Střecha je nejsložitější konstrukcí obálky budovy. Musí zastávat mnoho funkcí jako ochrana proti dešti a sněhu, tepelně-izolační funkci. Zároveň je vystavena největším náporům větru a teplotním rozdílům a UV záření. Přitom požadujeme, aby skrze ni vedlo množství prostupů pro výlezy, střešní světlíky, potrubí, antény a podobně. Její návrh i provedení musí být proto nadmíru pečlivé.
My Češi chápeme slovo „detail“ jako něco drobného, malého, nepodstatného. Často o něčem řekneme, že „to už je jen detail“ a pochopíme to tak, že na této věci už tolik nezáleží a netřeba ji věnovat až takovou pozornost. „Teufel sitzt im detail“ říkají Němci, tedy v překladu: Čert vězí v detailu. A u střech bychom si německé pojetí tohoto slova měli vzít k srdci. Střecha je totiž především o správné funkci detailu.
Základní pojmy a skladba ploché střechy
Střechou rozumíme celý systém od vrchní krytiny až po vnitřní obklady, včetně nosných systémů a tepelných izolací. Dům má členitou plochou střechu zakončenou atikou. Jednou z konstrukcí ploché střechy je i atika. Jedná se o obvodovou vyvýšenou konstrukci po okraji ploché střechy.
Běžně se atika konstruuje tak, aby měla sklon 3° do střechy a nepodepřený plech se připouští jen na okraji do 50 mm. Pod oplechováním atiky se běžně užívá přířezu z OSB desky. Zatahovací plech (pomocné oplechování na fasádě pod atikou) měl být až nahoru a krycí plech atiky do něj zavlíknut. Tyto systémové prvky dodávají výrobci plechové krytiny.
Komponenty ploché střechy a jejich označení
| Číslo | Komponenta |
|---|---|
| 1. | Železobetonová stropní konstrukce. |
| 2. | Parozábrana. |
| 3. | Spodní vrstva tepelné izolace. |
| 4. | Horní vrstva tepelné izolace (na vazbu v obou směrech). |
| 5. | Hydroizolační fóliové souvrství. |
| 6. | Kotvení okrajů úhelníkem z poplastovaného plechu. |
| 7. | Konstrukční prvek z poplastovaného plechu. |
| 8. | Doplňková tepelná izolace. |
| 9. | Tepelná izolace se zvýšenou pevností v tlaku. |
| 10. | OSB deska. |
| 11. | L profil z poplastovaného plechu. |
| 12. | Těsnící profil. |
| 13. | Impregnovaný dřevěný profil. |
| 14. | Okapnička z poplastovaného plechu. |
| 15. | Okap. |
Typické detaily ukončení ploché střechy
- Detail nízké atiky
- Detail vysoké atiky
- Detaily ukončení u stěny
- Detail okapu
- Detail střešního vtoku
Případová studie: Sanace problematické střechy
Předmětné stavební úpravy tvarově zajímavého střešního pláště představovaly výzvu jak ze strany projekční, tak ze strany realizační. Navržení vhodného řešení totiž ovlivňovala řada přímých i nepřímých faktorů. Článek pojednává o stavebních úpravách tvarově zajímavého střešního pláště na objektu občanské vybavenosti, do kterého opakovaně zatékalo. Střešní konstrukce spočívala v kombinaci šikmé střechy po obvodě objektu a ploché střechy nad vnitřní plochou půdorysu.
Čtěte také: OSB desky na plochou střechu: Tloušťka
Původní stav a zjištěné závady
V rámci příslušné projektové dokumentace, kterou jsme zpracovávali, byly řešeny stavební úpravy střechy stávajícího objektu. Do interiéru pod střechou docházelo dlouhodobě k opakovanému zatékání. Poslední podlaží bylo realizováno v rámci rekonstrukce objektu jako půdní vestavba v rámci nově provedené střešní konstrukce nad původním objektem.
Konstrukce střechy kombinovala šikmý střešní plášť tvořící celkový historizující dojem stavby a plochou střechu nad vnitřní, pohledově skrytou, plochou půdorysu objektu. Střecha byla odvodněna pomocí vnitřních gravitačních vtoků. Spádování střechy bylo podle fragmentu dochované dokumentace řešeno v rámci nosné konstrukce. Střešní plocha byla ohraničena po obvodu atikami s šikmou vnitřní plochou.
Stávající hydroizolační vrstva byla provedena jako mechanicky kotvená foliová hydroizolace šedozelené barvy (pravděpodobně na bázi V-A-E). Hydroizolační folie byla v celé tloušťce homogenní, bez výztužné vložky a s kašírovaným rounem na spodním líci. Hydroizolační folie vykazovala známky poměrně velkého smrštění, které se projevilo odtržením hydroizolace z detailů atiky, zejména pak v oblasti detailu přechodu hydroizolace z plochy na atiku a rovněž povytažením střešních vtoků nad úroveň střešní plochy. Detail přechodu hydroizolační vrstvy z plochy střechy na atiku byl pravděpodobně proveden bez systémového lineárního kotvení.
Na hydroizolační folii bylo patrné již v době realizace nesystémově provedené opracování detailů, které by v některých místech mohlo být případným možným místem průniku vlhkosti do střešního pláště. Ukončení hydroizolační vrstvy na navazujících stavebních konstrukcích bylo provedeno převážně pomocí foliových plechů.
Šikmá střecha tvořila obvodovou část střešního pláště objektu. Šikmá střešní rovina začínala na poměrně široké okapní římse, zasahovala přibližně do 1/5 půdorysu a byla ukončena hřebenem, který vytvářel atiku ploché střechy. Stávající střešní krytina byla z betonových tašek s povrchovou úpravou hrubozrnným posypem. Hřeben byl ukončen hřebenáči s doplňkovým plastovým větracím pásem. Detail u okapní hrany byl uzavřen větracím pásem. Pod hřebenem byly umístěny doplňkové větrací tašky. Při prohlídce střešní krytiny v ploše, provedené shora z ploché střechy, nebyly zjištěny žádné zásadní závady. Krytina byla ve stavu odpovídající jejímu stáří - lokálně bylo patrné znečištění povrchu usazeninami a tvorba mechu nebo lišejníku v některých detailech. Dále bylo zjištěno, že některé hřebenáče jsou uvolněné. Některé detaily střechy, zejména pak v hřebenu a v místech napojení klempířských prvků mohly být případným zdrojem průniku vlhkosti pod krytinu, zejména při větrem hnaném dešti nebo navátém sněhu. Problémem bylo zejména oplechování úžlabí, plechy byly chybně provedeny - zde zatékalo významné množství vody.
Čtěte také: Výběr krytiny pro plochou střechu
Vrstva parozábrany v souvrství ploché střechy byla umístěna na sádrokartonovém podhledu v interiéru. Parozábrana na podhledu byla provedena z vyztužené folie lehkého typu a vykazovala netěsnosti v přesazích i detailech (prostupy elektroinstalací) a nebyla systémově napojena na parozábranu šikmé střešní plochy.
Na této střeše měla atika sklon ven z objektu, voda tak stékala směrem k fasádě, nikoli do střešní plochy, která je odvodněná do svodů. Druhým problémem bylo, že atika a její oplechování není na tuhém podkladu. Zhotovitel střechy si nepřevzal odpovídající podklad či si jej nepřipravil, což je jeho povinnost. Takový přířez z OSB desky zde zcela chyběl. A zde se nám již začíná zdánlivě nepodstatný detail, jakým je nepodložený plech, projevovat v rozsáhlou poruchu hlavní nosné konstrukce stavby. Jelikož se jednalo o dřevostavbu, došlo i k dlouhodobému zamokření dřevěných nosných konstrukcí, které byly v tom důsledku napadeny houbami. Jednalo se o vadný postup zhotovitele, protože ten buď neznal zabudovávaný prvek a jeho užitné vlastnosti nebo neznal odborný způsob zabudování.
Navržené a realizované řešení
U ploché střechy byla navržena demontáž stávající fóliové hydroizolační vrstvy, tepelné izolace z pěnového polystyrenu a parotěsnicí vrstvy z PE fólie. Nová střešní skladba byla navržena jako skladba zateplené nevětrané jednoplášťové ploché střechy. V rámci nového střešního souvrství byla nahrazena původní tepelná izolace z pěnového polystyrenu tepelnou izolací z tuhých PIR desek. Desky tepelné izolace byly umístěny na původním trapézovém plechu, jenž se opatřil novou parotěsnicí a vzduchotěsnicí vrstvou z asfaltového pásu.
V rámci nové střešní skladby byla provedena kvalitní parozábrana ze samolepícího SBS modifikovaného asfaltového pásu se skelnou vložkou. Na připravenou parotěsnou zábranu byla pokládaná tepelná izolace. Tepelněizolační vrstva byla navržena z PIR tepelně izolačních desek o tl. 140 mm. Nová hydroizolační vrstva byla provedena jako mechanicky kotvená z kvalitní PVC-P hydroizolační folie tl. 1,8 mm renomovaného výrobce vyztužené PES výztužnou vložkou. Byla provedena jako systémové řešení včetně veškerých souvisejících detailů a systémových doplňků (vtoky, tvarovky, montážní profily atd.). Opracování detailů bylo řešeno podle montážních detailů a předpisů výrobce. Stávající detail atiky se realizoval obdobně. Součástí hydroizolačního systému byly standardní doplňky, jako jsou montážní profily z foliového plechu, tvarovky pro rohy, kouty apod. Klempířské prvky ukončující novou hydroizolační vrstvu byly navrženy ze systémového foliového plechu.
U části střechy s šikmým střešním pláštěm byla navržena demontáž stávající betonové střešní krytiny a stávajícího střešního souvrství s ponecháním nosné konstrukce a sádrokartonového podhledu s roštem v interiéru. Po odkrytí se položila foliová chytrá parobrzda s proměnnou ekvivalentní difuzní tloušťkou. V rámci nového střešního souvrství byl navržen nadkrokevní systém zateplení střechy z tuhých PIR desek s integrovanou doplňkovou hydroizolační vrstvou.
Čtěte také: Realizace ploché střechy s asfaltem
Navržené řešení zahrnovalo provedení demontáže střešní skladby šikmé střechy s odstraněním celého souvrství až na nosnou konstrukci, na krokve. Stávající minerální izolace byla demontována. Po demontáži minerální izolace se zpřístupnila stávající parozábrana, která se ponechala, ale perforovala. V rámci nové střešní skladby byla navržena srovnávací vrstva z minerální izolace tl. 30-40 mm mezi stávající profily podhledu. Nová tepelněizolační vrstva mezi krokvemi byla provedena z minerální izolace tl. 140 mm a nad krokvemi z PIR tepelně izolačních desek o tl. 100 mm s integrovanou doplňkovou hydroizolační vrstvou. V detailu okapní hrany byly navrženy doplňkové hranoly 80/100 mm kotveny do stávajících krokví. Kontralatě 60/40 mm byly kotveny k podkladu pomocí speciálních systémových vrutů pro nadkrokevní systém izolace s korozní odolností. Na kontralatě se připevnila nosná konstrukce střešní krytiny (dřevěné latě 60/40 mm) a osadila se betonová střešní krytina včetně příslušenství (projekt počítal s částečným zpětným použitím stávajících betonových střešních tašek).
Spád střešního pláště ploché střechy byl dán sklonem střešní konstrukce a to cca 1 %. S ohledem na návaznosti na stávající konstrukce a také na již zmíněné technologie umístěné na střeše nebylo finančně možné, aby se zvyšovala úroveň hydroizolace, byť stávající spád byl minimální. Pouze mezi vtoky bylo uvažováno s provedením rozháněcích klínů v úžlabí u atiky. Norma ČSN 73 1901 uvádí, že do spádu 3 % se na povrchu střešního pláště mohou tvořit kaluže. Dům se nachází (dle ČSN 73 0035) ve sněhové oblasti III (z osmi stupňů), větrné oblasti dle ČSN EN 1991-1-4: 2007 II. Na střeše byly instalovány zařízení pro potřeby operátorů.
Jedinečnost detailu nespočívá pouze v napojení šikmé a ploché části střechy, ale i ve výskytu většího množství použitých technologií a materiálů a dalších skutečností již výše popsané. Následné prováděcí práce pak nekomplikoval pouze samotný tvar střešního pláště a ponechaný stávající ocelový rošt se sádrokartonovým podhledem, ale například i nezbytná koordinační činnost s mobilními operátory, jejichž zařízení a související rozvody instalací práci rozhodně neulehčily. Tímto se však projekt odlišoval a mohl tak vzniknout mimo jiné i atypický detail, kterému je článek věnován.
tags: #plocha #strech #detail #ukonceni #strechy