v současné době velmi oblíbené. Velmi dobře se hodí pro budovy, u nichž chcete dosáhnout moderního vzhledu. Již od 20. let 20. století si designéři budov dobře uvědomují vizuální a celostně-konstrukční výhody zastřešení s malým sklonem, tzv. ploché střechy, ale až moderní doba pomáhá k tomu, aby plochá střecha byla nejen krásná, ale i správně izolující a nepromokavá.
Co je plochá střecha?
Obvykle se za ploché střechy považují střechy se sklonem do 10°. Plochá střecha se obecně uvažuje do sklonu 5°, tj. 8,75%. Šikmé střechy mají sklon vyšší a stávají se tak výraznou dominantou objektu. Naproti tomu jsou ploché střechy méně nápadné a umožňují lepší využití horní části budovy. Ze stavebního hlediska se optimální sklon u plochých střech pohybuje mezi 3-4%, jelikož v tomto spádu snadno odtéká dešťová voda a zároveň se lze snadno na střeše pohybovat, je-li plánována jako užívaná, pochozí.
Ploché střechy mají specifickou konstrukci, která se liší od tradičních šikmých střech. Stejně jako u jiných typů střech však i u plochých střešních plášťů platí, že pro zajištění dostatečné podpory celého tělesa budovy je stejně důležitá pevná spodní konstrukce.
Typy plochých střech
Skladeb a typů střech a plochých střech existuje samozřejmě mnoho. Kupříkladu jednoplášťové a víceplášťové, nebo standardní a inverzní. V následujícím přehledu jsou uvedeny definice a popis jednotlivých variant:
Jednoplášťová plochá střecha
Jednou z nejběžnějších variant plochých střech je tzv. jednoplášťová plochá střecha. Jednoplášťová střecha je střecha, která odděluje vnitřní prostředí od vnějšího jedním pláštěm - kontaktním souvrstvím jednotlivých funkčních vrstev. Tato střecha ve své skladbě neobsahuje větranou vzduchovou mezeru. Proto musí být konstrukčně a zejména materiálově navržena tak, aby byla funkční nejen z hlediska hydroizolačního, ale zejména z hlediska tepelně-technického (zjednodušeně řečeno, aby nezavlhala vlivem kondenzace a nesnižovala se tak účinnost tepelné izolace nebo se neprojevovaly defekty jako například plísně a tepelné mosty ze strany interiéru). Jednoplášťová plochá střecha tedy musí obsahovat velmi účinnou parozábranu, která zabrání pronikání vodních par do tepelné izolace. Celkový princip tohoto typu konstrukce je možné shrnout následovně - propustí-li parozábrana do skladby méně vodních par, než je schopno se ze skladby dostat přes hydroizolaci ven, bude střecha v běžných podmínkách funkční.
Čtěte také: OSB desky na plochou střechu: Tloušťka
- Jednoplášťové střechy pro nevytápěné objekty: Na tyto střechy nejsou kladeny tepelně izolační požadavky a plní pouze nosnou a hydroizolační funkci. Jejich konstrukce je jednoduchá, spád krytiny zajišťuje sklon nosné konstrukce.
- Jednoplášťové střechy bez parotěsné vrstvy: Navrhují se výjimečně a pouze nad prostory, ve kterých je relativní vlhkost ovzduší nižší než 60 %.
- Jednoplášťová střecha nevětraná: Je střecha bez systému větracích kanálků napojených na vnější prostředí a se zpravidla klasickým pořadím vrstev, tj. hydroizolační vrstva je umístěna nad tepelně izolační vrstvou.
- Jednoplášťová střecha větraná: Je jednoplášťová střecha, v jejíž skladbě je systém větracích kanálků napojený na vnější prostředí a se zpravidla klasickým pořadím vrstev, tj. hydroizolační vrstva je umístěna nad tepelně izolační vrstvou.
- Jednoplášťová střecha s kombinovaným pořadím vrstev (též střecha "duo"): Je střecha, ve které je část tepelné izolace umístěna pod hydroizolační vrstvou a část tepelné izolace umístěna nad hydroizolační vrstvou.
- Jednoplášťová střecha "plus": Je střecha vytvořená kombinací jednoplášťové střechy s klasickým pořadím vrstev a střechy s kombinovaným pořadím vrstev.
- Plochá střecha lehká: Je speciální jednoplášťová střecha, jejíž plošná hmotnost je nižší než 100 kg/m2. Nosnou konstrukci tvoří zpravidla trapézový plech nebo dřevěné bednění a výjimečně např. betonové skořepiny. Lehké střechy mají výrazně nižší schopnost akumulace tepla a proto je třeba při návrhu navýšit jejich tepelně izolační vlastnosti o cca 15 %.
Dvouplášťová střecha
Dvouplášťová střecha je střecha, která někde ve své skladbě (tradičně pod horním pláštěm) obsahuje větranou vzduchovou mezeru. Mezera má primární účel odvádět ze skladby vlhkost (strhává jí s sebou proudící vzduch) a proto u těchto skladeb nemusí být kladen takový důraz na použití špičkových parozábran, ale mohou být užity parozábrany s nižší účinností. Aby tedy mohla tato konstrukce fungovat, musí mít střecha nasávací a odváděcí otvory proudícího vzduchu. Častou chybou je, že otvory navržené podle požadavku normy jsou kryty mřížkami omezujícími nasávání vzduchu z 50 i více procent. Výška větrané mezery je rovněž velmi důležitá. Čím nižší sklon, tím vyšší mezera je potřebná, aby vzduch proudil. Dvouplášťová střecha větraná má vzduchovou vrstvu napojenu na vnější prostředí a je vhodná pro použití nad prostory s vysokou relativní vlhkost (i nad 80 %).
Inverzní střecha
U inverzních střech je zamýšlená hydroizolační vrstva až pod vrstvou tepelněizolační. Jedná se o konstrukci, u které je klasické pořadí vrstev jaksi přehozeno. Jedná se o skladbu, kde na nosné konstrukci je umístěna hydroizolace, na ní je drenážní vrstva, tepelná izolace a stabilizační vrstva (většinou oddělená od tepelné izolace separační a drenážní vrstvou). Znamená to tedy, že voda opravdu protéká kolem tepelné izolace a stéká k hydroizolaci. Jako tepelné izolace je totiž užíváno zásadně extrudovaného polystyrenu (XPS), který je nasákavý jen minimálně a voda proto nijak dramaticky nesnižuje jeho izolační schopnosti. Nepříjemnou vlastností této skladby je, že pokud je protékající voda velmi chladná (zejména v období tání sněhu), dochází k prochlazování nosné konstrukce s možnou tvorbou defektů jako kondenzace apod. Proto i ČSN při použití obrácené střechy předepisuje dostatečnou hmotnost nosné konstrukce tak, aby bylo riziko tvorby nepříjemných problémů minimalizováno. Hmotnost konstrukce by neměla být nižší než 240 kg/m².
Provozní střechy
Provozní střechy jsou střešní konstrukce, které umožňují "využití střech jako pochůzných nebo pojížděných teras nebo střešních zahrad, sportovních hřišť, bazénů, odpočinkových ploch atd.
- Pochůzná střecha: Je určena pro trvalé využívání osobami. Jedná se o terasy, balkony, či lodžie na střechách nadzemních i podzemních objektů.
- Pojížděná střecha: Je určena pro trvalé využívání, např. pro pojíždění vozidel a jejich parkování. Provoz na pojížděné střeše působí na skladbu souvrství koncentrovaným svislým zatížením prostřednictvím kol vozidel (tlakové síly) a dále účinky akceleračních a brzdných sil (vodorovné smykové síly).
- Střešní zahrady (event. též vegetační či zelené střechy): Esteticky dotváří objekty a slouží jejich aktivnějšímu využívání. Zahrady lze různě kombinovat s pochůznými nebo pojížděnými střechami a i jinak využívanými plochami. Zelené střechy můžeme dělit na střechy se zelení intenzivní (květiny, keře, tráva...), které potřebují pravidelnou péči a závlahu (a v drtivé většině případů potřebují násyp zeminy minimálně 200 mm a více) a střechy se zelení extenzivní, která nepotřebuje takovou péči ani výšku zeminy (netřesky a jiné sukulentní rostliny, další rostliny nevyžadující pravidelnou závlahu). Pro tyto střechy je povětšinou typická ve skladbě přítomnost vrstvy hydroakumulační (většinou v kombinaci s vrstvou drenážní), která má za úkol zadržet alespoň minimální množství vody na období sucha. Zelená střecha je ve většině případů řešena jako jednoplášťová střecha.
Materiály pro ploché střechy
Pro ploché střechy se používá široká škála materiálů, z nichž každý má své specifické vlastnosti a využití. Správná volba materiálu pro plochou střechu má zásadní význam pro zajištění trvanlivosti, ochrany před povětrnostními vlivy a estetický vzhled budovy.
Hydroizolační materiály
Hydroizolace je naprosto zásadním prvkem každé ploché střechy. Její úlohou je, aby voda nepronikla do konstrukce střechy a nepoškodila tepelnou izolaci či nosné prvky budovy. Při stavbě konstrukce ploché střechy je třeba dbát také na řádnou hydroizolaci, která je dnes díky použití moderních materiálů velmi účinná. Střešní fólie, ochranné fólie a hydroizolační materiály pro ploché střechy poskytují stavebníkům vynikající ochranu proti vodě a vlhkosti po mnoho let.
Čtěte také: Výběr krytiny pro plochou střechu
- Asfaltové pásy: Tyto pásy se vyrábějí z různých druhů asfaltu (modifikovaný, oxidovaný) a mají různé typy nosných vložek (polyesterová rohož, skelná tkanina). Mají výbornou odolnost proti vodě a mechanickému poškození. Velmi vhodným typem parozábrany pro tento typ střechy je asfaltový SBS modifikovaný pás s hliníkovou vložkou (SBS modifikace je vylepšení vlastností asfaltové hmoty látkou Styren-Butadien-Styren).
- Hydroizolační fólie: Fólie z materiálů, jako je PVC nebo FPO (flexibilní polyolefín), se na plochých střechách používají pro jejich flexibilitu a odolnost vůči UV záření.
- Ploché nebo trapézové plechy: Stále častěji se objevují alternativy v podobě plochých nebo trapézových plechů, které jsou oblíbenou alternativou k těmto typickým materiálům. Především jsou trvanlivější a odolnější vůči povětrnostním vlivům, jako je déšť, sníh a UV záření. Poskytují také lepší ochranu proti vlhkosti, což je důležité zejména u plochých střech, které jsou náchylnější k zadržování vody. Fólie se vyznačují rovným povrchem, což dodává střeše estetický a moderní vzhled. Trapézový plech naproti tomu dodává střešní krytině tuhost a pevnost díky své charakteristické vlnité struktuře.
Tepelná izolace
Důležitým prvkem ploché střechy, který ovlivňuje její funkčnost, je její dostatečná tepelná izolace, která zabrání tepelným ztrátám z budovy a ochrání ji před nadměrnými přehříváním v letním období. Síla tepelné izolace by měla být určena výpočtem, ale jako minimum počítejte alespoň 160 mm tepelné izolace z pěnového polystyrenu (typu EPS 100S stabil - polystyren určený právě pro tento typ střechy) nebo tepelné izolace z minerální vlny (například Isover S - opět tepelná izolace určená pro jednoplášťové střechy).
- Pěnový polystyren (EPS): V roli tepelné izolace ploché střechy se výborně osvědčuje pěnový polystyren. Jedná se o oblíbený materiál, který díky své nízké hmotnosti a pevnostním vlastnostem umožňuje vytvořit extrémně lehkou plochou střechu. Polystyrenové klíny (EPS) s přípravou pro natavování izolace jsou velmi lehké, dají se předem připravit podle tvaru střechy a jsou tedy i ve finále tvarovatelné. Co se týká jejich izolační funkce, tak je velmi dobrá.
- Extrudovaný polystyren (XPS): Jako tepelné izolace je užíváno zásadně extrudovaného polystyrenu (XPS), který je nasákavý jen minimálně a voda proto nijak dramaticky nesnižuje jeho izolační schopnosti.
- Minerální vlna: Jako tepelné izolace se pro dvouplášťové střechy užívá minerální vlny, která je schopna dobře předávat vlhkost do mezery.
- Cementové lité pěny (PORIMENT): Řešením mohou být právě cementové lité pěny, které mohou obsahovat i polystyrenové perly ze samozhášivého polystyrenu. Tyto pěny mají relativně vysoké pevnosti a nízkou objemovou hmotnost. Jsou schopné řešit rozličné podkladní materiály a spády do 4% či 8%. Skupina Českomoravský beton produkuje cementové lité pěny a pěny do spádu pod obchodní značkou PORIMENT. Jejich objemová hmotnost je od 500-700 kg/m3 a pevnost v tlaku 0,5-2 MPa. Pro střechy se složitými spády (psaníčka, hřebeny, zalomení) a změnami spádů s hodnotami do 8% je vhodné použít cementovou litou pěnu s polystyrénem PORIMENT PS 500. Tato pěna má po vytvrdnutí objemovou hmotnost 500 kg/m3 a pevnost v tlaku 0,5 MPa. Slouží i jako vhodná tepelná izolace, její součinitel tepelné vodivosti je l = 0,11 W. m-1. Na střechách, které mají naplánované nízké spády a malé stavební výšky (rekonstrukce) a kde není přílišná složitost půdorysu, je vhodné použít pěny PORIMENT WS 700. Tato pěna je bez polystyrenových perel, a při své objemové hmotnosti 700 kg/m3 má pevnost v tlaku 2 MPa. Součinitel tepelné vodivosti má tato pěna l = 0,13 W. m-1. K-1. Do tohoto materiálu je možné i použít určité typy kotev vrchní hydroizolace.
Porovnání spádových vrstev
| Typ spádové vrstvy | Pevnost | Objemová hmotnost | Použití výztuže | Dilatace | Transport | Pokládka | Deformabilita | Tepelná izolace | Vhodnost pro pojížděné střechy |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Lehčené cementové směsi | Relativně vysoká | Relativně vysoká | Obvykle nutná | Nutná | Jeřáb a bádie | Obvykle ručně | - | - | Velmi vhodné |
| Polystyrenové klíny (EPS) | Nižší | Velmi nízká | Ne | - | Náročnější organizace | Náročnější | Relativně vysoká | Velmi dobrá | Nelze bez roznášecí desky |
| Cementové lité pěny (PORIMENT) | Relativně vysoká | Nízká | Ne | - | Mobilní čerpací technika | Pohodlná, fyzicky nenáročná | - | Velmi dobrá | - |
Odvodnění plochých střech
Odvodnění je další důležitou součástí plochých střech. Bez správného odvodnění by se na střeše hromadila voda, což by mohlo vést k zatékání a poškození střechy. Při stavbě domu s plochou střechou lze snadno použít vnitřní odvodňovací systém. Je stejně účinný jako tradiční okapy. Díky absenci viditelných svodů nebo žlabů však plochá střecha vypadá moderněji a upraveněji.
Výhody plochých střech
Ploché střechy jsou moderním, estetickým a funkčním řešením. Ploché střechy mají řadu výhod, které přispívají k rostoucí oblibě tohoto typu střech.
- Využití prostoru: Plochá střecha umožňuje efektivně využít celý dostupný prostor na střeše. Můžete tak vytvořit další prostor, který bude sloužit jako terasa, zahrada nebo prostor pro odpočinek a relaxaci. Plochá střecha znamená také větší komfort uvnitř budovy.
- Využití solární energie: Ploché střechy jsou ideální pro instalaci fotovoltaických nebo solárních panelů. To umožňuje využívat sluneční energii k výrobě elektřiny nebo ohřevu vody.
- Estetika: Plochá střecha na budově je pro stavebníka zárukou moderního vzhledu. Může být ozdobou domu, zejména pokud je správně navržena a dokončena.
- Přístupnost a snadná montáž: Ploché střechy se používaly již před lety, a proto jsou ve stavebnictví dobře známým řešením. Díky tomu je snadné najít odborníky na montáž a materiály potřebné pro stavbu.
- Náklady: Plochá střecha je nákladově efektivní způsob zastřešení domu. Lehká plochá střecha nevyžaduje složitou konstrukci a speciálně vyztužené vazníky, což se projevuje v nižších nákladech na projekt a stavbu.
Ošetření plochých střech
Žádná střecha nezakryje chyby, které se staly při její instalaci. Ty budou mít v budoucnu za následek zatékání. To povede k navlhnutí střešní konstrukce a následnému snížení životnosti celé střechy. Předpokladem vzduchotěsnosti střechy je proto správné ošetření ploché střechy. Zvláštní pozornost je třeba věnovat ochraně takových prvků, jako jsou střešní úžlabí, komínové průduchy nebo místa, kde se sklon střechy setkává se zdí. Pro tzv. oplechování střechy se nejčastěji používají plechové tabule. Bez ohledu na typ střešní krytiny je možné najít vhodné oplechování, které zajistí nejen estetickou úpravu, ale také dokonalou těsnost a ochranu před povětrnostními vlivy po mnoho let.
Jak na vady ploché střechy
Vlivem povětrnostních podmínek se mohou objevit potíže se zatékáním. Odborná kontrola střechy je velmi důležitá. Při kontrole střechy se postupuje různými metodami zkoušek. Při zatékání střechy musíte situaci řešit okamžitě, ale promyšleně. Vliv na zatékání má samotné provedení střechy, umístění budovy a povětrnostní podmínky. Aby vydržela střecha co nejdéle je v zájmu zákazníka, pokrývače i investora.
Čtěte také: Realizace ploché střechy s asfaltem
Návrh a realizace
Nezapomeňte, že každá střecha je jedinečná a návrh konstrukce by měl být proveden odborníkem - ať už projektantem, nebo renomovanou prováděcí firmou. Při návrzích střech lze obecně vycházet z normy ČSN 731901. Tento předpis podrobně popisuje požadavky a doporučení i pro ploché střechy. Je třeba mít na paměti, že pro funkčnost a dlouhou životnost ploché střechy je nezbytná pravidelná údržba a kontrola.
tags: #plocha #strecha #zpevnene #informace