Rozhodli jste se postavit si vlastní pergolu? Tak to jste tady správně! V tomto článku najdete návod, jak na to. Pergola je úžasná součást zahrady, která vám poskytne nejen stín, ale také příjemné místo pro relaxaci a grilovačku s přáteli. Zahradní pergoly jsou jednoduché, ale velmi šikovné stavby s mnohočetným využitím. Může pod nimi být například zahradní posezení, místo pro grilování i uložení dřeva či parkoviště pro kola nebo třeba člun.
Co je pergola?
Ve starověkém Římě se slovem „pergula“ označoval přístavek nebo prodloužení střechy. Pergolou zde byly především sloupové ochozy před budovami a mezi nimi, které chránily domy před silným středomořským slunečním světlem. Sloupová konstrukce s otevřenou střechou je ideální pro pokrytí popínavými rostlinami. Jakmile rostliny pokryjí celou plochu střechy, bude se vám pod ní sedět jako pod přírodním baldachýnem. Pokud navíc necháte rostlinami obrůst jednotlivé boční prvky, získáte s pergolou dokonalou protipohledovou ochranu.
Často se vyrábějí ze dřeva, ale mohou být například pro balkon zkonstruovány i z lehčích materiálů, jako je hliník. I zde slouží konstrukce jako opora pro popínavé rostliny, takže vám vegetace dlouhodobě poskytne chráněné místo.
Pergola v kombinaci s rostlinami nabízí řadu možností pro atraktivní design zahrady. Kromě možnosti vytvoření útulného posezení s nejrůznějším zahradním nábytkem jsou pergoly především atraktivními designovými prvky, které můžete na zahradě použít v nejrůznějších velikostech a provedeních. Konstrukce s různými pnoucími a popínavými rostlinami dále rozšiřují možnosti využití pergoly. Účinnou protipohledovou ochranu, stejně jako stín například poskytnou popínavé ovocné dřeviny, jako je vinná réva nebo kiwi.
Stavební povolení pro pergolu
Potřebujete na stavbu pergoly stavební povolení? Zákon v České republce rozlišuje mezi pergolami a přístřešky. Pergola je lehká konstrukce složená z trámů a latí, která poskytuje vzdušné zastřešení. Na rozdíl od přístřešků nemá pergola uzavřenou vrchní část. Přístřešky, naopak, jsou zastřešené stavby bez obvodové svislé konstrukce, do kterých spadají například altány, zastřešené terasy nebo parkovací místa, a jsou považovány za stavby.
Čtěte také: Rozměry betonové patky pro stabilní pergolu
Podle platného znění stavebního zákona se pravidla pro drobné zahradní stavby znatelně uvolnila, takže se ve většině běžných případů zcela vyhnete nutnosti obíhat úřady a složitě žádat o stavební povolení. Pokud jste si jistí, že jdete stavět pergolu a ne přístřešek, můžete ji postavit kamkoliv na pozemek u domu či rekreační stavby. Důležité je si uvědomit, že pokud pergola nesplňuje některou z uvedených podmínek, může být vyžadováno územní rozhodnutí nebo stavební povolení. Stavbu běžné pergoly stačí ohlásit stavebnímu úřadu. Pokud plocha nepřesáhne 50 m², není nutné stavební povolení.
Základní podmínkou pro to, aby vaše pergola spadala do bezproblémové kategorie drobných staveb, je dodržení maximální povolené zastavěné plochy, která nesmí přesáhnout velkorysých čtyřicet metrů čtverečních. Dále platí neměnné pravidlo, že stavba smí být vysoká nanejvýš pět metrů a může mít pouze jedno nadzemní podlaží. Velmi důležitá je také minimální odstupová vzdálenost od hranice sousedního pozemku, která pevně činí dva metry. Vaše vysněná pergola navíc musí stát na pozemku rodinného domu nebo rekreační stavby a v žádném případě nesmí sloužit k trvalému bydlení či komerčnímu podnikání. Pokud tyto základní zákonné parametry do puntíku dodržíte, můžete se s klidným svědomím a bez dalšího zbytečného papírování rovnou pustit do samotné stavby.
Pokud máte v plánu přistavit pergolu k domu, vždy bude vyžadováno stavební povolení. Pergola se v takovém případě již považuje za přístřešek, ať už zastřešený nebo nezastřešený a rozšiřuje půdorys domu.
Plánování a umístění pergoly
Před samotnou stavbou pergoly věnujte dostatek času plánování. Nejprve zvolte místo na zahradě, kam chcete pergolu umístit. Zvažovat můžete například tyto faktory: světlo v průběhu dne, přístupnost od domu, nebo výhledy. Ideální je, pokud budete mít zpod střechy pěkný výhled a nebude to moc daleko od domu (zvažte, jak daleko budete muset chodit například po suroviny při grilování). Kvůli dobrým sousedským vztahům nebývá také vhodné umístit altánek příliš blízko plotu.
Zamyslete se, zda chcete pergolu zastřešit, nebo ji připojit ke konstrukci domu. Jsou tam už zdi nebo podobné konstrukce, které můžete začlenit do stavby? Má mít vaše pergola otevřenou střešní konstrukci z dřevěných krokví a/nebo přídavnou sluneční plachtu? Nejprve si ujasněte všechny nevyřešené otázky.
Čtěte také: Jak vybrat a postavit pergolu
Optimální rozměry si nejlépe určíte podle toho, jaké zařízení plánujete v altánku nebo pod pergolou umístit. Ideální je udělat si jednoduchý nákres altánku, respektive jeho půdorys, na čtverečkovaný papír. Teď si vezměte provázek a metr a vyznačte si na zahradě přesné místo, kam pergolu chcete postavit. Projekt pergoly se bude určitě hodit. Je to sice malá stavba, ale čím podrobnější projekt máte, tím méně chyb při stavbě uděláte.
Do projektu zaneste: umístění sloupů, nosníků, základů, a další části konstrukce. Vše si poctivě okótujte, abyste na základě tohoto nákresu mohli snadno vypočítat potřebný materiál. Na základě podrobného nákresu můžete poté správně nakoupit vše, co potřebujete, a postupovat při práci bez zbytečného zdržování. Teprve když máte dobře promyšlené všechny detaily stavby, se můžete pustit do práce.
Pokud jde o růže, vybírejme pnoucí odrůdy s převislými květy, abychom se mohli potěšit jejich vůní.
Aby pergola vypadala vyváženě, respektujeme pravidlo, že vzdálenost mezi jednotlivými sloupky má být stejná jako rozpětí (šířka) vchodu do ní. Pro pohodlný vstup do pergoly plánujeme minimální světlou výšku 2,2-2,5 m a šířku vchodu mezi sloupky 1,5 m, zvláště bude-li pergola porostlá rostlinami. Buďme velmi opatrní při stanovování rozměrů a pevnosti vybíraného materiálu; konstrukce totiž musí vydržet nárazy silného větru i tíhu mokrého listí nebo sněhu. Návrh konstrukce by měl být co nejjednodušší, aby vynikla lehkost stavby, ale i krása popínavých rostlin, pokud s nimi počítáme.
Typy pergol podle umístění
- Samostatně stojící pergola: Pergola se obvykle staví tak, aby nás přilákala do zajímavého zákoutí zahrady. Umístění stavby by nám mělo nabídnout jiný zajímavý pohled na zahradní přírodu nebo nás zvát do prostoru zahrady, který je výjimečný třeba svým účelem - je zde zahradní krb apod.
- Pergola přiléhající ke zdi: Stává se elegantním přechodem z vnitřního prostoru do vnějšího, zvlášť pokud je v harmonii se stylem domu. Pergola přistavěná ke zdi by měla mít skloněnou vrchní část pro případ, že bychom se v budoucnosti rozhodli ji zasklít nebo zastřešit, a přeměnit ji tak v lodžii nebo v zahradní místnost.
- Pergola nad terasou: Může také stínit terasu a vytvořit tak intimní prostor k venkovnímu posezení i prostor pro společné stolování.
- Pergola na balkóně: Také pro balkon můžete využít pergolu. Poskytne nejen ochranu proti zvědavým pohledům, ale také ochranu před sluncem. Nezapomeňte ale pracovat s lehkými materiály, jako je hliník.
Výběr materiálu na stavbu pergoly
Pergoly se většinou staví z dřeva nebo z hliníku. Můžete k výrobě pergoly použít různé materiály. Patří k nim v první řadě dřevo, kov a kámen, z nichž každý má svůj jedinečný šarm. Výběr materiálu přizpůsobte stávajícímu designu zahrady nebo záměrně vytvořte kontrasty. Obojí může vypadat velmi atraktivně.
Čtěte také: Pergola se sedlovou střechou
Dřevěná pergola
Dřevěná pergola má krásný přírodní vzhled a můžete si ji naplánovat a postavit přesně podle svých představ. Vyžaduje však pravidelnou údržbu a má nižší životnost. Do každé zahrady přirozeně zapadnou tradiční dřevěné pergoly, protože dřevo na rozdíl od některých jiných materiálů nemá snahu vystupovat do popředí a přitahovat pozornost. Navíc se dobře kombinuje s kamenem, betonem či cihlami, může zůstat v přirozeném tónu nebo se dá jeho povrch upravit mořidlem či nátěrem. O romantický vzhled stavby se pak postarají popínavé či převislé rostliny. Aby dřevo odolalo co nejdéle, potřebuje pravidelnou údržbu a obnovování ochranného nátěru.
Pokud se rozhodnete pro dřevěnou pergolu, je důležité vybrat vhodné stavební dřevo. Tvrdé dřevo, jako dub, je vhodné pro otevřené pergoly bez zastřešení, protože odolá nepříznivým povětrnostním podmínkám. Měkčí dřeviny, jako smrk, mohou být použity pro pergoly se střešní krytinou. Modřín, douglaska a červený cedr jsou ideální trvanlivé dřeviny. Kulaté dřevěné podpěry působí rustikálním dojmem. Naproti tomu hraněné dřevo se lépe hodí do zahrad, které se vyznačují jasnými liniemi.
Hliníková pergola
Hliníková pergola je snadná na údržbu, vydrží desítky let bez větší údržby a snadno se montuje. Vzhled má spíše moderní. V případě, že chcete stavět pergolu z hliníku, je nejlepší volbou stavebnicový systém. To vám umožní rychlejší a snazší montáž, i když budete omezeni výběrem konstrukcí, designů a rozměrů.
Kovová pergola
Řadu originálních tvarových řešení pro stavbu pergoly nabízí kov. Navzdory hmotnosti kovové konstrukce nepůsobí robustně ani těžkopádně, ale naopak velmi vzdušně. Altán z tepaného kovu vypadá křehce, a přitom je stabilní, a stejně tak i litina svými ladnými křivkami vyvolává nostalgické vzpomínky na besídky z období devatenáctého století. Z kovu lze vykouzlit jakýkoliv tvar, záleží jen na vkusu a požadavcích. Jako stabilní podpěry slouží také pozinkované ocelové trubky. Kovové konstrukce vypadají decentně a moderně. Oblouky z kovových profilů s plochým, kulatým nebo hranatým průřezem jsou moderní a nevtíravé. Pokovená či plastem potažená konstrukce vydrží déle než dřevo, obvykle vyžaduje jen malou údržbu. Je to ovšem drahé řešení.
Kamenná či zděná pergola
Městský typ zahrady snese konstrukce pergoly z oceli, skla, umělého kamene a betonu v čistých geometrických tvarech, které tak odráží věrný obraz moderní high-tech architektury domu. V parkových zahradách jsou sloupky pergol často z přírodního kamene nebo kabřince. Kamenné nebo betonové sloupy působí masivně. Proto nejsou vhodné pro menší zahrady. K výrobě pergoly můžete použít různé materiály. Patří k nim v první řadě dřevo, kov a kámen, z nichž každý má svůj jedinečný šarm.
Zajímavým tipem je také kombinace zděných sloupů či stěn s dřevěnou konstrukcí střechy. Co se týče vyzděných sloupků pro pergoly, měly by mít minimální průřez 36 až 40 cm a do jejich středu by měla být vložena železná výztuž, nejlépe pozinkované kovové trubky. Poté jsou na každé straně vyvrtány dva otvory k přišroubování dřevěného trámku k podpěře.
Stavba pergoly svépomocí - krok za krokem
Přinášíme vám jednoduchý návod, podle kterého postaví pergolu i kutil začátečník. Vhodný čas pro stavbu zahradního altánku nebo pergoly je od jara do podzimu.
1. Příprava a měření
Samotný stavební projekt vždy začíná důkladnou přípravou terénu a velice přesným zaměřením. Pomocí kolíků a provázku si vyznačte půdorys plánované stavby. Kolíky zatlučte do země v rozích budoucího altánku nebo pergoly. Nejprve si kolíkem vyznačíte místo, kde chcete vrut zavrtat. Používáme vodováhu a olovnici, aby sloupky i vazníky a krokve byly přesně svisle nebo vodorovně.
2. Základy a kotvení
Pro stavbu pevné pergoly je nejlepší vybudovat betonový základ s kotevními patkami. Nejběžnější variantou pergoly je sloupová konstrukce ukotvená v zemi. Těžší konstrukce a konstrukce postavené na lehkých půdách budou muset mít sloupky ukotvené spíš v betonových základech než jen v kovových kotvách. Pro každý sloupek vykopeme jámu 60 cm hlubokou a širokou 30x30 cm.
Vylijte bodové betonové základy, do kterých vložíte kovové kotevní patky. Základy musí být široké nejméně 30 x 30 cm a hluboké 80 cm (nezámrzná hloubka). Do vykopaných základů se nalije beton a do betonu se zapustí betonové úchyty „H“. Do nich se pak nasadí stojky (nosné sloupky) zahradní pergoly.
Pokud stavíte na terénu, vykopejte jámy a vytvořte bednění, do kterého nalijete beton a umístíte kotevní patky. Ujistěte se, že jsou patky v jedné rovině. Do takto připraveného bednění začneme opatrně lít předem namíchanou betonovou směs. Beton průběžně hutníme energickým propichováním pomocí dřevěné latě, abychom z něj vytlačili naprosto veškeré nežádoucí vzduchové bubliny. Povrch čerstvého betonu nakonec do hladka uhladíme zednickou lžící a do středu ihned usadíme ocelové kotevní patky. U každé jednotlivé kotvy klasickou vodováhou zkontrolujeme, zda je naprosto vodorovná a zda perfektně lícuje v ose s ostatními body. Základy nechte vyschnout a umístěte na kotevní patky sloupky. Než budeme ve stavbě pergoly pokračovat, necháme beton pořádně zatvrdnout.
Sloupky pergoly je zpravidla třeba umístit ve vzdálenosti 1,50 m až 3 m od sebe s přesazením. Umístěte sloupky na patky zabetonované do základů tak, aby končily asi 10 cm nad zemí. Tak ochráníte dřevo před vlhkem. Díky tomu vydrží déle - zejména pokud jej natřete lazurou chránící před povětrnostními vlivy.
Kotvení pomocí betonových patek se ale hodí spíše pro větší, mohutné pergoly, nebo pergoly, jejichž sloupky jsou vystaveny pravidelným náporům silného větru. Alternativou za betonové patky mohou být zemní vruty. Tyto nové kotvící prvky jsou použitelné do většiny typů povrchů, ale příliš se nehodí do kamenitého terénu. Jejich použití je o poznání jednodušší, než je tomu u betonových patek. Zemní vruty totiž nepotřebují žádné hluboké základy a k jejich instalaci vám postačí montážní klíč.
3. Předběžná úprava dřeva
Dříve, než se pustíte do montáže dřevěných prvků, měli byste je ošetřit vhodnými přípravky. Ideální je napustit je biocidním přípravkem (napouštědlem) a jako ochrannou vrstvu použít nátěr tenkovrstvou lazurou, případně můžete sáhnout po tzv. přípravku 2 v 1, tedy napouštědle a lazuře v jednom nátěru. Nátěr provedený pohodlně na zemi nás ušetří pozdějšího krkolomného natírání ve výškách a navíc zabrání nechtěnému znečištění zcela nové čisté terasy.
Před samotnou stavbou pergoly si nařežte všechny potřebné díly a pečlivě je opracujte. Použijte kvalitní pokosovou pilu pro přesné řezy. Aby bylo dřevo hladké na dotek, použijte brusku. Pro lehčí konstrukce se dají použít nosníky průřezu 100x50 mm, položené naplocho na horní konec sloupků. Příčle (krokve) se stavějí na nosníky na hranu; zajišťují se dlabanými polovičními zářezy. Mohou mít stejné rozměry jako nosníky nebo mít průřez až 50x150 mm.
4. Montáž konstrukce
Po přípravě základů můžete začít stavět a spojovat jednotlivé části pergoly. Když beton bezpečně ztvrdne, přesuneme se k vztyčování hlavních sloupů. Ty usadíme přímo do zabetonovaných ocelových kotev, pečlivě zkontrolujeme jejich svislost a provizorně je zafixujeme pomocnými dřevěnými vzpěrami. Poté sloupy napevno přišroubujeme masivními šrouby.
Nyní můžete ke sloupkům připevnit příčníky. Nosníky buď upevněte pomocí úhelníkových prvků, nebo je na boku spojte pomocí vratových šroubů. Následuje kriticky důležitá instalace hlavních vodorovných nosných trámů, které tvoří nosnou páteř celé konstrukce. Těžké trámy s vypětím sil zdvihneme nahoru, dočasně je upneme velkými svorkami a po dokonalém vyrovnání je opatrně provrtáme. Po úspěšném dokončení základního nosného rámu přichází na řadu druhá vrstva střechy, kterou tvoří příčné stropní trámy. Krokve uložíme do zářezů. V místech spojů se sloupky vyvrtáme díry pro 20cm vruty nebo šrouby a zašroubujeme je. Zbývající dvě krokve přišroubujeme k nosníkům vruty o délce 8 cm.
Aby obrovská stavba nepůsobila jako obyčejná dřevěná bedna, ozdobně seřízneme konce všech těchto krokví pod mírným úhlem, což pergole okamžitě dodá přitažlivý architektonický šmrnc. Upravené krokve postupně zvedáme nahoru a pokládáme je napříč přes hlavní nosníky v pravidelných a předem odměřených rozestupech. Každou krokev pevně ukotvíme k podkladu kvalitními montážními úhelníky. Pravidelné mezery zajistí nejenom krásný symetrický vzhled, ale především ideální rozložení váhy extrémně těžké střechy.
Posledním a neméně důležitým úkolem je celkové strukturální zpevnění naší majestátní pergoly pomocí rohových vzpěr. Kratší ozdobné trámky si přesně nařežeme pod úhlem čtyřiceti pěti stupňů a vsadíme je do horních rohů přímo mezi svislé nosné sloupy a vodorovné podélné nosníky. Konstrukčně tím natrvalo zabráníme jakémukoli nežádoucímu bočnímu výkyvu těžké stavby při nečekaně silných poryvech větru. Všechny rohové vzpěry bezpečně fixujeme masivními vruty, které pro bezvadný vizuální detail nejprve nastříkáme na černo. Navrtáme malé vodicí otvory, usadíme připravené vzpěry a rázovým utahovákem silné spoje napevno stáhneme.
Hrubě tesané hranoly jsou dobrou volbou k selskému stavení a do venkovských zahrad. Do lesního prostředí můžeme použít i kulaté kmeny, dokonce s kůrou. Důležité je ovšem dřevo správně ošetřit a důkladně namořit.
Tabulka: Materiály na pergolu
| Část konstrukce | Materiál | Rozměry (příklad) |
|---|---|---|
| Svislé sloupky | Impregnované trámky | 100x100 mm, délka 2,7 m |
| Nosníky | Dřevěné hranoly | 50x100 mm, délka 4 m |
| Krokve | Dřevěné hranoly | 50x100 mm, délka 2,2 m |
| Kotevní patky | Kovové | 6 kusů |
| Spojovací materiál | Vruty, šrouby | 8 cm, 20 cm, 180 mm |
5. Zastřešení a boční stěny
O designu střechy rozhodujete jen vy. K příčným trámům můžete přišroubovat další krokve a umístit nad ně například skleněnou střechu. Pod pergolou pak můžete sedět i za deště. Třetí a finální vrstvu pak tvoří tenké krycí latě, které umístíme kolmo na právě namontované příčné krokve. Tyto dřevěné lamely dotvoří výsledný moderní design a zajistí příjemný lom ostrých letních slunečních paprsků.
Hustý porost popínavých rostlin sice ochrání před kapkami z mírné přeháňky, ale je jasné, že souvislé zastřešení zahradní stavby usnadní její využití při horším počasí. Zatímco v minulosti se pergoly zakrývaly prkny a lepenkou, případně rákosem, posléze sklolaminátem, dnes se vedle nejrůznějších střešních krytin často uplatňují vlnité nebo trapézové polykarbonátové desky. Jsou velmi lehké a také odolné, vydrží krupobití i mráz, nevadí jim UV záření, přitom jsou značně průsvitné. Kutilové ocení jejich snadnou montáž i možnost seříznout je podle rozměrů střešní konstrukce. Dají se koupit čiré, barevně tónované i se speciální úpravou, která změkčuje prostupující světlo.
Krytinu je třeba vždy vybírat podle sklonu střechy. Pro menší sklony je vhodná například plechová krytina, asfaltové šindele či desky z komůrkového polykarbonátu. Na zvoleném typu krytiny pak závisí podkladová konstrukce. Například asfaltový šindel potřebuje souvislé podbití (záklop) z dřevěných desek nebo plošného materiálu (např. OSB desek). Na záklop se ještě pod krytinu upevní asfaltová lepenka, která plní funkci pojistné hydroizolace. Tašky se ukládají na střešní latě, které se přišroubují ke krokvím v příslušných odstupech. Ze spodní strany lze střechu upravit pohledovým záklopem z opracovaných desek.
Ano, většinou se to dá, ale vyplatí se dopředu myslet na to, kde budou plné stěny, jaké chcete soukromí a která strana je větrná. Boční stěnu umístěte na stranu, odkud nejčastěji fouká vítr nebo prší pod střechu, případně tam, kde potřebujete více soukromí (sousedé, ulice). Po stranách pergoly můžete mezi sloupky vložit dřevěné mřížové prvky a doplnit je rostlinami.
6. Podlaha pergoly
I zde je možností nepočítaně. Můžete zvolit dřevěné nebo dřevoplastové desky, které se používají na terasách a upevňují se na rošt uložený ve štěrkovém lůžku. Do štěrkového lůžka lze položit také betonovou dlažbu nebo pálené cihly, ale i dřevěné špalky či kamenné šlapáky. V tomto případě však bude třeba zhotovit betonovou desku, na kterou dlažbu nalepíte. Pokud beton vyztužíte kari sítí, postačí plotna o tloušťce kolem 10 až 15 cm na asi stejně silném štěrkovém podkladu. Nyní zbývá už jen uklidit veškeré použité nářadí a vrátit upravenou zámkovou dlažbu zpět kolem vybudovaných betonových patek. Díky naší preciznosti nové ukotvení naprosto dokonale splyne s původní rovinou terasy.
Osazení pergoly popínavými rostlinami
Po ukončení stavebních prací můžeme začít připravovat zem na osazení vybranými popínavými rostlinami. Než začneme odstraňovat vykopanou zem, zkontrolujeme, zda beton kolem kotev či základů dostatečně ztvrdnul a dřevo po nátěrech dobře vyschlo. Vyznačíme si místo na sázení.
Pokud sloupky stojí na betonových základech, měli bychom u nich nechat alespoň 25 cm volného prostoru, aby nám zůstalo dost místa pro jejich případnou údržbu nebo výměnu. Pro každou rostlinu připravíme asi 1 m² země. Půdu zryjeme na dva rýče, odstraníme všechen plevel a zbytky kořenů. Do půdy zaryjeme větší množství kompostu nebo dobře zetlelého hnoje a na 1 m² asi 60-90 g pomalu rozpustného plného hnojiva.
Vyhloubíme jámu asi dvakrát širší a hlubší, než je kořenový bal popínavé rostliny, tak aby byla umístěna o trochu hlouběji, než byla původně. Rostlinu vložíme do jámy, tak aby se nakláněla směrem ke sloupku, kořeny zahrneme půdou a jemně ji přitiskneme. Důkladně zalijeme a pak kolem rostliny rozložíme organickou nastýlku ve vrstvě 5-10 cm.
Většina popínavých rostlin potřebuje uvázat k tyčce, zejména zpočátku, než se budou moci spolehnout samy na sebe. Ke sloupkům proto umístíme svislé dráty nebo sloupky obalíme pletivem, hlavně pokud budeme pěstovat růže, které potřebují pravidelně vyvazovat. Ovíjivé rostliny vedeme ke sloupku tak, že jejich stonky přivazujeme k šikmo umístěné tyčce, která je jedním koncem zaražena do země. Výhonky popínavých rostlin se mohou také pnout vzhůru po vodorovných drátech napnutých mezi sloupky. Měli byste je však přivázat. Rostliny pak porostou rovnoměrně vzhůru. Mimochodem, kombinace dřevěných sloupků a tenkých nerezových lanek vypadá obzvlášť moderně.
Nejhezčí zastínění vytvoří časem pnoucí popínavky, které obléknou pergolu do zeleného. Než vzrostou ty vytrvalé (například břečťan, přísavník, plaménky, zimolezy), stejnou službu udělají rychle rostoucí pnoucí letničky (fazol pnoucí, povíjnice, kobea, hrachor).
Tipy a konstrukční nápady
- Chceme-li zvýšit pevnost konstrukce, můžeme všechny spoje zesílit kováním ve tvaru T nebo rohovými konzolami.
- Šikmé vzpěry nebo použití rohových konzol rovněž zvětší pevnost konstrukce, zvlášť u rustikálního typu sloupků.
- U konstrukcí napojených na zeď můžeme uchytit jeden konec krokví ke trámkům o rozměrech 10x5 cm, přišroubovaným nebo ukotveným do zdi. Každá krokev může být také uchycena v kovovém držáku připevněném ke zdi.
- U hoblovaného dřeva můžeme spoje zesílit vodovzdorným lepidlem.
- Sloupky mohou být od sebe vzdáleny až 2,7-3 m; čím je však vzdálenost mezi nimi větší, tím masivnější musí být jak sloupky, tak nosníky.
- Zajímavým řešením je tzv. zdvojení stavebních prvků. To spočívá v tom, že nahoře zkosené hranoly, které nám tvoří sloupek, jsou osazeny vazníky a na těchto vaznících jsou uloženy krokve. Jestliže ovšem vytvoříte sloupek ze čtyř střešních latí, můžete do něj osadit jak vazníky, tak krokve a dochází nám k tzv. zdvojení stavebních prvků.
- Jednou z variant při budování pergoly je použití konstrukce hranolové pergoly, kdy jsou oba trámky přišroubovány po stranách ke sloupku nebo jsou propojeny šrouby. Hlavu sloupku můžeme zkosit do tvaru jehlanu, a to z důvodu lepšího stékání dešťové vody.
- Další variantou je tzv. konstrukce rámové pergoly, kdy jsou sloupky spojeny s vazníky takovým způsobem, že dohromady tvoří rámovou konstrukci, na kterou se dále montují příčle. Velmi praktické je, že mezi sloupky pergoly můžeme umístit konstrukci pro popínavé rostliny (rošt, mříž, treláž).
tags: #pergola #s #betonovými #sloupy #návod #a