Vlhkost podlahy je klíčovým parametrem, který ovlivní životnost a kvalitu pokládané podlahové krytiny. Obecně platí, že se podlahová krytina nesmí pokládat na vlhký podklad, jelikož by následně vlhkost ovlivnila právě samotnou krytinu. Zvýšená vlhkost podkladu může mít za následek nedostatečné spojení podkladu s další podlahovou vrstvou. To se časem projeví například bublinami, vyboulením dřevěných vlysů, deformací dřevěných krytin, nadzdvihnutím podlahových lamel, tzv. korýtkováním a podobně. Voda je nedílnou součástí mnoha stavebních materiálů, zejména potěrů, ať už cementových nebo anhydritových.
Potěry jsou nejčastější variantou nosné vrstvy podlahy díky vynikající tvarové přizpůsobivosti, dobrým mechanickým vlastnostem i příznivé ceně. Voda umožňuje práci s těmito materiály ve formě tekutiny a vytváření monolitické konstrukce. Cementový potěr tvrdne díky hydrataci cementu, tj. jeho reakci s vodou. Hydratace cementu se zastaví v okamžiku, kdy jsou spotřebovány materiály, které do ní vstupují, nebo pokud se nepříznivě změní podmínky. Pokud tedy beton (cementový potěr) vyschne příliš brzy, nedojde k využití všeho pojiva a výsledné vlastnosti zatvrdlého materiálu budou pravděpodobně horší, než bylo očekáváno. V případě anhydritového potěru je situace rozdílná. Po zamíchání pojiva s vodou dochází nejprve k jeho rozpuštění. Z přesyceného roztoku následně postupně krystalizuje sádrovec (CaSO4 + 2 H2O). Krystaly postupně srůstají a vytváří pevnou strukturu. V počáteční fázi zrání je i anhydrit třeba chránit proti ztrátě vody. V potěru je tedy voda třeba a nelze se bez ní obejít. Na druhé straně při pokládce nášlapných vrstev je nadměrná vlhkost nežádoucí. Může být příčinou vyboulení dřevěné podlahy či rozevírání jejích spár, příčinou vzniku puchýřů na povlakových krytinách či neprodyšných stěrkách, odlupování nášlapných vrstev od podkladu v důsledku osmotického tlaku, vzniku plísní atd. Jak můžete změřit vlhkost podlahy nebo jaká má být vlhkost podlahy před pokládkou? Postupně se podíváme i na způsoby, jak se dá podlaha odvlhčit.
Kdy se měří vlhkost podkladu?
Vlhkost podkladu se nedá měřit okamžitě po jeho vytvoření. Musíte počítat s tím, že je nutné počkat minimálně 28 dní u samonivelační stěrky. Pokud se jedná o jiné případy, může to být až 56 dní. Přistoupit k měření vlhkosti podkladu můžeme po úplném vytvrdnutí potěru a alespoň po 3 týdnech od jeho aplikace, aby to mělo nějaký smysl a podklad nebyl úplně mokrý. Závisí to mimo jiné i na tom, zda se jedná o cementový nebo anhydritový potěr. V případě, že byste měření i tak udělali, vyšly by vám vysoké hodnoty vlhkosti a na takto vlhký podklad se podlahová krytina nedá pokládat.
Metody měření vlhkosti betonu
Vlhkost podlahy můžete změřit několika způsoby. Vybrali jsme pro vás tři možnosti, které by se daly zařadit do třech úrovní. Existuje totiž orientační metoda, poloprofesionální způsob a profesionální měření. Měření vlhkosti podlahy se navíc dělí na destruktivní a nedestruktivní. U destruktivního se odebírá vzorek podkladu pro rozbor. V praxi se využívají různé metody, některé jsou přesnější, jiné méně přesné.
Orientační fóliová metoda
První orientační a laickou metodou měření vlhkosti podlahy je použití fólie. Jedná se o velmi jednoduchou a značně orientační metodu, která slouží jenom pro předběžné určení, zdali má smysl provést karbidovou metodu měření vlhkosti. Fóliová metoda je popsána v americkém předpisu ASTM D 4263, ale berte na vědomí, že jde jen a pouze o orientační měření. Může se tak stát, že ač se vám bude zdát podklad připravený, nebude tomu tak.
Čtěte také: Složení betonu
Postup měření:
- Zkoušené místo podlahy překryjte plastovou fólií o rozměrech 500 x 500 mm (nebo 45 x 45 cm).
- Po jejím obvodu ji přilepte k podkladu pomocí lepicí pásky (ideálně parotěsnou hliníkovou lepicí páskou).
- Po 16 hodinách nalepení místo odkryjte.
- Pokud uvidíte, že je na povrchu fólie vodní pára nebo je beton v místě zakrytí vlhký, není podlaha připravena pro finální pokládku nášlapné vrstvy.
Tato metoda hodně ovlivní teplota prostředí a sluneční záření. Výsledek fóliové metody může ovlivnit hned několik faktorů. Například v chladnějších podmínkách si beton může vlhkost podržet a kondenzát tak nebude patrný. Výše uvedená americká norma varuje před působením přímého slunečního záření nebo nadměrného tepla po dobu testování. Teplota povrchu a okolního prostředí by se měla pohybovat v rozmezí, které uvádí výrobce pro finální pokládání podlahy. Nezískáte žádné konkrétní hodnoty, ale orientačně budete vědět, že podlaha vlhká je.
Karbidová metoda (CM)
Jednou z profesionálních metod měření vlhkosti podlahy je použití CM přístroje. Jedná se o destruktivní plně profesionální metodu, kdy budete odebírat vzorek z podlahy pro jeho analýzu. Tato destruktivní metoda je populární v Německu, kde je dokonce ukotvena i v normě. Kontrolní vzorek se ručně vyseká z realizované podlahy a to v celé tloušťce. Jeho vlhkost se stanoví pomocí CM přístroje. Výhodou je, že můžete zjistit hodnotu vlhkosti podlahy s přesností na desetiny procenta. Přesnost měření se uvádí ± 3 %. Tato přesnost však není zaručená a může se výrazně zhoršit při špatné manipulaci s CM přístrojem nebo zkušebním vzorkem (špatné promíchání směsi, použití nezkalibrovaného manometru, přenesení vlhkosti z prstů na vzorek apod.).
Princip této metody spočívá v chemické reakci, při které dochází k rozkládání uhličitanu vápenatého pomocí vody a vzniká hydroxid vápenatý acetylénový plyn.
Postup měření:
Čtěte také: Betonová dlažba Brož
- Vysekáte kontrolní vzorek z podlahy v celé tloušťce.
- Tento vzorek se pak rozdrtí, zváží a vloží do tlakové nádoby.
- V nádobě se vzorkem budou také tři ocelové kuličky a ampulka uhličitanu vápenatého.
- Nádoba se následně uzavře uzávěrem s manometrem a silně se s ní zatřese.
- Ampulka se rozbije ocelovými kuličkami. Po jejím rozbití je nutné složky v nádobě promíchat pomocí krouživých pohybů.
- Tím, že v nádobě touto reakcí vznikne acetylénový plyn, vytvoří se přetlak. Hodnotu přetlaku pak můžete odečíst na stupnici manometru.
Hodnota na měřiči je v barech, ale pomocí převodní tabulky se převádí na obsah vody v procentech CM, tato hodnota se ještě jednou převede, a to na hmotnostní vlhkost, rovněž v procentech.
Převodní tabulka pro CM měření vlhkosti podlahy
Abyste věděli, kolik je potřeba odebrat vzorku pro CM měření vlhkosti, musíte určit alespoň orientačně, jak vlhký povrchu je. Pomůže vám i tabulka uvedená níže.
| Předpokládaný obsah vody (%) | Váha (g) |
|---|---|
| do 0,7 | 100 |
| 0,8 - 2,0 | 50 |
| 2,0 - 5,0 | 20 |
| 5,0 - 10,0 | 10 |
| 10,0 - 20,0 | 5 |
Příklad a ukázka převodové tabulky pro CM měření vlhkosti podlahy:
| Manometrický tlak (bar) | Obsah vody v % pro 5 g | Obsah vody v % pro 10 g | Obsah vody v % pro 20 g | Obsah vody v % pro 50 g | Obsah vody v % pro 100 g |
|---|---|---|---|---|---|
| 0,2 | 2,91 | 1,45 | 0,68 | 0,29 | 0,14 |
| 0,3 | 4,43 | 2,21 | 1,15 | 0,44 | 0,21 |
| 0,4 | 5,95 | 2,98 | 1,53 | 0,58 | 0,28 |
| 0,5 | 7,48 | 3,74 | 1,91 | 0,74 | 0,35 |
| 0,6 | 9,01 | 4,50 | 2,29 | 0,88 | 0,42 |
| 0,7 | 10,53 | 5,27 | 2,67 | 1,03 | 0,49 |
| 0,8 | 12,06 | 6,03 | 3,05 | 1,18 | 0,57 |
| 0,9 | 13,59 | 6,79 | 3,43 | 1,32 | 0,64 |
| 1 | 15,19 | 7,63 | 3,82 | 1,47 | 0,71 |
| 1,1 | 16,72 | 8,40 | 4,20 | 1,62 | 0,78 |
| 1,2 | 18,24 | 9,16 | 4,58 | 1,76 | 0,85 |
Elektronické měřiče vlhkosti (příložné vlhkoměry)
Použít můžete i elektronický měřicí přístroj na materiály, ale opět získáte jen orientační číselnou hodnotu. Profesionálním způsobem, ale už ne s tak vysokou přesností, je využití elektronických měřičů vlhkosti. Výhodou je, že se jedná o nedestruktivní metodu, přístroje měří vlhkost na povrchu a do určité hloubky materiálu. Výsledky ale nečekejte tak přesné, jako u předchozí metody. Elektronické příložné vlhkoměry dokážou změřit vlhkost až do hloubky 20 - 30 mm. Výhodou přístroje je, že dokáže zjistit vlhkost v betonu nebo anhydritu, a nejen na povrchu. Po přiložení na beton získáte na displeji okamžitou hodnotu. Bohužel tato metoda zatím není zakotvená v normě. Pro změření vlhkosti vám ale bude stačit.
Další metody měření vlhkosti betonu
- Zkouška vývrty: Používá se v USA a Velké Británii, s minimálním narušením podlahy. Hloubka vývrtu se dělá minimálně do 40% tloušťky betonu, nebo anhydritu. Do vývrtu se vloží rukávec a ten se uzavře na dobu 72 hodin. Po uplynutí této doby se odstraní záslepky a vloží se tam sonda. Cca po 5 minutách se provede měření. Velká nevýhoda tohoto typu měření vlhkosti je časová náročnost.
- Nedestruktivní měření: Měření fyzikální veličiny, méně přesné, ale bez odběru vzorku. Tato metoda je velice nepřesná, protože je povrchová.
- Kalcium chloridová metoda: Používaná v USA, časově náročná. Měřený povrch se musí důkladně očistit, na očištěný povrch se položí miska s přesným množstvím chloridu vápenatého a celé se to překryje nepropustným krytem. Kryt musí být přelepen po obvodu důkladně lepící páskou. Po 72 hodinách se miska s chloridem vápenatým vyjme, důkladně se uzavře a odešle do laboratoře k důkladnému převážení. Zde je opět velkou nevýhodou časová náročnost měření vlhkosti.
- Zapichovací vlhkoměry: Nevhodné pro betony a anhydrity, určeny pro měření dřeva. Fungují na principu elektrického odporu a ukazují pouze vlhkost vrchní slabé vrstvičky.
Jaká musí být vlhkost podlahy před pokládkou finální vrstvy podlahové krytiny?
Před tím, než se pustíte do pokládání finální vrstvy podlahové krytiny, vždy zkontrolujte, jak moc je vlhký podklad. Podklad nesmí být vlhký a musí splňovat normy. Pro kvalitní a jistou pokládku podlah, ale i jiných dřevěných prvků v prostoru (dveřní obložky,…) je velice důležitá i relativní vlhkost vzduchu v prostoru, která by mohla též způsobit různé deformace. Tato vzdušná vlhkost je ovlivněna nejen vlhkostí podlah, ale hlavně i stavem vlhkosti zdiva a omítek.
Čtěte také: Půjčovna pil na beton – vyplatí se?
Norma ČSN 74 4505 Podlahy - Společná ustanovení uvádí, že se vlhkost stanovuje sušením při zvýšené teplotě (gravimetricky) podle normy ČSN EN ISO 12570. Níže jsou uvedeny nejvyšší dovolené hodnoty zbytkové vlhkosti potěrů v hmotnostních procentech před pokládkou nášlapné vrstvy.
Nejvyšší dovolená vlhkost cementového potěru v % v době pokládky finální krytiny
| Finální krytina | Nejvyšší dovolená vlhkost (%) | Nejvyšší dovolená vlhkost s podlahovým topením (%) |
|---|---|---|
| Kamenná nebo keramická dlažba | 5,0 | 4,5 |
| Podlaha na bázi cementu | 5,0 | 4,5 |
| Syntetická podlaha | 4,0 | 3,5 |
| Paropropustná krytina | 5,0 | 4,5 |
| PVC, linoleum, guma, korek | 3,5 | 3,0 |
| Dřevěné podlahy, laminátové, parkety | 2,5 | 2,0 |
Nejvyšší dovolená vlhkost anhydritového potěru v % v době pokládky finální krytiny
| Finální krytina | Nejvyšší dovolená vlhkost (%) | Nejvyšší dovolená vlhkost s podlahovým topením (%) |
|---|---|---|
| Kamenná nebo keramická dlažba | 0,5 | 0,3 |
| Syntetická podlaha | 0,5 | 0,3 |
| Paropropustná krytina | 1,0 | 0,8 |
| PVC, linoleum, guma, korek | 0,5 | 0,3 |
| Dřevěné podlahy, laminátové, parkety | 0,5 | 0,3 |
Za provedení zkoušky je ve většině případu zodpovědný realizátor nášlapné vrstvy, jelikož právě on zodpovídá za to, že nebude pokládka provedena před tím, než bylo dosaženo normových hodnot zbytkové vlhkosti.
Příklady z nedávné doby ukazují, že poruchy podlah způsobené vlhkostí jsou stále aktuálním problémem. Zčásti díky návrhu potenciálně rizikových konstrukcí, z části díky nesprávnému provedení detailů, či podvolení se tlaku na zkrácení nutných technologických přestávek.
- Příklad 1: V bytovém domě došlo k vyboulení dřevěné podlahy po dlouhém období deštivého počasí. Vlhkost cementového potěru byla 2,3 %, což splňuje obvyklé požadavky. Nicméně, to nemusí být dostatečné.
- Příklad 2: V jiném bytě došlo k nadzdvižení lamel nášlapné vrstvy podlahy. Zjištěná vlhkost anhydritové desky byla příliš vysoká (1,72 % a 1,42 %), výrazně překračující nejvyšší dovolenou vlhkost 0,5 %. Vlhkost do anhydritové desky a dřevěných lamel pronikala z velmi vlhké vrstvy minerální vaty.
- Příklad 3: V dalším bytě došlo ke zdeformování jednotlivých lamel, tzv. "korýtkování", a k rozevření spár mezi jednotlivými lamelami. Vlhkost anhydritu v poškozené oblasti byla 0,72 %, překračující nejvyšší dovolenou vlhkost 0,5 %. Ke zvýraznění poruchy přispěla i nízká relativní vlhkost vzduchu.
- Příklad 4: V budově občanské vybavenosti byla vlhkost sádrovláknitých desek nízká, ale vlhkost desek zabudovaných do podlahové konstrukce byla vyšší než vlhkost nových desek. Průměrná vlhkost betonu stropních desek byla 4,38 %. Kladená kaučuková krytina je pro vlhkost prakticky nepropustná. Nelze vyloučit možnost vzniku poruch podlahové konstrukce v důsledku vlhkosti uvolňované z železobetonové stropní desky. Zda dojde k poškození, bude záviset na intenzitě provětrávání vzduchové dutiny dvojité podlahy.
Jak nejlépe odvlhčit podlahu?
Ve chvíli, kdy zjistíte, že je podklad příliš vlhký, je potřeba ho odvlhčit, než budete pokládat finální vrstvu podlahové krytiny. K tomu, abyste podlahu odvlhčili, máte několik způsobů, které můžete využít.
- Průvan: Jedním z nich je vytvoření průvanu v místnosti. Na podlaze nesmí nic být, musí být zcela holá, aby mohl vzduch volně cirkulovat. Jedná se o nejrychlejší metodu.
- Podlahové vytápění: Druhou metodou je použití podlahového vytápění, pokud ho v místnosti máte. Obvykle můžete od desátého dne po aplikaci anhydritové podlahy začít topit. Při vysoušení podlahy tímto způsobem je nutné topit nízkou konstantní teplotou. Uvádí se, že teplota vytápění může být maximálně o dva stupně vyšší, než teplota v místnosti. Tento způsob funguje především u anhydritových povrchů.
- Průmyslové vysoušeče: Další metodou je využití průmyslových vysoušečů. Vysoušeč bude vysávat vlhko z prostoru, je nutné zajistit uzavření místnosti. Podle velikosti místnosti musíte zvolit vhodný výkon vysoušeče.
- Sanační metody: A v neposlední řadě je možné využít sanační metody. Tato šetrná metoda pro vysoušení větších ploch funguje tak, že se vytvoří několik otvorů, do kterých se vhání vzduch. V dalších otvorech je odsávání. Sanační metodou bude podlaha vysušená do jednoho až tří týdnů. Velkou roli hraje míra vlhkosti podlahy i velikost plochy. Metodu ovlivňuje i počasí.
Dlouhá čekací doba z důvodu vlhkého podkladu a s tím spojené zvýšené náklady na vysoušení je velkým problémem zvláště u termínovaných staveb. Nátěrem je možno spolehlivě uzavřít velmi vysoký obsah vlhkosti v betonových podlahách nebo cementových potěrech.
Penetrace podkladu
Penetrací se vytvoří bezchybně fungující propojení mezi sádrovou omítkou a podkladem. Penetrační nátěr je často jednosložkovým kompozitem, který se používá na savé podklady. Jeho hlavním úkolem je opravit nesoudržný povrch, sjednotit savost a zvýšit přilnavost dalších vrstev. Díky obsahu velmi malých částic zvládne proniknout hluboko do podkladu, zpevnit ho, vyrovnat savost a usnadnit přilnutí následných nátěrů. Penetrace je takovým můstkem mezi natíraným povrchem a následnou další vrstvou. Hlavní funkce penetrace hloubkové je “přilepit” další vrstvy tak, aby se neodlupovaly, byly celistvé a v případě barevných nátěrů netvořily nepěkné fleky. Nejčastěji se hloubková penetrace používá při malování, pokládce dlažby/obkladu nebo při přípravě betonové podlahy.
Na trhu existuje celá škála penetrací. Seženete tak univerzální řešení, jež využijete na cokoliv nebo specializované varianty pro různé povrchy a příležitosti. Mezi populární patří třeba hloubková penetrace proti plísním, hloubková penetrace na beton.
Aplikace hloubkové penetrace podlahy
Stejně jako v případě zdiva a fasády, vyplatí se napenetrovat i podlahu. Ať už chcete pokládat dlažbu, natírat podlahu tekutou gumou nebo aplikovat různé cementové hydroizolační stěrky, sáhněte nejdřív po penetraci. Vytvoří totiž ochrannou bariéru mezi podkladem a lepidlem (finální vrstvou) a zabrání tak problémům s vlhkostí, prachem nebo nerovnoměrnou savostí podkladu. Hloubkovou penetraci aplikujte i na beton. Penetrační nátěr totiž zvládne proniknout do porézní struktury betonu, takže výrazně zlepší vlastnosti povrchu. Po nanesení finální vrstvy se tak nemusíte bát praskání, odlupování nebo drolení, které byste jinak museli každý rok opravovat. Navíc se v žádném případě nejedná o extrémní investici. Cena penetrace se pohybuje kolem 350 korun za litr koncentrátu, který je navíc ředitelný dle charakteru podkladu až 1:5.
Jak na aplikaci hloubkové penetrace?
- Připravte povrch: Ať už penetrujete podlahu nebo stěny, začněte důkladným očištěním. Odstraňte veškerý prach, nečistoty, mastnotu a uvolněné částice. Případné praskliny vyplňte tmelem.
- Připravte penetraci: Penetrační nátěr je často potřeba ředit. Dodržujte pokyny výrobce a nátěr nařeďte podle toho, jaký povrch natíráte. Většinou záleží na typu a savosti podkladu.
- Aplikace: Hloubkovou penetraci můžete natírat štětcem či válečkem. Nanášejte ji rovnoměrně tak, aby nikde nebyla vynechaná místa nebo naopak příliš silné vrstvy. Podle pokynů výrobce a podkladu, který penetrujete, naneste potřebný počet vrstev. Mezi jednotlivými aplikacemi nechte nátěr pořádně zaschnout.
- Schnutí: Jak dlouho schne hloubková penetrace? Mezi jednotlivými nátěry je často potřeba počkat 2 - 6 hodin (záleží na počasí, proudění vzduchu apod.). Pro úplné zaschnutí před aplikací dalších vrstev počkejte alespoň 24 hodin.
- Další vrstvy: Pokud je penetrace suchá, můžete pokračovat v práci a v aplikaci dalších nátěrů a vrstev.
Hloubková penetrace je pro zajištění pevnosti a sjednocené savosti různých podkladů prostě potřeba. Výrazně totiž zlepšuje přilnavost následných vrstev. Používá se na savé materiály, jako jsou staré porézní stěny, podlahy nebo třeba beton, kde pomáhá zabránit problémům s vlhkostí a praskáním. Aplikace hloubkové penetrace je tak nezbytná pro dosažení kvalitního a trvanlivého finálního výsledku.
tags: #pentrace #beton #vlhkost