Téměř všechny parkurové překážky mají shoditelnou část, jejíž pád se trestá. Každá překážka se musí skákat ve stanoveném směru - vlevo je umístěný bílý praporek, vpravo červený. Překážky se dělí na výškové (kolmý skok), šířkové (vodní příkop) a výško-široké (oxer).
Druhy parkurových překážek
- Proutěnka
- Kolmý skok
- Zeď
- Vodní příkop
- Oxer
- Dvojbradlí
- Trojbradlí
Kolmý skok
Kolmý skok je výškový skok na šířku jedné bariéry (břevna). Pro lepší viditelnost může být vyplněn dalšími bariérami vodorovně nebo diagonálně, případně deskou. Nejobtížnějším skokem je kolmý skok bez výplně pouze s horní bariérou, tzv. okno. Kolmák je svislá překážka stavěná pouze do výšky, na kterou se zavěsí několik bariér nebo dřevěných prken nad sebe. Místo odskoku leží blíž překážky než například u šířkové překážky, kůň musí vyskočit spíše nahoru než překlenout vzdálenost. Jedná se o výškovou překážku postavenou ze dvou bidel daných do písmene X.
Oxer
Oxer se skládá z několika břeven nad sebou, v určité vzdálenosti (ta odpovídá šířce překážky) za nimi je zpravidla jedno další břevno. Oproti dvojbradlí má oxer obě břevna ve stejné výšce. Přestože se oxer skládá z několika částí, je to jedna překážka, tj. stoupajících bariér. Tuto překážku zdolává kůň jedním skokem. Kůň musí skočit do výšky i do šířky. Zároveň je to jedna z nejtěžších překážek. Šířka by měla být stejná jako výška.
Dvojbradlí (Double-bar)
Dvojbradlí se skládá z několika břeven nad sebou, v určité vzdálenosti, za nimi je jedno další břevno (jeho vzdálenost určuje šířku skoku). Zadní břevno musí být výš než nejvyšší přední. Dvojbradlí je pro koně příjemnější než klasický oxer. Dvojbradlí je také výškově-šířková překážka.
Trojbradlí (Triplebar)
Trojbradlí neboli Triplebar se skládá z jednoho nebo několika břeven nad sebou, v určité vzdálenosti jedno další břevno a ještě dál další jedno. Každé další břevno musí být výš než to před ním. Trojbradlí je nejlehčí typ výškově-šířkové překážky. I když z dálky působí kolikrát děsivěji než nějaký oxer, popravdě je (pokud je postavena správně) podstatně lehčí. Skládá se ze tří kolmých překážek u sebe, které postupně zvyšují svou výšku. Jedná se o výškově-šířkovou překážku složenou ze tří kolmáků u sebe z nichž prostřední je nejvyšší a krajní mají stejnou výšku. Také šířkově výšková překážka. Skládá se ze tří překážek blízko u sebe, kde šířka překážky jako celku se k jednomu okraji zvětšuje.
Čtěte také: Jak namontovat ukončovací lišty
Zeď
Zeď je výšková překážka, která je složena z beden. Zeď bývá často strašákem na závodech. Je to vlastně překážka postavená z dřevěných kvádrů pomalovaných vzorem cihlové zdi.
Vodní příkop
Vodní příkop naplněný vodou je známá parkurová překážka. Je široký 2-4 m a hluboký 10-15 cm. Musí být vyhlouben v povrchu kolbiště. Přední bariéra označuje místo odskoku. Šířková překážka je stavěna v horizontální perspektivě, k překonání překážky musí kůň překlenout určitou vzdálenost. Není rozhodující, zda přitom překážku poboří nebo posune. Při špatném překonání doskočí do vody. Zabarvení vody má upozornit koně na vodu. Šířka vodního příkopu by neměla být větší než 150 cm.
In-out
In-out je překážka, mezi níž není ani jeden cvalový skok.
Žolík
Žolík bývá nepříjemná, ale nezáludná překážka. Spodek překážky může být tvořen nerovným kmenem stromu. Bývá označen žolíkovou kresbou, upevněnou na stojanech překážky.
Typy parkurových soutěží
Parkur obsahuje několik stupňů obtížnosti, jako například TT. Parkurové skákání má různé varianty soutěží. Např. je klasická soutěž, dvoufázové skákání a stupňovaná obtížnost.
Čtěte také: Nezbytný nástroj pro beton
Klasická soutěž
V klasické soutěži se jedná o určitý stupeň obtížnosti. V tomto případě rozhodují pouze chyby, které soutěžící kůň udělal. Není posuzován čas. V případě rovnosti bodů se pokračuje rozeskakováním. Překážky mohou být zvýšeny až o 10 cm, což bude rozhodovat o vítězi.
Dvoufázové skákání (dvoufázovka)
Jedná se o soutěž skákání na dva stupně obtížnosti. Její zápis vypadá asi takto: 120/130. To znamená, že se v první fázi skáče do výšky 120 cm (tj. stupeň obtížnosti L) a pak do výšky 130 cm (tj. stupeň obtížnosti S). V první fázi soutěžící překoná 8-9 skoků s možností kombinací. Soutěžící, který obdržel v první fázi trestné body, je zastaven zvoncem po překonání poslední překážky, nebo po uplynutí stanoveného času pro první fázi po projetí cílové čáry. Bezchybný jezdec postupuje do druhé části, kde je však měřen i čas. Druhá fáze se skládá ze 4-6 překážek. Rychlost obou fází je buď stejná, nebo rozdílná.
Soutěž do prvé chyby
Soutěž do prvé chyby se jezdí na čas, přes středně velké překážky. Každá překážka má své číslo. Kombinace překážek nejsou dovoleny. Parkur je ukončen jakoukoliv první chybou (poboření překážky, neposlušnost, pád apod.). Je-li pobořena překážka, nebo uplyne-li pevně stanovený čas, sbor rozhodčích dá znamení zvoncem. Soutěžící pak musí skočit ještě následující překážku a čas je zastaven v okamžiku, kdy se přední nohy koně dotknou země. Za překonání této překážky po odzvonění neobdrží soutěžící žádné body. V soutěži do prvé chyby jsou přidělovány dobré body: 2 body za bezchybně překonanou překážku a 1 bod za pobořenou překážku. Ukončí-li parkur jiná chyba než poboření překážky, jako např. neposlušnost, pád nebo soutěžící nepřekonal překážku, na které má být zastavena časomíra, je dáno znamení zvoncem. Soutěžící se pak umístí jako poslední ze soutěžících, kteří dosáhli stejného počtu bodů. Vítězem se stává soutěžící s nejvyšším počtem získaných bodů. Koná-li se soutěž s maximálním počtem překážek a soutěžící skočil poslední překážku, je časomíra zastavena ve chvíli, kdy soutěžící projel cílovou čarou. Jestliže soutěžící absolvuje nejvyšší počet překážek a pevně stanovený čas ještě neuplynul, pokračuje znovu na parkuru od prvé překážky. Čas se zaznamená na následující překážce v okamžiku, kdy se přední nohy koně dotkly země na straně doskoku. Štafetové skákání do prvé chyby probíhá podle pravidel soutěže do prvé chyby. Na rozdíl od soutěží, kdy je soutěžící při první chybě ukončen, získává soutěžící v této soutěži 2 body za bezchybně překonanou překážku a 1 bod za poboření překážky.
Minutové skákání
Minutové skákání se koná s pevně stanoveným časem od 60 do 90 sekund (45 sekund v kryté hale). Neposlušnosti se trestají časem, ale po druhé neposlušnosti (v národních soutěžích po třetí neposlušnosti) a prvním pádu je soutěžící zastaven. Vítězem minutového skákání se stane soutěžící, který získal na konci pevně stanoveného času nejvyšší počet bodů v nejrychlejším čase. Jakmile uplyne pevně stanovený čas, je dáno znamení zvoncem. Soutěžící pak musí skočit následující překážku a v okamžiku, kdy se přední nohy koně dotknou země, je zastavena časomíra. Za tuto překážku, skočenou po odzvonění, závodník nezíská žádné body. Jestliže pevně stanovený čas uplynul v okamžiku, kdy kůň již odskočil na překážku (zadní nohy koně již opustily zemi), tato překážka se mu počítá, bez ohledu na to, zda ji pobořil či nikoliv. Čas je zastaven na další překážce jako v odstavci 4. Jestliže dojde k neposlušnosti a překážka je pobořena, pevně stanovený čas musí být zkrácen o 6 sekund a musí se zvonit podle obvyklých pravidel. Jestliže soutěžící na první pokus nepřekoná překážku, na které měl být zastaven čas, je parkur ukončen.
Soutěž se stupňovanou obtížností
Soutěž se stupňovanou obtížností se koná na šest, osm nebo deset překážek, jejichž obtížnost se postupně zvyšuje. Kombinace překážek nejsou povoleny. Jeden bod za bezchybně překonanou překážku číslo 1, dva body za číslo 2, tři body za číslo 3 atd., s celkovým počtem 21, 36 nebo 55 bodů. Za pobořenou překážku soutěžící nezískává žádné body. Soutěž se stupňovanou obtížností může probíhat v základním kole na čas a nebo čas nerozhoduje v rozeskakování. V případě rozeskakování na zkráceném parkuru (minimálně šest překážek), mohou být překážky zvýšeny, nebo rozšířeny (či obojí) a musí se skákat ve stejném pořadí jako v základním parkuru.
Čtěte také: Dilatační spáry v betonu
Volba překážek
Při volbě překážek je na kolbišti umístěn určitý počet překážek. Kombinace překážek nejsou dovoleny. Bodová hodnota každé překážky stoupá dle její obtížnosti od 10 do 120 bodů. Překážky musí být postaveny tak, aby je soutěžící mohli skákat oběma směry. Na základě rozhodnutí autora parkuru se bodové hodnoty u jednotlivých překážek mohou opakovat. Není-li možno na kolbiště umístit 12 překážek, může autor parkuru dle svého uvážení některé bodové hodnoty vynechat. Soutěžící získává na každé překážce, kterou bezchybně překonal, určitý počet bodů. Při poboření překážky soutěžící žádné body nezískává. Každý soutěžící má k dispozici čas 45 (minimum) do 90 sekund (maximum). V tomto čase soutěžící může skákat všechny překážky v libovolném pořadí a v libovolném směru. Startovní čáru může projet v libovolném směru, a proto musí být označena čtyřmi praporky; červeným a bílým praporkem na každém konci této čáry. Znamení zvoncem oznamuje ukončení parkuru. Soutěžící musí potom projet cílovou čáru z libovolného směru, aby mohl být zaznamenán jeho čas. Pokud cílovou čarou neprojede, umístí se jako poslední ze soutěžících, kteří získali stejný počet bodů. Cílová čára musí být označena čtyřmi praporky; červeným a bílým praporkem na každém konci této čáry. Jestliže stanovený čas uplyne v okamžiku, kdy kůň již odskočil na překážku, je tato překážka, byla-li bezchybně překonaná, také započtena. Žádná pobořená překážka se během parkuru znovu nestaví. Pokud ji soutěžící skočí znovu, nedostává za ni žádné body. Soutěžící může každou překážku skočit dvakrát. Pokud soutěžící překoná překážku potřetí, vědomě či nikoliv, nebo projede mezi praporky již pobořené překážky, není vyloučen. Všechny neposlušnosti se trestají časem. První pád soutěžícího zastavuje. V tomto případě se ale soutěžící umístí podle bodů získaných do okamžiku pádu bez ohledu na čas. Vítězem soutěže volba překážek se stává soutěžící, který získal nejvyšší počet bodů. V případě rovnosti bodů rozhodne o prvenství nejrychlejší čas dosažený mezi startovní a cílovou čarou. V této soutěži může soutěžící překonat každou překážku pouze jednou. Pořadí skoků si volí sám. Soutěžící, který nepřekoná všechny překážky, je vyloučen. Kombinace nejsou dovoleny. Soutěžící může projet startovní čáru a cílovou čáru z libovolného směru. V případě zastavení před překážkou nebo vybočení a poboření nebo posunutí překážky, soutěžící může pokračovat ve svém parkuru, až když je překážka znovu postavena a sbor rozhodčích dá znamení zvoncem k pokračování. Soutěžící může pokračovat na libovolné překážce podle své volby. Poslední překážka může mít alternativní skoky, z nichž jeden, označený jako „žolík", musí být těžší než druhý. Za překonání „žolíka" získává soutěžící dvojnásobný počet bodů poslední překážky. Je-li „žolík" pobořen, je soutěžícímu tento dvojnásobný počet bodů odečten od celkového počtu dříve získaných bodů. Existují dvě varianty použití „žolíka" v soutěži. Součástí parkuru může být překážka nazvaná „žolík" patřičně označená praporky. Soutěžící může „žolíka" překonat dvakrát. „Žolík" není součástí parkuru. Po skončení stanoveného času a zaznění zvonce, musí soutěžící projet cílovou čárou a bude mu zaznamenán dosažený čas. Dále má soutěžící 20 sekund, ve kterých se může pokusit jednou překonat „žolíka". Tato soutěž probíhá mezi dvojicemi soutěžících, kteří soutěží mezi sebou. Soutěžící se musí pro tuto soutěž kvalifikovat v jiné samostatné soutěži závodů, nebo v předběžném kvalifikačním kole, hodnoceném v souladu s rozpisem podle tabulky A na čas, nebo podle tabulky C. V této soutěži může každý jezdec jet v jednotlivých vylučovacích kolech pouze jednoho koně, jehož si zvolil z těch svých koní, kteří se kvalifikovali z předběžného kvalifikačního kola nebo z kvalifikační soutěže. Vylučovací kolo, ve kterém startují dva soutěžící, se nerozhoduje na čas (without time) při rozhodování podle stupnice A. V případě odepření skoku, s pobořením překážky nebo bez poboření, nebude soutěžící vyloučen, pokračuje-li v parkuru bez skočení této překážky, nebo bez čekání na její postavení. Soutěžící, který obdržel méně trestných bodů, a který v případě rovnosti bodů projel dříve cílovou čáru, se kvalifikuje do dalšího kola, a to tak dlouho, dokud dva finalisté nerozhodnou o vítězi. U startovní čáry musí stát jeden člen sboru rozhodčích dávající povel ke startu. Dojde-li v některém vylučovacím kole k absolutní rovnosti výsledků mezi oběma soutěžícími, je nutno tuto jízdu odstartovat znovu.
Bariérové skákání
V bariérovém skákání je postaveno šest svislých překážek v jedné přímce ve vzdálenosti přibližně 11 m od sebe. Překážky musí mít stejnou konstrukci a musí být sestaveny je ze stejného typu barier. Počet překážek může být snížen vzhledem k velikosti kolbiště. Všechny překážky mohou mít stejnou výšku, např. 1,20 m nebo postupně se zvyšující výšku, např. 1,10 m, 1,20 m, 1,30 m, 1,40 m, 1,60 m, nebo dvě první překážky mají stejnou výšku, např. První rozeskakování se musí konat na šesti zvýšených překážkách. Překážky se nezvyšují, jestliže soutěžící, kteří se umístili se stejnými výsledky na prvním místě, v základním parkuru byli penalizováni.
Mini-maxi
Mini-maxi je soutěží síly a zručnosti, konající se podle zvláštních pravidel na kombinacích překážek. Jsou v něm postaveny tři dvojskoky a základní výška nesmí být nižší než 110 cm. Vzdálenost mezi skoky dvojskoků je 10, nebo 7,3 metrů. První skok u všech dvojskoků tvoří dvojbradlí s přední výškou 60 cm a zadní výškou 70 cm. Šířka je 70 cm. Druhý skok u všech dvojskoků tvoří skok libovolného typu (zeď, dvojbradlí, kolmý skok, atd). Všechny druhé skoky dvojskoků mají předepsanou počáteční výšku soutěže, stanovenou rozpisem, nebo výšku postupně se zvyšující, např. 1,10 m, 1,20 m, 1,30 m, nebo dvě první překážky mají stejnou výšku, např. Na kolbišti může být umístěna cvičná překážka. Mini-maxi se rozhodují podle stupnice A bez stanoveného a přípustného času. Čas se neměří. Při poboření prvého skoku dvojskoků se chyba nehodnotí. První rozeskakování se musí konat minimálně na dvou dvojskocích. Od druhého rozeskakování je možno snížit počet překážek až na jeden dvojskok. V každém rozeskakování se musí překážky zvýšit, nebo rozšířit, popřípadě obojí. Nedospěje-li se na konci třetího rozeskakování k žádnému rozhodnutí, může sbor rozhodčích soutěž ukončit. Po čtvrtém rozeskakování musí sbor rozhodčích soutěž ukončit. V mini-maxi se umístí soutěžící podle výsledků v jednotlivých rozeskakováních a v základním parkuru. Soutěžící se umístí postupně podle výsledků v posledním rozeskakování a podle trestných bodů. Za soutěžícími, kteří se zúčastnili posledního rozeskakování, se umístí podle stejných pravidel soutěžící předchozího rozeskakování atd.
Štafetová skákání
Volitelná štafetová skákání jsou určena pro dvoučlenná nebo tříčlenná družstva. Soutěžící, který startuje přechodem přes startovní čáru musí překonat první překážku a soutěžící, který překoná poslední překážku musí také projet cílovou čarou, aby mohla být zastavena časomíra. Čas parkuru se měří od chvíle, kdy první soutěžící projede startovní čarou až do okamžiku, kdy poslední člen družstva projede cílovou čarou. Druhá neposlušnost v rámci celého družstva nebo první pád jezdce vylučuje celé družstvo. V těchto soutěžích první soutěžící štafety přeskáče svůj parkur a po přeskočení poslední překážky další soutěžící odstartuje jeho parkur a tak dále. Jakmile kůň předchozího člena štafety odskočil na poslední překážce své dráhy, přední nohy se dotkly země, může další soutěžící štafety skákat jeho první překážku.
Vozatajský parkur
Vozatajský parkur, kdy vozatajci projíždí brankami podle předem určené trasy, prověřuje skok do výšky.
Hodnocení a trestné body
Pravidla F.E.I. upravují soutěže tak, aby kůň skákal výš a pozorněji. Soutěžící získává 2 body za bezchybně překonanou překážku a 1 bod za poboření překážky. Pád koně či jezdce znamená vyloučení (jen u Poháru národů, mistrovství či OH 1. pád - 8 trestných bodů, 2. pád - vyloučení).
| Událost | Trestné body |
|---|---|
| Pád shoditelné části překážky | 4 body |
| První neposlušnost | 4 body |
| Druhá neposlušnost | Vyloučení |
| Pád jezdce nebo koně | Vyloučení (v některých soutěžích 8 bodů za 1. pád) |
| Překročení časového limitu | 1 bod za každé započaté 4 sekundy |
| Špatný směr skoku | Vyloučení |
tags: #parkurove #prekazky #lista #popis