Ploché střechy pro dlouhodobě spolehlivé fungování hydroizolace potřebují dostatečný spád. Jedním z největších nebezpečí u plochých střech je totiž stojatá voda. Dříve používané ploché střechy bez spádu, nebo s minimálním spádem do 1 %, se neosvědčily. Vlivem geometrie stavby a dotvarování konstrukce vždy docházelo ke vzniku takzvané stojaté vody se všemi negativními důsledky, jako jsou poruchy hydroizolace, vznik mikroorganismů a napětí mezi mokrými a suchými částmi střechy. Stojatá voda oslabuje lokálně dané místo, vytváří korozi a tím ohrožuje stabilitu střechy.
Podle ČSN 73 1901 „Navrhování střech - Základní ustanovení“ se kaluže tvoří při sklonu povrchu střechy do 3 %. Z výše uvedených normových požadavků je zřejmé, že minimální spád plochých střech s povlakovými krytinami mimo žlaby a úžlabí je 3 %. Kaluže se obvykle tvoří při návrhovém sklonu střechy do 3 %, takže tam, kde je potřeba vyloučit výskyt kaluží, se doporučuje navrhovat sklon větší než 3 %. Tento spád je v řadě případů (rozlehlejší objekty) těžko dosažitelný, z tohoto důvodu je možno doporučit kompromisní spád 2 % (například dle německých předpisů se ploché střechy se spádem pod 2 % považují za střechy zvláštní).
Princip a výhody spádování pomocí klínů
Spádové klíny vytvářejí nebo zvyšují spád a zabezpečí přirozený odtok vody. Spádování pomocí spádových desek je v současnosti nejpoužívanějším způsobem spádování plochých střech. Správně navržené a provedené vyspádování pomocí polystyrenových spádových desek prodlouží životnost a hydroizolační bezpečnost střechy. V případě ploché střechy je v poslední době často užívána varianta, kdy spádovou vrstvu tvoří vrstva z tepelněizolačních dílců.
Výhodou spádových klínů z tepelněizolačních materiálů je, že plní ve skladbě více funkcí. Obvykle to jsou funkce spádové a tepelněizolační vrstvy. Spádový polystyren kromě vyspádování a zajištění plynulého odtoku dešťové vody nebo vody z odtávajícího sněhu zlepší i tepelné izolační schopnosti ploché střechy. Nízkou objemovou hmotnost tepelněizolačních materiálů, z nichž dílce sestávají, oceníme tam, kde si nemůžeme dovolit přitížit stávající stropní konstrukci, která nese skladbu střešního pláště (například u rekonstrukcí nebo při dodatečném zateplování budov).
Díky spádovým klínům lze tak nahradit ve skladbě střešního pláště spádovou vrstvu například ze silikátu, která prodlužuje dobu výstavby použitím mokrého procesu.
Čtěte také: OSB desky na plochou střechu: Tloušťka
Typy spádových klínů a materiálů
Spádové vrstvy se u plochých střech ještě v nedávné minulosti vytvářely z betonové mazaniny, nebo také z násypu škváry či štěrku. Variantou byl i granulát z pálené hlíny. Dnes se spádování plochých střech mokrým procesem (betonovou mazaninou, lehčeným betonem, perlitbetonem nebo polystyrenbetonem) provádí jen zřídka.
Spádování pomocí desek EPS (pěnový polystyren)
Spádování plochých střech pomocí spádových desek EPS je v současnosti nejpoužívanějším způsobem spádování s řadou výhod:
- Suchý montážní proces.
- Rychlý postup prací.
- Minimální přitížení konstrukce.
- Žádné dilatační spáry.
- Možnost dodávky libovolných spádů.
Hlavní výhodou spádování střech pomocí EPS je montáž izolací střešního pláště suchým procesem, který je z hlediska výstavby méně náročný. Spádování střech pomocí pěnového polystyrenu zpravidla zároveň významným způsobem řeší otázku zateplení střechy. Klasická plochá střecha spádovaná od obvodu do vpustí, které jsou umístěné uvnitř plochy střechy, má zpravidla v okolí vpustí takovou tloušťku tepelné izolace, která zajistí splnění požadovaných hodnot součinitele prostupu tepla podle normy ČSN 73 0540-2.
Spádové klíny EPS pro spádování plochy se vyrábějí s nejmenší tloušťkou 20 mm. Spádové desky pěnového polystyrenu se nejčastěji vyrábějí v rozměru 1 x 1 m se spádem na jednu stranu a v praxi se někdy označují jako klíny. I když skutečné klíny (v řezu mají tvar trojúhelníku) se používají v detailech (například u atik, některých úžlabí, světlíků a různých nástaveb na střeše). Řezání bloků pěnového polystyrenu je technologicky možné po 0,5 %, což v praxi znamená výrobu desek pěnového polystyrenu se spády 1 %, 1,5 %, 2 %, 2,5 %, 3 % atd. Při výrobě spádových desek pěnového polystyrenu je potřeba také přihlédnout k podmínkám při jejich dopravě a montáži na stavbě. Proto se spádové desky pěnového polystyrenu vyrábějí od minimální tloušťky 10 mm. Protože se při montáži střešního pláště po tepelné izolaci chodí a přemísťují se po ní stavební materiály, je vhodné používat spádové desky EPS od tloušťky 20 mm, nebo ještě lépe od tloušťky 40 mm, neboť jsou odolnější. Jak už bylo řečeno, spádový EPS se vyrábí z bloků o průřezové ploše zhruba 1 x 1 m. Kvůli tomu je i maximální tloušťka spádových desek omezena.
Jako spádové klíny je možno použít jak běžný bílý EPS, tak šedý EPS se zvýšeným izolačním účinkem. Šedý EPS je třeba díky své nižší teplotní odolnosti pod hydroizolací chránit z horní strany minimálně 50 mm bílého EPS, pokud není teplotní ochrana řešena jiným způsobem.
Čtěte také: Výběr krytiny pro plochou střechu
Spádování pomocí desek MW (minerální izolace)
Spádování pomocí desek MW se provádí většinou ve spádu 2 %, ale na zakázku jde provést jakýkoliv spád do 15 %. U střech skladů, hal a průmyslových objektů se používají především minerální izolace, které zaručují vyšší požární odolnost a akustické vlastnosti. V případě požáru bezpečně chrání konstrukce před ohněm - zabraňují šíření plamene a nezvyšují požární zatížení konstrukce. V nabídce jsou spádové desky se spádem v jednom směru, ale i klíny se spády ve 2 směrech, které se s výhodou používají při vyspádování úžlabí nebo pro takzvané rozvodí.
Návrh a kladečský plán spádování
Všemu předchází důkladně vypracovaný kladečský plán. Nedílnou součástí každé pokládky je zpracování kladečského plánu, podle kterého je nutné postupovat. Ve snaze o co nejvhodnější kombinaci technického řešení a výsledné ceny poskytuje naše společnost projektantům, investorům a zejména realizačním firmám návrh připravený technickým oddělením.
Návrh spádování probíhá ve dvou krocích:
- Návrh spádování + výkaz materiálu (na základě poptávky).
- Kompletní kladečský plán (na základě objednávky).
Tento návrh a výkaz materiálu je poskytován bezplatně, zpravidla do 3 pracovních dnů od dodání kompletních podkladů. Po jeho zpracování z něho jasně vyplývá konečná spotřeba desek včetně směru spádu nebo rozvodí. Tento postup tak pomáhá předejít případným dalším výdajům. Polohu vtoků a výšky atik doporučujeme fyzicky překontrolovat, neboť co je na výkrese, nebývá často na střeše.
Pro návrh spádování je třeba zaslat:
- Půdorys a řez střechy a okótovanou polohu vtoků.
- Výšky atik.
- Minimální a maximální tloušťku tepelné izolace.
- Minimální požadovaný spád střechy.
- Stávající spád střechy.
- Typ uchycení spádové vrstvy a hydroizolace.
- Typ hydroizolace.
- Typ projektovaného EPS či MW.
- Popis podkladních vrstev.
- Ostatní (požadované termíny, kontaktní osoby...).
Pokládka a kombinace spádových klínů
Při izolaci plochých střech v největší míře používáme rovné desky. Vybíráme je s ohledem na budoucí zatížení střechy a vlhkosti. Austrotherm vyrábí široké spektrum rovných desek. Spádové klíny mají své výrobní limity, a proto je při větších tloušťkách skladba vytvořena kombinací spádového klínu a desky s konstantní tloušťkou. V této souvislosti vyvstává otázka vzájemného uspořádání těchto vrstev. Lze zvolit, zda spádové klíny tvoří spodní vrstvu a na ní jsou rovné desky, nebo spádové klíny tvoří horní vrstvu a pod ní jsou umístěny rovné desky.
Čtěte také: Realizace ploché střechy s asfaltem
Při umisťování vrstev dvou tepelných izolantů bychom si měli uvědomit, že horní vrstva by měla být dostatečně tuhá a pevná. Dalším kritériem by měly být výše zmiňované výrobní limity dílců. Pokud víme, že ve skladbě použijeme dílec s nakašírovanou vrstvou hydroizolačního povlaku, je výhodnější, aby spodní vrstvu tvořily spádové klíny a horní desky s nakašírovaným povlakem. Důvodem je zrychlení pokládky.
Dílce lze pořídit i v materiálové variantě, kdy je na dílce nakašírována vrstva asfaltového pásu a tvoří tak jeden prvek. Nakašírovaný asfaltový pás má obvykle přesahy, které pak lze napojit na okolní dílce. Po spojení přesahů asfaltového pásu v celé ploše střechy výrobci dílců uvádějí, že je možné započítat tuto vrstvu do hlavního hydroizolačního souvrství. Je však potřeba zohlednit, že pečlivé a kvalitní natavování v přesazích může trvat déle než klasické natavování asfaltového pásu v roli.
Postup pokládky
Pokládka spádových klínů na ne zcela rovný povrch se neliší od postupu u jiných izolačních desek. Obecně tedy záleží na velikosti nerovnosti. Jako vyrovnávací vrstvy se používají různé typy suchých násypů, popřípadě vyrovnávky jiným materiálem. Montáž izolací u střech je závislá na klimatických podmínkách. Když se spádová vrstva z betonu neprovádí, tak výchozím podkladem pro vybudování střešního pláště je zpravidla vodorovná nosná konstrukce, ukončená parozábranou.
Během budování spádování střechy z pěnového polystyrenu je nutné tepelnou izolaci průběžně zakrývat hydroizolacemi. Výstavba střešního pláště se přitom musí provádět tak, aby nedošlo k zatékání vody z povrchu hydroizolací do skladby střechy. Montáž střešního pláště se proto obvykle provádí po etapách, což znamená, že se z hydroizolací vytvářejí etapové spoje.
U střech spádovaných pomocí EPS od atik směrem do středu, se toto provádí se stejným spádem ze všech stran ke vpustím nebo ze dvou stran ke žlabům. Upravování rozměrů desek EPS je optimální provádět řezáním pilou nebo odpovídajícím zařízením s odporovým drátem, a to kolmo nebo rovnoběžně s okrajem desek, případně pod úhlem 45 stupňů. Pod jinými úhly se upravují takzvané rozháněcí klíny.
Pěnový polystyren se nesmí skladovat ve vodě, to znamená, že se nesmí skladovat na plochách a v oblastech, kde se dlouhodobě vyskytuje voda.
Desky EPS je potřeba pokládat s vystřídáním spár, takzvaně na vazbu.
Stabilizace dílců
Spádové klíny se stabilizují lepením nebo kotvením. U mechanicky kotvených skladeb je vhodné, abychom vrstvu klínů dočasně stabilizovali v případě delší časové prodlevy mezi kladením klínů a kotvením hydroizolační vrstvy. Stabilizace vrstev prováděná lepením je výhodná pro eliminování problému perforace parotěsnicí vrstvy oproti použití mechanicky kotvených systémů. Je však nutné si uvědomit, že v případě vyšších nebo více exponovaných objektů je nezbytné zajistit přídržnost skladby při namáhání sáním větru při okrajích a v rozích střechy, to znamená, že v některých případech je vhodné lepenou střechu dokotvit. Dodatečná stabilizace lepením je doporučována u mechanicky kotvených střech z toho důvodu, že dílce spádových klínů z tuhého materiálu (EPS) mohou při nerovnostech podkladu takzvaně plavat nebo se houpat. U mechanicky kotvených skladeb je nutno počítat s tím, že nehomogenní tloušťka spádové a zároveň tepelněizolační vrstvy se může projevit na větších nákladech na položce kotevního systému. Je to dáno tím, že musíme kotvit do dostatečně únosné vrstvy skrze celý klín a použít tak několik typů kotevních prvků s různými délkami. Při stabilizaci dílců mechanickým kotvením se přes kotevní prvek natavuje přířez o velikosti cca 200 × 200 mm ze stejného asfaltového pásu.
Speciální řešení a technické detaily
Na vytvoření „vícesměrného” odtoku se používají úžlabí a nároží. Pro vyspádování úžlabí se používají spádové klíny úžlabí z EPS nebo dvouspádové klíny z MW Isover DK. Sestavovat spádování z desek EPS na střechách s různými spády v různých směrech, znamená upravovat rozměry a tvary desek na stavbě (přiřezávat je pod různými úhly). V oblastech úžlabí by, při realizaci spádování střechy, mohly vzniknout velké nerovnosti (zuby, hrany), které by bylo nutné zabrousit nebo zaříznout, v některých oblastech naopak doplnit dalšími přířezy z tepelné izolace.
Při tepelnětechnickém návrhu skladby ploché střechy se spádovou vrstvou tvořenou tepelněizolačními dílci se navrhuje tloušťka tepelné izolace spádových vrstev. Navrhovat ji na základě splnění hodnoty součinitele prostupu tepla v místě nejmenší tloušťky spádového klínu nemusí být vždy žádoucí. Při tomto způsobu návrhu je skladba uměle a neekonomicky navýšena o tloušťku tepelné izolace, která je ve spádu. Dále může u některých provozů a skladeb vyvstat problém se zajištěním splnění podmínky pro hodnocení šíření vodních par v nejvyšším místě skladby.
tags: #plocha #strecha #pomoci #spadovych #klinu #informace