V dnešní době se nízkoenergetický nebo pasivní dům stává samozřejmostí, dokonce nutností. Od roku 2020 musí všechny rodinné domy splňovat standard budov s téměř nulovou spotřebou energie. Kromě efektivního zateplení stěn, podlah a střechy a použití kvalitních oken je třeba dbát i na zdánlivé detaily. Jedním z takových detailů, který může celkovou spotřebu energie výrazně ovlivnit, je zateplení soklu, respektive napojení stěny na terén nebo jinou vodorovnou konstrukci.
Proč je sokl tak důležitý?
Sokl domu má ochrannou a izolační funkci a chrání spodní část domu zejména proti průnikům vody do budovy, únikům tepla z budovy, proti kyselosti půdy či mechanickým tlakům. Soklová část stavby je extrémně namáhaná. Musí dlouhodobě odolávat:
- mechanickému zatížení,
- vlhkosti (vzlínající i odstřikující voda),
- mrazu a cyklickému promrzání,
- chemickému působení solí,
- opotřebení při čištění (např. tlakové mytí).
Dnes od soklu vyžadujeme dostatečnou pevnost, odolnost proti působení vzlínající i odstřikující vody, proti působení mrazu i proti agresivnímu prostředí rozpuštěných solí. Dále také možnost mechanického čištění, navíc se přidává požadavek na dostatečnou tepelně izolační schopnost tohoto stavebního detailu. Hlavní funkcí tepelné izolace soklu je zabránit promrzání obvodových základů a části terénu pod stavbou. Cílem je podstatné snížení tepelných ztrát v detailu, tedy zvýšení vnitřní povrchové teploty rohů místnosti a tím zamezení vzniku plísní. Zateplením soklu také dochází k výraznému omezení kondenzace v detailu napojení základu na zdivo, zamezí se transportu vlhkosti do vyšších částí nad terénem, základová část se dostává do chráněné nezámrzné oblasti a tím se i výrazně prodlužuje její životnost.
Zateplené základy domu šetří peníze za energie vynaložené na vytápění a zvyšují teplotní komfort. Správně zateplený sokl zcela zásadně redukuje tepelné ztráty podlahové konstrukce u rekonstrukcí, kde běžně není možno umístit dostatek tepelné izolace. Zateplení soklu je plnohodnotnou součástí energeticky úsporné stavby. Na prvním místě lze konstatovat to, že pokud provádíme hodnocení teplotního faktoru vnitřního koutu styku podlahy a obvodové stěny podle normového postupu, nelze průběhy teplot v místě základů a soklu považovat za průkazné.
Jaké materiály použít pro zateplení soklu a základů?
Při výběru materiálu na zateplení základů domu je třeba také zohlednit, zda má dům suterén, v jakém je terénu, ale také podle toho, jaké je složení podloží. Hloubka základů je důležitá pro dosažení tzv. nezámrzné hloubky. Tedy hloubky, ve které již daná zemina v dané lokalitě nezamrzá. Tuto hloubku lze ovlivnit tepelnou izolací zeminy. V našich klimatických podmínkách se jedná běžně o hloubky 90 - 120 cm. Je třeba se se základy dostat pod tuto hranici, jen tak se zajistí, že skupenské změny vody v zemině a s tím spojené rozměrové změny je nenaruší.
Čtěte také: Specifika pasivního domu z betonu
Hlavní funkcí tepelné izolace soklu je zabránit promrzání obvodových základů a části terénu pod stavbou. Vhodné materiály pro zateplení základů domu jsou tepelné izolace z pěnového skla nebo extrudovaného či perimetrického polystyrenu. Rozhodně je třeba se vyvarovat běžnému polystyrenu, protože do podzemních podmínek není vhodný. Běžný fasádní polystyren je příliš nasákavý a během pár let by izolace ztratila svoji funkčnost. Jak již bylo několikrát zmíněno, zateplení soklu a základů je specifické především tím, že musí být použit „speciální“, tedy nenasákavý typ polystyrenu. Jakákoliv jiná varianta je nevhodná. Obyčejný polystyren absorbuje vodu a tím ztratí postupně jakékoliv izolační vlastnosti. Pro zateplování základů a částí konstrukcí od 300 mm nad povrchem země se používají výhradně polystyreny s minimální mírou nasákavosti a s lepšími mechanickými vlastnostmi (odolnější, tvrdší) než obyčejný polystyren.
Současná nabídka izolantů Isover pro sokl a spodní stavbu obsahuje standardní materiály používané po celé Evropě. Jedná se o perimetrické izolace - Isover EPS SOKL 3000 a Isover EPS Perimetr - a desky extrudovaného polystyrenu XPS. Všechny uvedené izolanty se vyznačují velmi nízkou nasákavostí a naopak vysokou mrazuvzdorností. Hlavní výhodou XPS desek je jejich vysoká pevnost v tlaku, která určuje možnost jejich použití i ve větších hloubkách.
Extrudovaný polystyren (XPS) jsou tepelně izolační desky odolné vůči vodě a zemině. Extrudovaný polystyren na zateplení soklu a základů bývá v odstínech růžové nebo modro-zelené. U výběru konkrétního typu výrobku je nutné počítat s budoucí povrchovou úpravou soklu. Chcete-li sokl obkládat, je vhodné pořídit pro tento účel polystyren s drsněným povrchem, na kterém bude pojivo dobře držet - s tzv. vaflovou strukturou. Aby jakýkoliv materiál na soklu domu dobře držel, bývá soklový polystyren vybaven tzv. vaflovým vzorem.
Doporučeným materiálem pro zateplení soklu jsou speciální izolační desky Isover EPS SOKL 3000 napěňované do forem pro náročné tepelné izolace konstrukcí, jež jsou v přímém styku s vlhkostí. Tyto desky 1000 × 500 mm mají povrchovou vaflovou strukturu pro vysokou přídržnost lepidel a tmelů a ve standardní nabídce je najdete až do tloušťky 300 mm, díky čemuž splňují náročné požadavky i pro nízkoenergetické a pasivní domy. Izolační deska vychází z osvědčené koncepce desky Isover EPS Sokl, tj. formátu 1 000 x 500 mm s povrchovou vaflovou strukturou pro vysokou přídržnost lepidel a tmelů. Izolační desky Isover EPS Sokl 3000 se vyrábějí v tloušťkách 20-200 mm, což umožňuje splnění požadavků i pro energeticky úsporné stavby.
Na trhu lze také najít speciální polystyrenové tvarovky, které slouží zároveň jako ztracené bednění pro základy. Jsou to v podstatě dvě polystyrenové desky spojené distančníky. Po vylití betonem je tedy základ tepelně izolován jak z vnitřní, tak i z vnější strany. Máme-li v projektové dokumentaci navrženou nestandardní tloušťku polystyrenu, obvykle to bývá u větších šířek, které se nevyrábí, můžeme si pomoci slepením dvou polystyrenových desek. Je ale nutné postupovat stejně jako například u zateplení ploché střechy.
Čtěte také: Parametry plastových oken pro pasivní domy
Tabulka materiálů pro zateplení soklu a základů
| Materiál | Vlastnosti | Vhodnost pro pasivní domy |
|---|---|---|
| Extrudovaný polystyren (XPS) | Nízká nasákavost, vysoká pevnost v tlaku, odolnost vůči vodě a zemině. | Ano, splňuje náročné požadavky. |
| Perimetrický polystyren (např. Isover EPS SOKL 3000, Isover EPS Perimetr) | Minimální nasákavost, vysoká pevnost v tlaku, mrazuvzdornost, vaflová struktura pro lepší přilnavost. | Ano, splňuje náročné požadavky. |
| Pěnové sklo | Nenasákavé, vysoká pevnost v tlaku, odolné vůči vlhkosti. | Ano, vhodné pro náročné podmínky. |
| Běžný fasádní polystyren (EPS) | **Nevhodný** do podzemních podmínek kvůli vysoké nasákavosti. | Ne. |
Jak zateplit sokl a základy?
Výška zateplení soklu by měla být minimálně 30 centimetrů nad budoucím okolním terénem. Do této výšky by měl být použit nejen soklový polystyren, ale také svislá hydroizolace kolem stavby. Výška zateplení nenasákavým polystyrenem by měla být minimálně 300 mm nad budoucí terén. Do této výšky je také nutné vytáhnout asfaltovou hydroizolaci domu. Na asfaltový hydroizolační pás se polystyren vždy lepí, abychom neproděravěli hydroizolaci. Zateplení soklu se standardně používá jak u jednovrstvých zděných stěn, tak u zateplených sendvičových konstrukcí.
Fáze zateplení
Zateplení obvodových stěn domu je dnes naprosto samozřejmé, často se ale opomíjí soklová část, která je přitom důležitým prvkem obvodového pláště. V tomto místě může dojít k výraznému tepelnému mostu. Základy zateplujeme předně proto, aby nevznikal tepelný most.
Zateplení soklu pomocí desek ISOVER EPS SOKL 3000, ISOVER EPS Perimetr, popř. extrudovaného polystyrenu XPS, patří mezi standardní řešení detailu každé stavby. Je přitom vcelku lhostejné, zda se jedná o novostavbu či rekonstrukci, jednovrstvou nebo vrstvenou zateplenou stěnu. Izolace soklu se provádí nalepením desek speciálního soklového polystyrenu, které se vyznačují nízkou nasákavostí a vysokou pevností v tlaku. Jejich povrchová struktura je uzpůsobena pro velmi dobrou přilnavost jak lepidel, tak následné stěrky se síťovinou. S typem pojiva Vám poradí výrobce zateplení, existuje více variant, od klasické polyuretanové pěny, přes lepidlo, až po pojivo na bázi cementu, které je vhodné na keramické stěnové prvky. Kde již nemáme hydroizolaci, můžeme použít nejjistější kotvení hmoždinkami. Základový polystyren může být bez jakékoliv úpravy v přímém kontaktu se zeminou.
V této fázi detailu se musí dbát na zalepení mezer okolo cihelných děrovaných bloků, protože jinak by stěna nebyla dostatečně vzduchotěsná a zejména při chybném provedení vnitřních zásuvek či neprovedení těsných vnitřních omítek, například v okolí založení stěny na základovou desku, by mohla profukovat. Tak by bylo zateplení zcela znehodnocené. Dále je pak velmi důležité dbát na pečlivé lepení izolačních desek, čímž se zamezí vzniku tepelných mostů. I v této fázi je velmi důležité dohlížet na popsané detaily a technologie zpracování, jelikož tepelné mosty jsou nejenom příčinou zvýšených ztrát energie, ale také časem mohou také ohrozit kvalitu výsledného zdiva a urychlit jeho lokální degradaci.
Obecně ohledně zateplení základů a soklu existuje mnoho přístupů a metodologií. Lidé mají tendenci řešit především tloušťku polystyrenu, jeho umístění, typ a zda je vůbec nutný. Nemá smysl do podlahy používat masivní tloušťku zateplení, neboť tepelný tok do konstrukce podlahy je malý. Zvyšování tloušťky tepelného izolantu stavbu prodražuje nejen samotnou investicí do potřebného objemu izolantu, ale i vícenáklady na ostatní konstrukce, kdy je nutné splnit např. požadavek na světlou výšku místností.
Čtěte také: Jak postavit dvoupatrový pasivní dům z pórobetonu?
Někdy bývá již v projektu nevhodně zvolená tloušťka tepelné izolace. Buď příliš tenká, nebo naopak předimenzovaná. Není-li tepelná izolace řešena jinak, měla by zasahovat až do nezámrzné hloubky. Tento prvek by měl být popsán ve stavebních detailech soklu domu. Obvykle je soklový polystyren tenčí než ten fasádní. Přesah desek tak vytváří vhodnou okapničku.
Eliminace tepelných mostů a správné detaily
Jedním velmi často diskutovaným konstrukčním detailem je při návrhu novostaveb detail soklu. Snad se již stalo zažitým pravidlem, že nezateplený sokl je synonymem pro vznik tepelného mostu a to je velký problém kvůli riziku vzniku plísní ve vnitřním koutu mezi podlahou a stěnou. V místech soklu je na termovizním snímku často vidět vyšší povrchová teplota, než je povrchová teplota zdiva. Toto zjištění se velmi jednoduše prezentuje, zejména laikům, jako tepelný most.
Detail se pak vyřeší oplechováním. Proto je častější volba některé z tenkovrstvých variant, jakou je například módní marmolit nebo jiný druh soklových omítek. Řešení soklu starého domu je tak obšírné téma, do kterého vstupuje příliš mnoho specifických faktorů, že by to vydalo snad i na samostatnou publikaci.
Jednotlivé detaily zatepleného soklu procházejí poměrně zásadním vývojem. Jako příklad můžeme uvést detail soklu u zateplovacích systémů ETICS, kde jsme ještě donedávna mohli poměrně nepochopitelně nacházet hliníkové zakládací lišty. Tento prvek byl z nových detailů konečně odstraněn, protože způsoboval řadu problémů. Hliník je totiž výborný tepelný vodič, takže lišta v zateplovacím systému vytváří výrazný tepelný most. Navíc má vysokou tepelnou roztažnost a často dochází k trhlinám v zateplovacím systému u napojení na hliníkovou soklovou lištu. Vzniká tady i slabé místo z hlediska požární bezpečnosti, protože hliník za požáru nic nevydrží. V neposlední řadě se nejedná ani o ekonomicky výhodnou variantu. Dnes je ideálním řešením použití plastové zakládací sady tj. osazovacího zadního a předního úhelníku s okapničkou, tj. profilů, které výrazně nedilatují, nevedou teplo a dokonce nejsou cenově náročné.
Další nezanedbatelnou vlastností je zajištění vzduchotěsnosti detailu, kdy je nutné zatřít stavebním lepidlem styčné spáry mezi přesazenými zdicími prvky. U jednovrstvých zděných konstrukcí, které vyhovují doporučeným požadavkům na U podle ČSN 73 0540-2, je možné bez problémů provést detail soklu bez zateplení. U zděných konstrukcí se zdicími prvky s vysokou tepelnou vodivostí (beton, vápenopísek) je nutné samotné zdivo zateplit včetně soklu, aby nedošlo k prochládání konstrukce i na straně interiéru.
Často opomíjenou částí domu v případě izolování a zateplování, je samotný sokl. Mnozí jej ani nepočítají k domu a tvrdí, že je to vlastně část podsklepení. Stává se často přehlíženou součástí domu. Z jeho podceňování vyplývá řada chyb, například nevhodné použití polystyrenu s hladkým povrchem, neočištěný povrch při aplikaci izolace a dokonce i proseknutí hydroizolace hmoždinkami. Proto na sokl je potřeba dát velký pozor.
tags: #pasivni #dum #zateplneni #soklu