Střecha je nejsložitější součástí pláště budovy a její souvrství musí odolávat vysokým rozdílům teplot a vlhkosti. Na střeše souvisí všechno se vším, celek se sebemenším detailem.
Použití OSB desek ve střešních konstrukcích
U střešních konstrukcí se s OSB deskami setkáváme v případě, kdy potřebujeme vytvořit celoplošný rovný podklad pro kladení pojistné hydroizolace (zvýšené požadavky a nízký sklon střechy), pro kladení asfaltových pásů nebo hydroizolačních fólií nebo pro střešní krytinu například z asfaltových šindelů nebo jiných typů skládaných střešních krytin. Správně položené OSB desky pod asfaltový šindel vytvářejí maximálně rovný plošný podklad, který podpoří estetický vzhled střechy a její správnou funkčnost.
Typy OSB desek
OSB deska (z anglického oriented strand board - orientovaná dřevotřísková deska) je druh desky s charakteristickým vzhledem, která je vyrobená lisováním z 2-7 cm dlouhých dřevních třísek nebo hoblin v několika vrstvách spojených vhodným pojivem. Ploché a dlouhé třísky zajišťují v porovnání s klasickou dřevotřískovou deskou vyšší ohebnost.
Dělení typu OSB desek podle použití:
- OSB/1 - pro všeobecné účely, použití v interiéru v suchém prostředí (vlhkost materiálu, odpovídající teplotě 20 °C a relativní vlhkosti vzduchu, která pouze několik týdnů v roce překročí 65 %)
- OSB/2 - desky pro nosné účely pro použití v suchém prostředí.
- OSB/3 - desky pro nosné účely pro použití ve vlhkém prostředí (vlhkost materiálu, odpovídající teplotě 20 °C a relativní vlhkosti vzduchu, která pouze několik týdnů v roce překročí 85 %)
- OSB/4 - zvlášť zatížitelné nosné desky pro použití ve vlhkém prostředí.
OSB desky pod asfaltový šindel doporučujeme vybírat z typů OSB/3 a OSB/4.
Čtěte také: Tloušťka OSB desky pro střechu: Na co si dát pozor?
Tloušťka OSB desek
Pro realizaci bednění střechy se nejčastěji používají OSB desky o tloušťce 18 až 22 mm. V případě lehkých plechových krytin je minimální tloušťka OSB desky 22 mm. Obecně lze říci, že při použití OSB desek by jejich tloušťka neměla být nižší, než 24 mm.
Typ střešní krytiny: Lehčí krytiny, jako je plech, mohou vyžadovat tenčí desky, například 18 mm. Rozestup krokví: Pokud jsou krovy blízko u sebe (například 60 cm), lze použít tenčí desky. V ostatních případech se raději poraďte s odborníkem, který správnou tloušťku vybere podle zatížení OSB desky sněhem, hmotností krytiny i podle sklonu střechy a vzdálenosti krokví.
Desky OSB se vyrábějí v tloušťkách od 6 do 40 mm a běžný rozměr je 1,25 x 2,50 m. U desek, které mají okraje pravoúhlé, nezapomeňte na ponechání prostoru pro dilataci.
Zásady pro montáž OSB desek na nosnou konstrukci střech
Nosná konstrukce střech, na kterou se OSB desky montují, by měla být v rovině. Pokud není, nerovnosti se přenesou i do bednění z OSB desek a následně do navazujících konstrukcí a skladeb střešních plášťů. Proto je třeba dbát na rovinnost nosné konstrukce krokví.
OSB desky se kladou tzv. na vazbu, hrany kolmé na hlavní (podélný) směr OSB desek jsou podepřeny krokvemi. OSB desky se tedy kladou delší hranou kolmo na směr krokví.
Čtěte také: Využití OSB desek na pergolové střechy: Praktický průvodce
Rozestup krokví je z důvodu zachování celistvosti a co možná nejmenšího prořezu OSB desek vhodné volit v osové vzdálenosti 833 nebo 625 mm (třetina a čtvrtina délky OSB desky 2 500 mm).
V případě jiného rozestupu krokví nebo v případě horší rovinnosti krokví se může provést dodatečný podélný rošt z latí nebo prken šířky 80 až 100 mm.
Při kladení OSB desek s rovnou hranou se mezi deskami zachovává dilatace minimálně 3 mm. Pro rychlejší kladení a snazší vytvoření dilatačních spar můžeme na horní hranu desek osadit ocelové H - spony.
Při kladení OSB desek P+D je dilatační spára vytvořena automaticky tvarováním pera a drážky. Pro zpevnění bednění je vhodné pero a drážku slepit lepidlem na dřevo, např. Duvilax LS-50.
Také pro pokládání OSB desek platí, že nosná střešní konstrukce by měla být v maximální rovině. Cílem je minimalizovat přenos nerovností bednění z desek do finální asfaltové střešní krytiny. Pokud můžete, je výhodné zvolit rozestup krokví tak, abyste desky nemuseli zbytečně řezat. 833 mm (2500/3), nebo 625 mm (2500/3) od sebe.
Čtěte také: Recenze hydroizolačních nátěrů pro OSB desky
Kotvení OSB desek
Pro kotvení desek se mohou použít:
- hřebíky délky 2,5 x tl. desky, tj. délky 50 až 75 mm, ideálně spirálové nebo konvexní, pozinkované nebo z nerezové oceli, o průměru větším jak 3 mm,
- vruty délky 2,5 x tl. desky
Délka hřebíků/vrutů by měla činit 2,5x násobek tloušťky desky (alespoň 50 mm). Jejich umístění volte minimálně 20 mm od okraje desky. Ačkoliv je možné pro kotvení OSB desek použít hřebíky (v takovém případě volte stejně jako hřebíky na asfaltové šindele), doporučujeme je kotvit výhradně vruty. V žádném případě nepoužívejte spony.
Doporučené vzdálenosti kotvících prvků
- 150 mm po okrajích desek.
- V ploše desky 300 mm do sklonu 30°, 200 mm pro sklon do 40° a 150 mm pro sklon nad 40°.
Alternativy k OSB deskám
Kromě OSB desek se pro bednění střech používají i jiné materiály, například dřevěná prkna. Dřevěná prkna mají výhodu ve vysoké pevnosti, rovnoměrném povrchu a nižší ceně oproti velkoplošným deskovým materiálům.
Nejmenší tloušťka prken je 24-25 mm, při osové vzdálenosti podpor větší než 90 cm je nutné použít prkna minimálně 30 mm. Prkna se osazují na těsný sraz, přibíjí se k dřevěné konstrukci krovu - krokvím, vazníkům příp. kontralatím.
Někteří výrobci plechových krytin doporučují i Pravidla pro navrhování a provádění klempířských konstrukcí (vydal Cech KPT ČR) upřednostňovat plné bednění z prken. U plechových krytin, které se v celé ploše připevňují vruty, musíte tloušťku bednění zvětšit, pokud nemá na spodní straně bednění vyčnívat. Použít byste přitom měli prkna se šířkou min. 80 mm a max. 160 mm, která zaručí omezení deformací sesycháním.
Realizace hydroizolace na OSB deskách
Bednění, které tvoří podklad pod povlakovou izolaci (asfaltové pásy nebo fólie) u plochých střech, musíte udělat z palubek. Spodní asfaltové pásy řady SKLODEK 40 a lehké asfaltové pásy K-BASE mohou být k dřevěnému podkladu přikotveny v přesazích pomocí podložek a vrutů. Lehké asfaltové pásy R20 a R13 se k dřevěnému podkladu přibíjejí hřebíky na lepenku.
U střech s podkladem z OSB desek je možné také použít samolepicí asfaltové pásy, které se nalepí na povrch OSB desek opatřený asfaltovým penetračním nátěrem ALP. Při návrhu mechanického kotvení asfaltových pásů je potřeba především zohlednit zatížení větrem a sklon střechy.
Úprava podbití střechy polystyrenem
Při rekonstrukci nebo novostavbě je nutné si uvědomit, že přímo na OSB desku není vhodné aplikovat armovací vrstvu a omítku. OSB materiál pracuje - nasákavost, roztažnost a pohyb způsobují trhliny v omítce a její odpadávání. Proto se na OSB desku lepí fasádní polystyren.
Postup:
- Odstranění původního podbití (např. palubek) až na nosnou konstrukci krovu.
- Montáž OSB desky tl. 15 mm na rošt.
- Zateplení fasády (např. EPS 160 mm) protahujeme nad oblast podbití o cca 20-30 cm, aby se napojilo na stropní izolaci a vznikl spojený tepelněizolační plášť.
- Lepení fasádního EPS (2-3 cm) přímo na OSB desku pomocí lepící pěny na polystyren ZOFITHERM PROFI PU FIX.
- Mechanické kotvení pomocí přítlačného talířku ZOFITHERM PTI60 v kombinaci s vrutem do dřevěného podkladu.
- Pro napojení plochy podbití s plochou fasády použijeme Ukončovací lištu omítky LIKOV LC-L.
- U rozsáhlejších ploch podbití vždy vytváříme dilatační mezeru mezi podbitím a fasádní plochou.
Příklad z praxe
Chybné použití jedné vrstvy způsobilo, že střecha při silném větru odlétla téměř vcelku. Při ohledání byla zjišťována skladba střechy. Krytina je provedena celokovová, z profilovaných pásů stříbrné barvy kotvená na odvětrané latění. Pod latěním je dřevoštěpková deska 22 mm OSB/3 na pero a drážku (P+D) ve funkci zavětrování a bednění pro krytinu. Projekt však nařizoval místo prken desku OSB/3. Montážní návody výrobců plechových krytin (např. Lindab, Ruukki, Rheinzink apod.) kotvení do OSB desek také nedoporučují.
Projektant zaměnil standardně užívané prkenné bednění za OSB desku, aniž výpočtem ověřil její kotvení nebo kotvení následných vrstev střechy. Pokud chtěl navrhnout vrstvu z OSB měl navrhnout také jiné kotvení, použity však byly běžné hřebíky, jako pro prkna. Deska měla značně sníženou pevnost a po pěti letech od zabudování ve stavbě nebyla v dobré kondici. Soudní znalec zaměřil pozornost na odvětrání podstřešního prostoru, tedy prostoru nad tepelnou izolací mezi střešními vazníky. V projektu chyběly informace o dimenzi nasávacích i výdechových otvorů. Nebyly vypočítány.
Na stavbě bylo zjištěno pouze odvětrání spárami nad pozedním věncem, odvětrání v ploše střechy nebo ve vrcholu chybělo, což je v bezvětří nedostatečné. A zde přispěla k problému opět OSB deska. Ta je neprodyšná. Tvoří souvislou vrstvu beze spár, narozdíl od prkenného bednění, které má mezi prkny a v nárožích mezery a vlhkost se tedy odvětrává (mezery se zvětší při sesychání prken). Navržený půdní prostor byl prakticky zcela uzavřený a zásobovaný kondenzátem vody z budovy bez možnosti odvětrání. Vlhkost kondenzovala na spodním okraji desky. OSB deska byla tedy degradována houbami.
Soudní znalec dle šetření konstatoval, že střecha byla stavební firmou zhotovena bez významných odchylek od prováděcího projektu vypracovaného projektantem. Projektant obviňuje z chyby realizační firmu, že měla odmítnout kotvit vrstvy střechy do OSB desky, která ale byla předepsána realizačním projektem. O odvětrání se projektant vyjadřuje, že v projektu je zahrnuto a nebylo vybudováno.
Náklady na bednění střechy
Cena materiálu závisí na druhu dřeva a typu bednění, které si vyberete. Nejčastěji se používají prkna nebo OSB desky. Prkna stojí přibližně 200 až 300 Kč za m², zatímco OSB desky vyjdou na 250 až 350 Kč za m². Celkové náklady na materiál se odvíjí od velikosti střechy a požadované tloušťky bednění. Průměrně se pohybuje mezi 100 až 250 Kč za m².
tags: #osb #desky #na #střechu #skladba