Potřebujete postavit opěrnou zeď, ale využití litého betonu by pro vás byl příliš velký zásah do rozpočtu? Hotové opěrné zdi z betonu jsou velice oblíbeným řešením, které volí stále více lidí. Práce s těmito prvky je jednodušší, rychlejší a jak bylo řečeno, ušetříte také značnou část finančních prostředků. Tyto opěrné zdi jsou přitom velmi variabilní.
Existuje mnoho způsobů, jak vyřešit komunikační cesty, členění a tvarování terénu nebo zpevnění svahu. Nejčastěji využívané jsou takzvané opěrné gravitační zdi.
Jednu z možných variant představují opěrné zdi s „L“ prvky. Další možností jsou opěrné zdi s „T“ prvky, které mohou najít podobná využití při tvorbě opěrných a dělicích zdí, žlabů nebo například při vyrovnávání terénu, kultivaci a regulaci vodních toků a v mnoha dalších případech.
Samotná velikost, síla stěn a vyztužení se odvíjí od konkrétních požadavků stavby, jejího účelu apod. Opěrné zdi jsou stálé, a navíc nevyžadují žádnou údržbu.
Velmi dobře působí na zahradách opěrné zídky a stěny konstruované z barvených betonových tvarovek různě profilovaného povrchu. Široký sortiment betonových prvků pro vnější architekturu nám tyto konstrukce umožňuje zhotovit.
Čtěte také: Důležité aspekty hydroizolace opěrné zdi
Možnosti využití a konstrukce
Existuje mnoho způsobů, jak vyřešit komunikační cesty, členění a tvarování terénu nebo zpevnění svahu. Nejčastěji využívané jsou takzvané opěrné gravitační zdi. Před výstavbou je potřeba si vše dobře promyslet. Zátěž, které budou muset odolávat nově zbudované terasy, má velký vliv na životnost opěrné zdi. Je vhodné si pozvat odborníka, který stavbu posoudí, případně vypracuje projekt, který už řeší konkrétní prostor, funkci a technické parametry stavby.
Účelné a designově atraktivní opěrné zdi z pohledového betonu přinášejí řešení při vyrovnání terénních změn. Opěrné zdi z betonu jsou ideální k vyrovnání terénu v různých výškách. Hodí se jak na zahrady a terasy, tak do veřejného prostoru. Opěrná zeď se cení právě pro svou pevnost a také možnost použití ve svahu. Každá opěrná stěna tak představuje praktické řešení. Díky přírodnímu barevnému odstínu splyne opěrná zeď s okolním prostředím.
Velmi působivým architektonickým prvkem je opěrná zeď vyrobená z barvených betonových tvarovek různě profilovaného povrchu.
Základové konstrukce a stabilita
Konstrukce je dole spojená se zeminou základovým pásem - posouzení stability je stejné jako u základového pasu. Výsledné zatížení v základové spáře je šikmé. Krajní body základové spáry jsou nestejně zatíženy. Bude docházet k nerovnoměrnému sednutí. Pokud bude zatížení hodně šikmé, pasivní složky nezabrání překlopení. Předpokládaný bod otáčení - líc základové spáry.
Aktivní zemní tlak (vzniká ve chvíli, kdy dojde k povolení bloku zeminy za konstrukcí podél smykové plochy - posun zeminy - zvyšuje se napětí na konstrukci) působí na určitém rameni k bodu otočení, stabilizující síly jdou také proti sobě. Zkoumáme odpor proti vodorovné složce zatížení. Vlivem přitížení masivu nebo odkopání paty vznikne smyková plocha uvnitř celého masivu - konstrukce by mohla ujet s celým blokem masivu. Princip posouzení - něco jako proužková metoda v mechanice zemin. Jedním z proužků je i samotná opěrná zeď.
Čtěte také: Použití betonových tvárnic na opěrné zdi
Statický výpočet
Po statické stránce je opěrná zeď komplikovaná stavba a její chování závisí na mnoha faktorech. Vždy je třeba zpracovat statický výpočet, kde jsou specifikovány požadavky na provedení stavby a jejich dodržení potom zajistí stabilitu opěrné zdi. Cena tohoto výpočtu jistě vynahradí jakoukoli závadu, která vede k jejímu rozebrání či zřícení.
Opěrné zdi se posuzují na překlopení, posunutí a je také třeba posoudit napětí v ložné a základové spáře. Pro chování zdi je důležitý tvar, hmotnost a výška. Rozhodující je i zatížení terénu nad korunou zdi, její sklon směrem k terénu, způsob uložení na základové konstrukci, druh zásypové horniny, způsob odvodnění zásypu a vlastnosti základové půdy. Rozdíl je také ve zdech, které jsou monolitické, zmonolitněné či vyskládané z jednotlivých prvků. Ve statickém výpočtu musí být všechny tyto faktory zohledněny a tím je zabezpečeno stabilní chování opěrné zdi.
Palisády a zárubní zídky
Palisády připomínají kůly zaražené do země, ty s kruhovým průřezem profilu pak zcela. Zatímco zárubní zídky jsou nízkou obdobou opěrných zdí a jsou konstruované z tvárnic.
Palisády a zárubní zídky oddělují různé úrovně mírněji zvlněného terénu, nebo naopak vytvářejí na pozemku různé úrovně terénu na naše přání či podle představ zahradního architekta. Vytvářejí zajímavé terénní formace a korigují svahové nerovnosti. Ze svahů díky nim vytvoříme symetrické útvary, svahy ohraničíme vkusně a citlivě. Tyto nízké konstrukce nevyžadují statický posudek, jelikož nejsou určené jako prvky odolávající zemnímu tlaku. Jsou to pouze „obkladové předsazené stěny“ před zárubním svahem. Navíc se za nimi případně provádí takové úpravy terénu, které zabraňují působení zemního tlaku - svah je zpevňován, ale velmi jednoduše.
Využití palisád: Palisády se využívají k vytváření terasových stupňů a členění mírněji svažitého terénu, realizaci krátkých terénních schodišť, stavbě nízkých opěrných zídek, zakončování dlážděných ploch místo tradičních obrubníků, stejně jako k oddělování okrasných záhonů, travnatých nebo květinových ploch, relaxačních ploch a dětských pískovišť. Vhodné jsou též k vytváření a zdůrazňování geometrických obrazců na zahradách, k tvorbě vodních kaskád a jiných prvků zahradní architektury. A právě palisády lze v mnoha případech nahradit nízkými zárubními zídkami z betonových tvarovek.
Čtěte také: Vývoj gabionů
Duté nebo plné tvarovky
Tvarovky pro opěrné zídky a zdi jsou včetně tvarovek palisádových nabízené prázdné (otevřené - duté), plné či polootevřené. Ty otevřené a polootevřené je zároveň možné využít k pěstování okrasných rostlin, kdy využijeme rostlinné druhy nenáročné na závlahu - nejlépe sukulenty a některé druhy travin. V případě zdících tvarovek se jinak dutiny využívají k armování ocelovými pruty a probetonování, čímž se zárubní zídka či opěrná zeď zpevní.
Stavíme palisádu
Nejprve je třeba důkladně promyslet, kde palisádu postavit, jaký bude její půdorysný tvar, výška a tvar horizontální (i horizontálně mohou být palisády zvlněné). Jestliže má palisáda i funkci zpevňující či vrstvící (bude vertikálně vrstvit pozemek), vyžaduje betonový základ sahající do nezámrzné hloubky (80 cm) a končící v hloubce 0,3 až 0,4 metru (podle délky palisádových profilů - palisády zapouštíme do terénu jednou třetinou jejich délky). Betonový základ musí být vodorovný, což ale platí i pro pouhý štěrkový podsyp. Poloha palisády musí být vůči zemi kolmá.
Uspořádáním palisád vytvoříme libovolný tvar (kruhy, oblouky, obdélníky či různé konvexní a nekonvexní útvary), který bude kopírovat základní geometrické obrazce půdorysu zahrady.
Stavíme opěrnou zeď
Šířka základu opěrné zdi vždy odpovídá šířce použitých tvárnic. Hloubku betonových základů, případně hloubku a materiál podkladního lože a sklon opěrné zdi doporučí statik. Pokud není třeba vyloženě betonovat základy, stačí štěrkové lože. Štěrk bývá ukládán do výkopu, hloubku výkopu a sílu štěrkového lože opět určí statik (nejmenší hloubka výkopu je 15 cm a síla štěrkového lože 5 cm). Po celé délce musí být podklad vždy vodorovný.
Jak je vidět již z různých požadavků na základ (betonový základ, štěrkové lože), bude i výstavba opěrné zídky či stěny odlišná v závislosti na statických výpočtech. Nejsložitější je výstavba probetonovaných a armovaných betonových stěn, nejjednodušší je volné ukládání tvárnic na štěrkové lože, které budou vysypány konkrétním materiálem. V tomto případě ale platí, že každá dokončená vrstva (řada) vyžaduje zhutněný zásyp, který se provádí až do vzdálenosti 30 cm za opěrnou zdí. Používá se zásypový štěrkopísek, v žádném případě nesmíme použít běžnou zeminu, hlušinu či ornici.
Tvárnice se vždy ukládají na vazbu (odskokem o polovinu prvku spodní vrstvy), jako když vyzdíváme jakoukoli běžnou stěnu. Práci velmi usnadňují zámky tvárnic, ovšem lze zdít i na mokro z plných betonových tvarovek bez zámků. Opěrná zídka a zeď může být zcela rovná, zámky si ale též mohou vyloženě vynutit odskok každé řady směrem do svahu.
Zemní tlak
Zemina za běžnou gravitační opěrnou zdí působí zemním tlakem, který je závislý na druhu horniny. Jiné chování mají zeminy plastické a jiné nesoudržné a drobivé. Velký vliv má i množství vody nahromaděné za zdí. Hodnota zemního tlaku je přímo úměrná vlastnostem zeminy a výšce opěrné zdi (výšce zeminy za opěrnou zdí). Snížení tohoto tlaku můžeme provést rozdělením výšky zeminy za opěrnou zdí na několik samostatných vrstev geomříží nebo geotextilií.
Železobetonové opěrné stěny
Betonové opěrné stěny nejčastěji zajišťují nestabilní terén. Železobetonové stěny stabilizují svah a dorovnají výškové rozdíly. Před realizací opěrné stěny z betonu je třeba provést geologický průzkum, statický výpočet a vypracovat projekt. Na základě těchto pokladů můžeme začít stavět opěrnou stěnu. Díky prověřenému výrobnímu postupu je opěrná zeď i ve svahu pevná a stabilní.
Stavíme železobetonové opěrné stěny, které tvoří monolitické betonové bloky. Díky tomu betonová opěrná stěna zvládá velký tlak a je stálá. Nejčastěji budujeme opěrnou zeď na okraji násypu nebo kopce. Zpevnění svahu je se používá třeba při výstavbě parkovišť. Ve většině případů nedoporučujeme ztracené bednění. Na této variantě je sice lákavá cena, ale dříve nebo později se ztracené bednění ukáže jako nevyhovující řešení. Monolitická opěrná zeď může být vsazena do svahu. Tomuto způsobu realizace se říká jednostranné bednění. Naproti tomu klasická varianta bednění se po dokončení zahrne zeminou.
Železobetonová opěrná stěna se pyšní celou řadou nesporných benefitů, které z ní dělají ideální řešení pro vyrovnání terénu a stabilizaci pozemku. Její robustní konstrukce zaručuje maximální pevnost a odolnost i v těch nejnáročnějších podmínkách. Nespornou výhodou je i všestrannost železobetonových opěrných stěn. Najdou využití v širokém spektru projektů, od malých zahrádek a rodinných domů až po rozsáhlé pozemky a průmyslové areály. Kromě výše uvedených benefitů přináší železobetonová opěrná stěna další užitečné vlastnosti. Zvyšuje užitnou hodnotu pozemku a umožňuje jeho efektivnější využití. Rovněž hraje důležitou roli i v ochraně pozemku. Snižuje riziko eroze půdy a nežádoucích sesuvů, čímž zajišťuje stabilitu a bezpečnost vašeho majetku.
Naše opěrné stěny se skládájí z prefabrikovaných železobetonových panelů, které se spojují na místě. Používáme třídu betonu C35/45. Ideální šířka jednoho prefabrikovaného dílu je 2,4 metrů ale umíme i atypické rozměry. Výška je dle přání pokud splňuje maximální povolenou hmotnost pro manipulaci - většinou do 6,5 metrů.
Konstrukční systém GRAVITY STONE
Pro stavbu opěrných zdí je vhodný konstrukční systém GRAVITY STONE. Standardy konstrukcí jsou popsány následujícími technickými a kvalitativními parametry:
- Osazení betonových a železobetonových prefabrikátů
- Svařované nosné spoje (silové)
- Zdivo přehrad nadzákladové z lomového kamene pro hráze a úpravy na tocích
- Zdění obkladního zdiva přehrad pro hráze a úpravy na tocích
- Konstrukce přehrad pro hráze a úpravy na tocích z prostého betonu vodostavebního
- Konstrukce přehrad pro hráze a úpravy na tocích z železového betonu vodostavebního
- Obednění, odbednění a bednění ztracené konstrukcí přehrad z betonu prostého a železového pro hráze a úpravy na tocích
- Výztuž železobetonových konstrukcí přehrad z betonářské oceli, ze svařovaných sítí tažených a ze svařovaných sítí z drátu typu KARI
- Zdivo jezů a plavebních komor nadzákladové z lomového kamene pro hráze a úpravy na tocích
- Zdění obkladního zdiva jezů a plavebních komor pro hráze a úpravy na tocích
- Konstrukce jezů a plavebních komor pro hráze a úpravy na tocích z prostého betonu vodostavebního
- Konstrukce jezů a plavebních komor pro hráze a úpravy na tocích z železového betonu vodostavebního
- Obednění, odbednění a bednění ztracené konstrukcí jezů a plavebních komor z betonu prostého a železového pro hráze a úpravy na tocích
tags: #operne #zdi #z #betonu #vlastnosti