Jednu z nejvýznamnějších českých církevních staveb 20. století, kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze od slavného slovinského architekta Josipa Plečnika, čekají úpravy i částečná rekonstrukce. Důvodem je jeho nominace mezi památky UNESCO.
Historie a vznik kostela
Kostel Nejsvětějšího srdce Páně je bezpochyby jednou z nejvýznamnějších českých sakrálních staveb 20. století. Když rychle rostoucím Vinohradům přestal stačit farní kostel svaté Ludmily, věnovalo městské zastupitelstvo pozemek pro stavbu nového kostela a vznikl Spolek pro zbudování druhého kostela na Královských Vinohradech. Spolek pro vybudování druhého chrámu Páně na Královských Vinohradech byl ustaven již v březnu 1914. V roce 1919 byla vypsána veřejná soutěž, v níž zvítězil projekt Josipa Plečnika. Plečnik sám se soutěže nezúčastnil, uspěli v ní však jeho žáci z Vysoké školy uměleckoprůmyslové, kde od roku 1910 přednášel. Později porota a údajně i sami účastníci soutěže vyzvali Plečnika, aby návrh zpracoval sám.
Plečnikovy návrhy se postupně výrazně proměňovaly. V roce 1921 začínal s kruhovým půdorysem v duchu starokřesťanského mauzolea Santa Costanza v Římě. O rok později vytvořil pravoúhlý dórský chrám se samostatně stojící věží - kampanilou. Roku 1925 vytvořil dokonce projekt v duchu rondokubismu. Z tohoto návrhu však zůstal pouze půdorys. Plečnik svůj návrh dokončil v roce 1927, když výrazně pozměnil svou původní vizi, která předpokládala velkorysé zastavění prostoru dalšími budovami včetně školy, obytných domů či vítězného oblouku. Důvodem byl nedostatek finančních prostředků na tak náročnou výstavbu, který také výrazně oddálil realizaci projektu. Plečnik celkem vytvořil tři projekty, a to bez nároku na odměnu. V konečném návrhu snížil předpokládané náklady zhruba na třetinu. Základem financování výstavby se stala takzvaná Beptovská nadace. Ta spravovala majetek (převážně polnosti) zámožného novoměstského radního Karla Leopolda Bepty, který jej daroval na církevní účely. Kromě tohoto hlavního zdroje financí pomohla celá farnost mnoha sbírkami, dary i loterií. Stavba byla zadána firmě Nekvasil z Karlína.
V letech 1928-32 vznikla moderní a velmi osobitá stavba, inspirována starokřesťanskými vzory. Zasvěcení Srdci Ježíšově má vyjádřit poděkování za dosažení samostatnosti a prosbu o ochranu naší vlasti. Katolický chrám v modernistickém slohu vysvětil 8. května 1932 tehdejší pražský arcibiskup kardinál Karel Kašpar. Plečnik za první republiky upravoval Pražský hrad - při stavbě krypty kostela Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech pak využil úlomky z katedrály sv. Víta - vznikla z nich oltářní stěna. Historik architektury Zdeněk Lukeš k tomu uvedl: „Plečnikovi taky šlo o to symbolické propojení těchto dvou míst, to znamená Královských Vinohrad a Pražského hradu.“ A na Pražský hrad má poutat i výhled z věže kostela - kam se díky Plečnikovi místo po schodišti dostanou lidé po betonových rampách.
Architektura a symbolika
Autorem tohoto osobitého díla je slovinský architekt Josip Plečnik, tvůrce renovace Pražského hradu. Kostel z režného zdiva je sálovou stavbou obdélníkového půdorysu o rozměrech 38 a 26 m s 13 m vysokým kazetovým stropem. Široká hlavní věž se šesti zvony je zakončena třímetrovou měděnou bání se čtyři metry vysokým křížem a dosahuje výšky 42 metrů. Věž má rozměrné kulaté okno o průměru 7,6 metru, které zároveň plní funkci hodin. Veliké kulaté okno ve věži původně propouštělo ranní světlo do chrámu, později v něm byly osazeny hodiny. Fasáda je velmi dekorativní, do tří čtvrtin výšky je z polévaných cihel, na ní je nástavba s ochozem a nízkým štítem. Na průčelí jsou tři mohutné portály. Stavba má jednotně řešené fasády provedené v kombinaci červeného režného zdiva s rastrem vystouplých hranolků a zdiva omítaného s výraznými římsami.
Čtěte také: Jak vybudovat betonový základ pro bránu
Chrám je plný biblických i královských symbolů, navíc na pohled připomíná antický chrám. Vystupující kameny na keramické fasádě mají připomínat královský hermelínový plášť a kovová báň na věži symbolizuje vladařské jablko. Farář Jan Houkal vysvětluje, že kostel připomíná královskou čelenku a hermelín. „Na věži je královské jablko a kříž a v interiéru nad oltářem zase krásná socha vzkříšeného Krista, který má uprostřed hrudi probodené srdce. Celý kostel ukazuje na Krista Krále kralujícího láskou, jehož srdce je probodené pro naši spásu,“ dodává.
Plečnik se do jisté míry podílel i na interiéru kostela, který je stejně originální jako exteriér. Interiér kostela, který však z valné části vznikal až po jeho vysvěcení, navrhoval především sám Plečnik, po jeho návratu do rodné Lublaně práce převzal Plečnikův pokračovatel Otto Rothmayer. Oltář lemují sochy největších světců a zlato posázené polodrahokamy zas odkazuje na dobu Karla IV. Nad hlavním oltářem z bílého mramoru a zlacenými tepanými dvířky je zavěšena třímetrová zlacená postava Krista v symbolickém srdci a sochy šesti českých patronů v nadživotní velikosti: svatý Jan Nepomucký, svatá Anežka, svatý Vojtěch, svatý Václav, svatá Ludmila a svatý Prokop. Jsou z lipového dřeva a vytvořil je sochař Damián Pešan. Nad portály v průčelí jsou plastiky Bedřicha Stefana. Obrazy křížové cesty namaloval František Doubek a barevnou výzdobu oken s motivem Srdce Páně navrhl Karel Svolinský. Varhany vyrobila kutnohorská firma Mölzer, zvony ulila brněnská dílna Rudolfa Manouška. V interiéru je zachován veškerý mobiliář, vytvořený Plečnikem do jeho definitivního odchodu z Prahy. „Plečnik kryptu naprojektoval, ale nikdy ji neviděl dokončenou. Instalováním kamenů z Pražského hradu do oblouku za oltář chtěl podtrhnout důležitost a význam kostela zasvěceného srdci Ježíšovu,“ vysvětluje farář.
Rekonstrukce a nominace na UNESCO
Pokud by kostel měl být na seznamu památek UNESCO, musí podle mluvčího Prahy 3 Stanislava Kněnického splňovat určitá kritéria: „Musí se zajistit bezpečnost návštěvníků kostela, musí se zabezpečit kostel, aby zde nedošlo k odcizení některých předmětů, nebo k poškození památky.“ Městská část už dva roky připravuje dokumentaci k návrhu - jen vypracování stálo milion dvě stě tisíc korun. V návrhu jsou čtyři skupiny projektů - patří mezi ně například oprava havarijního stavu zvonice, sanace zatékání do bočních jehlanů a rekonstrukce hlavní přístupové rampy. Farář kostela Zdenek Wasserbauer popsal, co by v kostele mělo vzniknout: „Chceme zajistit celodenní zpřístupnění kostela. Máme zpracován návrh dvou skleněných stěn, které umístíme v zadní části kostela.“
Zápis na seznam UNESCO, o který usilují radnice Prahy 3, Ministerstvo kultury ČR a Slovinská republika, bude ještě nejméně dva roky trvat. Už teď ale probíhají opravy ve věži a rekonstrukce se po desetiletích dočkaly i největší české hodiny. Farář chrámu Nejsvětějšího srdce Páně Zdenek Wasserbauer k tomu uvedl: „Mají téměř 7 a půl metru průměr. Rafičky jsou příliš veliké a příliš těžké, takže ten hodinový stroj je potom velmi namáhán, proto taky letos byl vyměněn celý hodinový stroj.“ Loni kostel ministerstvo kultury zařadilo na předběžný seznam památek a kulturních statků, které Česká republika navrhne pro zápis do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO v období 2007 až 2018.
Na seznam UNESCO se kostel může dostat díky svému autorovi - slovinskému architektovi Josipu Plečnikovi. Návrh ale podají Slovinci. Podle historika architektury Zdeňka Lukeše by kostel neměl být zapsán sám, ale měl by to být soubor Plečnikových sakrálních staveb v Praze a taky v Lublani.
Čtěte také: Montáž betonových plotových panelů
Významné údaje o kostele
- Název: Kostel Nejsvětějšího srdce Páně
- Autor: Josip Plečnik (Jože Plečnik)
- Lokalita: Náměstí Jiřího z Poděbrad, Praha-Vinohrady
- Období výstavby: 1928-1932
- Vysvěcení: 8. května 1932
- Architektonický styl: Modernismus inspirovaný starokřesťanskými bazilikami
- Rozměry lodi: 38 x 26 metrů (obdélníkový půdorys)
- Výška lodi: 13 metrů (kazetový strop)
- Výška věže: 42 metrů (zakončena třímetrovou měděnou bání s křížem)
- Průměr hodinové věže: 7,6 metru
- Národní kulturní památka: Od roku 2010
Josip Plečnik a jeho další práce v ČR
Jože Plečnik, v Česku známý spíše jako Josip Plečnik (23. ledna 1872 v Lublani - 7. ledna 1957 tamtéž) byl slovinský architekt a urbanista, který svou prací ve 20. a 30. letech 20. století pro československou prezidentskou kancelář významně přispěl k současnému vzhledu Pražského hradu. Slovinský architekt do Prahy přišel před první světovou válkou, aby tu vyučoval architekturu.
Další Plečnikovy práce v České republice:
- Pražský hrad:
- Úprava I. nádvoří včetně praporových stožárů před Matyášovou branou (1922-23)
- Úprava bytu prezidenta (1921-24)
- Úpravy zahrad Rajské, Na valech a Na baště (1921-31) včetně vyhlídkového altánu, vyhlídkových teras a zimní zahrady u jižních zahrad
- Severní průčelí Španělského sálu (1923-25)
- Sloupová síň Bellevue pod Ústavem šlechtičen (1924-25)
- Vstupní sloupová síň ke Španělskému sálu u Matyášovy brány (1927-29)
- Monolit z mrákotínské žuly 18 m vysoký a dlažba III. nádvoří vč. přístřešku nad vykopávkou baziliky sv. Víta a kaple sv. Kříže
- Praha, Staré Město: Nárožní dům v Žatecké ulici (1913-14, s L. Machoněm)
- Praha, obora Hvězda: Koncept pro úpravu, realizoval Pavel Janák v 50. letech
- Broumov: Pomník továrníka J. Edlera von Schroll (1901, sochař O. Křivánek)
- Křivoklát: Hrobka E. Pfohla (1901)
Objekt kostela je současně i NKP r. č. 363 v rozsahu: objekt kostela, pozemky parc. č.
Čtěte také: Jak správně vybrat a instalovat betonové obrubníky?
tags: #plecnikuv #betonovy #kostel #informace