Pojem „pasivní dům“ se u nás usadil v odborné i laické terminologii již před lety. Jeho popularitě napomohla unijní legislativa z roku 2008 s předpisem požadavku poklesu emisí CO2 o 20 % a současně zvýšení podílů obnovitelných energií také o 20 %, obojí do roku 2020. Myšlenka pasivního stavitelství díky těmto požadavkům posílila. Česká republika reagovala souborem opatření, norem a předpisů, které v součtu neumožní po roce 2020 realizace jiného typu budovy. Zkrátka energeticky úsporné bydlení se stává normou. V souvislosti s těmito požadavky a pro urychlení prosazení principů energeticky velmi úsporného stavitelství vypracovalo Ministerstvo pro životní prostředí dotační program nazvaný „Zelená úsporám”, který si stanovil za cíl podporu rodinných domů stavěných v pasivním standardu, a to až do roku 2020.
První pasivní domy v ČR za sebou tedy mají zhruba deset let existence, což je příležitost k bilancování a hodnocení. Pasivní domy se u nás běžně staví již asi 13 let. Názory a ohlasy uživatelů a majitelů pasivních rodinných domů jsou z drtivé většiny pozitivní, někteří se stali doslova fandy svých obydlí. Nedovedou si představit bydlení v „běžném, klasickém” domě.
Charakteristika pasivního domu
- Jeho celoroční spotřeba energie na vytápění je do 15 kWh na jeden m2 vytápěné plochy. Dům o podlahové ploše 100 m2 ročně protopí do 1500 kWh.
- Kvalita vnitřního prostředí budovy je hodnocena pozitivně.
- Rovnoměrná teplota v celém obydlí a vysoká tepelná setrvačnost, díky níž ani třídenní výpadek dodávky elektrické energie nezpůsobí pokles vnitřní teploty o více než dva stupně celsia.
- V případě masivních staveb je příjemná a zdravotně prospěšná také stabilní vnitřní vlhkost, pohybující se kolem 45 %.
- Řízené větrání umožňuje ponechat uzavřená okna, čímž je budova výborně chráněna proti prachu a hmyzu. Okna s trojskly v tom případě mohou téměř dokonale chránit proti vnějšímu hluku, což ocení zejména obyvatelé průmyslových či městských aglomerací, lidé bydlící v blízkosti dopravních tepen, letišť apod.
Ani soubor těchto pozitiv nemění nic na skutečnosti, že přežívají skeptici a odpůrci těchto budov, většinou z řad nedostatečně nebo špatně informovaných lidí bez valných zkušeností s těmito budovami.
Mýty o větrání v pasivním domě
Nejznámějšími mýty jsou tvrzení, že v pasivním domě nelze větrat okny nebo že pouze okny se dá kvalitně větrat. Jak je tomu ve skutečnosti? Větrání okny v pasivním rodinném domě je dokonce v letních měsících v nočním období velmi vhodné. Naproti tomu představa efektivního, kontinuálního větrání okny současnosti je na hony vzdálená realitě. Efektivní větrání okny by vyžadovalo pravidelně, hodinu co hodinu, ve dne v noci na pět minut otvírat a poté opět zavírat všechna okna v budově. Nedodržení tohoto opatření má za následek velmi špatné vnitřní prostředí nebo velmi neefektivní provoz za stálého otevření oken. To vede opět k ochlazení povrchu vnitřních konstrukcí, pocitům chladu, nutností vytápět na nevhodné teploty, přesoušení vzduchu a celkovému diskomfortu.
Stavba pasivního domu z Ytongu
Na počátku stavebního nadšení každého budoucího majitele vysněného RD je výběr stavební parcely. Zde narazí stavebník na první úskalí. To může způsobit (a bohužel notoricky způsobuje) tvůrce územní studie. Některé studie jsou natolik špatně zpracovány, že na většině pozemků dům podle norem 2020 vůbec nelze postavit. Je to nejen nevhodnou orientací parcel, ignorující světové strany, a uspořádáním budov, které zamezujeme solárním ziskům. Dopad mají i předpisy o tvaru střechy, směru hřebene, velikostí vikýřů a další. Pokud jsme majiteli pozemku a máme architekta projektu, pak je nutno vybrat vhodný materiál pro hrubou stavbu. Tento výběr je často podceňován kvůli snaze po úsporách bez ohledu na užitné vlastnosti vybraného staviva. Přitom jde o položku nepřevyšující 10 % nákladů na stavbu a zdivo je naprosto zásadní pro budoucí úpravy a rekonstrukce i celkovou kvalitu bydlení. Hrubou stavbu pasivního domu lze sice postavit prakticky z jakéhokoliv materiálu či jejich kombinací, ne každý je však vhodný ekonomicky, ekologicky nebo z pohledu složitosti zpracování. Při výběru by měl pomoci zkušený a osvícený projektant. Pro stavebníka svépomocí je ideálním řešením konstrukce z jednovrstvého zdiva. Je nejjednodušší na zpracování, vychází z historické zkušenosti. Nutným předpokladem je však kompletní systémová nabídka řešení, která vyloučí rizika tepelných mostů a dalších chyb vznikajících v případě nejrůznějších improvizací.
Čtěte také: Specifika pasivního domu z betonu
Jeden z výrobců stavebních materiálů, který má za sebou již více než deset let zkušeností s touto výstavbou, je Xella, výrobce pórobetonu Ytong, vápenopísku Silka a tepelněizolačních desek Multipor. Ytong, společně s dalšími příbuznými značkami Silkou a Multipor, nabízí ověřené řešení materiálů pro pasivní výstavbu. Kompletní stavební systém Ytong nabízí ucelené řešení celé hrubé stavby i povrchových úprav. Za zmínku stojí také to, že v posledních letech komplexnost svého portfolia završil také produkty pro povrchové vnitřní a vnější úpravy a dodává tak ucelené řešení stěny.
Jednovrstvé zdění z Ytong Lambda YQ
Společnost Xella CZ dosáhla díky trvalé snaze po vylepšení tepelně-izolačních vlastností svých produktů pro obvodové stěny hodnotu součinitele prostupu tepla U = 0,076 W/Km2 (v současné době Ytong dosahuje izolačních vlastností svých produktů pro obvodové stěny hodnotu součinitele prostupu tepla U = 0,077 W/Km2). V tloušťce 500 mm (či 550 mm) jsou zdicí prvky Ytong vhodné pro stavbu budov, které splňují požadavky na dotace z programu „Nová zelená úsporám 2016” (nebo Nová zelená úsporám) bez nutnosti dodatečného zateplení. Díky novince Lambda YQ, která je dosud nejlepší tvárnicí od Ytongu, hodnot pro pasivní výstavbu dosáhnete i jednovrstvým zděním bez zateplování a současně je tato výstavba podporována dotacemi Nová zelená úsporám. Čas a náklady na vyzdění jednovrstvé konstrukce jsou ve srovnání se zateplenou stěnou nižší. Zateplení je navíc variantou s omezenou životností a horšími užitnými vlastnostmi. Samotná stavba je také o hodně rychlejší a přesnější. Inovovaná tvárnice s perem, drážkou a kapsou má rozměry 499 × 500 × 249 mm (délka × šířka × výška) a kromě originálního pera a drážky nabízí ve srovnání s hladkou tvárnicí nižší spotřebu malty. Nižší je i pracnost při zdění: na metr čtvereční stačí menší počet tvárnic.
Zdivo pasivního domu musí vykazovat nejen potřebný tepelný odpor, musí mít také potřebnou hmotnost, aby odolávalo letnímu přehřívání a tím eliminovalo energeticky velmi náročné chlazení. Jednoplášťové zdivo se navrhuje z materiálu Ytong Lambda YQ v tloušťce 500 mm. Vnější líc je omítnut tenkovrstvou omítkou Ytong o tloušťce 10 mm, vnitřní omítky jsou sádrové. Skvěle hospodaří s vnitřní vlhkostí a svoji strukturou přispívají k vysoké vzduchové těsnosti vnějšího pláště.
Výhody jednovrstvého zdění s Ytong Lambda YQ
- Zeď zpracovává zednická skupina v jednom pracovním kroku.
- Zdivo je odolné a má prakticky neomezenou životnost. Na rozdíl od EPS nebo minerální vlny nedegraduje vlivem UV záření, vlhkosti, neohrožují jej žádní škůdci (myši, hmyz apod.).
- Ytong má vynikající propustnost vodních par a dokáže pomocí absorpčních schopností vyrovnávat vlhkost v prostoru.
- Vynikající akustické vlastnosti - vzduchová neprůzvučnost tvárnic Ytong Lambda YQ tloušťky 450 mm Rw = 50 dB.
- Zdivo Ytong Lambda YQ je ekologické. Velmi dlouhá životnost snižuje ekologické dopady. Je recyklovatelné a neobsahuje škodlivé látky.
- Ve stavbě se dá bydlet i bez dokončení fasády (omítky).
Koncepce úspory energie u pasivního domu ovšem závisí do značné míry na uživateli objektu, stejně jako u všech ostatních typů budov. Spotřebu energie totiž rozhodujícím způsobem ovlivňuje chování uživatelů. Například trvale pootevřená okna v zimě mohou koncepci pasivního domu úplně zmařit.
Doplňkové produkty pro pasivní dům
Silka pro vnitřní zdivo a akustiku
Pro vnitřní nosné zdi kromě oblíbených tvárnic Ytong (nebo příčkovek Ytong) výrobce nabízí speciální vápenopískové bloky Silka (nebo vápenopískové tvárnice Silka), vhodné pro použití v prostorách se zvýšenými požadavky na akustický útlum. Zdící prvky Silka vykazují pevnost až 20 MPa a lze je proto také používat pro velmi štíhlé, staticky namáhané konstrukce. Zároveň jsou velmi těžké, což přispívá k vysoké tepelné stabilitě zdiva. Díky akustickým vlastnostem materiálu Silka je možno volit velmi štíhlé konstrukce také pro příčky. Nenosná příčka o tloušťce pouhých 100 mm (nebo příčka o tloušťce pouhých 75 mm) má akustický útlum 42 dB. Volba štíhlých konstrukcí Silka přináší významnou úsporu užitné plochy budovy, která může obnášet až 1 m2 v jednom podlaží.
Čtěte také: Parametry plastových oken pro pasivní domy
Ytong Komfort a Multipor pro střechy
Vysoké nároky na tepelný odpor a tepelnou kapacitu je ještě ve vyšší míře nutno ctít u konstrukce střechy. Výrobce Ytongu pro tyto účely do systému zařadil (nebo vyvinul) montovanou konstrukci Ytong Komfort o tloušťce 200 mm pro montáž těžkých střech (nebo těžkých střešních plášťů). Je vlastně modifikací osvědčeného žebírkového stropu Ytong Ekonom. Stejně jako on je koncipována bez dodatečné nadbetonávky. Její vlastní hmotností 230 kg zásadním způsobem přispívá k tepelné stabilitě vnitřního prostoru v podkroví a podílí se na vysoké odolnosti proti letnímu přehřívání. K dosažení potřebných tepelně - technických vlastnosti je doplněna izolačními deskami Multipor. Multipor je vlastně extrémně lehký Ytong, stejně jako ostatní produkty Ytong je čistě minerálního složení. Nepodléhá hnilobě ani plísním a je absolutně nehořlavý. Tyto minerální desky jsou stejného složení - v podstatě se jedná o extrémně lehký Ytong, který nepodléhá hnilobě ani plísním a je absolutně nehořlavý. Společnost Xella nabízí také vlastní řešení pro vnitřní a vnější zateplení pomocí minerálních desek Multipor, které vynikají tvarovou stálostí, nehořlavostí a zdravotní nezávadností. Řešení Ytong v kombinaci s produkty Silka a Multipor tak vyhovuje těm nejvyšším požadavkům norem v oblasti statiky, tepelné techniky, akustiky a požární ochrany.
Technologie základové desky
Požadavkům tepelné kapacity napomáhá tepelně aktivovaná konstrukce základové desky. Celá hmota takové konstrukce leží, na rozdíl od klasického založení na pasech, uvnitř tzv. tepelné obálky budovy. Tím je možno využívat tepelnou kapacitu celé základové desky pro vyrovnávání teplotních změn. Topení pracuje s teplotami vody v rozsahu do 35 °C a vystačí díky minimálním tepelných ztrát budovy s teplotami povrchu konstrukce o hodnotách cca. 22 až 23 °C. Základová deska je vylita z vodostavebního betonu o síle 30 cm, ve které je zalité podlahové topení. Topení tak funguje jako ohromný akumulátor tepla v základové desce po celý rok, v létě navíc i chladí.
Blower door test a vzduchotěsnost
U výstavby pasivních budov je zásadní vzduchová nepropustnost pláště budovy, která přímo souvisí s energetickými ztrátami větráním. Zkouška, která prokazuje těsnost, se nazývá Blower door a provádí se po dokončení vnitřních omítek a obkladů před provedením hrubých podlah. Pro pasívní domy musí být výsledná hodnota nižší než 0,6 h-1. To znamená, že při přetlaku nebo podtlaku 50 Pa v prostoru celé měřené budovy nesmí unikat vzduch o objemu vyšším než 60 % objemu budovy. U staveb rodinných domů z jednovrstvého zdiva Ytong byly naměřeny hodnoty mezi 0,2 až 0,22 h-1. Tento vynikající výsledek má kromě jiného „na svědomí” také struktura materiálu Ytong, která je homogenní. Rodinné domy postavené technologií jednovrstvého zdiva v pasivním standardu mohou stavebníkovi přinést v rámci uvedeného programu dotace až ve výši 485 000 Kč. Tyto budovy již dnes splňují kritéria pro výstavbu v roce 2020.
Případová studie: Pasivní dům na Brněnsku
Manželé bydlí v pasivním domě na Brněnsku již čtyři roky. Myšlenka minimálních nákladů na vytápění domu a celoroční tepelné pohody oba manžele zcela pohltila. Bydlet zdravě a úsporně je samozřejmě obvyklým přáním většiny stavebníků, ale založit dům na 60 cm vrstvě izolace z pěnového skla, která je umístěna pod základovou deskou, už stavebním „mainstreamem“ určitě není. Přesto se tato volba manželům vyplatila. Dům byl od začátku navržen jako pasivní a díky Ytongu se jej manželům podařilo realizovat bez jediného tepelného mostu. Stavba přitom nemá, kromě střech, žádné jiné izolace. O teplo a ohřev vody se v domě stará pouze jedno malé tepelné čerpadlo (země - voda) o výkonu 3 kW.
Obvodová zeď je z tepelněizolačních tvárnic Ytong Lambda YQ 500 bez dodatečného zateplení, vnitřní příčky jsou z vápenopískových tvárnic Silka, která stejně jako základová deska akumuluje teplo a přispívá k akustické a tepelné pohodě. Střecha je kombinací stropních vložek Ytong Klasik a Komfort. Omítky a obálka domu jsou z tepelněizolační vnitřní a vnější omítky Ytong. Tyto omítky manželům také pomohly a vylepšily výpočet při žádosti o dotace na pasivní dům. Překlady jsou tvořeny pomocí Ytong YQ U profilů. „Blower door test jsme prováděli ještě před natažením venkovní tepelněizolační omítky a na první pokus přinesl hodnotu 0,40 - 1/h. Za tento výsledek můžeme děkovat právě přesným tvárnicím Ytong Lambda YQ a homogenitě Ytongu. Tepelnou pohodu domu pomáhají udržovat i venkovní žaluzie, které si dle potřeby a teploty regulují sluneční paprsky. Díky tomu všemu jsme úspěšně čerpali dotaci Nová zelená úsporám pro novostavby,“ vysvětluje majitel domu.
Čtěte také: Jak postavit dvoupatrový pasivní dům z pórobetonu?
Zkušenosti s výstavbou a provozem
„Stavba pasivního domu nebyla finančně zdaleka tak náročná jek se traduje, užitná hodnota je mnohem větší a cena už je srovnatelná s běžnou výstavbou,“ uvádí ke svým zkušenostem majitel domu. „U samotné výstavby záleží na pečlivosti provedení a dodržení postupů výstavby. Ale není třeba se toho obávat, stavbu jsme zvládli svépomocí. Vybrali jsme si Ytong, protože je lehký, snadno se opracovává a zdění s ním bylo rychlé a snadné,“ dodává ke svým zkušenostem s výstavbou doslova „vlastníma rukama“. Na dům získali i dotace Zelená úsporám, ani zde však není třeba se bát náročné administrativy. „Veškeré výpočty nám provedla odborná firma, která se postarala i o dokumentaci.“
Ohledně nákladů na provoz po čtyřech letech bydlení majitelé říkají, že předčily očekávání. „Náklady na provoz jsou minimální, naše předpoklady byly mnohem vyšší. Dům si žije svým vlastním životem, co se děje venku, jej až tak moc nezajímá. Ať přijdeme domů v zimě či létě, ať je venku -10 °C nebo +25 °C, udržuje si pořád svou vlastní vnitřní teplotu, vlhkost a své vnitřní zdravé klima. Ta velká míra akumulace samozřejmě neumožňuje rychle měnit vnitřní teplotu (o 2-3 stupně nahoru dolů), ale to k tomu patří a my s tím počítáme. Máme za sebou i letošní zimu s několikadenními teplotami -15 °C a byla to velká pohoda.“
Systém Ytong v praxi
„S Ytongem jsem měl dobré zkušenosti s předchozích staveb. Za zmíněných deset let historie pasivní výstavby však systém Ytong prošel řadou inovací a může současným stavebníkům nabídnout i nová řešení pasivní výstavby. Především je to použití promyšleného systému komponentů, do nějž patří i stropy a střechy. Jejich použití usnadní dosáhnout hodnot pro pasivní výstavbu a přináší i mnohé provozní výhody. Vývojem prošly i známé bílé tvárnice. Pro energeticky úsporné stavění byla vyvinuta tepelněizolační řada, letos doplněná o novinku Lambda YQ,“ říká Ing. Petr Mareček, technický poradce Ytongu.
Manželé se s každou otázkou mohli obrátit na zástupce Ytongu a celou stavbu realizovat od základů až po střechu vlastními silami. „Před lety jsme pomáhali stavět dům mé sestry z tradičních cihel, takže s Ytongem jsme až do zahájení stavby žádné zkušenosti neměli. Práce s tímto materiálem nás však ohromně bavila a oceňovali jsme i ucelený a certifikovaný stavební systém. Od zakládacích malt přes nosné zdivo, příčky, překlady, stropy až po vnitřní a vnější omítky, vše bez tepelných mostů.“ dodává pan Ondřej. Na certifikaci a kvalitu ostatně klade společnost Xella velký důraz, a výsledky této dlouholeté snahy oceňují nejen profesionálové, ale i lidé, kteří staví svépomocí.
Tabulka: Přehled produktů Ytong a jejich vlastností pro pasivní domy
| Produkt | Použití | Klíčové vlastnosti |
|---|---|---|
| Ytong Lambda YQ | Obvodové zdivo | Jednovrstvé zdění bez zateplení, U = 0,076 W/Km2, vysoká vzduchotěsnost, ekologický |
| Silka | Vnitřní nosné zdi, příčky | Vysoká pevnost (až 20 MPa), vynikající akustický útlum (42 dB pro 100 mm příčku), vysoká tepelná stabilita |
| Ytong Komfort | Střešní konstrukce | Montovaná konstrukce pro těžké střechy, vlastní hmotnost 230 kg, přispívá k tepelné stabilitě podkroví |
| Multipor | Izolační desky (střechy, zateplení) | Extrémně lehký Ytong, minerální složení, nehořlavý, nepodléhá hnilobě a plísním |
| Ytong omítky | Vnitřní a vnější povrchové úpravy | Tepelněizolační, přispívají k výpočtu pro dotace, homogenní |
tags: #pasivni #dum #z #ytongu #jednovrstvym #zdenim