Na cestě historií, od vzniku coby vůbec prvního umělého stavebního kamene až k současným moderním principů zdění, prošly cihly opravdu dlouhou evolucí. Po stránce designu i kvality. Když dnes koukáte na unifikovaný bloček o váze 4,7 kilogramů a standardizovaných rozměrech 290 × 140 × 65 mm, většinou vám nevytane na mysl, v čem vlastně tkvěla mimořádnost jeho nedokonalých pra-předchůdců pro lidskou civilizaci.
Historie a Význam Pálených Cihel
Jenže před pálenými cihlami se dalo stavět jen ze dřeva a kamení, a to v místech, kde bylo dřevo a kamení hojné. Cihla jako produkt, uměle vytvořený stavební kámen, umožnila stavět lidem prakticky všude, kde zrovna chtěli. A vytvářet z nich prakticky cokoliv. Dodatečný proces vypalování (zprvu se hlinito-slámovo-jílovité cihly sušily jen na slunci) jim přidal na trvanlivosti a odolnosti. Protože stavba z cihel izolovala teplo, zvyšovala kvalitu mikroklimatu obývaného prostoru, perfektně pracovala s vlhkostí.
První pálená cihla tak spatřila světlo světa někdy kolem roku 3000 př. n. l. v povodí Indu (spekulativně o něco dříve v civilizaci v povodí Eufratu), o tisíc let později s nimi pracovali staří Řekové a pro Evropu je zpopularizovali frekventovaným využíváním a mobilními cihlářskými pecemi zcestovalí Římané. Všude tam, kam cihly jako novinka dorazily, se rychle zabydlely. Už od těchto prapočátků se při masové výrobě cihel živě experimentovalo. S materiálem i technologií: drcení směsi nabrané v hliništi, přídavek jílů, míšení, protlačování. Začlenění procesu vysoušení zvýšilo kvalitu a snížilo dopad, bločkování nebo řezání, krájení hmoty zase šetřilo materiál. Glazování, impregnace, dvojité vypalování? To vše hrálo roli. Stejně i tak chemické složení: cihly z mořských sedimentů jsou světlejší, ze sprašových hlín, s vyšší přítomností oxidů železa, zase červenější. Mechanické vlastnosti zůstávají, je to jen estetika.
Výsledkem je ale pořád produkt s dobrou pevností, v modulovém „skládačkovém“ formátu, aplikovatelný pro jakýkoliv konstrukční systém, s vysokou požární odolností a schopností akumulovat teplo. Paráda.
Klinker Cihly
Třeba zvonivým efektem se slyšitelným „klink“ po ťuknutí proslulá cihla klinker. Přezdívá se jim také zvonivky, klinkery, slínovky. Patří ke špičce s takovými materiálovými kvalitami (a cenou), že se s nimi při běžné stavbě většinou nepotkáme. Za jejím vznikem stojí extrémně vysoké teploty v peci (až 1200°C), že se povrchové póry cihly „slijí“ a uzavřou slinovacím procesem. Tato povrchová krusta pak znamená, že cihly minimálně absorbují vodu (s nasákavostí do 6 %), hladké na povrchu a jsou velmi, velmi odolné.
Čtěte také: Použití pálených cihel
V minulosti to byl poměrně luxusní stavební materiál, takže se s nimi setkáváme převážně u sakrálních staveb. V 19. století zase vévodili železničním budovám. Stavělo se totiž „na dlouhá léta“. Znalci rozeznají například nazelenalý Torfbrandklinker, který byl vypalován rašelinou, nebo Kohlebrand z Münsteru, typický pro Porýní. Dnes najdou své uplatnění na fajnových pohledových fasádách domů, při obestavění komínů, budování pilířů plotů a obvodových zdí. A také pro větší (a nákladnější) vzhlednost v interiéru, u přiznaných a zpoza omítek zdí vystupujících prvků. Prostě všude tam, kde záleží na vzhledu i maximální odolnosti.
Není to úplně klasická cihla, a tak se trochu liší pracovní postupy (jen tak štípat kladívkem nejdou) i složení malty. Klinkery se dnes většinou vyrábí tažením hmoty ze šnekového lisu, proto mají tři strany pohledové a jednu technologickou, takže opravdu záleží na tom, jak je do stavby zapasujete.
Lícové Cihly
Možná nepotřebujete budovat zděnou katedrálu, které se budou podivovat lidé i za staletí. Možná jen potřebujete cihlu, která fasádu učiní vzhlednější už dnes. A to je přesně oblast, ve které lícovky, další podmnožina pálených cihel, vyniká. Jsou to prostě cihly pro parádu, se všemi klady a zápory, které z takového přirovnání plynou. Ne, jejich technické vlastnosti nejsou na extrémní výši (pevnost v tlaku kolem 20 MPa, nasákavost kolem 18 %). Ale musí se nechat, že prostě vypadají dobře.
Jejich lehce zvrásněný povrch jim garantuje vysokou odolnost vůči vlivům nepříznivého počasí, jsou mrazuvzdorné, nízko-údržbové. Proto byly doménou spíše severu a západu Evropy. A ano, vnější estetika u nich hraje prim. V katalozích narazíte na stovky jednotlivých typů, barev a melírů, protože se u nich předpokládá, že vyniknou na konkrétním povrchu. Při propočtu množství materiálu se u lícovek nenechejte nachytat. Jsou přibližně o čtvrtin menší (mezinárodně standardizovaná jednotka pro lícové cihly; 1 WF, je popisuje jako cihlu o rozměrech 210 x 100 x 50 mm). Takže jich na obklad bude zapotřebí o něco víc.
Výhodou je, že fasáda obložená lícovkami funguje nezávisle na okolních konstrukcích, a vytváří samostatnou, odloučenou „ostrovní“ jednotku. Samostatnou dimenzí lícovek jsou lícové cihly ražené. Chcete-li rustikální, režně-tkaný nebo stařený vzhled, tohle je ideální cesta. Možná ale potřebujete parádu, kterou nechcete nadhánět materiálem. Pak se jako navýsost schůdné řešení jeví být cihelné obkladové pásky. V podstatě zúžené profily lícového formátu, s požadovanou texturou.
Čtěte také: Využití pálených cihel Ostrava
Duté Cihly a Moderní Trendy
Plný a pevný objem pálených cihel byl po staletí jejich předností a výhodou. Jenže jak stavbám přibývalo pater a místností, začala být jejich hmotnost na obtíž. Stejně jako příliš rigidní rozměry, které ukusovaly z užitné plochy interiéru. Výkop tímto směrem provedly nejprve cihly odlehčené, pro chráněné vnitřní zdivo a po sériích experimentů pak evoluce stavebního materiálu dospěla k cihlám zúženým, kráceným a dutým. Perfektní pro stavbu příček a předělů, proto přezdívané coby příčkovky. U vnitřního zdiva, nenosných stěn, šachet a přizdívek většinou totiž většinou nevyžadujeme takovou odolnost.
Dá se říct, že dutá cihla byla druhým nejvýraznějším krokem pro stavebnictví, od příchodu pálených cihel plných. A vývoj se po zavedení dutin rozhodně nezastavil. Začaly vznikat celé duté cihelné bloky: hurdisky, věncovky, pro překlady a stropy. A taky cihelné tvárnice, u nichž podstatnou část „objemu“ tvoří vzduchové dutinky a komůrky. Nápad vyplnit tyto komůrky dalším izolačním materiálem (pěnou, vatou, polystyrenem) na sebe nenechal dlouho čekat. Dnes existují v různých rozměrech pro obvodové, nosné a příčkové zdivo, pro překlady a stropní konstrukce.
Výhody? Lehčí, s předpokladem snazší manipulace při pokládce. Úspora spojovacího materiálu. Dobrá prostupnost pro vodní páry, částečné zachování tepelně-izolačních vlastností. Nevýhody? Křehkost a nezbytnost spousty „doplňkových“ řešení ke kompletaci (výplně pro rohy místností, stavební otvory, kotvící prvky).
A dnes? Odlehčené, děrované, lícové, uzpůsobené pro režné zdivo, pálené příčkovky, příčkovky dutinové a drážkové, cihly typu THERM, cihly s kapsou na maltu, uzpůsobené pro vlévání cementovou maltou nebo betonem, se zazubenou styčnou spárou, cihelné bloky… výčet to zdaleka není kompletní, protože vývoj stavebních technologií se stejně jako výroba cihel nezastavil.
Vlastnosti Pálených Cihel
Není nic prostšího a jednoduššího než obyčejná pálená cihla. Nebo je toto tvrzení až příliš zavádějící? Záleží na úhlu pohledu. Jaké jsou vlastnosti cihel:
Čtěte také: Podlaha z pálených cihel
- Měla by mít obdélníkový tvar, pravidelný povrch a červenou barvu.
- Její velikost by měla odpovídat zadaným rozměrům, které se dost liší podle jednotlivých zemí i kontinentů.
- Měla by být řádně vypálená. To lze zjistit tak, že se dvě cihly drží volně, jedna v každé ruce, a udeří se do nich. Ostrý kovový zvuk znamená dobré vypálení, zatímco tupý úder by znamenal neúplné vypálení.
- Dobrá stavební cihla by neměla absorbovat více než 15 % své suché hmotnosti vody. Absorpce by v žádném případě neměla překročit 20 procent.
- Kvalitní stavební cihla by měla mít požadovanou pevnost v tlaku, která by měla být 15-80 MPa.
- Přibližnou zkouškou pevnosti cihly je nechat ji volně spadnout z výšky asi jednoho metru na tvrdou podlahu. Cihla by se neměla rozbít.
- Cihla by měla být dostatečně tvrdá, aby se nedala poškrábat nehtem.
- Dobrá cihla má jednotnou barvu a strukturu po celém těle. To lze zkontrolovat tak, že vezmete cihlu z partie a rozlomíte ji na dvě části.
Cihlový systém je komplexní nabídka výrobků a služeb, která díky kvalitě, užitným vlastnostem a komplexnosti servisu poskytovaného uživatelům podporuje přední postavení cihly mezi stavebními materiály.
Základní Vlastnosti Cihel
- Tvar: Standardní tvar ideální cihly je skutečně obdélníkový. Má definované rozměry a ostré hrany. Cihly pro speciální účely však mohou být buď broušené, nebo vyráběné v různých jiných tvarech.
- Velikost: Velikost cihel používaných ve stavebnictví se v jednotlivých zemích a na různých místech téže země liší. WF - Waalformat - mezinárodně standardizovaná jednotka pro lícové cihly; 1 WF = cihla o rozměrech 210 x 100 x 50 mm. V České republice je tímto rozměrem 29 x 14 x 6,5 cm. V Indii je doporučený standardní rozměr ideální cihly 19 x 9 x 9 cm, což při použití maltové spáry dává čisté rozměry 20 x 10 x 10 cm.
- Barva: Nejběžnější barva stavebních cihel spadá do třídy červená. Může se lišit od sytě červené přes světle červenou až po fialovou.
- Hustota: Hustota cihel neboli hmotnost na jednotku objemu závisí především na druhu použité hlíny a způsobu tvarování cihel (měkké bláto, tuhé bláto, tvrdě lisované atd.). V případě standardních cihel se hustota pohybuje od 1600 kg/m3 do 1900 kg/m3.
- Pevnost v tlaku a ohybu: S pevností materiálu souvisí celá další oblast vlastností stavební konstrukce jako je např. únosnost, stabilita, trvanlivost, rozměrová stálost atd. Cihly mají obecně vysokou pevnost (např. speciální výrobky dosahují pevnosti v tlaku 30-40 MPa), dnes nejrozšířenější tvarovky typu THERM jsou standardně dodávány s pevnostmi 8, 10 a 15 MPa.
Proč Používat Pálené Cihly?
Od stavebního materiálu požadujeme vysokou pevnost, což splňují např. kámen nebo beton, ale tyto materiály mají z hlediska tepelné izolace velmi nepříznivý součinitel prostupu tepla. Materiály s výbornými tepelněizolačními vlastnostmi (např. pěnový polystyren, minerální vata) zase mají minimální pevnost. Cihelné tvarovky typu THERM sice nedosahují nejlepších hodnot ani v pevnosti, ani v prostupu tepla, ale v kombinaci obou vlastností (což je pro uživatele stavby velice důležité) jsou mezi stavebními materiály nejlepší. Díky pevnosti tvarovek jsou cihlové zdi dostatečně únosné, spolehlivě masivní a odolné proti zubu času.
tags: #ostré #pálené #cihly #vlastnosti