Akumulační nádrže jsou v podstatě zásobníky teplé vody, které slouží k akumulaci neboli ukládání přebytečného tepla od primárního zdroje, kterým může být kotel na pevné palivo, plyn nebo elektřinu, případně tepelné čerpadlo. Pro správný provoz akumulační nádrže je zásadní její správná izolace. Aby v akumulační nádrž voda zůstala na dostatečné teplotě, respektive, aby voda svou teplotu neztrácela příliš rychle a nádrž fungovala efektivně, je třeba ji mít náležitě zaizolovanou vhodným izolačním materiálem. Izolace zabraňuje úniku tepla z akumulační nádoby nebo bojleru, což může pomoci snížit energetickou spotřebu a udržet vodu teplou po delší dobu. Izolace hraje klíčovou roli při udržování konstantní teploty vody uvnitř nádoby a při minimalizaci ztrát tepla do okolí. Dobrá izolace může snížit energetické náklady a současně prodloužit životnost akumulačního zásobníku nebo bojleru. Při nedostatečné izolaci dochází k tepelným ztrátám, které se brzy projeví na účtu za její provoz.
Typy izolací a jejich aplikace
Izolovat kvalitně akumulační nádrže lze i svépomocí, je ale potřeba dbát jak na správný výběr izolace, tak i na dodržení doporučeného pracovního postupu. Ne každý izolační materiál se hodí na izolaci akumulační nádrže, protože některé izolace, které mají dobré izolační vlastnosti, nesnášejí dlouhodobé vystavení vysokým teplotám. Pokud si kupujete hotovou akumulační nádrž je nejlépe řídit se doporučením výrobce. Často jsou k dispozici izolace vyrobené pro konkrétní nádrž na míru, a to včetně příslušných průřezů. Díky nim nádrž do izolace doslova obléknete, izolace ji bude objímat ve všech směrech, a tak ji budete mít zajištěnu minimální ztrátu akumulovaného tepla. Takové izolace se obvykle vyrábějí z polyuretanové pěny, případně podobných materiálů s přilepeným PVC povrchem. Snadno se s nimi manipuluje. Pozor ale na přesný popis, někteří výrobci dodávají určité části samostatně, například izolaci dna nádrže.
Izolace na míru a sady materiálu
Izolaci lze objednat i na míru v případě, že jste si akumulační nádrž vyrobili sami, nebo nemá zcela standardní rozměry. Její tloušťka je obvykle 10 cm. Jinou variantou jsou sady vhodného materiálu, což může být například polyuretanová pěna v pruzích či deskách a k ní koženková plachta se snadným zapínáním, například na zip. Samozřejmě si můžete koupit i pěnu i plachtu také samostatně, pokud už druhou část sady máte. Nádrž pak obložíte pěnou a vše uzavřete plachtou. Nebo můžete použít minerální izolaci, která má z jedné strany hliníkovou fólii. Izolování akumulačních zásobníků a ohřívačů vody do PUR izolace s pláštěm z plechu (nerez broušený plech, lakovaná ocel).
Polyuretanová (PUR) a polyisokyanurátová (PIR) pěna
Polyuretanová pěna má nízkou tepelnou vodivost, což znamená, že dokáže efektivně omezit přenos tepla. To umožňuje dosažení vysoké účinnosti izolace. PUR izolace má tendenci být odolná vůči vodě, což z ní činí vhodnou pro použití v místech, kde může být vystavena vlhkosti. Povrch izolace je tvořen silnostěnnou PVC plachtovinou, která je UV stabilní a je odolná teplotám do 90°C. Prostupy hrdel izolací jsou opatřeny černou rozetou. Zapínání izolace je řešeno širokým suchým zipem. Tyto izolace jsou určeny k izolování průmyslových zásobníků a ohřívačů vody. Polyuretanová pěna existuje dvojího druhu - tvrdá a měkká. Měkká pěna je známá jako molitan, ve stavebnictví se využívá polyuretanová pěna tvrdá - zkratkou označovaná jako PUR pěna. Široké uplatnění má v detailech konstrukcí jako výplň a izolace spár apod. Lze ji využít i pro zateplení plošných konstrukcí, stropů, střech. Aplikuje se nástřikem nebo litím. Jelikož pěna na povrchu ulpívá, přizpůsobí se i složitě tvarovaným povrchům.
Kompromisem může být použití stříkané PUR pěny, která se přesně přizpůsobí tvaru nádrže a její hydroizolační i tepelně izolační vlastnosti přesně odpovídají požadavkům na izolování akumulačních nádrží. Tvrdá stříkaná PUR pěna navíc nabízí rychlou a přesnou aplikaci, skvělou tepelnou vodivost a přilnutí k jakémukoliv povrchu, takže není šance, aby špatně přilnula a tvořily se pod ní vzduchové kapsy. Znovu opakujeme, že je vždy lepší nechat nanášení izolace v rukách profesionálů. Pokud se ale do tohoto projektu chcete pustit sami, důkladně si nastudujte návod k použití, případně se poraďte s prodejcem. Polyuretanová i polyisokianurátová pěna se používá mimo lití a stříkání přímo na stavbě i pro výrobu deskových materiálů. Pokud mají být desky pevně spojeny s jinými materiály (například s hliníkovou fólií, plechem, skelnou tkaninou) vyrábí se výhradně napěňováním do finální tloušťky. Suroviny pro výrobu pěny se nalévají mezi tenké materiály tvořící budoucí povrch desek. Kompozity z PUR a PIR pěny se užívají pro izolaci střech, podlah, stěn, popřípadě se vyrábějí jako hotové celostěnové panely s hliníkovým pláštěm (k montáži na průmyslové haly apod.).
Čtěte také: Jak funguje tepelná izolace nádrží?
Rozdíly mezi PUR a PIR pěnou
Materiál polyisokyanurátové pěny je tvořen kombinací uretanových a isokyanurátových vazeb. Jde o velmi podobný materiál jako známější polyuretan (PUR). PIR má ale obecně vyšší pevnost v tlaku (PUR 100 kPa, PIR 170 kPa) a menší tepelnou vodivost. Aplikovat se může jak litím, tak stříkáním na povrch či do dutin.
PIR izolace patří mezi nejúčinnější tepelně-izolační materiály z hlediska poměru ceny a výkonu. Díky své vysoké izolační schopnosti dosáhneme stejného komfortu při výrazně menší tloušťce, než je tomu u běžných izolací - v praxi často stačí zhruba poloviční vrstva oproti klasickým materiálům.
Rosný bod a PIR izolace
Rosný bod je teplota, při které je vzduch nasycen vodní parou a začíná kondenzace. Ve skladbě střechy se pak jedná o vrstvu nebo místo, kde teplota materiálu klesne na tuto hodnotu a vodní pára se mění na vodu. PIR izolace obsahuje jádro, které posouvá rosný bod dále od interiéru. Při správném napojení PIR desek pomocí parotěsných pásek a pečlivém vyřešení všech detailů by nemělo docházet k úniku teplé vodní páry do skladby střešního pláště, a tím ani ke kondenzaci. Ve většině případů není dodatečná úprava nutná - PIR jádro je difuzně uzavřené a kašírované hliníkovou fólií. Ale je velmi důležité přelepit všechny spoje desek, kotvy a prostupy a také napojit pásky mezi PIR deskou a obvodovým zdivem.
Plní hliníková fólie na deskách stejnou funkci jako parozábrana (igelit)? U klasické PIR izolace to možné není, protože její jádro má 97 % uzavřenou buněčnou strukturu a je vždy kašírované hliníkovou fólií a zůstává difuzně uzavřené. Pokud chceme, aby krovy mohly tzv. „dýchat", je vhodné použít nadkrokevní izolaci, kdy je parozábrana umístěna mezi krovem a PIR deskou. Tím zajistíme, že „dýchání" krovů probíhá směrem do interiéru. U podkrokevní izolace je krov chráněn PIR deskami i parozábranou z interiérové strany a po bocích je obalen minerální vatou, která je difuzně otevřená. Z vrchní strany je proto vhodné použít maximálně prkenný záklop a střešní difuzní fólii s kontralatěmi, aby mohl krov „dýchat" směrem do exteriéru. Teoreticky by tento způsob fungovat mohl, v praxi však není možné dokonale přelepit spoje PIR panelů v nadkrokevním systému na spodní straně PIR desek. Největší problém představuje napojení PIR panelů na obvodové konstrukce. V nadkrokevním systému tuto variantu nedoporučujeme. Pokud pod PIR izolací bude difuzně otevřený, tepelně-izolačně horší materiál, posuneme rosný bod směrem do interiéru.
Fenolická pěna a kaučuková izolace
Fenolická pěna se vyrábí napěněním fenolformaldehydových pryskyřic do bloků, které se následně řežou na desky a oboustranně opatřují skelným vláknem či reflexní hliníkovou fólií. Používá se pro zateplení fasád, s výhodou u rekonstrukcí či v detailech, kde není místo na velkou tloušťku izolantu pro její dobrou hodnotu součinitele tepelné vodivosti. Kaučuková izolace je druh izolačního materiálu vyrobeného z kaučukového polymerního materiálu, obvykle syntetického nebo přírodního kaučuku. V současné době se jako vhodné řešení volí obalení komínového tělesa do pěnoskla.
Čtěte také: Zjistěte více o dlouhé životnosti izolovaných nádrží
Nevhodné izolační materiály
Není izolace jako izolace. Možná vás láká využít zbytky, které vám zůstaly ze stavby nebo po zateplování střechy, například polystyrén. Někteří domácí kutilové používají také polystyren, což není dobrý nápad. Drcený sice může nádrž dobře zasypat, ale jeho nevýhodou je hořlavost. Polystyrenové desky zase nepřilnou přímo k nádrži a sebemenší mezera snižuje izolační účinnost. Problémem také je, že polystyren není schopen dlouhodobě odolávat vysokým teplotám a postupně degraduje. Jeho použití však důrazně nedoporučujeme. Jedná se o vysoce hořlavý materiál, který v podobě desek navíc ani nedokáže akumulační nádrž důkladně obepnout, čímž dochází k dalším tepelným ztrátám. Vysoká teplota, kterou akumulační nádrž produkuje, navíc tento materiál postupně poškozuje a snižuje tak jeho vlastnosti.
Doporučené tloušťky izolace
Minimální doporučená tloušťka je 160 mm, což zpravidla splňuje základní požadavky normy i doporučené hodnoty. Hrubý přepočet mezi PIR deskou a minerální vatou je přibližně dvojnásobek. Například tl. 320 mm minerální vaty odpovídá zhruba tl. 160 mm PIR desky. Záleží na protokolu, který zpracuje energetický specialista. V případě nadkrokevního systému se nejčastěji pohybujeme mezi 180-200 mm. U podkrokevního systému jde o kombinaci minerální vaty a PIR desky - výsledná tloušťka závisí na typu minerální vaty vložené mezi krokve a na výšce vašeho krovu.
Výrobci a dodavatelé PIR a PUR izolací na českém trhu
Na českém trhu působí několik výrobců a dodavatelů polyuretanu PUR a polyisokyanurátu PIR. Jsou to společnosti PCC Morava-Chem, Bachl, puren gmbh - obchodní zastoupení Puren v ČR a SR, Nipos (značka Eurothane) a Pama. Svou značku Dekpir má společnost Dektrade. Kingspan je prakticky jediným výrobcem desek z fenolické pěny, a to pod značkou Kooltherm.
Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací
tags: #pir #izolace #akumulačních #nádrží #informace