Parotěsná fólie má v dřevostavbách dvě základní funkce.
Funkce parotěsné fólie
1. Zajištění vzduchotěsnosti
První z nich je zajištění vzduchotěsnosti obálky domu, laicky řečeno, aby vám do domu nefoukalo. Do domu by vám nemělo foukat, ať už rozdílem tlaků díky jiné teplotě vzduchu uvnitř domu a v exteriéru nebo poryvy větru. Pro standardní domy s přirozeným větráním stačí hodnota Blower door testu 4,5 (při tlaku vzduchu n50 N). Dobrou zprávou je, že z hlediska vzduchotěsnosti je prakticky jedno, zda použijete parozábranu nebo parobrzdu, protože přes plochu fólie nefouká.
2. Zabránění pronikání vlhkosti do konstrukce
Druhou funkcí parotěsné fólie je zajištění toho, aby se nedostávala vlhkost v zimních měsících do konstrukce, kde zkondenzuje a tím začne snižovat jak tepelné vlastnosti konstrukce, tak výrazně sníží její životnost. Tyto dvě funkce parotěsné fólie se často zaměňují nebo se míchají dohromady - platí však, že když máte díru, kde vám do domu fičí, je to problém jak z hlediska vzduchotěsnosti, tak kondenzace vodních par.
K zabránění nechtěné kondenzace vodních par v izolaci domu umisťujeme parotěsnou fólii na interiérovou stranu. Tak dokážeme vzduch udržet při teplotě, při které dokáže absorbovat potřebné množství vlhkosti, aby nedošlo k její kondenzaci. Kdyby byla parotěsná fólie umístěna až za izolací (ze strany exteriéru), došlo by k prostupu a ochlazení vzduchu uvnitř izolace a fólie by tak ztratila smysl.
Vlivem běžného chodu domácnosti vzniká v interiéru vlhko, které se snaží dostat tam, kde je vlhkost nižší - ven. Na tom by nebylo nic špatného, jenže u izolovaných staveb by došlo k prostupu vodních par skrze izolaci, kde směrem ven dochází k poklesu teploty. Vzduch se tak ochlazuje, ztrácí schopnost pojmout původní množství vodních par a dochází k jejich kondenzaci v úrovni izolace. To samozřejmě nechceme, protože se tím podstatně sníží životnost i funkce izolace. Pokud vodní pára projde stěnou, stropem nebo jinou překážkou a setká se s povrchem o jiné teplotě, pak kondenzuje. Zkondenzovaná voda v konstrukci může nejen zhoršit tepelně technické vlastnosti izolace, ale také může způsobit celkovou degradaci konstrukce.
Čtěte také: Řešení FATRAFOL pro spodní stavby
Pozor! Kdybyste nechali konstrukci dřevostavby bez parozábrany nebo parobrzdy, bude vám díky rozdílu parciálních tlaků prostupovat teplý a parami nasycený vzduch do konstrukce. Zjednodušeně na sebe teplý vzduch dokáže navázat daleko více vodních par než vzduch studený.
Rosný bod a difúze vodní páry
Jednou z vlastností vzduchu je, že na sebe dokáže vázat vodu (resp. vodní páry), přičemž čím teplejší vzduch je, tím více vody dokáže absorbovat. Pro příklad nám poslouží vzduch o teplotě 0°C a 20°C. Při teplotě 0°C je maximální množství absorbovaných vodních par 4,8 g/m3, zatímco při 20°C je to již 17,3 g/m3 vzduchu. Jedná se o maximální množství, které vzduch dokáže pojmout, ale v reálu se v něm tolik vodních par nacházet nemusí. Poměr mezi skutečným a maximálním možným množstvím vodních par se nazývá relativní vlhkost vzduchu (RH). Pokud začne klesat teplota, vzduch dokáže pojmout menší množství vodních par. Jejich skutečné množství však zůstává stejné a zvyšuje se tak RH. Pokud se tak stane a RH dosáhne hodnoty 100 % (rosný bod), vzduch již nedokáže vodní páry pojmout a musí se jich "zbavit". K tomu dochází kondenzací vzdušné vlhkosti (přechod skupenství pára -> voda).
Z hlediska stavební fyziky se počítá, kolik vlhkosti v konstrukci za rok zkondenzuje a kolik vlhkosti se z konstrukce vypaří. Při návrhu skladeb konstrukcí (a to nejen u dřevostaveb) platí, že difúzní odpor stěny nebo střechy musí být ze strany interiéru největší a směrem k exteriéru klesat.
Parozábrana vs. Parobrzda
Ačkoli se názvy často používají jako synonyma, parobrzda a parotěsná zábrana nejsou úplně stejné. Parozábrana se od parobrzdy liší svým difuzním odporem. Rozhodující je zde hodnota Sd, která se udává v metrech. Zkratka znamená „ekvivalentní tloušťka vzduchové vrstvy difúzi vodní páry“ a popisuje propustnost vodní páry konstrukční vrstvy nebo stavebního materiálu (např. parozábrana nebo parobrzda). Platí: čím vyšší hodnota Sd, tím méně vodní páry materiál propustí.
Norma DIN 4108-3 upravuje následující definice:
Čtěte také: Komplexní průvodce Ondutiss Reflex 90
- Difuzně otevřené vrstvy s hodnotou Sd ≤ 0,5 m.
- Parobrzdné vrstvy s hodnotou mezi 0,5 m < Sd ≤ 10 m.
- Nízko difuzně propustné vrstvy s hodnotou Sd mezi 10 m < Sd ≤ 100 m.
- Parotěsné vrstvy s hodnotou Sd 100 m < Sd < 1.500 m.
- Paronepropustné vrstvy s hodnotou Sd ≥ 1.500 m.
Existují také parozábrany, které mají proměnnou hodnotu Sd. Zda použít parozábranu nebo parobrzdu vám udá výpočet provedený např. odborníkem. Problematika se dá trochu zjednodušit i tak, že pokud máte difúzně uzavřenou dřevostavbu (stavbu zateplenou fasádním polystyrenem), bude tam použita parozábrana s vysokým difúzním odporem. U difúzně otevřených dřevostaveb (pokud vám to vyjde ve výpočtu) můžete použít parobrzdu ve formě fólie nebo např. OSB desky.
Parozábrany a parobrzdy se používají k omezení množství vodní páry, která „putuje“ do střešní skladby. Mělo by se účinně bránit nepřípustně vysoké úrovni kondenzace ve skladbě střechy, obzvláště pak v tepelné izolaci. Na jedné straně by to narušilo účinnost izolace; na druhou stranu přílišné množství kondenzované vody může vést k masivnímu poškození dřevěné konstrukce střešní konstrukce.
Parobrzda bývá z důvodu dlouhé životnosti nejčastěji zhotovena z OSB nebo sádrovláknitých desek. S použitím parobrzdy je nutné počítat předem a dostatečně dimenzovat údržnost nosné konstrukce.
Typy parotěsných fólií
Parotěsné fólie jsou vyrobeny z polyetylenu a jsou vyztuženy armovací mřížkou. Druhým typem jsou fólie vyrobené taktéž z polyetylenu, avšak s povrchovou úpravou z hliníku s výztužnou mřížkou. Tyto fólie s hliníkovou vrstvou slouží k odrazu tepla zpět do místnosti a snižují tak tepelné ztráty.
Při hledání parotěsných fólií nejčastěji narazíte na kategorii podstřešní (střešní) fólie. Nejdůležitějším parametrem při výběru parotěsné fólie je její difúzní odpor. Parotěsné fólie se dělí dle typu využití, tloušťky a pevnosti, nejdůležitějším parametrem je však faktor difúzního odporu µ, který udává, kolikrát větší by musela být vrstva nehybného vzduchu, aby bylo docíleno stejných izolačních vlastností. Správný typ parozábrany by měl určit projektant, případně dodavatel (výrobce) systému.
Čtěte také: Vlastnosti parotěsných fólií a parobrzd
Tabulka příkladů parotěsných fólií:
| Název fólie | Plošná hmotnost (g/m²) | Speciální vlastnosti | Určení |
|---|---|---|---|
| W-BAR | 110 | Výztužná mřížka, vysoká pevnost | Stropy, střechy, stěny |
| ALUBAR Thermo | Není uvedeno | Bublinková, metalizovaná reflexní vrstva | Parozábrana, odráží tepelné záření |
| Parofol N 110 | 110 | Výztužná mřížka | Střešní plášť (interiér) |
| ALUBAR | 110 / 160 | Metalizovaná, výztužná mřížka | Pod střechou, větrané/nevětrané střechy |
| Barrier 90 | 90 | Výztužná mřížka | Střešní plášť (interiér) |
| Reflex ALU | 90 | Reflexní hliníková vrstva, vysoká parotěsnost | Není specifikováno |
| Strotex Al | Není uvedeno | Perlinková mřížka, reflexní hliníková vrstva | Není specifikováno |
| ALUBAR Thermo Max | Není uvedeno | Bublinková (extra velké kapsy), metalizovaná reflexní vrstva, nahrazuje až 8 cm vaty | Parozábrana |
| Guttafol Alu therm | Není uvedeno | Termoizolační bublinková, reflexní hliníková vrstva | Střešní konstrukce, izolace |
| Guttafol ALU Therm Plus | Není uvedeno | Reflexní, nahrazuje až 70 mm skelné vaty | Tepelná izolace podkroví/střechy |
| Isover Vario KM Duplex UV | Není uvedeno | Proměnná ekvivalentní difuzní tloušťka sd, speciální přilnavé rouno | Šikmé střechy, stropy, podlahy, stěny dřevostaveb |
| Blau CE 200 | Není uvedeno | LDPE | Stropy, střechy, podlahy, stěny |
| Ondutiss BARRIER 90 | Není uvedeno | Třívrstvá, vysoká mechanická odolnost | Ochrana proti vlhkosti a kondenzaci |
| Ondutiss BARRIER REFLEX | Není uvedeno | Třívrstvá, reflexní hliníková vrstva | Odraz tepelného záření do interiéru |
Montáž a instalace parotěsné fólie
Parotěsná fólie je nedílnou součástí difúzně uzavřené skladby obvodové konstrukce. Skladbu konstrukce navrhuje vždy projektant, vždy je ale blíže k interiéru. Důvod je ten, že je nežádoucí, aby vodní páry prostoupily do té části konstrukce, kde se nachází tzv. rosný bod a kde vodní pára zkondenzuje do kapalného skupenství.
Při montáži parozábrany v podkroví či kdekoliv jinde je nutné respektovat pokyny uvedené v návodu. Parozábrana se obvykle lepí zevnitř budovy na tepelnou izolaci (mezi krokve) s pomocí lepidla na parozábrany. Některé fólie na sobě mají samolepicí pásku, která usnadňuje montáž. Parozábrana musí být nainstalována maximálně vzduchotěsně tak, aby správně plnila svoji funkci. Preciznost montáže parotěsné fólie je stěžejní pro její následný efekt v dané skladbě.
Parotěsné fólie jsou vyráběny v šířce zpravidla 1,5 m a montují se kolmo na podkladní rošt z dřevěných hranolů. Přesah dvou pásů by měl být alespoň 100 mm a musí být přelepen opět parotěsnou lepicí páskou dle doporučení výrobce.
Montáž parozábrany se provádí zejména u střešních konstrukcí, ale také v sendvičových konstrukcích dřevostaveb. V případě zateplování šikmé střechy v podkroví se parozábrana montuje buď mezi krokve a dřevěný rošt s podkrokevní izolací, příp. Vždy záleží na výpočtech a projektu zpracovaném odborníkem, nicméně lze říci, že lepší je umístění parozábrany mezi krokve a podkrokevní izolaci. Tím je eliminováno riziko protržení parozábrany v případě defektu sádrokartonového obkladu či při vrtání hmoždinek apod.
Parotěsná fólie se montuje zpravidla na podklad z dřevěných hranolů, mezi kterými je tepelná izolace (izolace střechy v podkroví) či na podklad z OSB desek v případě obvodových stěn dřevostaveb (v některých případech však OSB desky mohou zastávat funkci parotěsné vrstvy). Parozábrana se na podklad přichytí pomocí sponkovačky.
Při instalaci parozábrany se využívá i propočtů na základě parotechnických vzorců. V případě chybné instalace parozábrany nebo jakýchkoliv prasklin či otvorů může docházet k vyšší spotřebě tepla, k poškození základů, střechy a stěn i k nebezpečným situacím v případě, kdy by vlhkost pronikla k elektrické instalaci.
Pokud spoje parozábrany nebo parobrzdy nejsou dobře prolepeny tzv. Airstop páskou, může to být v budoucnu slabé místo. V obou případech je nutné precizně přelepit veškeré spoje a prostupy takzvanou airstop páskou nebo lepidlem na parozábrany. Montáž parozábrany vyžaduje jistou opatrnost, aby nebyla fólie protržena. I malý vpich dokáže zhoršit průvzdušnost obálky budovy a způsobit do budoucna problémy.
Napojení parotěsnicí fólie v dřevostavbě
Pro napojení parotěsnicí fólie obvodové zdi v dřevostavbě na přiléhající příčky je možné fólii přetáhnout na příčku (z KVH) a zafixovat na první / druhý sloupek tmelem, nebo je lepší přetáhnout fólii co nejdál, např. po celém obvodu příčky. Zda použít parobrzdu nebo parotěsnou fólii záleží na zamýšleném typu novostavby. To doporučujeme vždy pečlivě konzultovat s odborníky!
Skladba obvodové zdi:
- 120 mm EPS
- 15 mm OSB deska
- 140 mm KVH profil (minerální izolace)
- 0,2 mm Parozábrana
- 40 mm instalační předstěna
- 12 mm OSB deska
- 12,5 mm SDK
Možnou alternativou kvalitní parotěsné fólie jsou OSB desky. Při jejich instalaci je ale nutné dbát na maximální vzduchotěsnost. Tuto variantu na základě zkušeností rozhodně nelze považovat za stoprocentně funkční náhradu parozábrany.
tags: #parotesna #folie #drev #informace