Na cestě historií, od vzniku coby vůbec prvního umělého stavebního kamene až k současným moderním principů zdění, prošly cihly opravdu dlouhou evolucí po stránce designu i kvality. Jenže před pálenými cihlami se dalo stavět jen ze dřeva a kamení, a to v místech, kde bylo dřevo a kamení hojné.
Cihla jako produkt, uměle vytvořený stavební kámen, umožnila stavět lidem prakticky všude, kde zrovna chtěli a vytvářet z nich prakticky cokoliv. Dodatečný proces vypalování (zprvu se hlinito-slámovo-jílovité cihly sušily jen na slunci) jim přidal na trvanlivosti a odolnosti. Protože stavba z cihel izolovala teplo, zvyšovala kvalitu mikroklimatu obývaného prostoru, perfektně pracovala s vlhkostí.
První pálená cihla tak spatřila světlo světa někdy kolem roku 3000 př. n. l. v povodí Indu, o tisíc let později s nimi pracovali staří Řekové a pro Evropu je zpopularizovali frekventovaným využíváním a mobilními cihlářskými pecemi zcestovalí Římané. Všude tam, kam cihly jako novinka dorazily, se rychle zabydlely. Už od těchto prapočátků se při masové výrobě cihel živě experimentovalo.
S materiálem i technologií: drcení směsi nabrané v hliništi, přídavek jílů, míšení, protlačování. Začlenění procesu vysoušení zvýšilo kvalitu a snížilo dopad, bločkování nebo řezání, krájení hmoty zase šetřilo materiál. Glazování, impregnace, dvojité vypalování? To vše hrálo roli.
Stejně i tak chemické složení: cihly z mořských sedimentů jsou světlejší, ze sprašových hlín, s vyšší přítomností oxidů železa, zase červenější. Mechanické vlastnosti zůstávají, je to jen estetika. Výsledkem je ale pořád produkt s dobrou pevností, v modulovém „skládačkovém“ formátu, aplikovatelný pro jakýkoliv konstrukční systém, s vysokou požární odolností a schopností akumulovat teplo.
Čtěte také: Použití pálených cihel
Klinker - zvonivka mezi cihlami
Třeba zvonivým efektem se slyšitelným „klink“ po ťuknutí proslulá cihla klinker. Přezdívá se jim také zvonivky, klinkery, slínovky. Patří ke špičce s takovými materiálovými kvalitami (a cenou), že se s nimi při běžné stavbě většinou nepotkáme. Za jejím vznikem stojí extrémně vysoké teploty v peci (až 1200°C), že se povrchové póry cihly „slijí“ a uzavřou slinovacím procesem.
Tato povrchová krusta pak znamená, že cihly minimálně absorbují vodu (s nasákavostí do 6 %), hladké na povrchu a jsou velmi, velmi odolné. V minulosti to byl poměrně luxusní stavební materiál, takže se s nimi setkáváme převážně u sakrálních staveb. V 19. století zase vévodili železničním budovám. Stavělo se totiž „na dlouhá léta“.
Dnes najdou své uplatnění na fajnových pohledových fasádách domů, při obestavění komínů, budování pilířů plotů a obvodových zdí. A také pro větší (a nákladnější) vzhlednost v interiéru, u přiznaných a zpoza omítek zdí vystupujících prvků. Prostě všude tam, kde záleží na vzhledu i maximální odolnosti.
Klinkery se dnes většinou vyrábí tažením hmoty ze šnekového lisu, proto mají tři strany pohledové a jednu technologickou, takže opravdu záleží na tom, jak je do stavby zapasujete. Není to úplně klasická cihla, a tak se trochu liší pracovní postupy (jen tak štípat kladívkem nejdou) i složení malty.
Lícovky - cihly pro parádu
Možná jen potřebujete cihlu, která fasádu učiní vzhlednější už dnes. A to je přesně oblast, ve které lícovky, další podmnožina pálených cihel, vyniká. Ne, jejich technické vlastnosti nejsou na extrémní výši (pevnost v tlaku kolem 20 MPa, nasákavost kolem 18 %). Ale musí se nechat, že prostě vypadají dobře.
Čtěte také: Využití pálených cihel Ostrava
Jejich lehce zvrásněný povrch jim garantuje vysokou odolnost vůči vlivům nepříznivého počasí, jsou mrazuvzdorné, nízko-údržbové. Proto byly doménou spíše severu a západu Evropy. A ano, vnější estetika u nich hraje prim.
Jsou přibližně o čtvrtin menší (mezinárodně standardizovaná jednotka pro lícové cihly; 1 WF, je popisuje jako cihlu o rozměrech 210 x 100 x 50 mm). Takže jich na obklad bude zapotřebí o něco víc. Výhodou je, že fasáda obložená lícovkami funguje nezávisle na okolních konstrukcích, a vytváří samostatnou, odloučenou „ostrovní“ jednotku.
Samostatnou dimenzí lícovek jsou lícové cihly ražené. Chcete-li rustikální, režně-tkaný nebo stařený vzhled, tohle je ideální cesta. Pak se jako navýsost schůdné řešení jeví být cihelné obkladové pásky. V podstatě zúžené profily lícového formátu, s požadovanou texturou.
Duté cihly - odlehčení a izolace
Plný a pevný objem pálených cihel byl po staletí jejich předností a výhodou. Jenže jak stavbám přibývalo pater a místností, začala být jejich hmotnost na obtíž. Stejně jako příliš rigidní rozměry, které ukusovaly z užitné plochy interiéru. Výkop tímto směrem provedly nejprve cihly odlehčené, pro chráněné vnitřní zdivo a po sériích experimentů pak evoluce stavebního materiálu dospěla k cihlám zúženým, kráceným a dutým.
Perfektní pro stavbu příček a předělů, proto přezdívané coby příčkovky. U vnitřního zdiva, nenosných stěn, šachet a přizdívek většinou totiž většinou nevyžadujeme takovou odolnost. Dá se říct, že dutá cihla byla druhým nejvýraznějším krokem pro stavebnictví, od příchodu pálených cihel plných.
Čtěte také: Podlaha z pálených cihel
Začaly vznikat celé duté cihelné bloky: hurdisky, věncovky, pro překlady a stropy. A taky cihelné tvárnice, u nichž podstatnou část „objemu“ tvoří vzduchové dutinky a komůrky. Nápad vyplnit tyto komůrky dalším izolačním materiálem (pěnou, vatou, polystyrenem) na sebe nenechal dlouho čekat.
Dnes existují v různých rozměrech pro obvodové, nosné a příčkové zdivo, pro překlady a stropní konstrukce. Výhody? Lehčí, s předpokladem snazší manipulace při pokládce. Úspora spojovacího materiálu. Dobrá prostupnost pro vodní páry, částečné zachování tepelně-izolačních vlastností.
A dnes? Odlehčené, děrované, lícové, uzpůsobené pro režné zdivo, pálené příčkovky, příčkovky dutinové a drážkové, cihly typu THERM, cihly s kapsou na maltu, uzpůsobené pro vlévání cementovou maltou nebo betonem, se zazubenou styčnou spárou, cihelné bloky…
Vlastnosti cihel
Jaké jsou vlastnosti cihel?
- Měla by mít obdélníkový tvar, pravidelný povrch a červenou barvu.
- Její velikost by měla odpovídat zadaným rozměrům, které se dost liší podle jednotlivých zemí i kontinentů.
- Měla by být řádně vypálená. Ostrý kovový zvuk znamená dobré vypálení, zatímco tupý úder by znamenal neúplné vypálení.
- Dobrá stavební cihla by neměla absorbovat více než 15 % své suché hmotnosti vody. Absorpce by v žádném případě neměla překročit 20 procent.
- Kvalitní stavební cihla by měla mít požadovanou pevnost v tlaku, která by měla být 15-80 MPa.
- Cihla by měla být dostatečně tvrdá, aby se nedala poškrábat nehtem.
- Dobrá cihla má jednotnou barvu a strukturu po celém těle.
Typy cihel a jejich využití
Pálené cihly se rozdělují podle tvaru, rozměrů, provedení a účelu využití. Obecně se dělí na plné a děrované.
- Plné cihly: Vyznačuje se pevností, nosností, odolností i trvanlivostí. V současnosti se využívá ve specifických případech, například pro zhotovení příček, komínů, cihelných plotů nebo menších zděných konstrukcí.
- Děrované a broušené cihly: Díky dutinám jsou lehké, a tak nepřetěžují podklad a usnadňují manipulaci s materiálem. Broušené pálené cihly vynikají přesnými rozměry, což usnadňuje proces zdění a umožňuje využití tenké vrstvy lepidla či pěny. Díky minimálním spárám nedochází k výraznějším únikům tepla.
- Lícové cihly: Používají se na fasády a zídky, kde je žádoucí dosažení rustikálního vzhledu.
- Šamotové cihly: Při stavbě krbů využijte žáruvzdorné šamotové cihly. Šamot odolá teplotě až 1 1650 °C.
Radiální cihly (komínovky)
Pro oblé dříky se užívaly různě vytvarované cihly tak, aby se dalo docílit kruhového průřezu. Tímto revolučním řešením se stala v roce 1873 svisle perforovaná radiální cihla. Pro tyto cihly se ujal všeobecný název radiální cihla neboli zkráceně radiálka a hezky česky řečeno - komínovka. Dříky z radiálek postupem času úplně vytlačily polygonální komíny zděné z plných cihel.
Oproti nim vykazovaly oblé komíny několik zásadních výhod. Z geometrické povahy tvaru byla spotřeba zdiva u kruhového profilu menší a oblý tvar měl i menší odpor vzduchu. Při stejné spotřebě cihel oblý dřík navíc vykazoval větší stabilitu než dřík polygonální.
Komínovky se svou nejčastější výškou 90 mm byly vyšší oproti normálním cihlám, což přineslo nezanedbatelnou časovou úsporu při zdění. Rozměry radiálek se řídily proměnnými parametry komína, a to průměrem profilu dříku a tloušťkou stěny v příslušném oddílu.
Tipy pro výběr cihel
Než se pustíte do výběru cihel, udělejte si jasno v tom, k jakému účelu je chcete využívat.
- Realizace novostavby: Vsaďte na moderní děrované pálené cihly a zvažte i možnost použití cihel s izolací pro jednovrstvé zdění.
- Menší konstrukce, ploty a zdi: Plné pálené cihly využijte pro stavbu menších konstrukcí nebo plotů a zdí.
- Krby: Nezapomeňte ani na specifické typy cihel, mezi něž patří ty šamotové.
- Komín: Obklady na komín je nutné vybírat s ohledem na jejich technické vlastnosti. Komínové obklady musí být odolné mrazu, vodě, vysokým teplotám a také prudkým změnám teplot.
tags: #pálené #cihly #na #komín #vlastnosti